28 CO 201/2021

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z jeho předsedy JUDr. Zdeňka Bureše a soudců JUDr. Evy Gregorové a JUDr. Jiřího Vávry ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 5. října 2021, č.j. 7 C 148/2021-70

I. Rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne 5. října 2021, č.j. 7 C 148/2021-70, se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení v částce 24 450,50 Kč a zaplatit ji zástupkyni žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud v Kroměříži jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne ze dne 5.10.2021, č.j. 7 C 148/2021-70, zamítl žalobu, dle které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 31. 5. 2021 do zaplacení (výrokem č. I), a dále rozhodl, že žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] (výrokem č. II).

2. Své rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně mimo jiné těmi skutečnostmi, že žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení smluvní pokuty z titulu porušení smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 1. 10. 2018, a to článku IX. – porušení konkurenční doložky. V žalobě tvrdila, že po ukončení smlouvy o obchodním zastoupení žalovaná tuto konkurenční doložku porušila, když žalovaná nabízela a stále nabízí klientům služby jiné realitní kanceláře, a to prostřednictvím webových stránek [webová adresa]. Své podnikání žalovaná také prezentuje prostřednictvím své facebookové stránky s názvem„ [jméno] [příjmení], [titul za jménem], realitní konzultant“. Smlouva o obchodním zastoupení byla ukončena žalovanou ke dni [datum]. Žalovaná tedy po ukončení smlouvy nebyla oprávněna po dobu 6 měsíců vykonávat činnosti na území Jihomoravského a Zlínského kraje: nabízet klientům služby jiné realitní kanceláře, vyvíjet činnost shodnou nebo obdobnou předmětu závazku ze smlouvy ve prospěch třetích osob, a to jak na základě vztahu dle obchodního zákoníku, občanského zákoníku nebo zákoníku práce (tím se rozumí i odkoupení nemovitosti od klienta, který projeví zájem o službu zastoupeného), a dále se zavázala, že nebude provozovat jako podnikatel realitní činnost, správu nemovitostí, oceňování nemovitostí, dražby a poradenství v oblasti nemovitostí a finanční poradenství a zprostředkování úvěru. Tuto činnost se zavázala nevyvíjet po dobu 6 měsíců ode dne ukončení Smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 1. 10. 2018.

3. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila písemným podáním ze dne 16. 6. 2021 č. l. 28, ve kterém uvedla, že žalobu neuznává. K důvodům neuznání uvedla, že čl. IX Smlouvy o obchodním zastoupení v části týkající se konkurenční doložky považuje za neplatné právní jednání, v rozporu se zákonem. V případě takto sjednané konkurenční doložky jde o zjevnou nespravedlivě nepřiměřenou konkurenční doložku, vzájemně nevyváženou pro obě smluvní strany, neboť na straně žalované tato brání ve velmi širokém rozsahu svobodnému podnikání žalované na území dvou krajů. Obsah konkurenční doložky byl sjednán v širším rozsahu, než byl samotný předmět Smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 1. 10. 2018. Žalované tak bylo de facto zcela zakázáno po dobu 6 měsíců vyvíjet činnost, pro kterou měla sjednané živnostenské oprávnění. Díky této doložce bylo žalované také po takto dlouho dobu zakázáno tuto činnost realizovat i v rámci pracovně právního vztahu, případně účastnit se jako společník na podnikání. Tímto způsobem byla žalovaná úplně na dobu 6 měsíců vyloučena z trhu práce. Žalovaná až do 30. 5. 2021 žádnou faktickou činnost spočívající v realitním zprostředkování nevyvíjela, neměla v tomto období příjmy, plynoucí z činnosti realitního zprostředkovatele. Ani pod hlavičkou [právnická osoba] Česká republika se žádného konkurenčního jednání nedopustila, žádný takový konkurenční obchod neuzavřela. Pracovní poměr žalované u žalobkyně byl ukončen ke dni 30. 9. 2020 a od 1. 10. 2020 pracovala žalovaná pro žalobkyni na základě Smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 1. 10. 2018. V daném případě se tedy jedná o zastřený pracovní poměr tzv. [příjmení] systém, což je v rozporu s ust. § 3 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. V době, kdy žalovaná pracovala a vykonávala činnost uvedenou v čl. I. Smlouvy o obchodním zastoupení, měla žalovaná k dispozici firemní telefon, fotoaparát, v pronájmu motorové vozidlo a za pronájem vozidla hradila nájemné.

4. Za citace především ust. § 2483 odst. 1, § 2518 § 2048 a dalších ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.) soud uvedl podrobně svá skutková zjištění učiněná na základě provedeného dokazování, předmětem žaloby je nárok žalobkyně vyplývající ze Smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 1. 10. 2018. Jedná se občanskoprávní řízení vyplývající z nároku upraveného v obč. zák.., v ust. § 2483 a násl., nikoliv se zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce.

5. Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v OR (č. l. 63 a násl.) od 3. 3. 2004. Její předmět podnikání byl v době od 3. 3. 2004 do 18. 5. 2010 - [anonymizováno] činnost. V době od 18. 5. 2010 předmět podnikání - Výroba, obchod, služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. V době od 1. 4. 2021 předmět podnikání - [anonymizováno] zprostředkování. Žalovaná je osobou samostatně výdělečně činnou, zapsanou v živnostenském rejstříku pod [IČO], s místem podnikání [adresa], [část obce] – [část obce] (výpis z ŽR na č. l. 65). Vznik živnostenského oprávnění [číslo] ode dne 27. 9. 2018, na dobu neurčitou. Předmět živnostenského oprávnění [číslo] Výroba, obchod, služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. [obec] činnosti _ Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků. Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí. Živnostenské oprávnění [číslo] – [anonymizováno] zprostředkování – vznik živnosti ode dne 22. 7. 2020 na dobu neurčitou. Na internetových stránkách se žalovaná prezentuje jako realitní konzultant (č. l. 14, č. l. 16 – 20 pod hlavičkou [jméno]). Výzvou žalobkyně ze dne [datum] č. l. 6, žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení smluvní pokuty ve výši 200 000 z titulu porušení Smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 1. 10. 2018, a to konkurenční doložky.

