29 A 74/2014

Rubrum

29 A 74/2014-31 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce: R. V., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Praha 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému Úřadu městské části Brno – Královo Pole, se sídlem Brno, Palackého tř. 59, o žalobě ze dne 22. 9. 2014 na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve věci žalobcovy žádosti o odložení výkonu rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 3. 2014, zn. BKPO/8200/13/2200, sp. zn. 2013/11, takto:

Výrok

I. Žalovaný j e p o v i n e n vydat rozhodnutí ve věci žalobcovy žádosti o odložení výkonu rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 3. 2014, zn. BKPO/8200/13/2200, sp. zn. 2013/11, ve lhůtě jednoho týdne od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10 228 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokáta Mgr. Jaroslava Topola.

Odůvodnění

I. Žaloba

1. V žalobě podané u zdejšího soudu dne 1. 10. 2014 žalobce uvedl, že dne 10. 7. 2014 doručil žalovanému žádost o odklad výkonu rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 3. 2014, zn. BKPO/8200/13/2200, sp. zn. 2013/11 (ve znění opravného rozhodnutí ze dne 17. 6. 2014, zn. 2 pokračování 29 A 74/2014-31 BKPO/10067/14/2200, sp. zn. 2013/11). Žalovaný měl dle § 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, do 30 dnů vydat usnesení o odložení výkonu rozhodnutí ve smyslu § 84 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný však požadované rozhodnutí v dané lhůtě nevydal. Žalobce proto dne 27. 8. 2014 požádal nadřízení orgán – Magistrát města Brna – o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného. Magistrát žalobci dne 10. 9. 2014 (č. j. MMB/0338920/2014, sp. zn. 5400/OD/MMB/0338920/2014) sdělil, že podle vyjádření žalovaného mu nebyla žádná žádost o odklad výkonu rozhodnutí doručena. Magistrát proto neshledal důvody k uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného.

2. Dle doručenky z datové schránky žalobcova advokáta Mgr. Jaroslava Topola však předmětná žádost žalovanému doručena byla, a to dne 10. 7. 2014 ve 12.44 hod. do jeho datové schránky. Žalovaný tak byl povinen o žádosti rozhodnout.

3. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl, aby soud přikázal žalovanému vydat rozhodnutí o žalobcově žádosti o odložení výkonu rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 3. 2014, zn. BKPO/8200/13/2200, sp. zn. 2013/11, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Vyjádření žalovaného k žalobě

4. Ve vyjádření k žalobě ze dne 3. 11. 2014 žalovaný uvedl, že písemnost č. j. 11345/2014 byla odborem veřejných služeb žalovaného přijata dne 10. 7. 2014. Obsahem této písemnosti byla pouze žaloba proti rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 6. 5. 2014, č. j. MMB/0173850/2014, sp. zn. 5400/OD/MMB/0173850/2014. Písemnost neobsahovala žádost o odklad výkonu rozhodnutí, i když tak byla v popisu písemnosti nazvána. Žalovaný proto postupoval podle § 37 odst. 1 správního řádu a vzal tuto písemnost na vědomí.

III. Posouzení věci Krajským soudem v Brně

5. Soud se, v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, v mezích žalobních bodů zabýval tím, zda lze na základě zjištěného skutkového stavu dospět k závěru o nečinnosti žalovaného, přičemž shledal, že žaloba je důvodná.

6. Podle § 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též s. ř. s.), se může ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

7. Žalobce se podanou žalobou domáhá vydání rozhodnutí o odložení výkonu rozhodnutí o přestupku dle § 83 odst. 1 zákona o přestupcích. Takové rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., jehož vydání se lze domáhat nečinnostní žalobou (k povaze rozhodnutí o odložení výkonu rozhodnutí srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2011, č. j. 4 Ads 121/2010-112 [2542/2012 Sb. NSS]). Současně žalobce doložil, 3 pokračování 29 A 74/2014-31 že o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného neúspěšně žádal nadřízený orgán dle § 80 správního řádu.

