28 Co 84/2021

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Vávry a soudkyň JUDr. Evy Gregorové a Mgr. Jitky Múčkové ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 : Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/2 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky 889 667 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 22. února 2021, č. j. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno - Anonymizováno ,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v II. a III. výroku potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 16 547,80 Kč k rukám její zástupkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , do tři dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně řízení zastavil v části týkající se nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 14 714 Kč a 8,05% úroku z prodlení ročně z částky 590 000 Kč od 26. 8. 2017 do 28. 8. 2017 (I. výrok). Rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 889 667 Kč s 8,05% ročně z částky 299 677 Kč od 16. 7. 2017 do zaplacení a z částky 590 000 Kč od 29. 8. 2017 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (II. výrok) a dále nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 161 439 Kč k rukám její zástupkyně do tří dnů od právní moci 2. Proti tomuto rozsudku, a to do jeho II. a III. výroku, podala žalovaná odvolání. Soudu prvního stupně vytkla, že se nezabýval námitkami žalované, což odůvodnil poukazem na ustanovení § 2605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“), podle něhož, převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. Žalovaná nenamítá, že dílo je vadné; dílo odpovídá smlouvě, bylo provedeno v souladu se smlouvou o dílo a na provedeném díle ničeho nechybí. Z pohledu pojmu „řádně“ bylo dílo zhotoveno dle představ žalované. Nárok na úhradu ceny díla vzniká jeho dokončením a předáním, k čemuž také nepochybně došlo. Žalovaná však nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že dílo provedla celé v rozsahu smlouvy o dílo. K tomuto po celou dobu řízení žalovaná tvrdila a prokazovala, že žalobkyně část díla neprovedla, a proto jí nemůže svědčit právo na úhradu ceny díla tak, jak si ji žalobou nárokovala. Žalovaná dále zdůraznila, že předávací protokol ze dne 14. 8. 2017, o nějž žalobkyně svůj nárok opírá, je soukromou listinou a žalovaná popírá její pravdivost. Soud prvního stupně dále opomněl právně posoudit skutečnost, zda bylo právo objednatele vytknout vady díla učiněno včas nebo nikoliv, a to za situace, kdy žalovaná začala uplatňovat vady díla nejdříve v lednu 2018. V tomto směru žalovaná poukázala na § 2618 o. z., který definuje dvouletou lhůtu k uplatnění vad, a jelikož § 2605 odst. 2 o. z. žádnou lhůtu nestanoví, lze mít za to, že tato lhůta je dána právě v § 2618 o. z. a v ní žalovaná své námitky vedoucí k popření pravdivosti předávacího protokolu uplatnila. Žalovaná uvedla, že sice nepovažuje nedodání části díla zhotovitelem za vadu ve smyslu zákona a konstantní judikatury, avšak v případě, že tomu tak je, namítá, že soud nesprávně posoudil pojem „včas“. Žalovaná rovněž soudu prvního stupně vytkla, že jako důkaz neprovedl stavební deník (přičemž žalovaná opakovaně tvrdila, že v něm nejsou záznamy zhotovitele o provádění některých namítaných částí díla, z čehož může vyplývat, že zhotovitel tyto práce neprováděl), dále, že mylně hodnotil výpověď svědka Přidala a vyvodil nesprávné skutkové závěry ohledně dodávky výplní otvorů a tepelných izolací. Vyjma předávacího protokolu žalobkyně nemá žádný důkaz o tom, že by dílo v rozsahu tepelných izolací provedla. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalobkyně se ve svém vyjádření k odvolání ztotožnila se závěry soudu prvního stupně, který se s věcí jak po stránce skutkové, tak i po stránce právní řádně a komplexně vypořádal včetně všech námitek ze strany žalované. Doplnila, že žalovaná dílo přebírala na základě tří dílčích zjišťovacích protokolů vystavených v průběhu stavby, na něž navazovaly také jednotlivé faktury, a předávací protokol byl jen závěrečným aktem, kde je konstatováno, že žalovaná přebírá dílo od žalobkyně do užívání bez vad a nedodělků. Vzhledem k účasti zástupce žalované , tituly před jménem, , Anonymizováno, na staveništi při každém kontrolním dnu za účasti stavebního dozoru investora a průběžně i několikrát týdně, a to po celou dobu realizace stavby, je zcela nepravděpodobné, že by žalovaná převzala jakoukoliv část díla bez toho, aby tato byla provedena. V průběhu realizace žalovaná nikdy a žádným způsobem nezpochybnila prováděný rozsah díla, ačkoliv měla možnost provést zápis do stavebního deníku, nepodepsat zjišťovací protokol nebo závěrečný předávací protokol. Naopak, všechny zjišťovací protokoly, předávací protokol i zápisy ve stavebním deníku, stejně jako převzetí jednotlivých faktur žalovaná prostřednictvím svého zástupce převzala a převzetí potvrdila podpisem. Provedení díla v celém rozsahu položkového rozpočtu potvrdil i svědek žalované, nezávislý stavební dozor , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním důvodné. Rozsudek soudu prvního stupně nebyl odvoláním napaden v I. výroku a v tomto rozsahu nabyl samostatně právní moci.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne 7. 6. 2019, ve znění jejího částečného zpětvzetí ze dne 19. 7. 2019, domáhala po žalované zaplacení částky 889 667 Kč, 8,05% úroku z prodlení ročně z částky 299 677 Kč od 16. 7. 2017 do zaplacení a z částky 590 000 Kč od 29. 8. 2017 do zaplacení. V žalobě uvedla, že dne 22. 5. 2017 uzavřela se žalovanou smlouvu o dílo č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, k akci „Zateplení fasády a podkroví domu, výměna oken a vchodových dveří a související stavební práce bytového domu , adresa, “, přičemž žalovaná se zavázala k převzetí díla a zaplacení ceny díla, a to podle platebních podmínek stanovených v čl. VII bodě VII.1 smlouvy. Cena díla byla s konečnou platností určena v Dodatku č. , hodnota, k výše uvedené Smlouvě, uzavřeném dne 9. 7. 2017, na částku 1 999 203 Kč včetně DPH. Cena díla měla být účtována měsíční fakturací na základě položkového rozpočtu. Žalobkyně podle smlouvy zhotovila dílo řádně a včas, přičemž dílo žalované protokolárně předala dne 14. 8. 2017. Jak vyplývá z protokolu o převzetí díla, žalovaná převzala dílo bez výhrad. Žalobkyně vyúčtovala cenu díla žalované fakturami, mimo jiné fakturou č. , tel. číslo, na částku 849 439 Kč, splatnou dne 15. 7. 2017, a fakturou č. , tel. číslo, na částku 648 677 Kč, splatnou dne 28. 8. 2017. Žalovaná na fakturu č. , tel. číslo, uhradila dne 27. 9. 2017 částku 150 000 Kč, dne 17. 10. 2017 částku 150 000 Kč, dne 25. 10. 2017 částku 200 000 Kč a dne 26. 10. 2017 částku 49 762 Kč, zůstává tudíž nezaplacena částka 299 677 Kč. Žalovaná na fakturu č. , tel. číslo, uhradila dne 26. 10. 2017 částku 58 019 Kč, k úhradě tudíž zbývá částka 590 000 Kč. Dlužnou částku v celkové výši 889 667 Kč žalovaná neuhradila ani přes písemné výzvy ze strany žalobkyně. Proto se žalobkyně domáhala také zákonných úroků z prodlení z částky 299 677 Kč od 16. 7. 2017 do zaplacení a z částky 590 000 Kč od 29. 8. 2017 do zaplacení.

6. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nečinila sporným, že mezi stranami byla dne 22. 5. 2017 uzavřena smlouva o dílo včetně jejího dodatku a že dne 14. 8. 2017 účastníci podepsali předávací protokol. Namítla však, že žalobkyně neprovedla a nedodala některé práce, za něž žádá odměnu (dodávka oken, plentování ocelových nosníků, oprava vnějších omítek vápen. štuk., izolace tepelné atd.). Dále v sekci „Zdi podpěrné a volné“ nebyla dodána řádně a zcela první položka nazvaná „Dodávka osazení I č. , hodnota, “, když žalobkyní nebyly dodány profily I č. , hodnota, , ale pouze „L profily 50/80. Žalobkyně tímto nedodala dílo v rozsahu 26 627 Kč. V sekci „Stěny a příčky“ neprovedla žalobkyně úpravu ocelových nosníků v rozsahu 6 616,94 Kč. V sekci „Úprava povrchů vnější“ neprovedla žalobkyně opravu vnějších omítek vápen. štuk. II do 20 %, přičemž tato část díla je oceněna částkou 85 665,05 Kč. V sekci „Izolace tepelné“ neprovedla žalobkyně ničeho. Celková hodnota těchto prací byla 270 570,98 Kč. Tyto izolace byly provedeny již v roce 2013. V sekci „Konstrukce klempířské“ žalobkyně neprováděla práce týkající se demontáže a dále montáže kolem okapů, říms a parapetů v celkové ceně 58 190,45 Kč. V sekci „Konstrukce truhlářské“ neprovedla žalobkyně ničeho. Jednalo se o dodávku oken, kterou v plné míře zajišťovala společnost , právnická osoba, V t éto části nebylo dílo provedeno v částce 316 714,66 Kč. Žalovaná dále poukázala na to, že sama dodala část prací z původního rozpočtu, a to klempířské práce v částce 61 653 Kč a část prací na tepelné izolaci podkroví v částce 91 174 Kč.

