29 Af 49/2018
č. j. 29 Af 49/2018-42
V PLATNOSTICitované zákony (4)
Rubrum
č.j. 29 Af 49/2018-42 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., v právní věci žalobce: DNES s.r.o. sídlem Polní 315, 370 07 Roudné zastoupený daňovým poradcem ARIADNA, s.r.o. sídlem Bořivojova 21, 130 00 Praha 1 proti žalovanému: Generální finanční ředitelství sídlem Lazarská 15/7, 117 22 Praha o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 3. 2018, č. j. 6549/18/7100-30121- 108871 č. j. 6559/18/7100-30121-108871, č. j. 6566/18/7100-30121-108871, č. j. 6572/18/7100-30121-108871, č. j. 6576/18/7100-30121-108871, takto:
Výrok
Věc se postupuje Krajskému soudu v Českých Budějovicích.
Odůvodnění
Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 16. 5. 2018 se žalobce domáhá zrušení shora označených rozhodnutí, která byla žalovaným vydána v přezkumném řízení dle § 123 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ohledně daně z nabytí nemovitých věcí. Jak shodně vyplynulo z obsahu žaloby a odůvodnění napadeného rozhodnutí, v roce 2016 správce daně Finanční úřad pro Jihočeský kraj vydal pět platebních výměrů na daň z nabytí nemovitých věcí (ve všech případech se jednalo o bytovou jednotku v rodinném domě včetně spoluvlastnických podílů na společných částech domu a na pozemcích). Následně Odvolací finanční ředitelství na základě podnětu správce daně došlo k závěrům, že platební výměry byly vydány v rozporu s právním předpisem a daň dle okolností případu byla stanovena v nesprávné výši. Na základě tohoto zjištění Odvolací finanční ředitelství nařídilo přezkum platebních výměrů, proti kterým podal žalobce odvolání. O těchto odvoláních rozhodl žalovaný shora označenými rozhodnutími. Vzhledem k tomu, že zákon nestanoví jinak, je v nyní projednávané věci podle § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), k řízení místně příslušný 2 pokračování 29 Af 49/2018 soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. V daném případě zdejší soud při řešení otázky, který správní orgán ve věci rozhodoval v prvním stupni daňového řízení, vycházel z judikatury Nejvyššího správního soudu ohledně místní příslušnosti krajských soudů za stavu, kdy je žalobou napadeno rozhodnutí správního orgánu o prohlášení nicotnosti správního rozhodnutí (usnesení ze dne 28. 5. 2014, č. j. Nad 185/2014-26, rozsudek ze dne 3. 10. 2017, č. j. 9 As 282/2017-41; www.nssoud.cz). Vzhledem k přenositelnosti tam uvedené argumentace i na situaci, kdy je aplikován jiný dozorčí prostředek (zde: přezkoumání rozhodnutí), pak dospěl k závěru o blízké souvislosti a provázanosti přezkumného řízení, v němž bylo vydáno nyní žalobou napadené rozhodnutí, s původně vedeným doměřovacím řízením, v němž bylo o předmětné daňové povinnosti prvně rozhodnuto (dodatečným platebním výměrem ze dne 9. 8. 2012), a současně tudíž o tom, že v daném případě je za správní orgán, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni, nutno považovat Finanční úřad pro Jihočeský kraj. Tento závěr ostatně odpovídá i hlavnímu důvodu, pro nějž byl s účinností od 1. 1. 2012 novelizován § 7 odst. 2 s. ř. s., a to zájmu na rovnoměrnějším rozprostření žalob u krajských soudů napříč republikou (viz důvodová zpráva k zákonu č. 303/2011 Sb., dostupná v digitálním repozitáři Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, www.psp.cz). Naopak pokud by mělo být akcentováno pojetí opačné (tedy o přísné samostatnosti navazujícího řízení, jež však bylo ve shora citované judikatuře výslovně popřeno ve vztahu k aplikaci institutu prohlášení nicotnosti), vedlo by to jednak k tomu, že o téže daňové věci by v závislosti na fázi daňového řízení rozhodovaly různé krajské soudy (zde Krajský soud v Českých Budějovicích a Krajský soud v Brně), jednak k tomu, že by se vzhledem k celostátní působnosti Odvolacího finančního ředitelství a právní úpravě mimořádných opravných a dozorčích prostředků v daňovém řádu sbíhala u Krajského soudu v Brně většina věcí, v nichž by tyto prostředky nápravy byly aplikovány. Krajský soud v Brně proto dospěl k závěru, že soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Krajský soud v Českých Budějovicích, v jehož obvodu má správní orgán prvního stupně sídlo [§ 11 odst. 2, § 12 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), a bod 40. přílohy 3, bod 8. přílohy 2 k tomuto zákonu]. Z uvedených důvodů Krajský soud v Brně věc dle § 7 odst. 5 s. ř. s. postoupil místně příslušnému Krajskému soudu v Českých Budějovicích.
Poučení
Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. 3 pokračování 29 Af 49/2018 Brno 24. května 2018 JUDr. Zuzana Bystřická, v.r. předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.