8. Podstatou sporu je zejména otázka, zda žalobce požádal žalovaného o odložení výkonu rozhodnutí o přestupku.

9. Jak vyplynulo z podkladů doložených žalovaným, jakož i ze správních spisů žalovaného a Magistrátu města Brna týkajících se žalobce a připojených k věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 22 A 69/2014, žalovaný vedl se žalobcem přestupkové řízení. Žalobce byl v řízení zastoupen P. K., LL.M. Žalovaný řízení ukončil rozhodnutím ze dne 19. 3. 2014, zn. BKPO/8200/13/2200, sp. zn. 2013/11 (ve znění opravného rozhodnutí ze dne 17. 6. 2014, zn. BKPO/10067/14/2200, sp. zn. 2013/11), jímž uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 46 odst. 1 zákona o přestupcích, a uložil mu jednak pokutu ve výši 2 000 Kč, jednak povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení v paušální výši 1 000 Kč. Žalobce se proti rozhodnutí žalovaného odvolal, odvolací orgán – Magistrát města Brna – však rozhodnutím ze dne 6. 5. 2014, č. j. MMB/0173850/2014, sp. zn. 5400/OD/MMB/0173850/2014, odvolání zamítl pro opožděnost. Ve správním spisu je dále založená plná moc ze dne 3. 6. 2014, jíž žalobce k zastupování ve věci zmocnil Ing. M. J.

10. Dne 10. 7. 2014 žalobce (zastoupen advokátem Mgr. Jaroslavem Topolem) podal u Krajského soudu v Brně správní žalobu proti rozhodnutí magistrátu ze dne 6. 5. 2014.

11. Okolnosti, které se týkají podání učiněného žalobcem téhož dne vůči žalovanému, jsou již mezi účastníky sporné a bude o nich pojednáno dále. Nyní postačí zopakovat tvrzení žalobce, že dne 10. 7. 2014 zaslal žalovanému prostřednictvím datové schránky žádost o odložení výkonu rozhodnutí o přestupku. Žalovaný k tomu uvedl, že sice dne 10. 7. 2014 obdržel datovou zprávu zaslanou advokátem Mgr. Jaroslavem Topolem označenou jako žádost o odklad výkonu rozhodnutí, tato však obsahovala pouze předmětnou žalobu.

12. Jak dále plyne ze spisu, žalovaný na úkon žalobce nijak nezareagoval, dne 7. 8. 2014 pak žalobci zaslal vyrozumění o výši nedoplatku (č. j. BKPO/12660/14/2200, sp. zn. 2361/2014/DŘ/2200/PODI), jímž ho vyzval k úhradě částky 3 000 Kč ve lhůtě 15 dnů. Dodal, že v případě nezaplacení bude nedoplatek vymáhán daňovou exekucí.

13. K věci je též nutno uvést, že dne 2. 9. 2014 magistrát požádal Krajský úřad Jihomoravského kraje o vydání souhlasu k postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu, tedy o vydání souhlasu k uspokojení účastníka po podání správní žaloby. Krajský úřad tento souhlas vydal dne 17. 9. 2014. V návaznosti na vydaný souhlas magistrát ve zkráceném přezkumném řízení rozhodnutím ze dne 30. 9. 2014, č. j. MMB/0386921/2014, sp. zn. 5400/OD/MMB/0173850/2014, zrušil rozhodnutí magistrátu ze dne 6. 5. 2014, jakož i rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 3. 2014 (ve znění opravného rozhodnutí ze dne 17. 6. 2014), a řízení o žalobcově přestupku zastavil. Podle § 153 odst. 2 správního řádu ovšem toto rozhodnutí nabývá právní moci (a účinků) až dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení o žalobě. Předmětné řízení o žalobě (vedené zdejším soudem pod sp. zn. 22 A 69/2014) však dosud zastaveno nebylo. 4 pokračování 29 A 74/2014-31

14. Co se týče samotné podstaty sporu, tedy otázky podání předmětné žádosti žalobcem, nutno v prvé řadě konstatovat, že žalobce k prokázání svých tvrzení dokládal zejména výpis (doručenku) z informačního systému datových schránek, z níž mělo plynout, že přílohou datové zprávy zaslané dne 10. 7. 2014 žalovanému byla nejen žaloba, ale též plná moc advokáta a žádost o odložení výkonu rozhodnutí o přestupku. Soud však shledal, že tento důkaz není třeba provádět, neboť skutkové okolnosti zřetelně vyplývají též ze spisového materiálu předloženého k výzvě soudu žalovaným.

