30 A 42/2026

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobců: a) L. K. b) D. K. oba zastoupeni advokátem JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr. sídlem Dominikánské nám. 656/2, 602 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2026, č. j. KUJI 31400/2026 takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně (dále jen „soud“) dne 15. 6. 2026 se žalobci domáhají zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, jímž zamítl jejich odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Velké Meziříčí ze dne 12. 11. 2025, kterým tento orgán jako stavební úřad povolil stavební záměr nazvaný „Rekonstrukce a dostavba areálu truhlářství“ ve Velkém Meziříčí. Soud vyhodnotil podanou žalobu proti rozhodnutí jako opožděnou. V dané věci se neuplatní obecná dvouměsíční lhůta pro podání žaloby zakotvená v § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), nýbrž zvláštní lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ve stavebních věcech upravená v § 306 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, takto: Žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno.“ Žalobci v žalobě uvádí, že jejich zástupce napadené rozhodnutí obdržel dne 13. 4. 2026. Lhůta pro podání žaloby proti tomuto rozhodnutí tedy uplynula ve středu dne 13. 5. 2026. Soud tudíž dospěl k závěru, že žaloba byla podána opožděně, proto ji podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl. K aplikaci zvláštní lhůty Nejvyšší správní soud opakovaně vysvětlil, že § 306 odst. 1 nyní účinného stavebního zákona se jednoznačně uplatní v situacích, kdy bylo rozhodnutí správního orgánu vydáno a doručeno po nabytí jeho účinnosti, tedy počínaje dnem 1. 7. 2024 (srov. např. rozsudky ze dne 22. 1. 2025, č. j. 10 As 241/2024-42, ze dne 15. 5. 2025, č. j. 1 As 260/2024-57, ze dne 13. 5. 2025, č. j. 5 As 289/2024-44, či ze dne 17. 7. 2025, č. j. 21 As 34/2025-24). Popsaný výklad shledal ústavně konformním i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. I. ÚS 3241/24. Současný stavební zákon byl ve Sbírce zákonů publikován již dne 29. 7. 2021, včetně zvláštního pravidla jednoměsíční lhůty k podání správní žaloby. Účinnost relevantních ustanovení byla následně odložena až na 1. 7. 2024 zákonem č. 152/2023 Sb. (část I, bod 419), který nabyl účinnosti 1. 7. 2023. Přinejmenším od posledně uvedeného data si měli být adresáti vědomi, co bude obsahem nové právní úpravy (včetně změny žalobní lhůty) a od jakého okamžiku bude účinná. Případná nevědomost ohledně aktuální účinné úpravy jde k tíži žalobců (srov. bod 22 výše citovaného rozsudku NSS č. j. 5 As 289/2024-44). Nejvyšší správní soud již také dovodil, že nová právní úprava zkracující lhůtu pro podání žaloby platí bez ohledu na to, zda je žalobce osobou, která se zabývá stavebním právem. Roli nehraje ani to, zda je žalobce při podání žaloby zastoupen advokátem, či nikoliv (srov. bod 22 výše citovaného rozsudku NSS č. j. 21 As 34/2025-24). O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta. Soud se nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě, protože žalobu odmítl před uplynutím lhůty pro rozhodnutí o tomto návrhu.

Poučení

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 25. 6. 2026 Mgr. Milan Procházka předseda senátu