27 Co 76/2025

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marcely Vítkové a soudkyň Mgr. Zory Komancové a JUDr. Radky Semelové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně IČO IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně, zastoupená advokátem Jméno advokáta, sídlem Adresa advokáta, proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného, o zaplacení Anonymizováno s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 5. 3. 2025, č. j. 16 C 195/2024-67,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části II. výroku, kterou byla žaloba zamítnuta co do částky Anonymizováno s 11,75% úroky z prodlení od datum do datum, částky Anonymizováno s 11,75% úroky z prodlení od datum do zaplacení, částky Anonymizováno s 11,75% úroky z prodlení od datum do zaplacení, potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se v části II. výroku mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku Anonymizováno s 11,75% úroky z prodlení od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení Anonymizováno

1. V řízení zahájeném datum domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky Anonymizováno s příslušenstvím a částky Anonymizováno s příslušenstvím. K prvnímu nároku uvedla, že mezi její právní předchůdkyní – společností právnická osoba, sídlem adresa, IČO IČO a žalovaným byla datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 100536443, na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy částku Anonymizováno (což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy). Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky, včetně úroků a dalších poplatků, uhradit ve 24měsíčních splátkách po Anonymizováno poslední splátka datum. Žalovaný na smlouvu uhradil celkem Anonymizováno, když poslední příslušná splátka byla zaplacena datum a následně žalovaný ještě uhradil částku Anonymizováno. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení dlužné částky Anonymizováno (dlužná jistina Anonymizováno a poplatky ve výši Anonymizováno), kapitalizovaných úroků ve výši Anonymizováno, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši Anonymizováno, 18,69% úroků z částky Anonymizováno od datum do zaplacení a 11,75% (zákonných) úroků z prodlení z částky Anonymizováno od datum do zaplacení. K druhému nároku žalobkyně uvedla, že mezi její právní předchůdkyní – společností právnická osoba, sídlem adresa, IČO IČO a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 100557198, na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši Anonymizováno. Žalovaný se zavázal finanční prostředky spolu s úroky a dalšími poplatky uhradit ve 24měsíčních splátkách po Anonymizováno; poslední splátka datum. Žalovaný uhradil celkem Anonymizováno, když poslední příslušná splátka byla uhrazena datum a poté ještě žalovaný zaplatil Anonymizováno. Žalobkyně uplatnila žalobou nárok na zaplacení dlužné částky Anonymizováno (dlužná jistina Anonymizováno a poplatky ve výši Anonymizováno), kapitalizovaných úroků ve výši Anonymizováno, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši Anonymizováno, 20,88% úroků z částky Anonymizováno od datum do zaplacení a 11,75% (zákonných) úroků z prodlení z částky Anonymizováno od datum do zaplacení. Pohledávky z obou smluv byly žalobkyni postoupeny původní věřitelkou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k datum. Následně žalobkyně doplnila skutková tvrzení k otázce prověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětných smluv. Ke smlouvě č. 100536443 žalobkyně dodala, že ze sjednaného úvěru ve výši Anonymizováno byla částka Anonymizováno byla použita na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky žalovanému z dříve uzavřené smlouvy č. 310960070 a žalovanému byla vyplacena částka Anonymizováno. Ke smlouvě č. 100557198 žalobkyně sdělila, že ze sjednaného úvěru ve výši Anonymizováno byla částka Anonymizováno použita na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky žalovanému z dříve uzavřené smlouvy č. 283786468 a žalovanému vyplacena částka Anonymizováno. Při jednání žalobkyně uvedla, že o použití části sjednaných úvěrů na refinancování dříve uzavřených smluv svědčí samotné smluvní ujednání v předmětných smlouvách.

2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení pasivní, k žalobě se nevyjádřil a k jednání soudu prvního stupně se bez omluvy nedostavil.