15. Z listin předložených žalovaným jsou pak pro věc relevantní zejména předávací protokol pošty ze dne 11. 7. 2014 (interní dokument žalovaného), v němž je k písemnosti č. j. 11345/2014 v kolonkách „Odesílatel, Popis, Přiloženo“ uvedeno: „Mgr. Jaroslav Topol, advokát, ev.č. 13189, Na Zlatnici žádost o odklad výkonu rozhodnutí datová zpráva ISDS“, a dále též výtisk obrazovky přidělené pošty. Písemnost, přijatá dne 10. 7. 2014 pod č. j. 11345/2014 je v něm označována jako „žádost o odklad výkonu rozhodnutí“, v jednotlivých kolonkách části „Údaje o písemnosti“ je pak mimo jiné uvedeno „Listů: 1, Příloh: 3, Listů příloh: 3“.

16. Na věc je nutno nahlížet nikoli izolovaně, ale naopak optikou všech právních i skutkových okolností. Žalovaný tvrdí, že dne 10. 7. 2014 sice obdržel datovou zprávu od Mgr. Topola označenou jako žádost o odklad výkonu rozhodnutí, jejím obsahem ve smyslu § 37 odst. 1 správního řádu však byl pouze stejnopis žalobcovy žaloby proti rozhodnutí o přestupku. Takový postup ovšem vykazuje jednoznačné znaky nepřípustného formalizmu.

17. Zde je nutno v prvé řadě uvést, že správní orgány jsou při svých postupech vázány především základními zásadami činnosti upravenými v § 2 až § 8 správního řádu. Pro danou věc jsou přiléhavé zejména principy zakotvené v § 4 správního řádu. Podle odstavce 1 tohoto paragrafu je tak veřejná správa službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má mj. povinnost dotčeným osobám podle možností vycházet vstříc. Dle odstavce 4 pak správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy.

18. Žalobce byl shledán vinným ze spáchání přestupku a byla mu uložena pokuta. Proti rozhodnutí odvolacího orgánu podal správní žalobu. V této situaci mu dle § 83 odst. 1 zákona o přestupcích vzniká nárok na to, aby správní orgán vyhověl jeho žádosti o odložení výkonu rozhodnutí. Pokud za těchto okolností žalovaný obdržel datovou zprávu označenou v informačním systému datových schránek jako „žádost o odklad výkonu rozhodnutí“ a žádným způsobem na ni nezareagoval, je nutno tento jeho postup hodnotit jako nečinnost, a to i v případě, kdy by jediným obsahem či přílohou takové zprávy byl pouze stejnopis podané žaloby.

19. Za těchto podmínek nebylo možné aplikovat § 37 odst. 1 větu druhou správního řádu („Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.“). Naopak je nutno dospět k závěru, že žalovaný postupoval v rozporu s tímto ustanovením. 5 pokračování 29 A 74/2014-31 Jeho smyslem je především to, aby podatel neutrpěl újmu jen v důsledku toho, že podání nesprávně označil, tj. jedná-li se pouze o ryze formální vadu podání, která neznamená překážku pro určení klíčových obsahových náležitostí. Zásada materiálního posuzování podání však platí pouze tehdy, pokud je podání účastníka řízení určité a srozumitelné nebo má-li potřebné náležitosti. Nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, správní orgán dle § 37 odst. 3 správního řádu pomůže podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Je přitom zcela logické, že jen srozumitelné a určité podání je možno dále hodnotit a posuzovat, a to i způsobem dle § 37 odst. 1 věty druhé správního řádu. Posouzení procesního úkonu podle jeho obsahu však neumožňuje, aby správní orgán určitému a srozumitelnému úkonu přikládal jiný než účastníkem sledovaný smysl, ‚domýšlel‘ obsah podání nebo z jeho obsahu činil nevyplývající závěry.

