Krajský soud v Brně · Rozsudek

28 Co 92/2023

č. j. 28 Co 92/2023-146

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-10-11 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSBR:2024:28.Co.92.2023.1

Citované zákony (1)

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Vávry a soudkyň Mgr. Jitky Můčkové a Mgr. Miroslavy Šebelové ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 Anonymizováno žalované: Anonymizováno ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky 36 300 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 14. března 2023, č. j. 244 C 1/2022-120,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 6 969,60 Kč k rukám jejího zástupce advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 36 300 Kč s 8% úrokem z prodlení ročně od 18. 6. 2021 do zaplacení (I. výrok) a rozhodl, že žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 18 324 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (II. výrok).

2. Proti tomuto rozsudku, v celém jeho rozsahu, podala žalobkyně odvolání. Namítla, že soud prvního stupně s odkazem na dodatek zprostředkovatelské smlouvy mezi pojišťovacím upisovatelem , jméno FO, , Anonymizováno, a žalobkyní ze dne 13. 7. 2022 dospěl k chybnému závěru, že žalobkyně není ve sporu aktivně věcně legitimována, přičemž smlouvě ze dne 23. 4. 2019 náležitou pozornost nevěnoval. I bez ohledu na existenci těchto smluv je skutkový stav takový, že žalobkyně splnila za žalovanou povinnost nahradit škodu příjemci (vlastníku) přepravované věci a vznikl jí tak nárok poskytnutou náhradu regresně vymáhat u žalované. Žalobkyně plní a vymáhá na svůj účet, a proto jí svědčí aktivní věcná legitimace. Dále žalobkyně soudu prvního stupně vytkla, že v jeho rozsudku chybí jednoznačné konstatování o odpovědnosti žalované za způsobenou škodu na přepravované věci, a že soud neprovedl žalobkyní navržené důkazy s odůvodněním, že se nevztahují k aktivní věcné legitimaci. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání se zcela ztotožnila se závěry soudu prvního stupně. Zdůraznila, že žalobkyně ve svém odvolání v podstatě opakuje to, co již uváděla v řízení před soudem prvního stupně, a s čím se tento soud bezezbytku a podrobně vypořádal včetně posouzení otázky aktivní věcné legitimace žalobkyně. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 7. 1. 2022 ve znění její opravy ze dne 11. 2. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 36 300 Kč s 8% úrokem z prodlení ročně od 18. 6. 2021 do zaplacení z titulu regresního nároku pojistitele za pojistné plnění vyplacené pojistníkovi , Anonymizováno, , právnická osoba, . za škodu na přepravované věci způsobené zaviněním žalované. Žalobkyně vystupuje jako agent zahraniční pojišťovny, která po doručení podkladů k předmětné škodě schválila výplatu pojistného plnění ve výši 36 300 Kč z pojistné smlouvy s , Anonymizováno, , právnická osoba, . prostřednictvím žalobkyně a následně žalobkyni pověřila vymožením regresu vůči viníkovi, tj. žalované, která škodu na přepravované věci způsobila. Žalobkyně regresní nárok u žalované uplatnila dopisem ze dne 29. 6. 2021, žalovaná jej ani přes písemnou výzvu neuhradila. Žalovaná ve vyjádření k žalobě předně namítla nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně s tím, že jejím smluvním partnerem ze smlouvy o přepravě byla společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., a žalobkyně svou aktivní věcnou legitimaci ve sporu ani řádně netvrdila, ani neprokázala. S odkazem na článek 32 odst. 1 písm. a) Úmluvy CMR rovněž vznesla námitku promlčení nároku. Zdůraznila dále, že neměla možnost tvrzenou škodu vyhodnotit a prohlédnout prostřednictvím své pojišťovny, dále, že není jasné, co bylo příčinou jejího vzniku, a žalobkyní nebyla nijak prokázána ani její výše.

