30 A 112/2017

Rubrum

Číslo jednací: 30 A 112/2017 - 22 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Ing. Veroniky Baroňové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské nám. 6, Brno, v řízení o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 22. 2. 2017, č.j. 6 As 46/2017-9 takto:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Dne 22. 5. 2017 krajský soud obdržel podání označené jako „Žaloba proti usnesení ČR – Nejvyšší správní soud v Brně, č.j. 6 As 46/2017-9 ze dne 22. 2. 2017“, jímž se žalobce domáhal zrušení shora specifikovaného usnesení Nejvyššího správního soudu. Ten jím odmítl kasační stížnost žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 1. 2017, č. j. 30 A 228/2016-35. Zdejší soud se v prvé řadě zabýval splněním podmínek řízení, přičemž dospěl k závěru, že o žalobě nemůže věcně jednat a odmítl ji z následujících důvodů. Soud každé podání posuzuje nejen podle jeho označení, ale zejména dle jeho obsahu. Pokud jde o formální stránku žalobcova podání, je tento úkon označen jako žaloba proti usnesení Nejvyššího správního soudu, v tzv. návrhovém petitu (část IV. podání) pak žalobce navrhl, aby krajský soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Z uvedeného nutno dovodit, že žalobce předmětné podání koncipoval jako správní žalobu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“). Tomu odpovídá i stránka materiální, neboť ve správním soudnictví není opravný prostředek, jemuž by žalobcovo podání směřující proti usnesení vydanému Nejvyšším správním soudem v rámci řízení o kasační stížnosti mohlo obsahově odpovídat (srov. § 102 pokračování 2 30 A 112/2017 a § 114 odst. 1 s. ř. s. a contrario). O nepřípustnosti opravných prostředků byl žalobce v napadeném usnesení též poučen. Z ničeho pak nelze dovodit, že by se případně mělo jednat o opravný prostředek jiného charakteru (např. o ústavní stížnost). Soud tak nemá pochyb o tom, že žalobce skutečně hodlal podat žalobu ve správním soudnictví a iniciovat tak u zdejšího soudu řízení podle soudního řádu správního. Ostatně soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce je dostatečně právně na výši (vedle řady jeho vlastních věcí vystupuje též jako obecný zmocněnec), aby své podání odpovídajícím způsobem označil a správně adresoval. S ohledem na uvedené, soud současně v souladu s § 33 odst. 1 in fine a § 69 s. ř. s. vymezil za žalovaného Nejvyšší správní soud, tedy orgán, který napadené usnesení vydal. Žalobou podle § 65 s. ř. s. však nelze brojit proti rozhodnutí soudu vydanému ve správním soudnictví. Tato žaloba slouží coby prostředek ochrany proti rozhodnutím správních orgánů. Takovým orgánem [ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] ovšem soud při výkonu soudnictví není. Jak naznačeno již výše, proti usnesením Nejvyššího správního soudu nelze ve správním soudnictví brojit žádnými opravnými prostředky (tedy kasační stížností a návrhem na obnovu řízení). Z toho současně plyne, že i jiné typy podání směřující proti těmto rozhodnutím jsou nepřípustné. Z tohoto důvodu zdejší soud podanou správní žalobu odmítl dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Nutno též podotknout, že z předmětného podání navíc ani nelze dovozovat, že by cílem žalobce bylo skutečné věcné vyřešení jeho „sporů“. Naopak, má jít zřejmě o součást jeho snahy o zpochybňování jednotlivých rozhodnutí soudů v nekonečně se řetězícím procesu, jevícím objektivní znaky obstrukční hry bez smysluplného významu. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.

Poučení

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Brně dne 8. června 2017 Mgr. Milan Procházka předseda senátu