29 A 133/2021

Rubrum

č.j. 29 A 133/2021-64 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., a Mgr. Petra Pospíšila v právní věci žalobkyně: L. Z. proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Brně sídlem Moravské náměstí 1, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2021, č. j. ZKI BR-O-49/568/2021-23, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a průběh správního řízení

1. Žalobkyně se u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno- venkov (dále jen „katastrální úřad“ nebo „správní orgán prvního stupně“) domáhala provedení opravy chyby v katastrálním operátu spočívající v nesprávném zobrazení hranic mezi pozemky parc. č. XA, XB, XC na straně jedné a pozemky parc. č. XD, XE, XF na straně druhé, všechny v katastrálním území H. u T., a rovněž opravy zápisu vlastnického 2 29 A 133/2021 práv k pozemku parc. č. XG, a to ze současného vlastníka uvedených pozemků (MVDr. L. S.) na žalobkyni.

2. Žalobou podanou u krajského soudu žalobkyně brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2021, č. j. ZKI BR-O-49/568/2021-23 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný rozhodl o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne ze dne 17. 5. 2021, č. j. OR-78/2021-703-23, kterým nevyhověl nesouhlasu žalobkyně s neprovedením opravy, neboť se nejednalo o chybu v katastrálním operátu podle ustanovení § 36 zákona č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“). Žalovaný změnil výrok rozhodnutí katastrálního úřadu tak, že za text „v údajích“ vložil doplňující text „katastru nemovitostí“, a ve zbytku jej potvrdil.

3. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že ve shodě s katastrálním úřadem nezjistil naplnění podmínek § 36 odst. 1 katastrálního zákona a neshledal důvody k provedení opravy chyby v katastrálním operátu.

II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě

4. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 ve spojení s odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobkyně navrhuje krajskému soudu, aby rozhodnutí žalovaného zrušil.

5. Žalobkyně zrekapitulovala průběh jednotlivých řízení spojených s obnovou operátu, pozemkovými úpravami, mapováními, místními šetřeními a dědickým řízením, týkajících se pozemků ve vlastnictví žalobkyně, včetně dalších podrobností (uzavření kupní smlouvy na další pozemky v předmětné lokalitě, spory žalobkyně s dalšími vlastníky okolních pozemků, listiny dokumentující historický vývoj mapování terénu v dané lokalitě). Žalobkyně přílohou žaloby učinila taktéž řadu listin, které jsou však současně přílohami správního spisu.

6. Žalobkyně namítá, že katastrální úřad i žalovaný pochybili, neboť změny hranic pozemků i samotný rozsah zápisu vlastnického práva žalobkyně nezaložili na žádných právních dokladech bez přímého terénního měření v lokalitě. Správní úřady nerespektovaly zásadu, že jakékoliv vytyčení hranic pozemků nemá bez soukromé listiny, obsahující souhlasný projev vůle vlastníka pozemků, žádné právní následky. Žalobkyně dále nesouhlasí s tím, že při digitalizaci předchozí katastrální mapy nedošlo k porovnání faktické hranice pozemků oproti hranici, zobrazené v katastrální mapě. Podle žalobkyně měl být při obnově katastrálního operátu respektován zápis parcelizace provedené na základě situačního nákresu ze dne 25. 4. 1883, který z měření v terénu vycházel, a mělo tak dojít pouze k zpřesnění jím vytyčených hranic beze změny výměry pozemků. Podle žalobkyně katastrální úřad tak nedostál své povinnosti vyplývající z § 36 odst. 1 katastrálního zákona, neboť bez provedení nových měření změnil geometrické určení pozemků v jejím vlastnictví. Stejným způsobem postupoval i při změně údajů na listu vlastnictví. Žalovaný tento postup potvrdil napadeným rozhodnutím, které je tak ze stejných důvodů nezákonné.

