31 A 107/2015

Rubrum

31A 107/2015 - 75 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D. a Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. v právní věci žalobce: M. D., zast. JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21.10.2015, č.j. KUJI 70157/2015, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně dne 17. 12. 2015 se žalobce domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Velké Meziříčí ze dne 14. 8. 2015, č. j. DOP/11294/2015/17772/2015-NARV). Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byly zamítnuty námitky žalobce proti provedeným záznamům v bodovém hodnocení řidiče. pokračování 2 31A 107/2015 Podle žalobce žalovaný v napadeném rozhodnutí vůbec nereflektoval odvolací důvody, nezabýval se jednotlivými důkazními prostředky, resp. některé důkazy upřednostnil jednostranně v neprospěch odvolatele. V jednotlivých žalobních námitkách žalobce odkázal mj. na rozhodovací praxi Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a uvedl, že se žalovaný měl s ohledem na zásadu legitimního očekávání zabývat jednotlivými rozhodnutími v blokových řízeních z hlediska jejich způsobilosti pro provedení zápisu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Dále namítl, že jednotlivé podklady nebyly způsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení, neboť s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu nesplňují kritéria pro dostatečnou individualizaci skutku. Konkrétně napadl pokutové bloky ze dne 17. 3. 2015, 28. 11. 2014, 29. 10. 2014, 15. 3. 2013, 17. 11. 2012 a 31. 3. 2012. Kromě nedostatečné individualizace skutku namítl žalobce ve vztahu ke všem uvedeným pokutovým blokům, že obsahují chybnou právní kvalifikaci, pochybnosti o věcné příslušnosti správních orgánů (není patrné, zda jednání proběhlo na soukromém pozemku nebo pozemní komunikaci), není jednoznačně seznatelné místo spáchání přestupkového jednání a popis skutku je nedostatečný. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby a konstatoval, že jednotlivé přestupky žalobce byly zaznamenány správně. Správní orgán prvního stupně si vyžádal jednotlivé pokutové bloky a žalovaný po jejich prostudování dospěl k závěru, že popisy jednání na jednotlivých blocích jsou vyplněny řádně a jsou dostatečným podkladem pro ověření oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení a pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. K nevypořádání se s odvolacími námitkami žalovaný uvedl, že odvolání bylo formulováno zcela obecně a neobsahuje jedinou konkrétní odvolací námitku proti posouzení způsobilosti kteréhokoliv konkrétního podkladu. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první, s. ř. s.), jakož i řízení předcházející jeho vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). O žalobě soud rozhodl, aniž nařizoval jednání, za podmínek vyplývajících z ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. Předně se soud zabýval nepřezkoumatelností žalobou napadeného rozhodnutí z důvodu nedostatečného vypořádání odvolacích námitek. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že správní orgán prvního stupně dne 14. 8. 2015 rozhodl o zamítnutí námitek žalobce a potvrzení záznamu bodů. Proti tomuto rozhodnutí brojil žalobce odvoláním ze dne 7. 9. 2015, ve kterém uvedl, že konkrétní poznatky ve smyslu vad doplní ve lhůtě deseti pracovních dnů. Následně k výzvě správního orgánu prvního stupně žalobce doplnil odvolání podáním ze dne 22. 9. 