6. Dne 1. 10. 2018 byla mezi žalobkyní (jakou zastoupenou) a žalovanou (jako obchodním zástupcem) uzavřena Smlouva o obchodním zastoupení. V čl. I. sjednán předmět – obstarat pro zastoupeného příležitosti, aby zastoupený mohl uzavírat smlouvy o zprostředkování – prodej nemovitostí, koupě nemovitostí, nájem, podnájem nemovitostí, převod členských práv a povinností k družstevnímu bytu, spotřebitelské úvěry, o obsahu, jenž byl podrobně zmíněn. Obchodní zástupce bude činnost vyvíjet na území Jihomoravského a Zlínského kraje České republiky. V čl. IX sjednán Zákaz konkurence v rozsahu, jenž soud prvního stupně rovně podrobně uvedl, za porušení v konkurenční doložce uvedených činností pak byla jednostranně (bez protiplnění ze strany zastoupeného, žalobkyně) sjednána smluvní pokuta ve výši 200 000 Kč.

7. Soud prvního stupně podrobně uvedl svá zjištění rovněž i ohledně právních předpisů, jež v předmětné době upravovaly realitní činnost (podnikání v oblasti realit) s tím, že zákon č. 455/1991 Sb. živnostenský zákon, až do účinnosti zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování (účinnost zákona o realitním zprostředkování dne 3. 3. 2020), v Příloze č. 2 nazvané Živnosti vázané, živnostenského zákona neobsahoval tzv. předmět živnost vázaná - [anonymizováno] zprostředkování. Teprve zákonem č. 39/2020 Sb. (s účinností ode dne 3. 3. 2020) byla do živnostenského zákona, do Přílohy č. 2 vtělena nová živnost, a to – [anonymizováno] zprostředkování. Žalobkyně byla oprávněna realitní činnost vykonávat v době od 3. 3. 2004 do 18. 5. 2010, neboť jako předmět podnikání měla uvedenou realitní činnost. V době od 18. 5. 2010 do 31. 3. 2021 měla pouze jako předmět podnikání uveden – [anonymizováno], obchod, služby neuvedené v přílohách [číslo] až 3 živnostenského zákona. v době od 1. 4. 2021 předmět – [anonymizováno] zprostředkování. Tedy v době od 18. 5. 2010 do 2. 3. 2020 (výpis z OR č. l. 63) neměla jako předmět podnikání realitní zprostředkování, nebyla v tomto období oprávněna tuto činnost vykonávat. Tento předmět podnikání uveden v OR až od 1. 4. 2021, ale v době od 3. 3. 2020 již tuto činnost mohla vykonávat na základě zákona č. 39/2020 Sb. o realitním zprostředkování.

8. Jde-li pak o právní posouzení, soud uvedl, že smlouva o obchodním zastoupení ze dne 1. 10. 2018 (smlouva na č. l. 11 a násl.) uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou s předmětem činnosti, kterou byla žalovaná oprávněna vykonávat pro žalobkyni je uvedeno v čl. I. smlouvy. Žalovaná byla jako podnikatel zapsána do živnostenského rejstříku se vznikem oprávnění od 27. 9. 2018 s živnostenským oprávněním č. 1 – Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona, obor činnosti – poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků. Realitní zprostředkování žalovaná jako živnost ohlašovací volnou má až od 22. 7. 2020. V době uzavření Smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 1. 10. 2018 tak žalobkyně nebyla oprávněna konat činnost v oblasti realitní činnosti, realitního zprostředkování. Pokud tedy mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 1. 10. 2018 uzavřena smlouva o obchodním zastoupení, poté co krátce předtím byl ukončen pracovní poměr žalované u žalobkyně, tímto došlo k obcházení zákona, a to zákoníku práce, neboť žalovaná v rámci pracovněprávního vztahu od 1. 10. 2015 nejdříve vykonávala práci pro žalobkyni na pozici asistentka v realitní kanceláři, od 1. 4. 2018 na základě pracovní smlouvy ze dne 29. 3. 2018 (smlouva na č. l. 8) pak na pozici realitní makléřka. De facto se jedná o činnost realitního zprostředkování, proto tuto činnost mohla i nadále pro žalobkyni vykonávat na základě pracovněprávního vztahu, tzv. závislé práce ve smyslu zákoníku práce. Konkurenční doložka obsažená v čl. IX Smlouvy o obchodním zastoupení, obsahovala pouze obsáhlý výčet činností, které po ukončení Smlouvy o obchodním zastoupení po dobu 6 měsíců nesměla žalovaná vykonávat, a to na území Jihomoravského a Zlínského kraje. Rozsah činnosti byl daleko širší a v nepoměru se samotným předmětem činnosti dle Smlouvy o obchodním zastoupení. Dokonce zahrnovala i příbuzné žalované. Žalované tak byla zakázána i taková činnost, která však nebyla předmětem Smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 1. 10. 2018. Žalované ve velkém rozsahu bylo zakázáno podnikat, přestože byla podnikatelkou, čímž byla výrazným způsobem omezena v možnosti získání finančních prostředků pro svoji obživu, obživu své rodiny. Pokud žalovaná dlouhodobě vykonávala činnost spočívající v realitním zprostředkování, pak takový zásah (obsah konkurenční doložky) výrazným nepřiměřeným způsobem zasáhl do základních lidských práva žalované – svobodně podnikat atd., zcela jí tak vyloučit z trhu práce, neboť tuto činnost nesměla vykonávat ani v rámci pracovněprávního vztahu.

