27 CO 183/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Zory Komancové a soudců Mgr. Marcely Vítkové a Mgr. Jiřího Štarka ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně a původní účastnice, zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení, LL.M., sídlem adresa, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného, o zaplacení částka s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části II. výroku mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10% úroky z prodlení z částky částka od datum do datum, a to ve lhůtě do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se v části II. výroku, kterou byla žaloba zamítnuta co do částka, 13,49% úroků z částky částka od datum do zaplacení, 10% úroků z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. V řízení zahájeném dne datum domáhal se původní žalobce právnická osoba, IČO, po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím (13,49% úroky a zákonnými 10% úroky z prodlení, obojí od datum do zaplacení) s tím, že se jedná o nároky ze smlouvy o hotovostním úvěru číslo kterou se žalovaným uzavřel původní věřitel právnická osoba (později právnická osoba), IČO, dne datum. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalobce v žalobě podrobně popsal průběh kontraktačního procesu. Úvěr byl sjednán ve výši částka a požadované finanční prostředky byly v souladu se smluvními ujednáními zaslány na bankovní účet žalovaného (fakticky bylo žalovanému zasláno částka, neboť úvěrovaná částka byla ponížena o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka). Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve anonymizováno měsíčních splátkách po částka (prvního splátka byla splatná datum). Úroky byly smlouvou sjednány ve výši 13,49 % ročně. Žalovaný v období od června rok do října rok zaplatil v anonymizováno splátkách celkem částka. Do prodlení se dostal od anonymizováno splátky splatné v měsíci listopadu rok. V souladu se smlouvou byla žalovanému účtována smluvní pokuta za prodlení ve výši anonymizováno Kč/měsíčn – smluvní pokuta mohla být účtována maximálně šestkrát ročně. Dne datum zaslal věřitel žalovanému výzvu před zesplatněním. Dluh věřitel zesplatnil dne datum, kdy také doporučeným dopisem vyzval žalovaného vrácení celého dluhu ve lhůtě 30 dnů. Žalobce v žalobě rovněž podrobně popsal proces zkoumání tzv. úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalobou uplatněná částka částka sestává z dlužné jistiny ve výši částka, úroků kapitalizovaných částkou částka a smluvní pokuty ve výši částka.

2. Žalovaný, který se dostavil k jednání soudu prvního stupně potvrdil přijetí částky částka od žalobce dne anonymizována dvě slova rok, jakož i to, že žalobci zaplatil částka. Uvedl, že při uzavírání smlouvy musel zaslat potvrzení o příjmu od zaměstnavatele a kopii občanského průkazu. Na nájem nebo inkaso se ho nikdo neptal. Dodal, že žalobou uplatněný nárok uznává. Ke své současné majetkové situaci uvedl, že jeho měsíční příjem činí částka, nájemné platí ve výši částka měsíčně a nemá žádnou vyživovací povinnost. Potvrdil, že by byl schopen na dluh splácet měsíčně anonymizována dvě slova až částka.

3. V záhlaví označeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku částka s 10% úroky z prodlení od datum do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka – pod ztrátou výhody splátek (I. výrok), žalobu zamítl co do částky částka, 13,49% úroků z částky částka od datum do zaplacení, 10% úroků z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení (II. výrok) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (III. výrok). Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že v průběhu řízení došlo k fúzi původního žalobce se společností právnická osoba, v jejímž důsledku původní žalobce zanikl a do jeho práv a povinností vstoupila tato nástupnická společnost. O procesním nástupnictví na straně žalobce rozhodl soud prvního stupně usnesením ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací. Vztah mezi účastníky posuzoval podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ-III“). Soud prvního stupně dále uvedl, že ač žalovaný žalobou uplatněný nárok uznal, ve vztahu se žalobcem vystupoval jako spotřebitel, bylo tedy nutno posoudit, zda případné rozhodnutí věci rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 1 o. s. ř.) by nebylo v rozporu s právními předpisy. Uzavřel, že vzhledem k tomu, že: 1) soudy jsou povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost úvěrovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr, že žalovaný bude schopen poskytnutý úvěr řádně splácet, 2) žalovaný uvedl, že po něm při sjednávání úvěru žádné doklady o jeho výdajích úvěrující nepožadoval, nelze věc rozsudkem pro uznání rozhodnout. K otázce posuzování úvěruschopnosti žalovaného tedy vedl dokazování a uzavřel, že žalobce předloženými listinnými důkazy neprokázal, že by v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného posuzoval na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací výdaje žalovaného. Nesplnil tedy povinnost danou mu § 86 ZSÚ-III a smlouva o úvěru je proto neplatná (§ 87 ZSÚ-III). Plnění poskytnuté žalobcem žalovanému je proto plněním bez právního důvodu, které je žalovaný povinen vrátit. Žalovaného proto zavázal k povinnosti vrátit žalobci částku částka; při stanovení její výše vycházel z toho, že původní věřitel poskytl žalovanému fakticky částku částka, žalovaný v mezi dobí zaplatil částka – žalovanému uložená povinnost je tedy rozdílem mezi těmito dvěma částkami. S poukazem na § 1970 občanského zákoníku žalovaného dále zavázal k povinnosti zaplatit žalobci i úroky z prodlení (v zákonné výši 10 % ročně) s tím, že do prodlení se žalovaný dle názoru soudu prvního stupně dostal nejpozději dnem následujícím po doručení žaloby, což bylo datum. Přihlédl ke sdělení žalovaného, že je schopen dluh splácet po částka měsíčně (částka přiměřená možnostem žalovaného), proto mu uloženou povinnost v těchto splátkách stanovil. Ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl a s poukazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo (úspěch každého z nich byl toliko částečný).