6. Soud prvního stupně rozhodl ve věci napadeným rozsudkem, v jehož odůvodnění dospěl k závěru, že žalobkyně ani přes výzvu soudu dle § 118a o. s. ř. nevysvětlila a neprokázala svou aktivní věcnou legitimaci, tj. že by byla věřitelem pohledávky vůči žalované z titulu tvrzeného regresního nároku na pojistné plnění ve výši 1 396 EUR vyplacené , tituly před jménem, , jméno FO, za škodu na věci přepravované žalovanou. Z provedeného dokazování naopak plyne, že věřitelem uvedené pohledávky je pojistitel , jméno FO, , Anonymizováno, , přičemž nebylo prokázáno, že by svou pohledávku postoupil žalobkyni. Za takové postoupení pohledávky nelze považovat zmocnění provedené v přípise ze dne 30. 5. 2013, ve kterém společnost , jméno FO, , Anonymizováno, udělila žalobkyni pouze „plnou moc pro zpracování a řešení škodních událostí z titulu odpovědnosti v dopravě a pojištění přepravy s limitem do 3 000 EUR pro pojišťovnu , Anonymizováno, “. Toto zmocnění se navíc vztahuje jen na zpracování a řešení škodních událostí, a nikoliv vymáhání regresních nároků. Žalobkyně sama v řízení tvrdila, že jako smluvní partner tohoto pojistitele byla pojišťovnou pověřena vymáháním předmětného regresního nároku. Skutečnost, že žalobkyně vystupovala pouze jako pojišťovací makléř, plyne i z pojistné smlouvy ze dne 13. 1. 2014 uzavřené mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . a shora uvedeným pojistitelem. Na výše uvedeném nemění nic ani skutečnost, že pojistné plnění bylo , tituly před jménem, , jméno FO, vyplaceno z bankovního účtu žalobkyně, jenž byl pouze platebním místem, z něhož byla platba provedena a nutně to neznamená, že byla realizována z finančních prostředků patřících žalobkyni. Podle smlouvy ze dne 13. 1. 2014 byla žalobkyně oprávněna inkasovat pojistné, které však náleží pojistiteli , jméno FO, , Anonymizováno, Na základě zmocnění uděleného v přípise ze dne 30. 5. 2013 byla žalobkyně oprávněna v zastoupení tohoto pojistitele vyplácet pojistné plnění ze škodních událostí s limitem do 3 000 EUR, tedy vyplatit pojistné plnění i v této věci. Pohledávka z titulu regresu nadále svědčí společnosti , jméno FO, , Anonymizováno, a nikoliv žalobkyni. S ohledem na závěr, že nebyla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně, se soud prvního stupně pro nadbytečnost nezabýval otázkou, zda pohledávka z titulu regresu skutečně existuje, tj. zda byly naplněny všechny předpoklady odpovědnosti za škodu, ani tím, zda není pohledávka již promlčená. Ze stejného důvodu soud neprovedl ani žalobkyní navrhované důkazy, jež se vztahovaly k nároku samotnému, a nikoliv k aktivní věcné legitimaci žalobkyně. Soud prvního stupně proto žalobu v celém rozsahu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodnil § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a v tomto sporu plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 18 324 Kč, které představují jednak náklady nezastoupeného účastníka a dále náklady vzniklé zastoupením advokátem. V době, kdy žalovaná nebyla zastoupena, jí vznikly náklady řízení spočívající ve třech paušálních náhradách výdajů nezastoupeného účastníka po 300 Kč podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za vyjádření ze dne 10. 3. 2022, vyjádření ze dne 21. 3. 2022 a vyjádření ze dne 24. 5. 2022. Náklady vzniklé zastoupením advokátem představuje odměna za pět úkonů právní služby po 2 580 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání vyjádření ze dne 29. 12. 2022, účast na jednání soudu dne 29. 11. 2022 delším než dvě hodiny a účast na jednání soudu dne 14. 3. 2023) podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále náhrada hotových výdajů ve výši 1 500 Kč za každý úkon právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada 21% DPH z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 3 024 Kč.

7. Odvolací soud podle ustanovení § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování sdělením obsahu listiny ze dne 30. 5. 2013 označené jako „Zpracování regresních nároků a zplnomocnění právní kanceláře“. Poté se zcela ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně a pro stručnost na ně odkazuje. Skutkový stav považuje odvolací soud za dostatečně a správně zjištěný tak, aby na jeho základě bylo možno ve věci rozhodnout.