7. Žalobkyně v průběhu řízení namítla, že právo ze zjevných vad díla žalovaná neuplatnila včas.

8. Soud prvního stupně rozhodl ve věci napadeným rozsudkem, v jehož odůvodnění uvedl, že žalobkyně jako zhotovitel a žalovaná jako objednatel, obě v postavení podnikatelů, uzavřely smlouvu o dílo podle § 2586 a násl., o. z., v níž se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou na svůj náklad a nebezpečí dílo spočívající v zateplení fasády a podkroví domu, výměnu oken a vchodových dveří a související stavební práce bytového domu , adresa, , přičemž rozsah prací byl vymezen položkovým rozpočtem ze dne 10. 4. 2017. Žalované vznikl ze smlouvy měsíční fakturace skutečně provedených prací doložených položkovým rozpočtem. První faktura vystavená v průběhu realizace díla není předmětem tohoto řízení. Druhou fakturou č. , tel. číslo, vyúčtovala žalobkyně dodávku a montáž v celkové výši 849 439 Kč. Na tuto fakturu uhradila žalovaná částku 549 762 Kč (k úhradě tak zbývá částka 299 677 Kč). Žalobkyně dílo dokončila a předala žalované a žalovaná dne 14. 8. 2017 dílo převzala. Žalovaná odsouhlasila ve zjišťovacích protokolech č. , hodnota, a 3 soupis prací, které žalobkyně provedla a vyúčtovala. Konečnou fakturou č. , tel. číslo, vyúčtovala žalobkyně montáž a dodávku prací v hodnotě 648 019 Kč, přičemž na konečnou fakturu uhradila žalovaná částku 58 019 Kč (k úhradě tak zbývá částka 590 000 Kč). Soud zdůraznil, že žalovaná jako objednatel převzala dílo bez výhrad a na poslední dvě faktury částečně plnila. Až následně v lednu 2018 začala žalovaná vytýkat vady díla a zpochybňovala rozsah provedených prací. Ve vztahu k procesní obraně žalované soud poukázal na § 2605 odst. 2 o. z. a námitku žalobkyně, že právo žalované ze zjevných vad díla nebylo uplatněno včas. Soud rovněž s poukazem na § 2615 o. z. konstatoval, že i nedodání části díla je třeba považovat za vadu.

9. Veškeré námitky žalované soud prvního stupně považoval za irelevantní. Pozdní uplatnění vad ve smyslu § 2605 odst. 2 o. z. se vztahuje na námitky žalované, že a) žalobkyně neprovedla opravu vnějších omítek v celkové hodnotě 85 665,05 Kč (přičemž z této částky byla předmětem řízení pouze částka 27 474 Kč účtovaná fakturou č. , tel. číslo, ), b) že žalobkyně neprovedla tepelné izolace v hodnotě 270 570,98 Kč (z toho částka 121 349,70 Kč byla účtována fakturou č. , tel. číslo, a částka 149 221,28 Kč byla účtována fakturou č. , tel. číslo, ), c) nebyly provedeny konstrukce klempířské v hodnotě 61 662,68 Kč a d) nebyly provedeny konstrukce truhlářské v hodnotě 299 677,38 Kč (z toho cena montáže činila 289 396,41 Kč a cena dveří 10 280,97 Kč). Soud zdůraznil, že sama žalobkyně potvrdila, že nedodala okna ani dveře coby konstrukce truhlářské, neboť to nebylo ani předmětem díla, když v rozpočtu jsou oceněny pouze práce související s montáží oken (úpravy stavebních otvorů, podezdívky, nadezdívky, kompletní ostění vnitřní a venkovní, omítky kolem oken vnitřní i venkovní, osekání podokenních i nadokenních říms, osekání starých omítek) a ze stavebního rozpočtu vyplývá, že předmětem díla nebyla dodávka oken, ale pouze jedněch vchodových dveří dvoukřídlých za cenu 10 280,97 Kč. Veškeré shora popsané vady byly vadami zjevnými, které žalovaná jako odbornice musela zjistit již v průběhu provádění stavby a před, resp. při převzetí díla a případně vznést námitku, že popsané práce nebyly provedeny.