2015. V doplnění odvolání žalobce pouze v obecné rovině uvedl, že se správní orgán prvního stupně nezabýval celkovým skutkovým stavem a nezajistil veškeré podklady, dále formalisticky namítal nesprávné užívání zkratek a ve zcela obecné rovině poukazoval na náležitosti vyplnění pokutových bloků. pokračování 3 31A 107/2015 Soud po seznámení s obsahem odvolání konstatuje, že žalobce neuvedl žádné námitky, kterými by brojil proti jednotlivým pokutovým blokům ani neuvedl, které pokutové bloky by snad mohly být nezpůsobilé k zápisu bodů. Je třeba zdůraznit, že kvalita odvolání sama o sobě nutně předurčuje i kvalitu rozhodnutí o něm. Jestliže tedy žalobce nečinil ve svém odvolání žádný konkrétní pokutový blok ani jeho obsah sporným, pak nemůže být rozhodnutí žalovaného nepřezkoumatelné, pokud se s jednotlivými bloky nevypořádávalo. Stejně tak žalobce jednotlivé bloky nesporoval ani v námitkách proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče ze dne 24. 3. 2015. Zároveň není pravdou, že žalovaný ignoroval předložené důkazní prostředky, neboť jediné, co žalobce k odvolání jako důkaz předložil, bylo rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 24. 4. 2014, což jistě není důkaz, kterým by bylo možno vyvrátit obsah jednotlivých bloků, resp. jednání, kterých se žalobce dopustil. Nadto se k uvedenému rozhodnutí žalovaný jasně vyjádřil. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je ve vztahu k v odvolání uplatněným námitkám přezkoumatelné a že je řádně vypořádává. S ohledem na plnou jurisdikci soudu ve správním soudnictví zdejší soud přistoupil k vypořádání námitek, kterými žalobce brojil proti jednotlivým pokutovým blokům, a to v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu. Žalobce sám v žalobě odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, ve kterém Nejvyšší správní soud jasně uvedl, že: „Nejvyšší správní soud se v neposlední řadě neztotožňuje s námitkami stěžovatele ohledně nemožnosti záznamu bodů na základě pokutového bloku ze dne 13. 10. 2010. Nejvyšší správní soud k této námitce z obsahu správního spisu zjistil, že podle blokové pokuty ze dne 13. 10. 2010 série AL/2009 č. L 4255984 se stěžovatel dne 13. 10. 2010 dopustil přestupku dle ust. § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. Pokuta byla uložena ve výši 1.000 Kč za protiprávní jednání, jež bylo kvalifikováno podle § 22 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích, ve znění ke dni spáchání protiprávního jednání. Dále jsou na pokutovém bloku uvedeny tyto údaje: Č. Krumlov, 19:20 hod; 1AM 0202 VW Transp.; § 18/4 z.č. 361/2000 Sb.; 50/69/66. … Nejvyšší správní soud s ohledem na obsah blokové pokuty ze dne 13. 10. 2010 série AL/2009 č. L 4255984, dospívá k jednoznačnému závěru, že stěžovatel dne 13. 10. 2010 v Českém Krumlově řídil motorové vozidlo zn. VW, přičemž překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o méně než 20 km/hod. Místem spáchání je město Český Krumlov, dne 13. 10. 2010 v 19:20 hodin. Vymezení předmětného protiprávního jednání Nejvyššímu správnímu soudu vyplývá z odkazu na ustanovení zákona o přestupcích, který zakotvuje skutkovou podstatu přestupku v podobě překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou v obci o méně než 20 km/h, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které normuje nejvyšší dovolenou rychlost v obci. Číslice uvedené ve střední části pokutového bloku s ohledem na tento závěr Nejvyšší správní soud vykládá tak, že údaj 50 značí možnou maximální povolenou rychlost v daném místě, údaj 69 rychlost naměřenou stěžovateli (tj. 69 km/h) a údaj 66 rychlost naměřenou stěžovateli při zohlednění odchylky měřícího zařízení (tj. 66 km/h). Údaje uvedené na citovaném bloku tedy plně odpovídají právní kvalifikaci, na základě které byl stěžovatel sankcionován. pokračování 4 31A 107/2015 Taková specifikace tedy splňuje požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech výše uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se stěžovatel dopustil, a kdy a kde se to stalo. Předmětný pokutový blok proto byl způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů“ Dále Nejvyšší správní soud v nedávném rozhodnutí ze dne 23. 