4. Proti II. a III. výroku rozsudku podal odvolání žalobce. Vytýkal soudu prvního stupně, že na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a že věc nesprávně právně posoudil. Poukazoval na to, že při posuzování úvěruschopnosti byl verifikovaný příjem žalovaného v nižší výši, než jakou žalovaný deklaroval. Věřitel proto vycházel z nižší částky. Pokud žalovaný uvedl své výdaje v celkové výši částka, tyto byly verifikovány porovnáním s normativními náklady na bydlení a životním minimem. V databázích NRKI a BRKI věřitel nezjistil žádný aktivní závazek žalovaného a rovněž údaje z databáze SOLUS a insolvenčního rejstříku o žalovaném nebyly pozitivní. Zjištěný disponibilní příjem tak činil částka měsíčně, měsíční splátka úvěru činila částka. Žalobce je přesvědčen, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána řádně, a to včetně pasivní stránky, žalovaný byl tedy v době uzavírání smlouvy způsobilý úvěr splácet. Následné okolnosti, které vedly žalovaného k zastavení plateb nemají svůj základ v době, kdy žalobce jeho úvěruschopnost posuzoval. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části zrušil a věc soudu prvního stupně vrátil k novému projednání.

5. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu odpovídajícímu odvolání žalobce a po projednání při jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání žalobce není ve své podstatě důvodné.

7. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že úvěruschopnost žalovaného nebyla před uzavřením smlouvy řádně zkoumána (zejména pak, pokud jde o výdajovou stránku žalovaného), i s jeho právním hodnocením věci, a pro stručnost odkazuje na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, s nímž se ztotožňuje.

8. Odvolací soud však nesouhlasí se soudem prvního stupně, pokud jde o stanovení počátku prodlení k okamžiku doručení žaloby žalovanému.

9. Při jednání, které se konalo v nepřítomnosti obou účastníků, v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 1 o. s. ř. proto zopakoval dokazování výzvou žalobce žalovanému k zaplacení dluhu ze dne datum a historií zásilky z aplikace PodáníOnline k této výzvě se vážící.

10. Z výzvy žalovanému datované dne datum a z historie zásilky vyplývá, že jí byl žalovaný vyzván k vrácení dluhu ze smlouvy o hotovostním úvěru číslo ve výši částka, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení. Výzva byla adresována žalovanému a dne datum odeslána (č. zásilky anonymizováno) na adresu žalovaného známou věřiteli ze smlouvy o úvěru. Jelikož nebyl adresát v místě doručování dne datum zastižen, byla zásilka uložena a dne datum po uplynutí úložní lhůty vrácena odesílateli.

11. Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud toho názoru, že žalovaný byl k vrácení částky, která je předmětem tohoto řízení (byť jako důvodná je shledána v nižší výši) žalobcem vyzván již dne datum. Tato výzva k plnění byla žalovanému odeslána dne datum, a v důsledku nezastižení adresáta uložena u provozovatele poštovních služeb dne datum. Tento den je tak nutno považovat za den doručení. Posledním dnem ve výzvě stanovené 30denní lhůty tak byl čtvrtek datum, od datum je tak žalovaný v prodlení. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil část II. výroku rozsudku soudu prvního stupně s podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. přiznal žalobci 10% úroky z prodlení z částky částka i za dobu od datum do datum (I. výrok tohoto rozsudku).

12. Ve zbylém rozsahu zamítavý II. výrok rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil (II. výrok tohoto rozsudku).

13. Podle § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. rozhodl odvolací soud nově o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. V řízení byli z procesního hlediska oba účastníci úspěšní ve zhruba stejné výši (žalovaný byl jen nepatrně úspěšnější, když žaloba byla zamítnuta v rozsahu 50,62 % z celkového předmětu řízení). Soud postupoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků proto právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně nepřiznal (III. výrok tohoto rozsudku).

14. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný, proto by byl povinen nahradit žalovanému poměrnou část účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení. Jelikož však z obsahu spisu nevyplývá, že by žalovanému v této fázi řízení jakékoliv náklady vznikly, odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (IV. výrok tohoto rozsudku). Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže Nejvyšší soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Proti výrokům o nákladech řízení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.).