9. Konkurenční doložka obsažená v čl. IX Smlouvy o obchodním zastoupení tak ve větším rozsahu, než byl samotný předmět Smlouvy o obchodním zastoupení, v nepřípustné míře omezila žalovanou v možnosti svobodně podnikat na území, ve kterém až dosud vykonávala a vykonává realitní zprostředkování. Vyloučila jí z trhu práce jako takového, neboť tuto činnost nesměla vykonávat ani v rámci pracovněprávního vztahu. Samotná skutečnost, že se jednalo pouze o dvě území krajů, nikoliv další kraje státu, dle názoru soudu není významné, neboť úspěchy realitních makléřů, osob vykonávající realitní zprostředkování právě závisí na znalosti, vědomosti těchto osob místních potřeb, požadavků, zvyklostí atd. Pokud konkurenční doložka byla jednostranně sjednána, bez reciprocity ze strany žalobkyně, pak taková konkurenční doložka výrazným způsobem má více chránit žalobkyni proti žalované než by bylo přípustné s přihlédnutím k rozsahu činnosti, kterou žalovaná pro žalobkyni měla vykonávat a vykonávala. Nutná, potřebná míra ochrany žalobkyně však byla výrazným způsobem překročena v neprospěch žalované, neboť žalovaná dle konkurenční doložky neměla vykonávat také činnosti, které pro žalobkyni nebyla povinna ani oprávněna konat, neboť předmět Smlouvy o obchodním zastoupení také činnosti nebyly. Předmět činnosti dle Smlouvy o obchodním zastoupení byl výrazně menší, než činnosti uvedené v konkurenční doložce (jako předmět Smlouvy o obchodním zastoupení). Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že konkurenční doložka je neplatná pro rozpor se zákonem, obcházení zákona (tzv. Švarc systému), proto nemůže takové smluvní ujednání požívat soudní ochranu. Sjednaná konkurenční doložka je neplatným právním jednáním. Za tohoto stavu soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl výrokem č. I. tohoto rozhodnutí.

10. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy soud prvního stupně přiznal procesně úspěšné žalované, zastoupené advokátkou, náhradu nákladů řízení celkem v částce 34.122 Kč.

11. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podala včasné odvolání žalobkyně podáním ze dne 1. 11. 2021, v němž namítala, že se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 200.000 Kč s příslušenstvím z titulu stanovené smluvní pokuty za porušení konkurenční doložky uvedené ve Smlouvě o obchodním zastoupení ze dne 1.10.2018, žalobkyně má za to, že prokázala, že byla porušena konkurenční doložka, jejímž porušením vznikl nárok žalobkyni na smluvní pokutu v předmětné výši 200.000 Kč, soud však žalobu zamítl.

12. Nesprávnost rozsudku spatřuje žalobkyně v tom, že soud prvního stupně nesprávně právně posoudil otázku oprávnění žalobkyně k výkonu realitní činnosti, když uzavřel, že v předmětném období nebyla žalovaná oprávněna k výkonu činnosti realitního zprostředkovávání, když žalobkyně opakovaně uváděla, že do účinnosti zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování), jenž nabyl účinnosti dne 3.3.2020, bylo možno realitní zprostředkování poskytovat na základě volné živností„ Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona". Na základě § 24 zákona o realitním zprostředkování byla do přílohy č. 2 živnostenského zákona obsahující specifikaci vázaných živností vložena nová živnost„ Realitní zprostředkování". To vše předpokládá také ustanovení § 25 bodu 1 zákona o realitním zprostředkování (ve znění novely zákonem č. 190/2020 Sb.), který výslovně uvádí;„ Podnikatel, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat realitní zprostředkování v rámci živnosti ohlašovací volné„ Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona" a hodlá v poskytování realitního zprostředkování pokračovat, je povinen před uplynutím doby 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ohlásit živnostenskému úřadu vázanou živnost„ Realitní zprostředkování" a doložit doklady prokazující splnění podmínky odborné způsobilosti pro provozování této vázané živnosti, jinak uplynutím této doby jeho oprávnění k poskytování realitního zprostředkování v rámci výše uvedené živnosti ohlašovací volné zaniká. Úkony provedené podle věty první nepodléhají správnímu poplatku." Tento argument byl žalobkyní uveden jak v samotné žalobě, tak také v jejím vyjádření na vyjádření žalované.

13. Žalobkyně uvedla, že soud prvního stupně dospěl k nesprávnému právnímu názoru, když uvádí, že byla žalovaná konkurenční doložkou zcela omezena v nepřípustné míře, když byla omezena v možnosti svobodně podnikat na území, ve kterém až dosud vykonávala a vykonává realitní zprostředkování. Pokud jde však o okruh území zakázaného výkonu činnosti, tak jej bylo možno považovat za přiměřený, když se žalovaná zavázala, že nebude v délce šesti měsíců po ukončení Smlouvy nabízet či vykonávat zakázané konkurenční jednání na území Zlínského a Jihomoravského kraje v situaci, kdy má žalovaná bydliště a místo podnikání v obci [obec], což je obec, která se nachází na hranici [územní celek], mohla tedy bez omezení nabízet své služby a vykonávat činnost v oblasti realitního zprostředkování na území [územní celek], a to bez jakéhokoliv omezení. Nepřiměřenost omezení ve vztahu k území nebyla soudem navíc řádně odůvodněna, když bylo soudem prvního stupně uvedeno pouze, že tato okolnost není významná. Dále soud své zamítnutí žaloby opřel o„ neplatnost konkurenční doložky z důvodu, že konkurenční doložka je neplatná pro rozpor se zákonem. Konkurenční doložka obsažená v čl. IX Smlouvy O obchodním zastoupení měla dle soudu prvního stupně ve větším rozsahu, než byl samotný předmět Smlouvy o obchodním zastoupení, v nepřípustné míře omezit žalovanou v možnosti svobodně podnikat na území, ve kterém až dosud vykonávala a vykonává realitní zprostředkování. Dále soud prvního stupně uvedl, že„ pokud konkurenční doložka byla jednostranně sjednána, bez reciprocity ze strany žalobkyně, pak taková konkurenční doložka výrazným způsobem má více chránit žalobkyni proti žalované, než by bylo přípustné s přihlédnutím k rozsahu činnosti, kterou žalovaná pro žalobkyni měla vykonávat a vykonávala. Nutná, potřebná míra ochrany žalobkyně však byla výrazným způsobem překročena v neprospěch žalované, neboť žalovaná dle konkurenční doložky neměla vykonávat také činnosti, které pro žalobkyni nebyla povinna ani oprávněna konat, neboť předmět Smlouvy o obchodním zastoupení také činnosti nebyly." Avšak nebyly splněny podmínky pro závěr o neplatností konkurenční doložky, k čemuž se žalobce vyjadřuje níže.