20. Podle § 37 odst. 1 věty druhé správního řádu tak lze postupovat pouze tehdy, není-li podání zatíženo vadami, které zcela brání jeho projednání. Naopak ustanovení § 37 odst. 3 správního řádu dopadá právě na případ, kdy je podání zasaženo velmi zásadními vadami, které brání jeho projednání, nebo vadami, pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správní řízení. Vzhledem k uvedenému musí mít jednoznačně přednost posouzení, zda podání nezatěžují vady dle § 37 odst. 3 správního řádu. V případě existence takové vady je pak třeba podatele k jejímu odstranění vyzvat, nelze ji překlenout na základě mechanické aplikace § 37 odst. 1 správního řádu. Právě tento postup je též odrazem zásady šetření práv a oprávněných zájmů dotčených osob zakotvené v § 2 odst. 3 správního řádu.

21. I kdyby tedy soud v daném případě akceptoval skutkový stav tak, jak jej prezentuje žalovaný, tedy že přílohou zaslané datové zprávy nebyla ani žádost o odložení výkonu rozhodnutí, ani příslušná plná moc, ale pouze stejnopis žaloby, měl žalovaný vzhledem k označení datové zprávy informovat odesílatele, tedy žalobcova advokáta, že neobdržel příslušnou žádost, resp. ho vyzvat k odstranění rozporů plynoucích z označení datové zprávy a jejího obsahu, a případně ho též vyzvat k prokázání vztahu zastoupení. Zde je nutno opětovně zdůraznit nárok žalobce na odložení výkonu rozhodnutí plynoucí z § 83 odst. 1 zákona o přestupcích, z čehož současně plyne, že taková žádost žalobce by byla i zcela logicky prvou z variant při posuzování žalobcovy vůle, tedy domýšlení toho, jaké podání hodlal žalobce učinit či jakých následků jím chtěl docílit.

22. Potvrzení žalobcovy vůle požádat o odložení výkonu rozhodnutí o přestupku pak bylo zjevné též posléze, totiž z toho, že žalobce podáním ze dne 27. 8. 2014 požádal o uplatnění opatření proti nečinnosti. Jak plyne ze sdělení Magistrátu města Brna ze dne 10. 9. 2014, č. j. MMB/0338920/2014, sp. zn. 5400/OD/MMB/0338920/2014 (jímž magistrát neshledal důvod přijímat jakákoli opatření), k této žádosti se žalovaný vyjadřoval. Žalovaný tedy měl povědomost o tom, že se žalobce opakovaně domáhá toho, aby žalovaný provedl poměrně jednoduchý procesní úkon a po případném odstranění jím tvrzených vad podání vyhověl žalobcově nároku. Přesto však ani poté neučinil ničeho. 6 pokračování 29 A 74/2014-31 IV. Závěr a náklady řízení

23. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru o nečinnosti žalovaného ohledně žalobcovy žádosti ze dne 10. 7. 2014 o odložení výkonu rozhodnutí o přestupku. Vzhledem k důvodnosti žaloby proto uložil dle § 81 odst. 2 s. ř. s. žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o této žalobcově žádosti a stanovil k tomu přiměřenou lhůtu.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

25. Žalobce dosáhl v řízení o žalobě plného úspěchu, a proto má právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Odměna žalobcova advokáta a náhrada hotových výdajů byla stanovena podle § 35 odst. 2 s. ř. s. a vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. V daném případě se jednalo o dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) a dva režijní paušály, ve výši 3 x 3 100 Kč, [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst. 3 advokátního tarifu], tedy celkem 6 800 Kč. Protože žalobcův advokát je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšují se náklady řízení o částku 1 428 Kč, odpovídající dani, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Náhrada za zaplacený soudní poplatek činí 2 000 Kč. Celkem tedy byla žalobci vůči žalovanému přiznána náhrada nákladů ve výši 10 228 Kč. K jejímu zaplacení soud určil přiměřenou lhůtu. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Brně dne 29. ledna 2015 JUDr. Zuzana Bystřická, v. r. předsedkyně senátu