11. 2015, č. j. 6 As 191/2015-41, uvedl, že „K vadám řízení, spočívajících v podkladech pro rozhodnutí a záznam bodů řidiče, Nejvyšší správní soud připomíná, že je nutné zohledňovat již zmíněnou specifičnost blokového řízení, která zakládá nemožnost posuzovat obsah pokutového bloku s rigidní přísností. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 127/2014-39 ze dne 28. srpna 2014 mimo jiné vyplývá, že při zohlednění specifik blokového řízení, je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Podstatné je, aby konkrétní jednání osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to ničeho nemění. K dané problematice se Nejvyšší správní soud shodně vyslovil i ve svém rozsudku č. j. 4 As 8/2013-27 ze dne 16. května 2013, v němž je mimo jiné uvedeno, že je zřejmé, že popis přestupku stěžovatele na pokutových blocích byl s ohledem na méně formální povahu blokového řízení a praktické důvody (velikost pokutového bloku, časové omezení, terénní podmínky) zestručněn a uveden v hovorové formě. Podstatné však je, že ze slovního popisu přestupku ve spojení s relevantním ustanovením zákona o přestupcích a zákona o provozu na pozemních komunikacích je zcela nepochybné, jakého jednání (přestupku) se stěžovatel dopustil. V této souvislosti Nejvyšší správní soud poukazuje na skutečnost, že na předmětném oznámení a pokutových blocích jsou uvedena stejná ustanovení těchto právních předpisů. S ohledem na shora uvedené, tak nelze přisvědčit námitce stěžovatele, že není zřejmé, za jaké jednání byl blokovou pokutou postižen, ani námitce, podle které obecný popis skutku uvedený na pokutových blocích odůvodňuje rovněž právní kvalifikaci přestupku podle § 22 odst. 1 písm. l) zákona o přestupcích.“ S ohledem na citovanou judikaturu zdejší soud posoudil jednotlivé, žalobcem sporované, pokutové bloky. Pokutový blok série GD/2014, č. D1963228, ze dne 17. 3. 2015 Z pokutového bloku je jasně patrné, komu byla pokuta uložena. Žalobce je identifikován jménem, datem narození, koncovkou rodného čísla, adresou a číslem občanského průkazu. Samotné přestupkové jednání je specifikováno následovně: Dne 17. 1. 2013 v 16:05 hod na D1 km 117 sm. Brno RZ: „X“ § 18/3 z.č. 361/2000 Sb. - překročení povolené rychlosti 130/161/156 Polcam Dále je specifikována právní kvalifikace, a to přestupek dle § 125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb., výše pokuty, orgán, který pokutu uložil a datum a podpis úřední osoby. pokračování 5 31A 107/2015 Z citovaného pokutového bloku dospívá zdejší soud k jednoznačnému závěru, že žalobce dne 17. 1. 2013 na dálnici D1 ve směru na Brno řídil motorové vozidlo uvedené RZ, přičemž překročil nejvyšší dovolenou rychlost v mimo obec o více než 20 km/hod. Místem spáchání je jasně určena dálnice D1, km 117 ve směru na Brno, tedy žádný soukromý pozemek, ale pozemní komunikace, jasně je určen i okamžik spáchání přestupku - den 17. 1. 