3. Odvoláním napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu v celém rozsahu zamítl (I. výrok) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (II. výrok). V odůvodnění zrekapituloval tvrzení žalobkyně a uvedl skutková zjištění z provedených důkazů. Věc právně posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a, s ohledem na postavení žalovaného jako spotřebitele, rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ-III“). Konstatoval, že původní věřitelka – společnost právnická osoba pohledávky uplatněné žalobou postoupila žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a žalovaný byl o postoupení písemně informován. Vzal za prokázané, že původní věřitelka uzavřela datum se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 100536443, na jejímž základě poskytla žalovanému částku Anonymizováno a současně bylo ve smlouvě uvedeno, že částka Anonymizováno bude použita na splacení zůstatku celkové dlužné částky žalovaného z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo o spotřebitelském úvěru č. 310960070. Dne datum původní věřitelka uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 100557198, na jejímž základě poskytla žalovanému částku Anonymizováno a současně bylo dohodnuto, že částka Anonymizováno bude použita na splacení zůstatku celkové dlužné částky žalovaného z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo o spotřebitelském úvěru č. 283786468. Soud konstatoval, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o z. ve spojení s ustanoveními ZSÚ-III. Dále se proto zabýval otázkou, zda původní věřitelka splnila povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 ZSÚ-III a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka řádně zkoumala při uzavírání předmětných úvěrových smluv úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Soud proto obě smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudil jako neplatné (§ 86 a § 87 ZSÚ-III). Dále uvedl, že žalobkyně ani na výzvu soudu neprokázala své tvrzení, že částky Anonymizováno a Anonymizováno byly použity na úhradu předchozích dluhů žalovaného. Žádné důkazy nenavrhla, pouze uváděla, že se jednalo o účetní operace. Soud tedy uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, že původní věřitelka žalovanému poskytla celkem částku Anonymizováno, a protože žalobkyně tvrdila, že na obě smlouvy bylo zaplaceno Anonymizováno, neshledal žalobu důvodnou, neboť bylo povinností žalovaného (s ohledem na neplatnost smluv) vrátit pouze jemu poskytnutou jistinu, což již učinil. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že v řízení zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

4. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání s tím, aby byl v části I. výroku změněn a žalovanému uložena povinnost zaplatit částku Anonymizováno s 11,75% (zákonnými) úroky z prodlení od datum do zaplacení a částku Anonymizováno s 11,75% (zákonnými) úroky z prodlení od datum do zaplacení. V prvé řadě uvedla, že odvoláním nenapadá závěr soudu prvního stupně o absolutní neplatnosti obou smluv z důvodu porušení povinnosti stanovené v § 84 až 89 ZSÚ-III. Zásadně však nesouhlasí se skutkovým zjištěním soudu prvního stupně, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení pouze ve výši Anonymizováno (smlouva o úvěru č. 100536443) a Anonymizováno (smlouva o úvěru č. 100557198). V obou smlouvách uzavřených mezi původní věřitelkou a žalovaným bylo dohodnuto, že část ze sjednaných úvěrů bude použita na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky zákazníka (žalovaného) z dříve uzavřených smluv. Podle názoru žalobkyně tak bezdůvodné obohacení na straně žalovaného představují celé poskytnuté částky, nikoliv pouze jejich část vyplacená tzv. „na ruku“ žalovanému. Za situace, kdy na základě smlouvy o úvěru č. 100536443 byla žalovanému poskytnuta částka Anonymizováno a žalovaný uhradil Anonymizováno, představuje bezdůvodné obohacení žalovaného celkem Anonymizováno. Na základě smlouvy o úvěru č. 100557198 byla žalovanému poskytnuta částka Anonymizováno, žalovaný uhradil Anonymizováno a bezdůvodné obohacení na jeho straně tak činí Anonymizováno.

5. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil, v průběhu odvolacího řízení zůstal pasivní, k nařízenému jednání odvolacího soudu se bez omluvy nedostavil.

6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i řízení mu předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je pouze zčásti důvodné.

7. S ohledem na rozsah odvolání se odvolací soud zabýval pouze posouzením výše bezdůvodného obohacení žalovaného v souvislosti se smlouvou č. 100536443 ze dne datum a se smlouvou č. 100557198 ze dne datum.

