28 Co 81/2023

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Vávry a soudkyň Mgr. Miroslavy Šebelové a Mgr. Jitky Múčkové ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 43 096,45 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 18. ledna 2023, č. j. 6 C 216/2022-40,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v II. výroku potvrzuje v tomto znění:Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 738,45 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 43 096,45 Kč od 8. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se v III. výroku potvrzuje.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 7 647,20 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví citovaným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení co do částky 43 500 Kč (výrok I.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 44 738,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 44 738,45 Kč od 8. 10. 2022 do zaplacení (výrok II.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 34 736 Kč (výrok III.).

2. Proti uvedenému rozsudku podal odvolání žalovaný, a to pouze do výroku II. a III., výrok I. nabyl samostatně právní moci. Žalovaný v odvolání uvedl, že nerozporuje, že se dostal do prodlení se splátkou ve výši 14 500 Kč za měsíc květen 2022, splatnou 30. 5. 2022, když ji uhradil až 1. 6. 2022. Do prodlení se zbytkem dluhu se však nedostal, neboť mezi účastníky byla dohodnuta ztráta výhody splátek a bylo povinností žalobkyně ve smyslu § 1931 o. z. zaslat žalovanému výzvu k úhradě celé částky nejpozději do splatnosti další splátky, tj. do 30. 6. 2022. Žalobkyně tak však učinila opožděně, a to až dne 7. 7. 2022, ztrátu výhody splátek proto uplatnila pozdě a žaloba v době jejího podání nebyla důvodná. Dále žalovaný nesouhlasí s tím, že žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení, když nebyla splněna podmínka zaslání předžalobní výzvy. Žalovaný navrhl odvolacímu soudu změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta.