III. Vyjádření žalovaného a replika žalobkyně

7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrvává na argumentaci předestřené v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Nadto žalovaný doplnil, že místní šetření pro účely mapování v roce 1991 nebylo provedeno za účasti žalobkyně z toho důvodu, že v platné evidenci 3 29 A 133/2021 nemovitostí nebyla vedena jako vlastník nemovitosti parc. č. XH (nyní parc. č. XA). Žalovaný dále uvedl, že operát evidence (následně katastru nemovitostí) byl v předmětném katastrálním území obnoven mapováním v souladu s platnými právními předpisy. Namítaný rozpor mezi stavem mapy PK a stavem po mapování, v čehož důsledku byla na úkor pozemku parc. č. XH (nyní parc. č. XA) zvětšena plocha parcel XG a XF, odpovídá výsledku místního měření a doplnění parcel ZE. Vlastnické právo k pozemku parc. č. XG byla platně zapsáno ve prospěch paní L. S. dle darovací smlouvy ze dne 8. 11. 2006.

8. V replice k vyjádření žalovaného pak žalobkyně toliko setrvává na své argumentaci, vyjádřené žalobě proti napadenému rozhodnutí, a namítá, že žalovaný převzal argumentaci katastrálního úřadu. Žalobkyně doplnila, že se místního šetření v roce 1991 měla právo účastnit, neboť na ní přešlo vlastnické právo z titulu dědického práva, původní vlastnice, uvedená v evidenci nemovitostí, byla v době konání místního šetření po smrti. Dále žalobkyně nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že byl operát obnoven mapováním, neboť k nim žalovaný nedoložil příslušné podklady. Žalobkyně namítá, že toto „mapování“ bylo provedeno „od stolu“ pomocí vektorizace rastru pozemkového katastru s leteckým snímkem. V důsledku chybnému provedení však došlo k nepřesnému záznamu lomových bodů hranic jednotlivých pozemků v rozporu se skutečností v terénu. Žalobkyně namítá i neprůkaznost soutisku platné katastrální mapy a rastru PK jako důkazu. K zápisu vlastnického práva k pozemku parc. č. XG žalobkyně uvádí, že tento zápis nebyl doložen vkladovou listinou schválenou geometrickým plánem a odsouhlasena vlastníkem dotčeného pozemku. Závěrem žalobkyně namítá, že místní šetření v roce 1991 nebylo provedeno řádně, jeho výsledky neodpovídají skutečnosti, v důsledku čehož tak došlo ke zkrácení práv žalobkyně, neboť nebyly šetřeny hranice pozemků v jejím vlastnictví. IV. Ústní jednání konané dne 28. 2. 2023 9. Při ústním jednání účastníci setrvali na svých tvrzeních již dříve písemně uplatněných v žalobě, resp. ve vyjádření k žalobě, replice a dalších podáních. Žalobkyně obsáhle popsala historický vývoj týkající se předmětného pozemku, její přednes však nepřinesl žádné nové skutečnosti, které by měly vliv na projednávanou věc vzhledem k tomu, že předmětem posouzení je rozhodnutí o nevyhovění nesouhlasu s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu. Jako důkaz žalobkyně předložila: tabulku s názvem „Plocha lokality PK 107 před a po obnově operátu“, listinu s názvem „Přehledný výpis z pozemkové knihy a identifikace parcel podle pozemkové knihy a EN“, dále písemnost označená jako „Srovnávací set ze dne 14. 10. 1997, Soupis parcel“, dále záznam ze závěrečného ústního jednání k jednoduché pozemkové úpravě ze dne 5. 11. 1998, a písemné rozpracování argumentace přednesené žalobkyní na ústním jednání.

V. Posouzení věci soudem

10. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (katastrálního úřadu), včetně řízení předcházejících jejich vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

11. V nyní projednávané věci je stěžejní otázkou, zda měl katastrální úřad na návrh žalobkyně provést opravu chyby v katastrálním operátu. Žalobkyně se žádostí o odstranění chyby domáhala napravení nesouladu zapsaného stavu se skutečným stavem. 4 29 A 133/2021 12. Podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona platí, že „[n]a písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem.“.