2013 v 16:05 hodin. Vymezení předmětného protiprávního jednání jasně vyplývá z odkazu na ustanovení zákona o přestupcích, který zakotvuje skutkovou podstatu přestupku v podobě překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které normuje nejvyšší dovolenou rychlost. Číslice uvedené ve vztahu k překročení povolené rychlosti nelze vykládat jinak, než, že údaj 130 značí možnou maximální povolenou rychlost v daném místě, údaj 161 rychlost naměřenou stěžovateli a údaj 156 rychlost naměřenou stěžovateli při zohlednění odchylky měřícího zařízení. Údaje uvedené na citovaném bloku tedy plně odpovídají právní kvalifikaci, na základě které byl stěžovatel sankcionován. Taková specifikace tedy splňuje požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech výše uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se stěžovatel dopustil, a kdy a kde se to stalo. Předmětný pokutový blok proto byl způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Pokutový blok série GE/2014, č. E1887419 ze dne 28. 11. 2014 Z pokutového bloku je jasně patrné, komu byla pokuta uložena. Žalobce je identifikován jménem, datem narození, koncovkou rodného čísla, adresou a číslem občanského průkazu a řidičského průkazu. Samotné přestupkové jednání je specifikováno následovně: Dne 28. 11. 2014 v 10:52 hod na dálnici D1, 21 km, směr Praha porušil § 18/3 z.č. 361/2000 Sb., tím, že překročil dovolenou rychlost mimo obec (130/152/147 km/h) OA VW, RZ „X“ Dále je specifikována právní kvalifikace, a to přestupek dle § 125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb., výše pokuty, orgán, který pokutu uložil a datum a podpis úřední osoby. Z citovaného pokutového bloku dospívá zdejší soud k jednoznačnému závěru, že žalobce dne 28. 11. 2014 na dálnici D1 ve směru na Prahu řídil motorové vozidlo VW uvedené RZ, přičemž překročil nejvyšší dovolenou rychlost v daném místě. Místem spáchání je jasně určena dálnice D1, km 21 ve směru na Prahu, tedy žádný soukromý pozemek, ale pozemní komunikace, jasně je určen i okamžik spáchání přestupku - den 28. 11. 2014 v 10:52 hodin. Vymezení předmětného protiprávního jednání jasně vyplývá z odkazu na ustanovení zákona o přestupcích, který zakotvuje skutkovou podstatu přestupku v podobě překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které normuje nejvyšší dovolenou rychlost. Číslice uvedené ve vztahu k překročení povolené rychlosti nelze vykládat jinak, než, že údaj 130 značí možnou maximální povolenou rychlost v daném místě, údaj 152 rychlost naměřenou stěžovateli a údaj 147 rychlost naměřenou stěžovateli při zohlednění odchylky měřícího zařízení. Údaje uvedené na citovaném bloku tedy plně odpovídají právní kvalifikaci, na základě které byl stěžovatel sankcionován. Taková specifikace tedy splňuje požadavek pokračování 6 31A 107/2015 dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech výše uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se stěžovatel dopustil, a kdy a kde se to stalo. Předmětný pokutový blok proto byl způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Pokutový blok série GE/2014, č. E2162807 ze dne 29. 10. 2014 Z pokutového bloku je jasně patrné, komu byla pokuta uložena. Žalobce je identifikován jménem, rodným číslem, adresou a číslem občanského průkazu a řidičského průkazu. Samotné přestupkové jednání je specifikováno následovně: Dne 29. 10. 2014 v 8:10 hod Brno, ul. Heršpická X Jihlavská. § 70/2a z.č. 361/2000 Sb., jízda na červený signál SSZ RZ „X“ Dále je specifikována právní kvalifikace, a to přestupek dle § 125c/1f5 zák. č. 361/2000 Sb., výše pokuty, orgán, který pokutu uložil a datum a podpis úřední osoby. Z citovaného pokutového bloku dospívá zdejší soud k jednoznačnému závěru, že žalobce dne 29. 10. 2014 v Brně na křižovatce ulic Heršpická a Jihlavská, řídil motorové vozidlo uvedené RZ, přičemž na uvedené křižovatce neuposlechl světelné signalizace. Místem spáchání je jasně určena křižovatka ulic Heršpická a Jihlavská, tedy žádný soukromý pozemek, ale pozemní komunikace, přičemž není překážkou zákonnosti, že slovo křižovatka je nahrazeno písmenem X, neboť je zjevné, že se jedná o symbol představující křížení uvedených silnic. Jasně je určen i okamžik spáchání přestupku - den 29. 