8. Ve vztahu k částkám Anonymizováno a Anonymizováno, které měly být započteny na dluhy žalovaného z předchozích úvěrových vztahů s právní předchůdkyní žalobkyně, je odvolací soud toho názoru, že aby mohly být žalobkyni rovněž přiznány, je nutné, aby žalobkyně (vzhledem k postavení žalovaného jako spotřebitele) prokázala oprávněnost těchto svých nároků, jinými slovy řečeno, platnost uzavření předchozích smluv o úvěru, a to zejména z pohledu § 87 odst. 1 ZSÚ-III. Pokud by totiž tato skutečnost prokázaná nebyla a soud žalobkyni tento nárok bez dalšího přiznal, jednalo by se fakticky o obcházení zákona. Je nepřípustné, aby si původní věřitelka tímto způsobem případně „zajišťovala“ úhradu i těch pohledávek, na jejichž úhradu jí v důsledku neplatnosti v předchozích (refinancovaných) smluv nárok vůbec nevznikl.

9. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ-III, ve znění platném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ-III, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ-III, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

12. V reakci na výzvu odvolacího soudu žalobkyně požádala, aby byly soudem od původní věřitelky vyžádány smlouvy č. 310960070 a č. 283786468 včetně tvrzení, jak původní věřitelka před uzavřením těchto smluv se žalovaným zkoumala jeho úvěruschopnost.

13. Společnost právnická osoba předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 310960070 a uvedla, že v daném případě činil disponibilní příjem žalovaného po započtení všech relevantních položek Anonymizováno, což plně postačovalo k řádné úhradě splátek ve výši Anonymizováno. V případě smlouvy o úvěru č. 283786468 činil disponibilní příjem žalovaného po započtení všech relevantních položek Anonymizováno, což postačovalo k řádnému splácení splátek po Anonymizováno. Dále sdělila, že úvěruschopnost žalovaného (spotřebitele) byla řádně posouzena v souladu s příslušnými právními předpisy a jejími interními předpisy. Posouzení bylo provedeno prostřednictvím interního rozhodovacího nástroje, který vycházel z údajů o příjmech a výdajích uvedených žalovaným v žádosti o úvěr, jakož i z výsledků dotazů do externích databází. Základním podkladem pro hodnocení úvěruschopnosti byla řádně, pravdivě a úplně vyplněná zákaznická karta – žádost o úvěr. Tento dokument byl vyplněn obchodním zástupcem na základě informací sdělených či doložených žalovaným příslušnými doklady, který rovněž svým podpisem potvrdil pravdivost a úplnost všech uvedených údajů. Totožnost žalovaného byla ověřena podle platného průkazu. Údaje o příjmech a výdajích klienta byly dále podrobeny ověření prostřednictvím interních statistických modelů, jejichž cílem je minimalizovat riziko nadhodnocení příjmu a podhodnocení výdajů. Pro posouzení úvěruschopnosti je pak rozhodujícím parametrem disponibilní příjem, který je automaticky stanoven prostřednictvím interního výpočetního vzorce na základě veškerých relevantních a ověřených údajů o příjmech a výdajích klienta.

14. Odvolací soud při jednání podle § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 1 o. s. ř. zopakoval dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru č. 100557198, smlouvou o spotřebitelském úvěru č. 100536443, předžalobní upomínkou z datum včetně podacího lístku z datum a oznámením o postoupení pohledávek z datum včetně podacího lístku z datum. Dokazování podle § 213 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 2 o. s. ř. dále doplnil smlouvou o spotřebitelském úvěru č. 310960070 a smlouvou o spotřebitelském úvěru č. 283786468.

15. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. 100536443 byla uzavřena mezi společností právnická osoba, sídlem adresa, IČO IČO (dále jen „společnost“) a žalovaným (zákazníkem) dne datum. Ve smlouvě byl sjednán spotřebitelský úvěr v celkové výši Anonymizováno a dohodnuto, že jeho část bude použita na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky zákazníka z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo spotřebitelském úvěru č. 310960070, která činí Anonymizováno a zákazníkovi bude vyplacena částka Anonymizováno.

16. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. 310960070 byla mezi společností a žalovaným (zákazníkem) uzavřena datum. Úvěr byl sjednán ve výši Anonymizováno s tím, že bude poskytnut do 7 pracovních dnů bezhotovostním převodem na bankovní účet zákazníka a uhrazen ve 21měsíčních splátkách po Anonymizováno.

17. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. 100557198 byla mezi společností a žalovaným (zákazníkem) uzavřena datum. Ve smlouvě byl sjednán spotřebitelský úvěr v celkové výši Anonymizováno s tím, že jeho část bude použita na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky zákazníka z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo o spotřebitelském úvěru č. 283786468, která činí Anonymizováno a zákazníkovi bude vyplacena částka Anonymizováno.

18. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. 283786468 byla mezi společností a žalovaným (zákazníkem) uzavřena datum. Úvěr byl sjednán ve výši Anonymizováno s tím, že jeho část bude použita na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky zákazníka z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo spotřebitelském úvěru č. 283329003, která činí Anonymizováno a vyplacena (v hotovosti) bude částka Anonymizováno. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit v 24měsíčních splátkách po Anonymizováno.

19. Na základě doplněného dokazování odvolací soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že při sjednávání smluv o spotřebitelském úvěru č. 310960070 a 283786468 postupovala původní věřitelka při posuzování úvěruschopnosti žalovaného řádně (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, Anonymizováno, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, Anonymizováno, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, Anonymizováno, jakož i závěry vyplývající z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, Anonymizováno) a že na základě údajů, které měla k dispozici, mohla spolehlivě dospět k závěru o neexistenci důvodných pochybností o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Ani tyto úvěry tedy neměly být žalovanému poskytnuty a obě smlouvy jsou proto neplatné (§ 87 odst. 1 věta prvá ZSÚ-III). Tvrzení uvedená k otázce prověřování úvěruschopnosti ve vztahu ke smlouvám o spotřebitelském úvěru č. 310960070 a 283786468 byla naprosto obecná a zákaznické karty, které měly tvořit základ při posuzování této otázky, předloženy vůbec nebyly. Nadto ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 283786468 vyplývá, že i v tomto případě byla část sjednaného úvěru určena pro splacení (refinancování) předchozí smlouvy uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným.

20. V projednávané věci, jak již bylo shora uvedeno, žalobkyně, ani přes výzvu odvolacího soudu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.) neprokázala platnost smluv o spotřebitelském úvěru, které měly být následně refinancovány. Za dané situace dospěl soud prvního stupně ke správnému závěru, že v případě smlouvy o úvěru č. 100557198 představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného pouze částku Anonymizováno, na kterou již žalovaný uhradil Anonymizováno a nárok žalobce v souvislosti s touto smlouvou je tak nedůvodný. V případě smlouvy o úvěru č. 100536443 představuje bezdůvodné obohacení částku Anonymizováno, na kterou však dosud bylo ze strany žalovaného uhrazeno pouze Anonymizováno a důvodný je tak nárok žalobce na bezdůvodné obohacení ve výši Anonymizováno (§ 2991 odst. 1 o. z.).

21. Dále se tedy odvolací soud zabýval otázkou, zda vůbec (a od jakého data) žalobkyni vznikl nárok na úroky z prodlení z této částky.

22. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Pro případ bezdůvodného obohacení je právo věřitele (žalobkyně) domáhat se plnění vázáno na výzvu k plnění a dlužník (žalovaný) musí plnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.).

25. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum se podává, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ze smlouvy č. 100536443, a to ve lhůtě deseti dnů ode dne jeho doručení. Podle podacího lístku ze dne datum měla být žalovanému odeslána žalobkyní písemnost na adresu adresa, uvedenou rovněž v záhlaví oznámení.

26. Předžalobní upomínkou z datum byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dluhu ze smlouvy č. 1536443, a to ve lhůtě do datum. Podle podacího lístku byla žalovanému dne datum odeslána zásilka na adresu adresa.

