28 Co 210/2023

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Vávry a soudkyň Mgr. Jitky Múčkové a Mgr. Miroslavy Šebelové ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno ., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení částky 18 980 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 2. srpna 2023, č. j. 34 C 318/2021-127,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 2 795,10 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta , Jméno advokáta, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 980 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (I. výrok). Rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 34 408,03 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (II. výrok) a že žalovaná je povinna nahradit České republice - Okresnímu soudu Brno-venkov náklady řízení ve výši 2 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (III. výrok).

2. Proti tomuto rozsudku v celém jeho rozsahu podala žalovaná odvolání. Soudu prvního stupně vytkla, že učinil nesprávná skutková zjištění ohledně vad, které měly způsobit zatékání do objektu, a zdůraznila, že těmito defekty do objektu zatéct nemohlo, jelikož vytýkané vady svou podstatou zatečení vylučují. Namítla rovněž, že jde-li o žalobkyní požadovanou slevu z ceny díla, pak ta jí byla již poskytnuta, a to při předání díla dne 30. 4. 2020, kdy původně účastníky sjednaná částka 479 094 Kč byla při předání stavby zredukována na částku 440 000 Kč a následně až na částku 414 000 Kč za rychlou platbu. Žalovaná dále polemizovala se závěry znaleckého posudku, který se z jejího pohledu stal zcela zbytečným a vynaložené finanční prostředky za jeho zpracování bezúčelné. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil a žalobu v celém rozsahu zamítl.

3. Žalobkyně se ve svém vyjádření k odvolání ztotožnila se závěry soudu prvního stupně, který považuje za věcně správný. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i řízení mu předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne 5. 12. 2021, domáhala po žalované zaplacení částky 18 980 Kč. V žalobě uvedla, že v únoru 2020 uzavřela s žalovanou ústní smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení střešního pláště na objektu společnosti , právnická osoba, v , Anonymizováno, . Žalovaná byla v pozici subdodavatele, zhotovení díla si u žalobkyně objednala jako zadavatel společnost , právnická osoba, . K předání a převzetí díla došlo dne 30. 4. 2020, následně byla vyúčtována cena díla 414 000 Kč, kterou žalobkyně dne 15. 5. 2020 uhradila. V červnu 2020 u žalobkyně zadavatel reklamoval vadu střechy, protože do ní zatékalo, příčinou byl špatně provedený svár foliových pásů střešní krytiny. Vadu žalobkyně neprodleně reklamovala u žalované a vyzvala ji k odstranění vady opravou. Žalovaná však na reklamaci nereagovala a vadu neodstranila. Žalobkyni tak vzniklo právo na slevu z ceny díla ve výši žalované částky odpovídající nákladům vynaloženým žalobkyní na odstranění vady. Žalovaná požadovanou částku žalobkyni nezaplatila ani přes její výzvu ze dne 21. 6. 2021. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že v daném vztahu vystupovala jako dodavatel pro žalobkyni, odpovídala tak pouze za práci svých zaměstnanců, a to jen po dobu realizace díla. Žádná záruka na prováděné práce ve smlouvě o dílo sjednána nebyla. Dne 16. 6. 2020 žalobkyně telefonicky reklamovala vadu díla a velmi důrazně, až nevybíravě vyzvala žalovanou k okamžité nápravě. Žalovaná reagovala tak, že dílo bylo předáno bez vad a nedodělků a na dílo není dohodnuta žádná záruka. Přesto navrhla, že dne 19. 6. 2020 se na dílo pojede podívat zaměstnanec žalované při své plánované cestě do , Anonymizováno, . Žalobkyně toto odmítla s tím, že reklamace se musí řešit ihned; dne 26. 6. 2020 pak zaslala žalované několik dehonestujících zpráv o kvalitě provedených prací. Na tyto zprávy žalovaná nereagovala, rozhodla o ukončení spolupráce s žalobkyní a fakturu s vyúčtovanou částkou za provedení opravy díla vrátila zpět žalobkyni.