10. 2014 v 8:10 hodin. Vymezení předmětného protiprávního jednání jasně vyplývá z odkazu na ustanovení zákona o přestupcích, který zakotvuje skutkovou podstatu přestupku v podobě porušení povinnosti zastavit vozidlo na signálu „STŮJ“, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které normuje povinnosti řidiče při řízení provozu na křižovatce. Spojení jízda na červený signál SSZ jasně specifikuje ve spojení s citovaným ustanovením jízdu na červené světlo „stůj“ světelného signalizačního zařízení . Údaje uvedené na citovaném bloku tedy plně odpovídají právní kvalifikaci, na základě které byl stěžovatel sankcionován. Taková specifikace tedy splňuje požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech výše uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se stěžovatel dopustil, a kdy a kde se to stalo. Předmětný pokutový blok proto byl způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Pokutový blok série FC/2013, č. C0004007 ze dne 15. 3. 2013 Z pokutového bloku je jasně patrné, komu byla pokuta uložena. Žalobce je identifikován jménem, rodným číslem, adresou a číslem občanského průkazu a řidičského průkazu. pokračování 7 31A 107/2015 Samotné přestupkové jednání je specifikováno následovně: 15. 3. 2013 v 08:39 hod 47.km D1→ Praha § 18/3 z.č. 361/2000 Sb. - překročení povolené rychlosti 130/158/141 RZ „X“ Dále je specifikována právní kvalifikace, a to přestupek dle § 125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb., výše pokuty, orgán, který pokutu uložil a datum a podpis úřední osoby. Z citovaného pokutového bloku dospívá zdejší soud k jednoznačnému závěru, že žalobce dne 15. 3. 2013 na dálnici D1 ve směru na Prahu řídil motorové vozidlo uvedené RZ, přičemž překročil nejvyšší dovolenou rychlost v daném místě. Místem spáchání je jasně určena dálnice D1, km 47 ve směru na Prahu, tedy žádný soukromý pozemek, ale pozemní komunikace, jasně je určen i okamžik spáchání přestupku - den 15. 3. 2013 v 8:39 hodin. Vymezení předmětného protiprávního jednání jasně vyplývá z odkazu na ustanovení zákona o přestupcích, který zakotvuje skutkovou podstatu přestupku v podobě překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které normuje nejvyšší dovolenou rychlost. Číslice uvedené ve vztahu k překročení povolené rychlosti nelze vykládat jinak, než, že údaj 130 značí možnou maximální povolenou rychlost v daném místě, údaj 158 rychlost naměřenou stěžovateli a údaj 141 rychlost naměřenou stěžovateli při zohlednění odchylky měřícího zařízení. Údaje uvedené na citovaném bloku tedy plně odpovídají právní kvalifikaci, na základě které byl stěžovatel sankcionován. Taková specifikace tedy splňuje požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech výše uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se stěžovatel dopustil, a kdy a kde se to stalo. Předmětný pokutový blok proto byl způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Pokutový blok série CC/2013, č. C2006744 ze dne 17. 11. 2012 Z pokutového bloku je jasně patrné, komu byla pokuta uložena. Žalobce je identifikován jménem, rodným číslem, adresou a číslem občanského průkazu a řidičského průkazu. Samotné přestupkové jednání je specifikováno následovně: 17. 11. 2012 v 15:03 ul. Černovická 20, Brno překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci v km/h Rychlost: stanovená 50 naměřená 74 po odečtu 71 RZ „X“ Volkswagen Dále je specifikována právní kvalifikace, a to přestupek dle § 125c/1f3 zák. č. 361/2000 Sb., výše pokuty, orgán, který pokutu uložil a datum a podpis úřední osoby. Z citovaného pokutového bloku dospívá zdejší soud k jednoznačnému závěru, že žalobce dne 17. 