10. K námitce žalované, že nebyly dodány profily I č. , hodnota, , ale pouze L profily 50/80 (tedy že nebylo dodáno dílo v hodnotě 26 627 Kč) a dále v sekci „Stěny a příčky“, konkrétně, že žalobkyně neprovedla úpravu ocelových nosníků za cenu 6 616,94 Kč, soud konstatoval, že zmiňované položky nejsou vůbec předmětem tohoto řízení, neboť tyto položky nebyly účtovány ani fakturou č. , tel. číslo, , ani fakturou č. , tel. číslo, . Soud dále učinil závěr, že část prací na zateplení podkroví v hodnotě 91 174 Kč a práce klempířské v hodnotě 61 653 Kč prováděla sama žalovaná, a to jako subdodavatel žalobkyně, když cenu za tepelnou izolaci podkroví ve výši 91 174 Kč a cenu za klempířské práce ve výši 61 653 Kč vyúčtovala žalobkyni dne 22. 8. 2017 fakturou č. , tel. číslo, . Pohledávka za žalobkyní z uvedené faktury byla vůči žalobkyni uplatněna a zanikla ať už započtením nebo splněním, což účastníci nečinili sporným. O subdodavatelský vztah mezi žalobkyní a žalovanou by nešlo, pokud by žalovaná sama provedla předmětné práce bez nároku na cenu za dílo vůči žalobkyni. Pouze v takovém případě by musela být předmětná částka 152 827Kč odečtena od celkové ceny za dílo a žalobkyně by neměla na zaplacení této částky nárok.

11. Soud prvního stupně uzavřel, že nárok žalobkyně na zaplacení ceny díla je v souladu s § 2610 o. z. a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dosud neuhrazenou částku 299 677 Kč z faktury č. , tel. číslo, a částku 590 000 Kč z faktury č. , tel. číslo, spolu s úrokem z prodlení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodnil soud ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř. Procesní neúspěch žalobkyně shledal v poměrně nepatrné části v rozsahu daném částečným zastavením řízení v I. výroku napadeného rozsudku, proto přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 161 439 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 35 587 Kč a nákladů zastoupení advokátem, tj. odměna advokáta za sedm úkonů právní služby po 11 860 Kč podle § 7 a 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), a to převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu - žaloba, vyjádření k odporu žalované ze dne 24. 9. 2019, účast na jednání dne 14. 10. 2020 a dne 9. 12. 2020, které trvalo více než 2 hodiny, a účast na jednání dne 22. 2. 2021 podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu, dále jeden úkon právní služby ve výši jedné poloviny sazby podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu za jednoduchou výzvu k plnění, náhrada hotových výdajů za osm úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, dále náhrada za ztrátu času ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny, tj. ve výši 2 x 5 930 Kč podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu za účast na dvou jednáních dne 11. 12. 2019 a dne 2. 9. 2020, která byla odročena bez projednání věci, náhradu za ztrátu času advokáta stráveného cestou z Napajedel do Kroměříže a zpět k čtyřem jednáním, soudu za 8 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu a náhradu za DPH ve výši 21 842,10 Kč.

12. Odvolací soud podle ustanovení § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování sdělením obsahu listin: protokolu o předání a převzetí stavby ze dne 14. 8. 2017 s dokladovou částí předané stavby, smlouvou o dílo ze dne 22. 5. 2017 s dodatkem č. , hodnota, k této smlouvě ze dne 9. 7. 2017, fakturou č. , tel. číslo, ze dne 1. 7. 2017 se zjišťovacím protokolem č. , hodnota, a fakturou č. , tel. číslo, se zjišťovacím protokolem č. , hodnota, . Ohledně ostatních důkazů provedených před soudem prvního stupně se odvolací soud ztotožnil s jeho skutkovými zjištěními, a pro stručnost odkazuje na podrobné a přiléhavé odůvodnění napadeného rozhodnutí. Skutkový stav považuje odvolací soud za dostatečně a správně zjištěný tak, aby na jeho základě bylo možno věc rozhodnout.

