27 CO 200/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marcely Vítkové a soudkyň Mgr. Zory Komancové a Mgr. Evy Mildeové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa, o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 15. 8. 2022, č. j. 16 C 122/2022-43,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části výroku, kterou bylo rozhodnuto o lhůtě k plnění, potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 50 000 Kč s 18,9% úroky od datum do datum, s 8,25% úroky od datum do zaplacení, s 8,25% úroky od datum do zaplacení, kapitalizované úroky ve výši 3 068,13 Kč (od datum do datum) a nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud vzal za prokázaná skutková tvrzení žalobce a dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o účtu (§ 2662 a § 2665 o. z.) a smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.). Nárok žalobce posoudil jako důvodný a žalobě v celém rozsahu vyhověl. S odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal ve sporu úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč Lhůtu k plnění soud stanovil v délce tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

2. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný. Potvrdil, že si půjčil částku 50 000 Kč, a to v době, kdy pracoval a měl tedy prostředky na splácení. Bohužel je nyní v pracovní neschopnosti a jeho příjem činí 19 900 Kč; z toho musí hradit nájem ve výši 13 200 Kč, inkaso 2 000 Kč a alimenty 3 000 Kč. Současně uvedl, že svůj dluh chce uhradit a požádal o splátkový kalendář a povolení splátek ve výši 500 Kč. Následně sdělil, že závazek bude schopen uhradit až bude zcela zdráv a bude mu ukončena pracovní neschopnost.

3. Odvolání žalovaného nebylo žalobci zasíláno (§ 210 odst. 1 o. s. ř.).

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 6 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, tj. co do lhůty k plnění, bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že v řízení zahájeném datum domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč příslušenstvím. K tomu uvedl, že dne datum uzavřel se žalovaným rámcovou smlouvu číslo na jejím základě žalovanému aktivoval běžný účet č. bankovní účet. Téhož dne se žalovaným uzavřel dodatek číslo k rámcové smlouvě a na jeho základě žalovanému poskytl kontokorent ve výši 50 000 Kč. Dále žalobce uvedl obecná tvrzení k otázce prověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Z důvodu porušování smluvních povinností žalovaným žalobce úvěr předčasně zesplatnil dopisem - předžalobní výzvou z datum. V reakci na výzvu soudu žalobce doplnil svá tvrzení ohledně otázky prověřování úvěruschopnosti žalovaného.

6. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení před soudem prvního stupně pasivní, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.

7. Odvolací soud usnesením ze dne 4. 1. 2023, č. j. 27 Co 200/2022-55, žalovaného vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů uvedl a doložil své aktuální osobní, majetkové a sociální poměry a rovněž sdělil výši splátek, které je schopen hradit a částku, kterou na svůj dluh žalobci od vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně již uhradil. Na výzvu, která mu byla doručena datum, žalovaný žádným způsobem nereagoval.

8. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

9. V projednávané věci odvolací soud neshledal důvody, pro které by bylo namístě dle citovaného ustanovení o. s. ř. určit žalovanému lhůtu k plnění delší nebo stanovit, že se plnění má stát ve splátkách, a to zejména s ohledem na opakovaná vyjádření žalovaného, že je dlouhodobě v pracovní neschopnosti a jeho příjem mu sotva postačuje na pokrytí základních výdajů. Nadto žalovaný ani na výzvu odvolacího soudu nedoložil své současné osobní a majetkové poměry, ani netvrdil, že by žalobci na svůj dluh od vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně cokoliv uhradil. Žalovaný tak nedoložil opravdovou snahu o splnění svých povinností. K tomu odvolací soud dodává, že ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně (datum) činil dluh žalovaného cca 60 900 Kč a na nákladech řízení 2 000 Kč a každý měsíc je dlužná částka navyšována o příslušenství ve výši cca 680 Kč. Žalovaným navrhovaná měsíční splátka 500 Kč by tedy nepokrývala ani narůstající příslušenství. S ohledem na nečinnost žalovaného nemá odvolací soud podklady pro posouzení, zda v současné době by již byl schopen splácet žalobci dluh v takových splátkách, aby došlo k jeho úhradě v přiměřené lhůtě, tedy v době maximálně dvou let. Za dané situace tedy odvolací soud uzavřel, že bude nejúčelnější, když se o způsobu úhrady přisouzených částek rozhodne až v rámci případného výkonu rozhodnutí, když v rámci exekuce musí být brán zřetel na ekonomickou situaci a možnosti povinného (žalovaného). Současně má žalovaný i nadále možnost pokusit se dohodnout se žalobcem na splátkovém kalendáři mimosoudně.

10. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části výroku, kterou bylo rozhodnuto o lhůtě k plnění.

11. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný nebyl v odvolacím řízení úspěšný, a proto by byl povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení. Protože však z obsahu spisu nevyplývá, že by žalobci v průběhu odvolacího řízení jakékoliv účelně vynaložené náklady vznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznal. Proti I. výroku tohoto rozhodnutí lze podat do dvou měsíců od jeho doručení dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně; takové dovolání je však přípustné pouze tehdy, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená otázka posouzena jinak. Proti II. výroku tohoto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.).