11. 2012 v Brně, ul. Černovická, řídil motorové vozidlo uvedené RZ, přičemž překročil nejvyšší dovolenou rychlost v daném místě. Místem spáchání je jasně určena ulice Černovická u č.p. 20, Brno, tedy žádný soukromý pozemek, ale pozemní komunikace, jasně je určen i okamžik spáchání přestupku - den 17. 11. 2012 v 15:03 hodin. Vymezení předmětného protiprávního jednání jasně vyplývá z odkazu na ustanovení zákona o přestupcích, který zakotvuje skutkovou podstatu přestupku v podobě překročení nejvyšší pokračování 8 31A 107/2015 dovolené rychlosti stanovené zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které normuje nejvyšší dovolenou rychlost. Číslice uvedené ve vztahu k překročení povolené rychlosti nelze vykládat jinak, než, že údaj 50 značí možnou maximální povolenou rychlost v daném místě, údaj 74 rychlost naměřenou stěžovateli a údaj 71 rychlost naměřenou stěžovateli při zohlednění odchylky měřícího zařízení. Údaje uvedené na citovaném bloku tedy plně odpovídají právní kvalifikaci, na základě které byl stěžovatel sankcionován. Taková specifikace tedy splňuje požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech výše uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se stěžovatel dopustil, a kdy a kde se to stalo. Předmětný pokutový blok proto byl způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Pokutový blok série AG/2009, č. G0602250 ze dne 13. 4. 2012 Z pokutového bloku je jasně patrné, komu byla pokuta uložena. Žalobce je identifikován jménem, rodným číslem, adresou a číslem občanského průkazu. Samotné přestupkové jednání je specifikováno následovně: „X“ 31. 3. 2012 v 8:34 5. května, Praha 4 překročení rychlosti 50/70/67 km/h Dále je specifikována právní kvalifikace, a to přestupek dle § 125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb., výše pokuty, orgán, který pokutu uložil a datum a podpis úřední osoby. Z citovaného pokutového bloku dospívá zdejší soud k jednoznačnému závěru, že žalobce dne 31. 3. 2012 v Praze, ul. 5. května, řídil motorové vozidlo uvedené RZ, přičemž překročil nejvyšší dovolenou rychlost v daném místě. Místem spáchání je jasně určena ulice 5. Května, Praha, tedy žádný soukromý pozemek, ale pozemní komunikace, přičemž není překážkou zákonnosti, že není uvedeno konkrétní místo měření, neboť jestliže žalobce podepsal pokutový blok, tak si byl jistě vědom toho, kde byl změřen, a pro přezkum způsobilosti zápisu bodů podle názoru zdejšího soudu plně dostačuje obecné určení místa měření spolu s akceptací uložené pokuty ze strany přestupce. Jasně je určen i okamžik spáchání přestupku - den 31. 3. 2012 v 8:34 hodin. Vymezení předmětného protiprávního jednání jasně vyplývá z odkazu na ustanovení zákona o přestupcích, který zakotvuje skutkovou podstatu přestupku v podobě překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které normuje nejvyšší dovolenou rychlost. Číslice uvedené ve vztahu k překročení povolené rychlosti nelze vykládat jinak, než, že údaj 50 značí možnou maximální povolenou rychlost v daném místě, údaj 70 rychlost naměřenou stěžovateli a údaj 67 rychlost naměřenou stěžovateli při zohlednění odchylky měřícího zařízení. Údaje uvedené na citovaném bloku tedy plně odpovídají právní kvalifikaci, na základě které byl stěžovatel sankcionován. Taková specifikace tedy splňuje požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech výše uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se stěžovatel dopustil, a kdy a kde se to stalo. Předmětný pokutový blok proto byl způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. pokračování 9 31A 107/2015 Na základě všeho shora uvedeného dospěl soud k závěru, že všechny