14. Pokud jde o povahu konkurenční doložky u obchodního zastoupení došlo ze strany soudu prvního stupně k nesprávnému právnímu posouzení, když z dikce zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, je obchodnímu zástupci zapovězeno vykonávat po zániku obchodního zastoupení činnost na vlastní či cizí účet, která by měla soutěžní povahu ve vztahu k podnikání zastoupeného, zejména tu činnost, kterou při obchodním zastoupení vykonával pro zastoupeného. Jedná se tak jednak o činnost shodnou (činnost, kterou při obchodním zastoupení vykonával pro zastoupeného) a dále činnost, která by měla soutěžní povahu. Sám zákon tedy předpokládá, že se nemusí jednat vždy o rozsah činnosti uvedený v konkurenční doložce totožný s rozsahem dle smlouvy o obchodním zastoupení. Ustanovení § 2518 odst. 2, potažmo v návaznosti na ustanovení § 2975 odst. 3 Občanského zákoníku, stanovuje moderačním právo soudu upravit konkurenční doložku tehdy, omezuje-li obchodního zástupce, popř. smluvní stranu obecně, více než vyžaduje míra ochrany zastoupeného. Zákon tak nestanovuje neplatnost konkurenční doložky v případě vyšší míry ochrany zastoupeného, ale obchodní zástupce se může domáhat moderace konkurenční doložky, k čemuž nedošlo. Základními náležitostmi konkurenční doložky, jak stanovuje zákon, jsou: specifikace území, okruhu činností a okruhu osob, na které se vztahuje zakázané jednání. Současně zákon stanovuje maximální délku trvání konkurenční doložky na 2 roky. Tyto náležitosti předmětná konkurenční doložka splňovala a její délka byla stanovena na 6 měsíců.

15. Z podstaty konkurenční doložky vyplývá omezení na straně obchodního zástupce, který je po skončení smluvního vztahu omezen ve své činnosti. Reciprocita ze strany žalobkyně není zákonem stanovena jako nutná náležitost konkurenční doložky, proto jí nelze tuto okolnost dávat k tíži. Žalovaná uzavírala danou smlouvu včetně konkurenční doložky jako již zkušená realitní makléřka a bylo na jejím obchodním zvážení posoudit výhodnost takové spolupráce a všech jejich rizik souvisejícím s případným skončením tohoto vztahu s žalobcem. Soud prvního stupně nepřihlédl k žalobcovým tvrzeným skutečnostem a nevzal v potaz okolnosti konkrétního vztahu žalobce a žalované, když opominul nezpochybnitelnou roli žalobce v získání potřebných dovedností a informací na straně žalované za dobu více než 5 let, po kterou pro žalobce vykonávala činnost v oblasti realitního zprostředkování od pozice asistentky a měla dále ve spolupráci pokračovat. I tato skutečnost by měla být při posuzování přiměřenosti konkurenční doložky zahrnuta, aby mohlo následně dojít ke správnému právnímu posouzení přiměřenosti konkurenční doložky.

16. Porušení konkurenční doložky se, co se týče povahy činnosti, týkalo těch činností, které žalovaná vykonávala pro žalobce na základě smlouvy o obchodním zastoupení, pokud tedy soud prvního stupně uvádí, že byl okruh zakázaných činností širší, uvádí žalobce nad výše uvedené, že porušení se týkalo především nabízení služeb žalované jako realitního makléře, což z doložený důkazů vyplývá, že žalovaná činila, ač se název činnosti (poradce, konzultant) mohl lišit.

17. Z důvodů výše uvedených tak nemělo být rozhodnuto zamítnutím žaloby a s tím souvisejícího přiznání náhrady nákladů řízení ve prospěch žalované, proto se žalobce odvolává také do výroku II rozsudku. Žalobkyně z výše uvedených důvodů navrhuje, aby odvolací soud zrušil výroky č. I. a č. II. rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 5. října 2021, č. j. 7 C 148/2021-70 a sám ve věci rozhodl tak, že žalovaná je povinna uhradit žalobci částku ve výši 200.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne podání žaloby do zaplacení a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku, žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náklady řízení do 3 dnů od právní mocí rozsudku.

18. K tomuto odvolání žalobkyně se vyjádřila žalovaná podáním ze dne 23. 11. 2021, jímž uvedla, že odvolání žalobce považuje za nedůvodně a rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný. Žalovaná je přesvědčena, že soud prvního stupně rozhodl správně, když žalobu zamítl a žalobkyni zavázal zaplatit žalované náklady řízení.