3. Žalobkyně se k odvolání vyjádřila písemně, s odvoláním nesouhlasila, rozsudek soudu prvního stupně považovala za správný a navrhla jeho potvrzení. Žalobkyně ve vyjádření zopakovala, že neuhrazením dlužné splátky se dluh stal splatným automaticky, neboť účastníci si v Dohodě o splátkách ujednali, že nezaplacením, byť zčásti, některé ze splátek nastává bez dalšího splatnost celého dluhu. Dále žalobkyně nesouhlasila s tím, že by žalovanému nezaslala předžalobní výzvu, předžalobní výzva byla žalovanému odeslána 7. 7. 2022, předžalobní výzvu doložila žalobkyně již k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, rovněž tak doklad o tom, že žalovanému byla výzva odeslána, včetně dokladu o trasování zásilky, ze kterého vyplývá doručení dne 11. 7. 2022.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se žalobou ze dne 1. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 86 596,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % od 8. 7. 2022 do zaplacení. Dle žaloby žalobkyně na základě smlouvy o prodeji dodávala žalovanému nápoje, za dodané zboží vystavila žalobkyně faktury č. 9179303034, 9181302270, 9181302271, 9181302272, poslední dvě byly splatné 23.11.2021 a zůstaly neuhrazeny, celková dlužná částka činila 137 392,55 Kč. Ohledně dlužné částky účastníci uzavřeli dne 22. 2. 2022 Dohodu o splátkách (dohoda). V jejím článku I. byla podrobně specifikována dlužná částka. V článku II. žalovaný uznal uvedený dluh co do důvodu i výše s tím, že je povinen rovněž uhradit zákonný úrok z prodlení a čtyři paušální náhrady po 1 200 Kč dle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. V článku III. se účastníci dohodli, že žalovaný uhradí žalobkyni dluh v měsíčních splátkách po 14 500 Kč, že příslušenství bude umořováno před dlužnou jistinou, splátky budou splatné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, že platba se považuje za řádně uhrazenou až okamžikem připsání na účet žalobkyně, přičemž nejbližší splátka bude uhrazena 28. 2. 2022. V článku III. si účastníci ujednali, že v případě prodlení dlužníka se zaplacením, byť části kterékoliv splátky, ztrácí dlužník bez dalšího výhodu splátek, celý dluh se stává automaticky splatným prvním dnem prodlení se splátkou, současně dlužníkovi vzniká povinnost uhradit věřiteli jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z celkové výše dluhu ke dni zesplatnění, smluvní pokuta je splatná dnem vzniku a v případě částečných plnění bude umořována před jistinou. Žalobkyně specifikovala přehled zaplacených splátek a způsob jejich započtení na dlužnou částku:- dne 1. 3. 2022 splátka 14 500 Kč, v částce 3 135,56 Kč byla započtena na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z jistiny 137 392,55 Kč za období od 24. 11. 2021 (splatnost faktur) do 1. 3. 2022, v částce 4 800 Kč byla započtena na náhradu nákladů dle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., ve zbývající části 6 564,44 Kč byla započtena na jistinu, zbylá jistina po úhradě této splátky činila 130 828,11 Kč,- dne 29. 3. 2022 splátka 14 500 Kč, v částce 853,07 Kč byla započtena na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z jistiny 130 828,11 Kč za období od 2. 3. 2022 do 29. 3. 2022, ve zbývající části 13 646,93 Kč byla započtena na jistinu, zbylá jistina po úhradě této splátky činila 117 181,18 Kč,- dne 29. 4. 2022 splátka 14 500 Kč, v částce 845,95 Kč byla započtena na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z jistiny 117 181,18 Kč za období od 30. 3. 2022 do 29. 4. 2022, ve zbývající části 13 654,05 Kč byla započtena na jistinu, zbylá jistina po úhradě této splátky činila 103 527,13 Kč.Dne 1. 6. 2022 se dostal žalovaný do prodlení s hrazením splátek dle dohody, ztratil tak výhodu splátek a současně mu vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné částky včetně příslušenství, která ke dni 1. 6. 2022 činila celkem 104 322,7 Kč (jistina pohledávky ve výši 103 527,13 Kč a zákonný úrok z prodlení z této částky za období od 30. 4. 2022 do 1. 6. 2022 ve výši 795,60 Kč). Smluvní pokuta tak vznikla ve výši 10 432,27 Kč. Následně žalovaný uhradil tyto splátky:- dne 2. 6. 2022 splátka 14 500 Kč, v částce 819,71 Kč byla započtena na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z jistiny 103 527,13 Kč za období od 30. 4. 2022 do 2. 6. 2022, v částce 10 432,27 Kč byla započtena na smluvní pokutu a ve zbývající části 3 248,02 Kč na jistinu, zbylá jistina po úhradě této splátky činila 100 279,11 Kč,- dne 7. 7. 2022 splátka 14 500 Kč, v částce 817,34 Kč byla započtena na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z jistiny 100 279,11 Kč za období od 3. 6. 2022 do 7. 7. 2022, ve zbývající části 13 682,66 Kč na jistinu, zbylá jistina po úhradě této splátky činila 86 596,45 Kč.Jistina ve výši 86 596,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího od poslední platby, tedy od 8. 7. 2022, činila žalovanou částku. Dle žaloby zbývající dlužnou částku žalovaný neuhradil ani po výzvě k plnění ze dne 7. 7. 2022, kterou žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce a ve které byl žalovaný upozorněn na případné negativní následky neuhrazení dlužné částky ve stanovené době. Na výzvu doručenou žalovanému dne 11. 7. 2022 žalovaný nereagoval. Ve věci byl soudem prvního stupně vydaný elektronický platební rozkaz (dne 10. 8. 2022, č. j. EPR 214494/2022-6), proti kterému žalovaný podal v zákonné lhůtě odpor s odůvodněním, že se nedostal do prodlení s úhradou dohodnutých splátek a má za to, že celý zbývající dluh se nestal splatným, nadále hradí splátky dle dohody. U jednání dne 11. 1. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 43 500 Kč, neboť takovou částku uhradil žalovaný po podání žaloby ve třech platbách po 14 500 Kč. V písemném zpětvzetí žalobkyně specifikovala, jakým způsobem byly jednotlivé splátky započítány na úrok z prodlení a v jaké části na jistinu, která se tím snižovala:- dne 28. 7. 2022 splátka 14 500 Kč, v částce 443 Kč byla započtena na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z jistiny 86 596,45 Kč za období od 8. 7. 2022 do 28. 7. 2022, ve zbytku 14 057 Kč na jistinu, zbylá jistina po úhradě této splátky činila 72 539,45 Kč,- dne 7. 10. 2022 splátka 14 500 Kč, v částce 1 199 Kč byla započtena na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z jistiny 72 539,45 Kč za období od 29. 7. 2022 do 7. 10. 2022, ve zbytku 13 301 Kč na jistinu, zbylá jistina po úhradě této splátky činila 59 238,45 Kč,- dne 7. 10. 2022 splátka 14 500 Kč, když k tomuto dni (po předchozí platbě ze stejného dne) již žalovaný nebyl v prodlení, celá platba tak byla započtena na jistinu.Žalobkyně se tak nadále domáhala zaplacení částky 44 738,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 8. 10. 2022 do zaplacení.