6. Soud prvního stupně rozhodl ve věci napadeným rozsudkem. Vyšel z nesporných tvrzení obou účastníků řízení, že uzavřeli ústní smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení střešního pláště na objektu společnosti , právnická osoba, , že dílo bylo předáno dne 30. 4. 2020, že na základě vystavené faktury byla uhrazena cena díla a že žalobkyně vytkla vady předmětného díla spočívající v nesprávně provedeném sváru fóliových pásů střešní krytiny, v důsledku čehož mělo docházet k zatékání do objektu. Nesporné bylo rovněž to, že žalobkyně uplatnila nárok na slevu z ceny díla ve výši 18 980 Kč a žalovaná tento nárok odmítla. Mezi účastníky řízení zůstalo sporným, zda zhotovené dílo mělo vytýkanou vadu, a spornou byla i výše případné slevy z ceny díla. V rovině právního posouzení věci vycházeje z § 2586 odst. 1, § 2615 odst. 2, § 2100 odst. 1, § 2106 odst. 1 písm. c) a § 2107 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dospěl soud k závěru, že dílo zhotovené žalovanou vykazovalo po jeho předání vadu spočívající v netěsnosti svárů fólie střešní krytiny. Žalobkyně vadu u žalované vytkla a dožadovala se jejího odstranění, k čemuž žalovaná nepřistoupila. Proto žalobkyně uplatnila u žalované slevu z ceny díla jakožto nárok z odpovědnosti za vady díla. Výše slevy z ceny díla byla stanovena znaleckým posudkem a představuje rozdíl mezi obvyklou cenou díla bez vady a obvyklou cenou díla s přihlédnutím k vadě (a nikoliv „proplacení“ nákladů na provedení opravy vady ze strany žalobkyně). Tento rozdíl činí 19 279 Kč, avšak žalobkyně požadovala částku 18 980 Kč. Tvrzení žalované, že dílo bylo provedeno a předáno bez závad, bylo vyvráceno provedeným dokazováním, na jehož základě byla existence vytýkané vady i její charakter spolehlivě prokázána. Argument žalované, že na dílo nebyla sjednána žádná záruka, není relevantní, neboť nárok žalobkyně není nárokem ze sjednané záruky, ale vyplývá z odpovědnosti za vady díla podle shora citovaných ustanovení občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zvolila jako právo z vadného plnění slevu z ceny, nepovažoval soud za podstatné zabývat se tím, zda se v posuzovaném případě jedná o podstatné či nepodstatné porušení smlouvy, když tato práva z vadného plnění náleží žalobkyni v obou případech. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodnil soud prvního stupně ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. V tomto sporu plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 34 408,03 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč, ze zálohy na znalecký posudek ve výši 10 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, tj. odměna advokáta za šest úkonů právní služby po 1 860 Kč podle § 7 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.“), za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, písemné podání soudu – žalobu a účast na jednáních soudu dne 1. 8. 2022, dne 19. 9. 2022 a dne 2. 8. 2023, dále náhrada hotových výdajů ve výši 1 800 Kč za každý z těchto úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., náhrada za ztrátu času advokáta stráveného cestou ze , adresa, a zpět k třem jednáním soudu za celkem 12 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 a. t., cestovné k těmto jednáním na trase ze , adresa, a zpět za celkem 200 km jízdy osobním automobilem reg. zn. , SPZ, při spotřebě benzínu pro kombinovaný provoz podle norem Evropského společenství 8,7 litrů/100 km, a to ve výši 2krát 1 714,30 Kč při jeho ceně 44,50 Kč a sazbě náhrady 4,70 Kč/km podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., a ve výši 1 756,88 Kč při jeho ceně 41,20 Kč a sazbě náhrady 5,20 Kč/km podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 4 062,56 Kč podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení státu odůvodnil soud prvního stupně ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. a v tomto řízení neúspěšné žalované uložil povinnost nahradit České republice na účet Okresního soudu Brno-venkov náklady řízení ve výši 2 100 Kč představující část nákladů na znalecký posudek, které nebyly uhrazeny z žalobkyní složené zálohy.