19. Žalovaná se ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně. Považuje konkurenční doložku za neplatnou pro její rozpor se zákonem a také pro rozpor s dobrými mravy, neboť není vyvážená pro obě strany a omezuje žalovanou více, než je míra potřebná pro ochranu zájmů žalobce. Omezuje její právo na podnikání, ale také právo na výkon této práce i v rámci pracovního poměru. Navíc v rozsahu, který je značně široký, přesahuje významně i rozsah činností, které měla vykonávat pro žalobce na základě smlouvy o obchodním zastoupení, kdy jí zakazuje mimo jiné působit i v rámci finančního poradenství a zavazuje také její rodinné příslušníky.

20. Pokud se týká judikatury uváděné žalobcem, namítá žalovaná její nerelevantnost a je přesvědčena že na daný případ nedopadá. Naopak žalovaná si dovoluje poukázat na další judikaturu: např. rozhodnutí NS ČR 32 Cdo 1513/2008, ve kterém, ačkoliv se týká období před 1.1.2001, se přiznává právo obchodního zástupce na spravedlivé odškodnění za nevykonávání činnosti, stejně tak k obdobnému závěru dospívá i NS ČR v rozhodnutí 32 Odo 1627/2006.

21. Žalovaná v posledních šesti letech pracovala pouze v oblasti obchodování s realitami. V zásadě se jedná o její hlavní kvalifikaci, kdy v této profesi je velmi dobrá a sama byla u žalobce vyhodnocena jako realitní makléř regionu 2019, nejlepší makléř společnosti 2020 a pro žalobce dosahovala nemalých výdělků. Jak bylo prokázáno před soudem prvního stupně, na základě pracovní smlouvy ze dne 29.9.2015 nastoupila žalovaná u žalobkyně na pozici asistentky. Následně dne 29.3.2018 byla uzavřena pracovní smlouva, na základě které byl sjednán druh práce žalované realitní makléř. Současně s uzavřením pracovní smlouvy žalovaná podepsala osobní kartu svěřených předmětů, kdy jí byl svěřen mobilní telefon se [příjmení] kartou, fotoaparát. Následně dne 1. 10. 2018 uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o obchodním zastoupení. Druh práce pro žalovanou se nijak nezměnil, žalovaná vykonávala stejnou pracovní činnost jako v rámci pracovního poměru na základě předchozí pracovní smlouvy. Druh práce byl zcela totožný. Zejména je potřeba zdůraznit, že žalovaná nepůsobila jako samostatný článek, ale v rámci navazujících procesů v rámci žalobkyně. Po dobu výkonu práce pro žalobkyni pracovala žalovaná pouze pro žalobkyni v plném rozsahu jako v rámci pracovního poměru, pro nikoho jiného činnost nevykonávala, nadále měla svěřeny k výkonu své činnosti věci (mobilní telefon se [příjmení] kartou, fotoaparát), které jí byly svěřeny na základě karty svěřených předmětů, kdy toto podepisovala ještě jako zaměstnanec a věci byly vráceny až po ukončení smlouvy o obchodním zastoupení.

22. Pokud žalobkyně argumentuje tím, že žalovaná byla teritoriálně omezena pouze na území dvou krajů, pak žalovaná namítá, že se jedná právě o dva kraje, ve kterých prožila celý svůj dosavadní život, kde zná místní poměry, bytové situace, lokalitu zajímavých bydlení a naopak lokality méně atraktivní, kdy právě tyto informace jsou pro realitní trh a výkon její práce naprosto zásadní.

23. Dále pak žalobkyně argumentuje tím, že se jednalo pouze o dobu 6 měsíců. Zůstat 6 měsíců zcela bez příjmu je ale pro žalovanou značně finančně zatěžující až likvidační záležitost. Po ukončení smlouvy o obchodním zastoupení žalobkyně obdržela poslední peníze od žalobce v prosinci 2020. Konkurenční ujednání žalovaná zcela dodržela tři měsíce, poté však zůstala bez jakéhokoliv příjmu, kdy již vyčerpala úspory. Kromě toho v dané době platila celá řada opatření proti koronaviru, byla omezena celá řada služeb a dalších podniků, kdy za této situace byla situace na trhu práce složitá, a pro žalovanou bylo obtížené získat práci mimo obor bez kvalifikace.

24. Kvalifikace žalované za posledních šest let se omezovala pouze na realitní oblast. Vedle toho je nutno připomenout, že realitní oblast je specifickou činností v tom smyslu, že makléř je placen z provize z uskutečněných obchodů. Od okamžiku zahájení činnosti do okamžiku dokončení obchodního případu často uplyne několik měsíců, než je prodej nemovitosti zrealizován a makléři vznikne nárok na vyplacení provize. Omezení činnosti na 6 měsíců tak v zásadě znamená, že doba ztráty příjmů z realitní činnosti by byla podstatně delší.

25. Žalovaná nijak neomezila právo žalobkyně podnikat, nijak neohrozila jeho zájmy, žalobkyně nadále podnikala v realitní činnosti prostřednictvím svých zástupců. Nedošlo k převzetí žádného klienta, ani neoslovila žádného klienta a žalobkyně tak neutrpěla vůbec žádnou újmu. Žalovaná od žalobkyně odešla bez jakýchkoliv zakázek, veškeré jí nashromážděné kontakty a výsledky její práce zůstaly žalobci.

26. Naproti tomu žalovaná se dostala do tíživé finanční situace, kdy nemohla vykonávat činnost, pro kterou má potřebnou kvalifikací a které se věnovala posledních šest let. Závazek žalované je tak zcela nevyvážený oproti žalobkyni, která se konkurenčním ujednáním nezavázala vůbec k ničemu a pouze bránila žalované ve výkonu jejího povolání.

27. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti proto žalovaná navrhuje, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil a zavázal žalobce zaplatit žalované náklady odvolacího řízení.