13. Dle § 44 odst. 2 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) (dále jen „katastrální vyhláška“) platí, že „[ch]ybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, a to geometrické a polohové určení, číslo parcely, údaj o právu, upozornění, druh pozemku, způsob ochrany nemovitosti, způsob využití nemovitosti, údaj o budově včetně údaje o její dočasnosti, údaj o jednotce, cenový údaj a údaj pro daňové účely katastrální úřad opraví na základě původního výsledku zeměměřické činnosti nebo listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru, a v případě chyby vzniklé zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu i na základě výsledků zjišťování hranic.“.

14. Dle § 44 odst. 3 katastrální vyhlášky platí, že „[ch]ybné geometrické a polohové určení, které vzniklo nepřesností při podrobném měření a zobrazení předmětu měření v katastrální mapě, nejde-li o případy podle odstavce 2, opraví katastrální úřad na základě a) výsledku zeměměřických činností, který je využíván pro vyznačení příslušného předmětu polohopisu do katastrální mapy, a b) písemného prohlášení vlastníků pozemků, že hranice pozemků nebyla jimi měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna.“.

15. Oprava chyby v katastrálním operátu slouží zejména k odstranění rozporu mezi stavem zápisů v katastrálním operátu a obsahem listin, jež byly podkladem pro jejich zápis, založených ve sbírce listin katastrálního úřadu. Při opravě chybného údaje nemůže katastrální úřad fakticky právo nalézat, tedy posuzovat, za jakých podmínek práva vznikají, zanikají, mění se jejich obsah, přecházejí na jiné osoby apod. To přísluší pouze soudům v občanskoprávním řízení. Katastrální úřad může v řízení o opravě chyby katastru činit jen základní a jednoduché právní úvahy vycházející z obsahu jím zkoumaných listin a nemůže řešit sporné právní otázky (srov. nebo rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2013, č. j. 7 As 131/2012-32, a ze dne 31. 7. 2013, č. j. 7 As 90/2012-65, rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na https://www.nsssoud.cz).

16. Cestou podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona lze opravit pouze takový chybný údaj katastru, který vznikl některým ze zákonem stanovených způsobů, tj. mimo jiné zřejmým omylem při vedení a obnově katastru. Zřejmým omylem při vedení katastru lze rozumět takový omyl, který je naprosto evidentní již při povrchním zkoumání (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 3. 2013, č. j. 7 As 187/2012-31). Při zápisu do katastru nemovitostí mohou v zásadě vznikat dva typy nesouladů – technický a právní. Technický nesoulad spočívá v technické chybě, jež vznikla při provádění zápisu do katastru nemovitostí – zapsaný stav neodpovídá podkladům, na jejichž základě byl proveden. Právní nesoulad naopak spočívá ve sporu o to, zda podklady, na základě kterých byl zápis do katastru proveden, odpovídají skutkové a právní realitě. Z uvedeného vyplývá, že opravou zřejmého omylu lze řešit toliko nesoulad technický, čemuž odpovídá i judikatura Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2016, č. j. 6 As 166/2015-27), a nesoulad, na kterém panuje mezi vlastníky všech dotčených pozemků shoda (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 As 46/2008-134). Právní nesoulad je pak možné řešit postupem dle § 1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, případně žalobou na určení vlastnictví; tedy u civilních soudů, nikoliv cestou opravy chyby v katastrálním operátu. 5 29 A 133/2021 Omyl je charakteristický tím, že je v něm obsažen lidský činitel a jako omyl tedy není možné posuzovat objektivní skutečnosti, které způsobují nesoulad katastru se skutečným stavem (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2008, č. j. 1 As 40/2007- 103).

17. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně podala návrh na opravu údajů v katastru nemovitostí, a to zaprvé na opravu geometrického vymezení hranic pozemků parc. č. XA, XB, XG na straně jedné a pozemků parc. č. XD, XF na straně druhé, a zadruhé změnu zápisu vlastnického práva k pozemku parc. č. XG ze současně uváděného vlastníka na žalobkyni. Aktuální vymezení hranice zmíněných pozemků neodpovídá polohově, hraničními a lomovými body a výměrou původní hranici pozemků, jak byly zapsány dle situačního nákresu ze dne 25. 4. 1883. Dle žalobkyně tedy měla být podkladem pro určení hranic pozemků mapy vycházející z mapování stabilního katastru z roku 1826, které pak byly podkladem pro mapy evidence nemovitostí č. VS I-16-20, VS-II-16-17. Ke změně označení (přečíslováním) a zpřesnění výměr pozemků došlo při obnově operátu novým mapováním. Při této obnově byla dřívější pozemková mapa evidence nemovitostí a grafické zobrazení jednotlivých nemovitostí na této mapě nahrazena pozemkovou mapou dekadického měřítka s číselným vyjádřením jednotlivých lomových bodů v souřadnicích a upřesnění výměr. Obnova operátu evidence nemovitostí novým mapováním se prováděla podle zákonných norem vyhotovením základní mapy velkého měřítka (ZMVM), podle zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí a vyhlášky č. 23/1964 Sb., Ústřední správy geodézie a kartografie, kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.

18. Žalobkyně navrhla, aby byly hranice pozemků opraveny dle situačního nákresu z roku 1882. Tím bude dosaženo souladu s podkladovými daty, tj. se stavem před rokem 1991. Tedy dle stavu, jaký byl ještě před obnovou katastrálního operátu, kterou se některé původní vzdálenosti a umístění lomových bodů změnily. Údaj o vlastnickém právu k pozemku parc č. XG pak žalobkyně shledává chybným z toho důvodu, že tento pozemek dle jejího názoru vznikl protiprávně rozdělením původní parcely XCH (později XI) beze změny v terénu.

19. Jak bylo již výše uvedeno, z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že katastrální úřad je povinen opravit pouze takové údaje, které jsou chybné v důsledku zřejmého omylu – musí existovat rozpor mezi údaji katastru a listinami založenými ve sbírce listin (viz již zmiňovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2016, č. j. 6 As 166/2015- 27). Žalovaný po věcném zkoumání uvedl, že hranice předmětných pozemků jsou ve stávající digitální katastrální mapě evidovány podle platného výsledku obnovení katastrálního operátu, daného spojnicí bodů 75-28, 75-25, 75-21, 82-1150, 75-334, 82-1115 a 75-333 a nevykazují chybu vzniklou zřejmým omylem při vedení a obnově katastru [§ 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona], ani chybu vzniklou nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu řízení v katastrální mapě, při které by byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem [§ 36 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona]. Žalovaný se ztotožnil se závěry katastrálního úřadu, který je podložil jak podrobným komentářem výsledků obnovy katastrálního operátu, tak kontrolními výpočty. Ohledně otázky zápisu vlastnického práva k pozemku parc. č. XG žalovaný nejprve upozornil, že tento pozemek vznikl odlišným způsobem, než tvrdí žalobkyně, a současně uvedl, že údaj o vlastnickém právu je v katastru nemovitostí evidován v souladu s poslední relevantní vkladovou listinou (darovací smlouvou ze dne 8. 11. 2006) a výsledkem doplnění zjednodušené evidence pozemkového katastru. 6 29 A 133/2021 20. V obou případech se dle názoru krajského soudu nejedná o zřejmý omyl a není tak splněna podmínka dle § 44 odst. 2 katastrální vyhlášky. Správní orgány nemohly využít ani druhé možnosti opravy, a to dle § 44 odst. 3 katastrální vyhlášky, neboť žalobkyně k návrhu na opravu chyby nepřiložila souhlasné písemné prohlášení vlastníků dotčených pozemků o nespornosti hranice pozemků. Nelze proto přisvědčit námitce žalobkyně, že operát katastru nemovitostí vykazuje chybu vzniklou zřejmým omylem či chybu vzniklou nepřesností při měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě, při které byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem, kdy krajský soud má za to, že správní orgány přezkoumatelným způsobem odůvodnily aktuální stav údajů v katastru nemovitostí. Současně nelze přisvědčit námitce žalobkyně, že by obnova katastrálního operátu byla provedena bez jakéhokoliv měření v terénu, když je ze správního spisu jasně patrné, že katastrální úřad vycházel (mimo jiné) z údajů zjištěných při místním šetření v roce 1991.