9. Odvolací soud, aniž by doplňoval či opakoval dokazování, vycházel při posouzení věci ze skutkového stavu tak, jak jej zjistil soud prvního stupně. Se zjištěným skutkovým stavem se odvolací soud ztotožnil a pro stručnost odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, jenž detailně a přesvědčivě popsal, na základě jakých důkazů dospěl k jednotlivým skutkovým zjištěním, a rovněž srozumitelně vysvětlil úvahy, jimiž se při hodnocení důkazů řídil.

10. Podle § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

11. Podle § 2615 odst. 2 o. z., o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

12. Podle § 2106 odst. 1 o. z., je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo … b) na odstranění vady opravou věci nebo c) na přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

13. Podle 2107 odst. 1 o. z., je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

14. Odvolací soud se zcela shoduje i s právním hodnocením skutkových zjištění soudem prvního stupně a souhlasí s jeho závěrem, že žalobkyně po právu uplatnila svůj nárok vyplývající z odpovědnosti za vady díla s tím, že na díle, které žalovaná zhotovila pro žalobkyni na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo, se po jeho předání vyskytla vada spočívající v netěsnosti svárů fólie střešní krytiny. Žalobkyně tuto vadu u žalované vytkla a uplatnila nárok z odpovědnosti za vady díla, prvotně v podobě nároku na odstranění vady opravou věci. Žalovaná k odstranění vady díla nepřistoupila, proto žalobkyně následně uplatnila u žalované nárok na slevu z ceny díla, představující rozdíl mezi obvyklou cenou díla bez vady a obvyklou cenou díla vadného, a její nárok je důvodný.

15. Ve vztahu k námitkám žalované, které uplatnila ve svém odvolání, nutno konstatovat, že v podstatě totožné skutečnosti byly ze strany žalované uplatněny v rámci její obrany proti žalobě v řízení před soudem prvního stupně. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí pak vyplývá, že soud prvního stupně se se všemi námitkami žalované logicky a komplexně vypořádal způsobem, se kterým se ztotožňuje i soud odvolací. Soud prvního stupně se náležitě zabýval všemi spornými otázkami, při posouzení námitky žalované, že dílo bylo provedeno bez vad, vyšel ze závěrů znaleckého posudku, který jednoznačně existenci tvrzené vady shledal. Soud správně v souladu s judikaturou (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 23 Cdo 1299/2008) vyhodnotil i výši slevy z ceny díla představující rozdíl mezi obvyklou cenou díla bez vad a obvyklou cenou díla s vytýkanou vadou tímto znaleckým posudkem stanovený a tato určenou slevu z ceny díla pak poměřil s žalobou uplatněnou částkou. Souhlasit se soudem prvního stupně lze i v tom, že pro posouzení dané věci není relevantní námitka žalované, že ve smlouvě o dílo neposkytla žalobkyni záruku na prováděné práce, neboť předmětem sporu není nárok ze sjednané či zhotovitelem poskytnuté záruky, nýbrž nárok žalobkyně z odpovědnosti za vady díla existující v okamžiku předání díla (narozdíl od záručních vad, které se objeví během sjednané záruční doby), jenž přímo vyplývá ze shora citovaných ustanovení občanského zákoníku.