6. Soud prvního stupně rozhodl ve věci napadeným rozsudkem, ve kterém konstatoval nespornost uzavření dohody mezi účastníky a jednotlivých plateb žalovaného na dluh, stejně tak skutečnost, že splátka splatná k poslednímu pracovnímu dni v květnu byla uhrazena po splatnosti, a to 1. 6. 2022. Uzavřel, že žalovaný v dohodě uznal svůj dluh, který byl v dohodě dostatečným způsobem specifikován, že ve smyslu uzavřené dohody (článek III., bod 3.) tím, že se žalovaný ocitnul 1. 6. 2022 v prodlení, nastala splatnost celého zbylého dluhu automaticky a zároveň vznikla žalovanému povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné částky ke dni 1. 6. 2022, tedy v částce 10 432,27 Kč. Rovněž konstatoval, že žalovaný se dostal do prodlení se splněním předmětného peněžitého dluhu a je tak povinen uhradit žalobkyni i úrok z prodlení. Po zohlednění částečného zpětvzetí žaloby v příslušné části řízení zastavil, ve zbytku žalobě vyhověl. Žalobkyni jako plně procesně úspěšné přiznal plnou náhradu nákladu řízení.

7. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovým závěrem soudu prvního stupně ohledně Dohody o splátkách, která byla mezi účastníky uzavřena a v rámci které žalovaný uznal svůj dluh ve výši 137 392,55 Kč, ze kterého se zavázal platit žalobkyni zákonné úroky z prodlení a paušální náhradu nákladů řízení, ve které si účastníci dojednali úhradu dlužné částky ve splátkách po 14 500 Kč a dále automatickou splatnost celého dluhu prvním dnem prodlení se splátkou, která byť z části nebyla řádně zaplacena a pro tento případ i vznik nároku žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 10 % z celkové výše dluhu ke dni zesplatnění (v podrobnostech k obsahu dohody viz odstavec 5). Správný je rovněž závěr soudu prvního stupně, že dlužná částka byla v článku I. dohody zcela určitým a dostatečným způsobem specifikována odkazem na jednotlivé nezaplacené faktury a výpočtem dlužné částky. Správný je rovněž závěr o celkové výši dlužné částky po zohlednění částečného plnění ze strany žalovaného před i po podání žaloby, kdy jednotlivé úhrady a způsob jejich započtení na příslušenství a na jistinu byly správně specifikovány jednak v žalobě a jednak v částečném zpětvzetí žaloby, kdy způsob zápočtu jednotlivých splátek na prodlení a smluvní pokutu odpovídá uzavřené dohodě o splátkách (k jednotlivým platbám v podrobnostech viz odst. 5).

8. Odvolací soud ve smyslu § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování čtením předžalobní výzvy ze dne 7. 7. 2022 a poštovního podacího archu, které dokládají její odeslání na adresu žalovaného právním zástupcem žalobkyně dne 7. 7. 2022, tyto listiny byla navrženy k důkazu již v samotné žalobě, před soudem prvního stupně však k důkazu provedena nebyly, nejedná se však o vadu, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a nemohla by být v rámci odvolacího řízení napravena. Ve spojení s listinou o sledováním zásilek, která byla k důkazu provedena před soudem prvního stupně je nepochybné, že předžalobní výzva byla řádně odeslána žalovanému na jeho adresu a byla mu dodána dne 11. 7. 2022, tímto dnem se tak dostala do sféry jeho dispozice.

9. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

10. Podle § 1931 o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

11. Podle § 2048 o. z., dle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti, smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém12. Soud prvního stupně zjištěný skutkový stav správně právně posoudil, když uložil žalovanému uhradit dluh, který uznal, přičemž dohodu uzavřenou mezi účastníky posoudil tak, že prodlením žalovaného se stal celý dluh splatný automaticky prvním dnem prodlení, tedy ke dni 1. 6. 2022, a dle dohody současně vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 % z celkové výše dluhu ke dni zesplatnění. Pokud jde o automatickou splatnost zbytku dluhu jako následku prodlení žalovaného, tento závěr je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, dle které bylo-li ve smlouvě obsahující ujednání o plnění ve splátkách dohodnuto, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu, nejedná se o dohodu o ztrátě výhody splátek (srovnej Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2006 sp. zn. 33 Odo 1630/2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2009 sp. zn. 25 Cdo 5331/2007), oba rozsudky byly vydány za účinnosti občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, jejich závěry však lze nepochybně vztáhnout i na poměry ze závazků vzniklých za účinnosti občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014.

13. Výrok II. napadeného rozsudku byl potvrzen ve znění tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť je zřejmé, že soud prvního stupně se dopustil v tomto výroku zjevné nesprávnosti. Částka, ze které běží zákonný úrok z prodlení je správně částka ve výši 43 096,45 Kč, nikoliv částka 44 738,45 Kč, přisouzená částka ve výši 44 738,45 Kč se totiž skládá z žalované jistiny ve výši 43 096,45 Kč (původně žalovaná jistina 86 596,45 Kč ponížena o částku 43 500 Kč, ve které byla žaloba vzata zpět), a dále z částky 1 642 Kč, která představuje úrok z prodlení z dlužné jistiny, která byla částečně umořena 3 splátkami po podání žaloby tak, jak správně vyčíslila žalobkyně v částečném zpětvzetím žaloby (úrok z prodlení ve výši 443 Kč po splátce ze dne 28. 7. 2022 a ve výši 1 199 Kč po splátce ze dne 7. 10. 2022), kdy částka 1 642 Kč tak představuje kapitalizovaný úrok z prodlení ode dne 8. 7. 2022 (od kterého bylo příslušenství v žalobě požadováno) do 7. 10. 2022. Tento kapitalizovaný úrok z prodlení byl připočten k jistině a zákonný úrok z prodlení byl přiznán ode dne následujícího, tedy ode dne 8. 10. 2022 do zaplacení. Je nepochybné, že žalovaný se dostal ve smyslu § 1970 o. z. do prodlení, a to dnem 24. 11. 2021, kdy byly splatné 2 dlužné faktury, které tvořily uznanou dlužnou částku. Sazba zákonného úroku z prodlení k tomuto dni činila ve smyslu nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 8,5 % ročně.

14. Námitka žalovaného, že nebyla splněna podmínka pro přiznání náhrady nákladů řízení zasláním předžalobní výzvy není důvodná, viz odst.

8. Náhrada nákladů řízení tak byla správně přiznána procesně úspěšné žalobkyni, kdy soud prvního stupně náklady řízení správně specifikoval a vyčíslil, v tomto ohledu odkazuje v podrobnostech odvolací soud na odůvodnění napadeného rozsudku. Soud prvního stupně pouze opomenul vedle § 142 odst. 1 o. s. ř. aplikovat i ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., když žalobkyně vzala žalobu částečně zpět pro chování žalovaného, který na žalovanou částku plnil po podání žaloby.

15. S ohledem na výše uvedené byl rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrzen ve smyslu § 219 o. s. ř.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří náklady na právní zastoupení vypočtené podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to odměna za dva úkony právní služby po 2 860 Kč (za podané odvolání a účast u jednání před odvolacím soudem dle § 11 odst. 1 písm. d), g) citované vyhlášky, sazba za jeden úkon právní služby byla vypočítána z předmětu odvolacího řízení /43 096,45 Kč/ve smyslu § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 citované vyhlášky), dva režijní paušály po 300 Kč ve smyslu § 13 odst. 4 citované vyhlášky a 21%DPH ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 327,20 Kč, celkem 7 647,20 Kč.