28. K projednání odvolání žalobkyně proti shora uvedenému rozsudku soudu prvního stupně nařídil Krajský soud v Brně jako soud odvolací jednání na den 10. 5. 2022, na němž se obě sporné strany k věci ještě dále vyjadřovaly, odvolací soud na něm zopakoval dokazování, některými listinami, o něž se opírala žaloba. Žalovaná mimo jiné uvedla, že za období 6 měsíců reálně neuskutečnila žádný obchod a z této činnosti neměla žádné příjmy, tyto služby však nabízela. Žalobkyně uvedla mimo jiné, že podniká v realitách i ve Zlínském kraji a zástupkyně má za to, že ve Zlínském kraji má žalobkyně i kamennou pobočku.

29. Krajský soud v Brně jako soud odvolací na základě včasného odvolání žalobkyně přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, stejně jako řízení jeho vydání předcházejí a učinil ve věci následující zjištění a právní závěry:

30. Z předloženého spisu vyplývá, že žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení smluvní pokuty z titulu porušení Smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 1. 10. 2018, a to článku IX. – porušení konkurenční doložky na základě žalobních tvrzení, jak jsou uvedena výše. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila podrobným písemným podáním ze dne 16. 6. 2021 č. l. 28, ve kterém uvedla, že žalobu neuznává, s poukazem na to, že čl. IX Smlouvy o obchodním zastoupení v části týkající se konkurenční doložky považuje za neplatné právní jednání, v rozporu se zákonem. V případě takto sjednané konkurenční doložky jde o zjevnou nespravedlivě nepřiměřenou konkurenční doložku, vzájemně nevyváženou pro obě smluvní strany, neboť na straně žalované tato brání ve velmi širokém rozsahu svobodnému podnikání žalované na území dvou krajů.

31. Jde-li o dosavadní (předchozí) spolupráci obou účastnic před uzavřením smlouvy o obchodním zastoupení, odvolací soud poukazuje na podrobná zjištění soudu prvního stupně uvedená v tomto směru, stejně tak jako na soudem prvního stupně citovaná ustanovení právních předpisů, jež upravovala realitní činnost dosud.

32. Jde-li o údaje z příslušných rejstříků, z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně se podává, že jako předmět podnikání měla zapsánu realitní činnost od 3.3.2004 do 18.5.2010, od 18.5.2010 měla zapsán jako předmět činnosti jednak výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a dále od 1.4.2021 dosud realitní zprostředkování.

33. Jde-li o žalovanou, z výpisu z živnostenského rejstříku vyplývá, že pod živnostenským oprávněním č. 1 je uveden předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona s uvedením oborů činnosti: - poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, zahájení činnosti 27.9.2018 a nákup, prodej, správa a údržba nemovitosti, zahájení činnosti 3.3.2020, druh živnosti volná, na dobu neurčitou, vznik oprávnění 27.9.2018, a dále pod živnostenským oprávněním č. 2 potom realitní zprostředkování, ohlašovací živnost vázaná, vznik oprávnění 22.7.2020.

34. V daném případě byla konkurenční doložka sjednána ve smlouvě o obchodním zastoupení ze dne 1.10.2018, jež byla uzavřena mezi oběma účastnicemi (mezi žalobkyní jako zastoupeným a žalovanou v postavení obchodního zástupce). Předmět smlouvy byl vymezen v čl. I smlouvy, byl jím závazek obchodního zástupce obstarat pro zastoupeného příležitost, aby zastoupený mohl uzavřít smlouvy o zprostředkování - prodej nemovitostí, koupě nemovitostí, nájem, podnájem nemovitostí, převod členských práv a povinností k družstevnímu bytu, spotřebitelské úvěry. Dále obchody se třetími osobami nebo kterýmkoliv z jejich zástupců, a na straně druhé, závazek zastoupeného uzavírat obchody se třetími osobami prostřednictvím obchodního zástupce a za podmínek dále stanovených touto smlouvou vyplácet obchodnímu zástupce provizi. Obchodní zástupce bude činnost vyvíjet na území Jihomoravského a Zlínského kraje České republiky. V čl. IX sjednán Zákaz konkurence v rozsahu, že obchodní zástupce se zavazuje, že nebude po dobu 6 měsíců po ukončení smlouvy o obchodním zastoupení na území Jihomoravského a Zlínského kraje nabízet klientům služby jiné realitní kanceláře, vyvíjet činnost shodnou nebo obdobnou předmětu jeho závazku dle této smlouvy ve prospěch třetích osob, a to jak na základě vztahu dle obchodního, občanského nebo zákoníku práce (tím se rozumí i odkoupení nemovitosti od klienta, který projeví zájem o službu zastoupeného. Dále se zavazuje, že nebude provozovat jako podnikatel realitní činnost, právu nemovitostí, oceňování nemovitostí, dražby a poradenství v oblasti nemovitostí a finančního poradenství a zprostředkování úvěrů. Nebude bez výslovného souhlasu zastoupeného nabývat podíly ve společnostech, zakládat dceřiné společnosti či jinak se účastnit podnikání třetích osob, které mají vůči zastoupenému konkurenční postavení, ani nebude využívat své dceřiné společnosti, v nichž má podíl ke dni uzavření této smlouvy, k provozování podnikatelské činnosti realitní zprostředkovatelské, finanční nebo poradenské služby související s činností v oblasti nemovitostí. Dále obchodní zástupce zajistí, že takové konkurenční činnosti se zdrží i jeho rodinní příslušníci a společníci/akcionáři a statutární orgány/členové dozorčí rady a prokuristé ve společnostech, na jejichž činnosti se podílí. Neužívat obchodní firmu zastoupeného. Za porušení shora uvedených činností pak byla jednostranně (bez protiplnění ze strany zastoupeného, tedy žalobkyně) sjednána smluvní pokuta ve výši 200 000 Kč.