27. Na základě zopakovaného dokazování nemá odvolací soud za prokázané, zda a kdy bylo oznámení o postoupení pohledávek z datum zasláno žalovanému, neboť není zřejmé, zda podací lístek z datum je skutečně dokladem o odeslání této písemnosti datované již datum žalovanému. Odvolací soud tak považuje za výzvu k plnění předžalobní upomínku z datum se stanovenou dobou k plnění do datum; ode dne následujícího je žalovaný v prodlení se zaplacením částky Anonymizováno, kdy k tomuto dni činila výše úroků z prodlení 11,75 % (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

28. Doba plnění stanovená v § 87 odst. 2 ZSÚ-III je nepochybně dobou hmotněprávní, která může být předmětem dohody stran. Odvolací soud je přesvědčen o tom, že při absenci platné dohody o splatnosti (v posuzované věci o přiměřené době k plnění) je třeba analogicky ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyjít z výzvy k plnění, kterou v tomto případě byla předžalobní upomínka z datum. Žalovaný nikdy netvrdil, jaká doba k plnění je ne/přiměřená jeho možnostem; žádnou námitku v tomto směru nevznesl.

29. Podle názoru odvolacího soudu je nutno poslední větu § 87 odst. 1 ZSÚ-III a odst. 2 téhož ustanovení interpretovat komplexně (ve vzájemné souvislosti). Na pojem „spor“ uvedený v § 87 odst. 2 ZSÚ-III je přitom nutno nahlížet jen jako na aktivní (existující) a nevyřešený střet rozdílných představ stran o přiměřené době plnění. Pouhá pasivita „spor“ o přiměřenou dobu plnění založit nemůže. V projednávané věci nebyl mezi účastníky řízení (v řízení před soudem prvního stupně, ale ani v době před zahájením řízení) spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele k navrácení jistiny, nastolen. Je třeba mít na zřeteli, že § 87 ZSÚ-III směřuje k ochraně spotřebitele a nikdo jiný než on sám, potřebnými informacemi v tomto směru nedisponuje. Povinnost tvrdit a prokázat skutečnosti vedoucí k závěru, že doba plnění není přiměřená jeho možnostem, proto má v případném sporu právě spotřebitel (dlužník). Lze si jen stěží představit, že by soud měl, například v případě zcela pasivního dlužníka, řízení bez dalšího (rozuměj bez existence „sporu“ o této otázce) rozhodovat o tom, jaká je pro takového dlužníka přiměřená doba pro vrácení jistiny. V daném případě žalovaný žádné informace ohledně svých poměrů v době, kdy byl žalobkyní vyzván k plnění, nesdělil a žádné skutečnosti v tomto směru netvrdil ani v řízení před soudem prvního stupně ani v řízení odvolacím. Spor o to, zda doba k plnění uvedená žalobkyní v její výzvě k plnění byla či nebyla dobou přiměřenou, tak nastolen nebyl.

30. Odvolací soud proto uzavřel, že po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené do datum se žalovaný dostal do prodlení a je tedy povinen platit žalobkyni i úroky z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.).

31. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. potvrdil část II. výroku rozsudku soudu prvního stupně, kterou byla žaloba zamítnuta co do částky Anonymizováno s 11,75% úroky z prodlení od datum do datum, částky Anonymizováno s 11,75% úroky z prodlení od datum do zaplacení a částky Anonymizováno s 11,75% úroky z prodlení od datum do zaplacení.

32. Podle § 220 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud změnil část II. výroku rozsudku soudu prvního stupně a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku Anonymizováno s 11,75% úroky z prodlení od datum do zaplacení.

33. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně rozhodl odvolací soud nově podle § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení převážně úspěšnému žalovanému však žádné náklady nevznikly, a proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně nepřiznal.

34. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení úspěšná pouze v poměrně nepatrné části, a proto by byla povinna nahradit v řízení úspěšnějšímu žalovanému účelně vynaložené náklady. Protože však z obsahu spisu nevyplývá, že by žalovanému v průběhu odvolacího řízení jakékoliv náklady vznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznal. Proti tomuto rozhodnutí lze podat do dvou měsíců od jeho doručení dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně; takové dovolání je však přípustné pouze tehdy, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená otázka posouzena jinak. Proti rozhodnutí v části týkající se výroků o nákladech řízení není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].