16. K odvolacím námitkám žalované obsahující polemiku se závěry znaleckého posudku odvolací soud považuje za důležité zdůraznit, že v průběhu řízení před soudem prvního stupně žalovaná takové námitky nevznášela. V prvotní reakci na zaslaný znalecký posudek žalovaná v podání ze dne 26. 5. 2023 sdělila, že znalecký posudek tak, jak je vypracován, s výhradami, respektuje. Žádné konkrétní výhrady však ze strany žalované sděleny nebyly. Stejně tak na jednání soudu dne 2. 8. 2023, kde byl znalecký posudek jako důkaz proveden, žalovaná uvedla, že nemá námitek k pravosti či správnosti tohoto důkazu a se závěry znaleckého posudku souhlasí. Námitky žalované zpochybňující závěry znaleckého posudku, uplatněné až v odvolacím řízení, nelze proto zohlednit s odkazem na princip neúplné apelace, jenž je založen na tom, že skutečnosti a důkazy neuvedené před soudem prvního stupně mohou být před odvolacím soudem účinně uplatněny jen výjimečně za podmínek specifikovaných v ustanovení § 205a odst. 1 o. s. ř. Tyto podmínky však v projednávané věci shledány nebyly. Stejné závěry se uplatní též ve vztahu k námitkám žalované, že sleva z ceny díla byla žalobkyni již poskytnuta při předání díla a následně rovněž za rychlou platbu ceny díla. Odhlédnuto od skutečnosti, že žalobkyně ve své argumentaci zaměňuje obchodní slevu korigující smluvenou cenu díla se slevou z ceny díla představující nárok z odpovědnosti za vady díla, byla tato námitka uplatněna až v odvolacím řízení. Neobstojí ani obrana žalované zdůrazňovaná na jednání odvolacího soudu, že jí ze strany žalobkyně nebyla dána možnost vytýkanou vadu posoudit nebo odstranit. Z obsahu spisu a písemných podání žalované činěných v řízení před soudem prvního stupně je zcela zřejmé, že žalovaná nejevila zájem vytýkanou vadu odstraňovat, neboť již od svých prvních vyjádření k žalobě uváděla, že žádnou vadu či reklamaci neuznává s tím, že dílo bylo z její strany řádně, včas a bez vad předáno. Opakovaně též prezentovala, že nenese žádnou odpovědnost z případných vad díla, neboť tyto nároky by měly být řešeny ve vztahu mezi žalobkyní a zadavatelem díla. I návrh, že se na dílo pojede podívat její zaměstnanec, činila žalovaná s výhradou, že reklamaci vady neuznává. Ve svých podáních žalovaná rozporovala pouze samotnou existenci vady a výši slevy z ceny díla, před soudem prvního stupně se nebránila, že jí bylo ze strany žalobkyně znemožněno vadu díla posoudit či odstranit. Postoj účastníků k celé věci je patrný i z e-mailové korespondence dokládající, že při vytýkání vady došlo mezi účastníky k rozkolu a jakákoliv další komunikace byla mezi nimi velmi obtížná. Výsledkem bylo, že žalovaná odmítla cokoliv týkající se vytýkané vady řešit a jak sama uvedla, rozhodla o ukončení spolupráce s žalobkyní. V situaci, kdy bylo zcela zřejmé, že žalovaná vytýkanou vadu neodstraní, byla žalobkyně oprávněna požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z ceny díla.

17. Na základě všech výše uvedených skutečností odvolací soud uzavírá, že rozhodnutí soudu prvního stupně v jeho I. výroku, kterým bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno, je věcně správné, a jako takové bylo odvolacím soudem potvrzeno (§ 219 o. s. ř.). Odvolací soud podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil i věcně správný II. výrok rozsudku soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení mezi účastníky i jeho věcně správný III. výrok o náhradě nákladů řízení státu, na jejichž odůvodnění, které bylo opakováno shora, pro stručnost odkazuje.

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byla úspěšná žalobkyně, proto byla neúspěšné žalované uložena povinnost nahradit žalobkyni její náklady řízení. Žalobkyni vznikly účelně vynaložené náklady ve výši 2 795,10 Kč, a to odměna advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 1 860 Kč za účast na jednání odvolacího soudu podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025, náhrada hotových výdajů za tento úkon ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 485,10 Kč podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.