13. Podle § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

14. Podle § 2610 odst. 1 o. z., právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

15. Podle § 2604 o. z., dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

16. Podle § 2605 odst. 1 o. z., dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost soužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

17. Podle § 565 o. z., je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

18. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 a násl. o. z. Žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2604 o. z. dílo provedla, tj. dokončila a umožnila žalované s dílem nakládat. Žalovaná dílo fakticky převzala na základě protokolu o předání a převzetí stavby ze dne 14. 8. 2017, což ani nepopírala a potvrdila, že předávací protokol uvedeného dne podepsala. Z protokolu vyplývá, že dílo bylo předáno úplné, bez závad a nedodělků. Provedením díla pak vzniklo žalobkyni podle § 2610 o. z. právo na zaplacení ceny díla, což žalovaná učinila pouze částečně a dluží žalobkyni částku v celkové výši 889 667 Kč.

19. Ve vztahu k námitkám žalované, které uplatnila ve svém odvolání, nutno konstatovat, že totožné před soudem prvního stupně. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí pak vyplývá, že soud prvního stupně se se všemi námitkami žalovaného logicky a komplexně vypořádal způsobem, se kterým se ztotožňuje i soud odvolací.

20. K námitce žalované, že žalobkyně neprovedla část díla, za níž si nárokuje úhradu ceny díla, soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že neprovedení (nedodání) části díla je třeba považovat za vadu díla podle § 2615 o. z., podle něhož má dílo vadu, nedopovídá-li smlouvě. Ve vztahu k otázce předání díla, které by případně vady vykazovalo, odvolací soud odkazuje na komentář k ustanovení § 2610 občanského zákoníku (, právnická osoba, .Beck, Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), 1. vydání, 2014), podle něhož “novou úpravou dochází k zásadní změně. Podmínkou nároku na zaplacení ceny díla je, nebylo-li sjednáno něco jiného, provedení díla. Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno (srov. § 2604). Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. V takovém případě přebírá objednatel dílo s výhradami nebo bez výhrad (srov. § 2605). Znamená to, že i když má objednatel výhrady k dílu, zpravidla tedy pro jeho určité vady, může takové dílo sloužit svému účelu a po jeho předvedení, případně provedení zkoušek (§ 2607) je lze považovat za dokončené. Je-li současně předáno (srov. § 2608), vzniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla. Platí tedy, že i dílo, které je vadné, ale bylo předvedeno, že slouží svému účelu, je dílo dokončené, a bylo-li předáno, je objednatel povinen zaplatit cenu díla, nebylo-li sjednáno něco jiného. Bude proto nadále neaplikovatelná judikatura dovozující, že nebyla-li doba vzniku práva na zaplacení ve smlouvě sjednána, vznikl nárok zhotovitele na cenu díla jen při bezvadném plnění, neboť dílo, které je vadné, nebylo podle § 554 odst. 1 ObchZ možno považovat za dílo provedené, a to ani tehdy, když je objednatel převzal (např. NS , spisová značka, )”. Z uvedeného vyplývá, že žalovaná jako objednatel by byla povinna dílo převzít a zaplatit za něj cenu, i kdyby vykazovalo vady.

21. Namítala-li žalovaná, že své právo objednatele vytknout vady díla učinila včas a že soud prvního stupně pojem „včas“ nesprávně posoudil, odvolací soud poukazuje na rovněž správné závěry soudu prvního stupně, že žalovaná převzala dílo bez výhrad a podle § 2605 odst. 2 o. z. soud nepřizná objednateli právo ze zjevných vad díla, neuplatní-li objednatel při převzetí díla žádné výhrady a namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas, tedy výhradou při předání díla. Odvolací soud se neztotožnil s tvrzením žalované, že z ustanovení § 2618 o. z. plyne žalované právo oznámit vady díla ve dvouleté lhůtě od předání díla a proto, vytkla-li vady díla v lednu roku 2018, učinila tak včas. V tomto směru je nutno zdůraznit, že ustanovení § 2605 je ve vztahu k § 2618 o. z. ustanovením speciálním, stanovícím objednateli povinnost uplatit výhrady k dílu při předání díla. Později nelze objednateli přiznat právo ze zjevných vad díla, pokud při převzetí díla žádné výhrady neuplatnil a zhotovitel namítne, že právo objednatele nebylo uplatněno včas, což se v projednávané věci stalo námitkou žalobkyně na jednání soudu dne 9. 12. 2020. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně vyplynul závěr, že žalovanou namítané neprovedené části díla měly charakter zjevných vad, které žalovaná mohla zjistit v průběhu provádění stavby, případně při převzetí díla (oprava vnějších omítek, tepelné izolace, klempířské a truhlářské konstrukce); ostatní namítané vady díla (nedodání profilů I č. , hodnota, a neprovedení opravy ocelových nosníků) pak nebyly předmětem tohoto řízení, neboť nebyly účtovány fakturami, z nichž žalobkyně svůj žalobní nárok vyvozuje.