35. Konkurenční doložka obsažená v čl. IX Smlouvy o obchodním zastoupení, obsahovala obsáhlý výčet činností, které po ukončení Smlouvy o obchodním zastoupení po dobu 6 měsíců nesměla žalovaná vykonávat, a to na území Jihomoravského kraje (kde má sídlo žalobkyně) a Zlínského kraje (kde má sídlo a bydliště žalovaná). Rozsah činností, jež žalovaná nesměla dle konkurenční doložky provádět, byl širší a v nepoměru se samotným předmětem činnosti dle Smlouvy o obchodním zastoupení, dokonce zahrnovala i příbuzné žalované. Žalované tak byla zakázána i taková činnost, která však nebyla předmětem Smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 1. 10. 2018.

36. Podle ustanovení § 2483 odst. 1 občanského zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.) smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. Podle odstavce 2 cit. zák. ust. smlouva o obchodním zastoupením vyžaduje písemnou formu.

37. Podle ustanovení § 2518 odst. 1 obč. zák. (konkurenční doložka), strany si mohou ujednat, že obchodní zástupce po zániku obchodního zastoupení nesmí naučenému území nebo vůči určenému okruhu osob na tomto území vykonávat na vlastní nebo cizí účet činnost, která by měla soutěžní povahu ve vztahu k podnikání zastoupeného, zejména tu činnost, kterou při obchodním zastoupení vykonával pro zastoupeného. Konkurenční doložka, která tomu odporuje nebo která je ujednána na dobu delší než 2 roky od zániku zastoupení, je neplatná.

38. Podle ustanovení § 2518 odst. 2 obč. zák. omezuje-li konkurenční doložka obchodního zástupce více, než vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného, může soud konkurenční doložku omezit.

39. Dle ustanovení § 2048 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

40. Podle ustanovení § 2975 odst. 3 obč. zák. (zakázaná konkurenční doložka) zakazuje se konkurenční doložka omezující zavázanou stranu více, než vyžaduje potřebná ochrana oprávněné strany, poruší-li se zákaz, může soud na návrh dotčené strany konkurenční doložku omezit, zrušit nebo prohlásit za neplatnou.

41. Dle ustanovení § 580 odst. 1 obč. zák. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

42. Doložka o zákazu konkurence neboli ujednání zakazující smluvní straně soutěžní činnost (zpravidla činnost totožnou čí substituční činností druhé smluvní strany) přestavuje určitý zásah do hospodářské soutěže, respektive její omezení, proto vyžaduje stanovení právních limitů. Ustanovení § 2975 odst. 1 stanoví kogentně, jaká konkurenční doložka je zakázaná.

43. Základní zásadou obsahu sjednané konkurenční doložky musí být to, že musí být sjednána tak, aby byla spravedlivě přiměřená a vzájemně vyvážená pro obě strany, a to v souladu s čl. 26 odst. 1 Listiny práv a svobod, podle něhož má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost (k tomu závěry, například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 23 Cdo 4192/2008).

44. Jak uvedl Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 30.4.2009 sp.zn. 23 Cdo 5082009 konkurenční doložka je stanovena k ochraně oprávněných zájmů zastoupeného při jeho účasti v hospodářské soutěži. zastoupený se jí chrání před činností obchodního zástupce, která by měla soutěžní povahu. Požadavkem na omezení zákazu konkurence, jak z hlediska doby jeho trvání, tak z hlediska jeho územního a případně též osobního rozsahu (co do okruhu třetích osob), pak zákon sleduje ochranu oprávněných zájmů obchodního zástupce jako podnikatele, jde o to, aby omezení jeho práva podnikat mělo zřetelně vymezené hranice stanovené v konkurenční doložce a aby takto sjednaný/stanovený rozsah rozsahem vymezený) zákaz konkurence neomezoval zástupce více, než kolik vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného (v tehdy platném-pozn. odvolacího soudu § 672a obch. zák.) se tak promítá ústavní princip zakotvený v čl. 26 Listiny základních práv a svobod, podle něhož každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, a zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.

45. Odvolací soud v daném případě, shodně se závěry soudu prvního stupně shledal, že žalovaná byla v konkurenční doložce, tak, jak byla sjednána, nepřiměřeně omezena ve své podnikatelské činnosti, k níž byla oprávněna podle vydaného živnostenského listu. Nepřiměřeně bylo omezeno nejen její právo na podnikání s obdobným předmětem podnikání žalobkyně, ale i její právo uzavřít pracovní poměr na činnost s obdobným předmětem podnikání žalobkyně. Tím jí bylo de facto znemožněno, aby vykonávala jakoukoliv činnost v jejím oboru podnikání (shodně závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 2. 2011, č.j. 23 Cdo 4192/2008-108.

46. Odvolacímu soudu se jeví, že takto poměrně široce vymezená konkurenční doložka vyžadovala dle názoru odvolacího soudu těmto omezením poskytnutí jisté odpovídající kompenzace, a to přesto, že kompenzace již takto v této souvislosti není upravena dle nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., tak, jako tomu bylo, například v případě předchozí smlouvy o obchodním zastoupení sjednané dle zákona č. 513/1991 (obchodní zákoník).

47. Jak se uvádí v komentáři k ust. § 2975 obč. zák. (zakázaná konkurenční doložka – prof. JUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] – ASPI) – náhrada za určitá omezení v soutěžní činnosti by měla splňovat obecnější požadavek na přiměřenost, tento požadavek platí i pro sankce za porušení konkurenční doložky zejména ve formě smluvní pokuty.