21. Ke způsobu provedení místního šetření v roce 1991 žalobkyně setrvale namítá, že nebylo provedeno řádně, jelikož o jeho konání nebyla předem zpravena a nemohla se jej tudíž účastnit a vyjádřit se ke zjišťovaným hranicím dotčených pozemků, čímž mělo dojít k zásahu do jejích práv. Krajský soud z přílohy č. j. OR-78-2021-703-7V1 správního spisu zjistil, že o konání místního šetření dne 2. 4. 1991 byli vlastníci a uživatelé dotčených pozemků informováni vyhláškou. Z přílohy č. j. OR-78-2021-703-7V2 je pak patrné, že paní J. V. (babička žalobkyně), vlastnice pozemku parc. číslo XH (nyní parc. č. XA), byla v době místního šetření po smrti. Žalobkyni jako dědičce dotčených pozemků nebylo doručováno z toho důvodu, že nebyla uvedena v evidenci nemovitostí jako nová vlastnice. Krajský soud chápe postoj žalobkyně, že jí bylo nedoručením vyhlášky znemožněno od první chvíle se bránit proti pociťované nespravedlnosti – posunu hranice pozemků v jejím vlastnictví, avšak musí přisvědčit názoru žalovaného, který s odkazem na ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 22/1964 Sb. správně uvedl, že neúčast vlastníků či uživatelů nebránila provedení místního šetření. Konečně, neúčast žalobkyně na místním šetření neznamenala, že se později nemohla proti změnám, provedeným obnovou operátu, bránit námitkami. O možnosti této procesní obrany byla žalobkyně prokazatelně informována (ostatně to sama zmiňuje v žalobě). Tvrzení, že se jej žalobkyně ze zdravotních důvodů nemohla účastnit, krajský soud nepovažuje za relevantní, žalobkyně se kupříkladu mohla nechat pro podání námitek zastoupit, či námitky podat písemně, či požádat o prodloužení lhůty. Krajský soud proto souhlasí s žalovaným, že obnovený katastrální operát byl pro danou lokalitu platně vyhlášen dne 8. 12. 1997 a je předchozí katastrální operát se tak stal neplatným.

22. K námitce, že katastrální mapa nesprávně reflektuje faktické hranice pozemků, dále krajský soud zdůrazňuje, že katastrální úřad nerozhoduje o vztazích soukromoprávních, jeho rozhodnutí nemá hmotněprávní účinky. O těchto skutečnostech žalobkyni ostatně opakovaně upozorňovali taktéž správní orgány i veřejný ochránce práv. Nesrovnalosti v otázkách vlastnictví mohou být vyřešeny mimosoudně případně soudním rozhodnutím. Spor o vlastnictví náleží do kompetence obecného soudu, který o něm rozhodne v občanském soudním řízení. V řízení o opravě chyby v operátu nelze otázky týkající se existence vlastnictví a jeho rozsahu s úspěchem vznášet.

VI. Závěr a náklady řízení

23. Krajský soud proto na základě výše uvedeného žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl, neboť není důvodná. 7 29 A 133/2021 24. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně ve věci úspěch neměla (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, pročež mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 28. února 2023 JUDr. Zuzana Bystřická v.r. předsedkyně senátu