žalobcem sporované pokutové bloky byly způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Ke všem pokutovým blokům společně soud zároveň musí konstatovat, že označení dotčeného právního předpisu „pouze“ číslem, pod kterým byl zákon publikován ve Sbírce zákonů, není žádnou vadou. Identifikace právního předpisu prostřednictvím čísla publikace je naprosto dostačující a jednoznačně identifikuje právní normu a vylučuje zaměnitelnost právní normy s jinou, a tedy i nesprávnou nebo zaměnitelnou právní kvalifikaci přestupkového jednání žalobce. Veškeré žalobcem uplatněné námitky jsou zcela obecné, byť směřující proti jednotlivým pokutovým blokům. Naprosto nereflektují obsah jednotlivých bloků, a to při vědomí si toho, že to byl právě žalobce, který svým podpisem na pokutovém bloku vyjádřil svůj souhlas s projednáním svého deliktního jednání. Žalobce uvádí stejné obecné nekonkrétní námitky vůči všem blokům a jeho námitky jsou podle názoru zdejšího soudu jednoznačně vyvráceny obsahem těchto pokutových bloků. Zdejší soud na tomto místě zdůrazňuje závěry Nejvyššího správního soudu uvedené v rozsudku ze dne 14. 5. 2016 ve věci sp. zn. 7As 277/2015, ve kterém Nejvyšší správní soud uvedl, že „správní orgán byl v řízení podle ust. § 123a a násl. zákona o silničním provozu oprávněn posuzovat pouze to, zda má způsobilé (jednoznačné a určité) podklady (zde pravomocné pokutové bloky) pro provedení záznamu bodů v evidenční kartě řidiče. Tedy, zda zde existuje dostatečný právní podklad (pravomocné rozhodnutí) a zda bodové hodnocení - počet připsaných bodů (jako sekundární trest) odpovídá zákonu (příloze zákona o silničním provozu). V žádném případě však řízení o námitkách proti záznamu do evidenční karty řidiče nelze považovat za další, resp. kvazi opravný prostředek proti rozhodnutí o tom kterém přestupku, jak evidentně mylně dovozuje stěžovatel.“ Jestliže žalovaný v řízení o odvolání shromáždil, jak vyplývá z obsahu správního spisu, veškeré klíčové pokutové bloky a jestliže tyto bloky jsou dostatečným podkladem pro zápis bodů v bodovém hodnocení řidiče (což je závěr, ke kterému imanentně musel dospět žalovaný a ke kterému dospěl i zdejší soud v tomto řízení), nelze hodnotit postup žalovaného jako nezákonný. Naopak, zdejší soud má veškeré žalobcem uplatněné námitky obsahem správního spisu za vyvrácené a zcela nedůvodné. Závěrem soud jasně konstatuje, že žalobce představuje přesně ten typ řidiče, na kterého má bodový systém dopadat. Jedná se totiž zcela zjevně o řidiče, který neustále opakuje stejné deliktní jednání, a to nedodržování nejvyšší povolené rychlosti (s výjimkou o to nebezpečnějšího přestupku, a to nerespektování světelné signalizace „stůj“). Jedná se o řidiče, kterého od páchání deliktního jednání neodrazuje ani tenčící se bodové konto. Nejedná se o řidiče, který by se tzv. vybodoval v důsledku např. dvou jednorázových přestupků, ale naopak se jedná o řidiče, který soustavně nerespektuje pravidla provozu na pozemní komunikaci. Zákonný důsledek dosažení dvanácti bodů v bodovém kontě řidiče proto na řidiče dopadá plně po právu. pokračování 10 31A 107/2015 S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto, bylo vydáno v souladu se zákonem a shora uvedené žalobní námitky uplatněné žalobcem nejsou důvodné. Soudu tedy nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítnout. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení úspěšný nebyl, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovaný, který měl v řízení plný úspěch, náhradu nákladů řízení nepožadoval, proto soud rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Brně dne 30. listopadu 2016 JUDr. Jaroslava Skoumalová předsedkyně senátu