48. Jak se uvádí v komentáři k ust. § 2975 obč. zák. (Beck on line) doložka o zákazu konkurence neboli ujednání zakazující smluvní straně soutěžní činnost (zpravidla činnost totožnou či substituční s činností druhé smluvní strany) představuje určitý zásah do hospodářské soutěže, resp. její omezení, proto vyžaduje stanovení právních limitů. Porušení zákazu konkurence zakázaného konkureční doložkou je protiprávním jednáním (tedy v rozporu se smlouvou) spočívající v aktivní činnosti osoby zavázané, která naopak byla zavázána určitou činnost nekonat (být pasivní). Taková osoba tedy porušuje svou právní povinnost něco nečinit (svých charakterem nemajetkovou povinnost), osoba oprávněná tak má právo domáhat se kromě případné smluvní pokuty či nároku na náhradu škody také nároku na zdržení se protiprávního jednání. Ustanovení § 2975 odst. 1 současně kogentně upravuje další obsahované limity, které zajišťují, aby sjednaný (stanoveným rozsahem vymezený) zákaz konkurence neomezoval zavázanou osobu více, než kolik vyžaduje potřebná míra ochrany oprávněné strany. Konkurenční doložka musí být sjednána tak, aby byla spravedlivě přiměřená a vzájemně vyvážená pro obě smluvní strany v souladu s ust. čl. 26 odst. 1 LPS, dle jejíhož čl. 22 každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost (k tomu závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4192/2008).

49. Odvolací soud tak sdílí závěry soudu prvního stupně o tom, že v daném případě předmětná konkurenční doložka obsažená v čl. IX Smlouvy o obchodním zastoupení tak ve větším rozsahu, než byl samotný předmět Smlouvy o obchodním zastoupení, v nepřípustné míře omezila žalovanou v možnosti svobodně podnikat na území, ve kterém až dosud vykonávala a vykonává realitní zprostředkování. Vyloučila jí ve vztahu k její profilující profesi z trhu práce ve sjednaných územích jako takového, neboť tuto činnost nesměla vykonávat ani v rámci pracovněprávního vztahu a dokonce široce vymezila, že žalovaná jako obchodní zástupce zajistí, že takovéto konkurenční činnosti se zdrží i jeho rodinní příslušníci. Rovněž i odvolací soud má za to, že úspěchy realitních makléřů, jako osob působících v tomto velmi specifickém oboru činnosti a podnikání ve značné míře záleží na jejich osobní znalosti konkrétního prostředí, v němž se dlouhodobě pohybují a právě proto jsou schopni poskytovat klientům odpovídací kvalitní realitní služby. Žalovaná byla v daném případě vyloučena z podnikání v daném oboru nejen na území Jihomoravského kraje, kde má žalobkyně své sídlo, ale i v Kraji Zlínském, kde má žalovaná sídlo a bydliště a je dobře obeznámena s místními podmínkami pro její činnost. Namítá-li tak žalobkyně, že omezení dle konkurenční doložky mělo trvat pouze„ krátkou“ dobu 6 měsíců, potom vzhledem k rozsahu omezení, jenž překračuje i rozsah činnosti, již vykonávala žalovaná pro žalobkyni na základě Smlouvy o obchodním zastoupení, nepředstavuje dle odvolacího soudu potřebnou vyváženost a nemůže bez dalšího„ vykompenzovat“ rozsah omezení a tuto námitku tak nemá odvolací soud za relevantní, když i takto relativně krátkou doba může při daném rozsahu omezení znamenat pro žalovanou omezení větší, než by vyžadovala potřebná ochrana zájmů žalobkyně.

50. Nutná, potřebná míra ochrany žalobkyně však byla dle názoru odvolacího soudu, shodně se závěry soudu prvního stupně, v daném případě překročena v neprospěch žalované, dle závěru odvolacího soudu potom ani omezení trvání těchto omezení na dobu 6 měsíců, při takto sjednaných omezeních, kdy žalovaná ve své profilující odbornosti nemohla být ani zaměstnánu v pracovním poměru v dotčených oblastech činnosti a z uvedeného byli vyloučeni i její rodinní příslušníci, 51. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že konkurenční doložka je neplatná pro rozpor se zákonem. Nebyl-li tak platně sjednán zákaz konkurence, potom zde není ani závazek, jehož porušením by žalobkyni vznikl vůči žalované nárok na zaplacení smluvní pokuty, sjednané mezi účastnicemi pro takový případ. Sjednaná konkurenční doložka je tak dle závěru odvolacího soudu neplatná (představuje neplatné právní jednání), v čemž se tedy odvolací soud shodl se závěry soudu prvního stupně.

52. S poukazem na shora uváděné skutečnosti proto odvolací soud žalobkyní napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správný dle ustanovení § 219 o.s.ř.

53. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a o ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v odvolacím řízení procesně neúspěšná a je tak povinna nahradit v odvolacím řízení úspěšné žalované, zastoupené advokátkou, náklady odvolacího řízení. Žalované vznikly v odvolacím řízení náklady spočívající ve dvou úkonech právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), - vyjádření k odvolání, jednání u odvolacího soudu) dle § 11 odst. 1 cit. vyhl. při odměně ve výši 2× 9 100 Kč, k níž dále náleží 2x režijní paušál 300 Kč, dále jí vznikly náklady cestovného [značka automobilu] [anonymizováno], registrační značka [anonymizována dvě slova] [číslo], pohonná hmota benzín Natural 95, ujetá vzdálenost celkem 2×70 km, celkem 140 km v částce 1.007 Kč, z níž částka 349 Kč představuje náhradu za spotřebované pohonné hmoty dle ceně benzinu Natural 95 44,50 Kč l, průměrné spotřebě dle tech. průkazu 5,6 l /100 km a částka 658 Kč představuje náhradu za použití předmětného vozidla při sazbě základní náhrady [částka] km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. Žalované dále přísluší náhrada za ztrátu času v souvislosti s účastí na odvolacím jednání v rozsahu čtyř půlhodin po 100 Kč, celkem 400 Kč což spolu z 21% DPH v částce 4.243,50 Kč představuje celkem částku 24.450, 50.Kč.

54. Náklady řízení před soudy obou stupňů je žalobkyně povinna zaplatit zástupkyni žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátce, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.