22. Jde-li o námitku žalované, jíž popřela pravdivost (správnost) předávacího protokolu ze dne 14. 8. 2017 jako soukromé listiny, odvolací soud poukazuje na shora citované ustanovení § 565 o. z., z něhož vyplývá, že je-li soukromá listina podepsána protistranou, stanoví občanský zákoník vyvratitelnou domněnku, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, což v dané věci nenastalo, neboť žalovaná učinila nesporným, že předávací protokol podepsala, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal a dále také, že text, která podepsal, odpovídá skutečnosti. Presumuje se tedy pravost a správnost obsahu listiny, resp. to, že tuto pravost a správnost její vystavitelem), má soud rozhodnout tak, jako by dokazováním zjistil, že nastala skutečnost, která se presumuje, tj. že listina je počinem jejího vystavitele a že její obsah je pravdivý. Straně, proti níž svědčí tyto vyvratitelné zákonné domněnky, by proto ke zbavení listiny důkazní síly nepostačilo pouhé formální popření její pravosti a správnosti, musela by tyto domněnky vyvrátit důkazem opaku (blíže viz , právnická osoba, .Beck, Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654), 2. vydání, 2022, s. 1815-1819: P. Lavický). V poměrech projednávané věci z provedeného dokazování nevyplynuly žádné skutečnosti, které by zpochybnily správnost předávacího protokolu. Rozsah prováděných prací byl zaznamenán ve zjišťovacích protokolech k jednotlivým fakturám, které žalovaná podepsala (což nečinila sporným), stejně jako předávací protokol, a svým podpisem potvrdila rovněž převzetí jednotlivých faktur, na něž také následně částečně plnila. Shodně se skutkovými závěry soudu prvního stupně odvolací soud poukazuje na to, že z výslechu svědka , tituly před jménem, , Anonymizováno, , který vykonával technický dozor žalované, ve spojení se stavebním deníkem (jenž byl jako důkaz proveden) vyplynulo, že kontrolní dny za účasti technického dozoru probíhaly zhruba jednou týdně a ze strany žalované nebyly vznášeny žádné námitky k rozsahu prováděných prací. V tomto světle odvolací soud považuje pozdější přístup žalované směřující k popření správnosti předávacího protokolu ze strany žalované za ryze účelový.

23. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011 sp. zn. , spisová značka, : „Vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o. s. ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem prvního stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí „na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu prvního stupně. Naopak, typickým rysem rozhodovací činnosti odvolacího soudu je, že se v mezích odvolacího přezkumu vyslovuje ke správnosti rozhodnutí soudu prvního stupně a v intencích § 219 o. s. ř. je potvrdí, je-li ve výroku věcně správné.“ Odvolací soud proto v dalším odkazuje na přiléhavé odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, s nímž se ztotožnil.

24. Z výše uvedených závěrů odvolacího soudu plyne, že rozhodnutí soudu prvního stupně o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 889 667 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 299 677 Kč od 16. 7. 2017 do zaplacení a z částky 590 000 Kč od 29. 8. 2017 do zaplacení je věcně správné, a jako takové bylo odvolacím soudem potvrzeno (§ 219 o. s. ř.).

25. Odvolací soud podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil i věcně správný výrok rozsudku soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení, na jehož odůvodnění, které bylo opakováno shora, pro stručnost odkazuje.

26. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byla úspěšná žalobkyně, proto byla neúspěšné žalované uložena povinnost nahradit žalobkyni její náklady řízení. Žalobkyni vznikly účelně vynaložené náklady ve výši 16 547,80 Kč, a to odměna advokáta za jeden úkon právní služby po 11 860 Kč (účast na jednání odvolacího soudu), podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, náhrada hotových výdajů za tento úkon ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky, cestovné k jednání odvolacího soudu ve výši 1 515,87 Kč, na trase z Napajedel do Brna a zpět za celkem , hodnota, km jízdy osobním automobilem VOLVO FS70, reg. zn. , SPZ, , při spotřebě motorové nafty pro kombinovaný provoz podle norem Evropského společenství 6,3 litrů/100 km, její ceně ve výši 44,10 Kč a sazbě náhrady 5,20 Kč/km podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 2 871,94 Kč podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.