8. Podle § 2820 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.

9. Soud prvního stupně postupoval správně, pokud dříve, než by posuzoval předmětnou pohledávku po věcné stránce, řešil otázku aktivní věcné legitimace žalobkyně. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že žalobkyně svou aktivní věcnou legitimaci v daném sporu neprokázala. Soud prvního stupně detailně a přesvědčivě popsal, na základě jakých důkazů k tomuto závěru dospěl a srozumitelně vysvětlil úvahy, jimiž se při hodnocení těchto důkazů řídil. Z listiny ze dne 30. 5. 2013 označené jako „Zpracování regresních nároků a zplnomocnění právní kanceláře“ ani z pojistné smlouvy ze dne 13. 1. 2014 uzavřené mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . a společností , jméno FO, , Anonymizováno, aktivní věcná legitimace žalobkyně nevyplývala a žalobkyně ani po poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nevysvětlila a neprokázala, z čeho svou aktivní věcnou legitimaci vyvozuje. Jak správně poukázal soud prvního stupně, žalobkyní doložená zprostředkovatelská smlouva se s ohledem na datum jejího uzavření dne 13. 7. 2022 na projednávanou věc nevztahuje a odvolací námitka žalobkyně, že soud nevěnoval náležitou pozornost smlouvě ze dne 23. 4. 2019, neobstojí, neboť jak vyplývá z obsahu spisu, žádná taková smlouva nebyla jako důkaz v řízení před soudem prvního stupně vůbec předložena. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně i v tom, že pokud by se ze smlouvy datované dnem 13. 7. 2022 vycházelo, byla by žalobkyně oprávněna uplatnit regresní nárok na náhradu škody, která vznikla ve společném portfoliu „v jednotlivých případech, po dohodě a postoupení s upisovatelem“. Žalobkyně přitom v řízení neprokázala, že by v daném konkrétním případě došlo k smlouvou k předpokládané dohodě a postoupení pohledávky na regres ze společnosti , jméno FO, , Anonymizováno, na žalobkyni, a to ani přes výzvu dle § 118a o. s. ř. učiněnou na jednání soudu prvního stupně dne 29. 11. 2022. Pro úplnost lze dodat, že i žalobkyně sama ve svém podání ze dne 7. 12. 2022 uvedla, že je smluvním partnerem pojistitele , jméno FO, , Anonymizováno, a je pojišťovnou pověřena vymáháním regresu, jestliže škodu zavinila třetí strana. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně v projednávané věci vystupovala jako zástupce uvedené společnosti, která je tak i nadále věřitelem žalované pohledávky, a nikoli jako subjekt, na nějž byl regresní nárok na náhradu škody ze strany , jméno FO, , Anonymizováno, postoupen. S ohledem na shora prezentované závěry o nedostatku aktivní věcné legitimaci žalobkyně v tomto sporu byl rovněž správný postup soudu prvního stupně, pokud se blíže nezabýval námitkou promlčení a pro nadbytečnost neprovedl ani další žalobkyní navrhované důkazy (doklad o sjednaném pojištění , Anonymizováno, , technické průkazy vozidla reg. zn. , SPZ, a přívěsu reg. zn. , SPZ, , doklady o totožnosti řidiče a jeho řidičském oprávnění), jež se vztahují k posouzení věcné stránky předmětné pohledávky a nikoliv aktivní věcné legitimace žalobkyně.

10. Na základě všech výše uvedených skutečností odvolací soud uzavírá, že rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, je věcně správné, a jako takové bylo odvolacím soudem potvrzeno (§ 219 o. s. ř.). Odvolací soud podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil i věcně správný výrok rozsudku soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení, na jehož odůvodnění, které bylo opakováno shora, pro stručnost odkazuje.

11. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byla úspěšná žalovaná, proto jí náleží náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 6 969,60 Kč vzniklých zastoupením advokátem, tj. odměna advokáta za dva úkony právní služby po 2 580 Kč (vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu) podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč podle § 13 odst. 4 této vyhlášky a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1 209,60 Kč podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.