32 A 23/2025

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kopečkovou, Ph.D., v právní věci žalobce: Mgr. et Mgr. J. P. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo nám. 3, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 6. 2025, č. j. JMK 89790/2025, sp. zn. S- JMK 82687/2025/OD/Je, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladu řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobce podanou žalobou brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 6. 2025, č. j. JMK 89790/2025, sp. zn. S-JMK 82687/2025/OD/Je, kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru přestupků v dopravě (dále jen „magistrát“), ze dne 13. 5. 2025, č. j. OPD-60383/25-36.

2. Magistrát uznal žalobce vinného tím, že ve dnech 3. 12. 2024 v 9:32 hod. a 9. 12. 2024 v 9:55 hod. v Brně na ulici Dvořákova v blízkosti budovy č.p./č.o. 635/4, jako řidič motorového vozidla tovární značky Renault, registrační značky: X, stál s vozidlem neoprávněně na vyhrazeném parkovacím místě v parkovacím boxu č. 15, označeném vodorovným dopravním značením V 10e „Vyhrazené parkoviště“ a číslicí 15, v působnosti dopravní značky č. IP 12 „vyhrazené parkoviště“ s dodatkovou tabulkou č. E 13 s textem „PO-NE 0- 24 h 12. IMOS facility, a.s., PO-PÁ 7-19 H 15. A.K. Havlíček“. Porušení pravidel silničního provozu spočívalo v neoprávněném stání uvedeného vozidla na pozemní komunikaci Dvořákova v blízkosti budovy č.p./č.o. 635/4 v Brně dne 3. 12. 2024 v 9:32 hod. a dne 9. 12. 2024 v 9:55 hod., čímž žalobce porušil povinnost ve smyslu § 27 odst. 1 písm. o) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), a spáchal tak přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu.

3. Magistrát uložil žalobci za uvedený přestupek podle § 35 až § 41 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), ve spojení s § 125c odst. 5 písm. d) zákona o silničním provozu, pokutu ve výši 2 500 Kč, spolu s povinností uhradit náklady spojené s projednáváním přestupku ve výši 2 500 Kč podle § 95 odst. 1 přestupkového zákona a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení.

I. Shrnutí procesního postoje žalobce

4. Žalobce namítá, že správní orgány vycházely z nesprávně zjištěného skutkového stavu, pokud jde o vodorovné a svislé dopravní značení v dané lokalitě, a proto dospěly k nesprávnému závěru o jeho vině. Podle žalobce skutková tvrzení obsažená v napadených rozhodnutích neodpovídají skutečnému stavu na místě, což vyplývá i z fotografické dokumentace a plánku založeného ve správním spisu. K objasnění skutkového stavu přitom žalobce navrhoval provedení místního šetření, které však správní orgány neprovedly. Správní orgány tak rozhodly na základě skutkových závěrů, které však neodpovídají skutečnosti.

5. Žalobce uvádí, že parkovací box č. 15 nebyl opatřen svislým dopravním značením s dodatkovou tabulkou upravující podmínky parkování na tomto konkrétním místě. Podle žalobce dopravní značení řidiče zavazuje pouze tehdy, je-li dostatečně čitelné, přehledné a umožňuje-li řidiče se s ním řádně a včas seznámit. To v posuzovaném případě splněno nebylo. Správní orgány vycházely z nesprávného předpokladu, že parkovací box č. 15 byl takovým značením označen. Podle žalobce však omezení vztahující se k tomuto parkovacímu místu nebyla z použitého dopravního značení seznatelná. Proto žalobci nelze klást za vinu porušení povinností, které z nich měly vyplývat.

6. Žalobce rovněž nesouhlasí se závěrem správních orgánů, že podmínky parkování na parkovacím boxu č. 15 vyplývaly z dodatkové tabule umístěné u parkovacího boxu č.

11. Poukazuje na to, že tato značka se nachází přibližně 20 metrů od parkovacího boxu č. 15 a nebyla při příjezdu z ulice Beethovenova viditelná. Podle žalobce se proto nemohl s jejím obsahem seznámit a nemohl tak porušit povinnosti, které z ní vyplývají. Po řidiči nelze požadovat, aby po zaparkování vyhledával další dopravní značení nacházející se mimo bezprostřední okolí parkovacího místa. Současně žalobce uvádí, že parkovací box č. 15 byl označen jinými svislými dopravními značkami, a neměl proto důvod dovozovat podmínky parkování ze značení umístěného u jiného parkovacího stání. Za nepřípadný považuje také odkaz žalovaného na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2023, č. j. 6 As 256/2022-26, neboť skutkové okolnosti citované věci se podle něj od nyní posuzovaného případu podstatně liší.

7. Žalobce dále vytýká správním orgánům, že se řádně nevypořádaly s jeho námitkami týkajícími se dopravního značení v dané lokalitě. Uvádí, že správní orgány vycházely z presumpce správnosti dopravního značení, aniž by se konkrétně zabývaly jeho tvrzením, že u parkovacího boxu č. 15 není umístěna svislá dopravní značka upravující podmínky parkování na tomto místě. Podle žalobce přitom tato skutečnost vyplývá již z podkladů založených ve správním spise.

8. Dále žalobce zpochybňuje závěr správních orgánů o jednoznačnosti a přehlednosti dopravního značení v dotčené lokalitě. Poukazuje na to, že obdobná situace jako u parkovacího boxu č. 15 panovala také u parkovacích boxů č. 1 až č. 6, kde bylo patrné vodorovné dopravní značení, aniž by byla tato místa opatřena odpovídajícím svislým dopravním značením. Stejně tak došlo k zabělení na jedné ze značek náležejících k parkovacímu místu č.

13. Upozorňuje rovněž na změny dopravního značení v lokalitě, včetně případů, kdy vodorovné značení, které bylo v dané lokalitě původně, nebylo zcela odstraněno. Nebylo tak nebylo zřejmé, které značení je platné a jaký režim parkování se na jednotlivá parkovací místa vztahuje. Dopravní značení bylo v dané lokalitě přinejmenším nejednoznačné, matoucí a vzájemně rozporné, což se týká i parkovacího místa č. 15.

9. Podle žalobce správní orgány neodstranily pochybnosti vyplývající z dopravního značení v dané lokalitě, ač žalobce na uvedené nedostatky upozorňoval již v průběhu správního řízení (svá tvrzení dokládal fotografiemi i dalšími podklady založenými ve správním spise). Žalobce současně vytýká správním orgánům, že nevysvětlily, jakým způsobem se měl seznámit s dopravním značením umístěným u parkovacího boxu č. 11 a proč měl dovozovat podmínky parkování z tohoto značení, přestože u parkovacího boxu č. 15 byly umístěny jiné svislé dopravní značky. Má proto za to, že skutkový stav nebyl zjištěn bez důvodných pochybností a že daná situace svědčí o rozpornosti dopravního značení.

10. Žalobce na své argumentaci setrval v podané replice. V doplnění žaloby ze dne 6. 11. 2025 zaslal fotografii dokumentující změnu svislého dopravního značení – přemístění dodatkové tabule přímo k parkovacímu místu č. 15 s vyznačením nového vodorovného dopravního značení č. V 10e „Vyhrazené parkoviště“. Žalobce dále v podání ze dne 7. 1. 2026 poukázal s odkazem na odpověď Brněnských komunikací a.s. ze dne 7. 1. 2026 na to, že došlo k přesunutí dodatkové tabule určené pro parkovací místo č. 15 blíže k danému parkovacímu místu. Důvodem pro přesunutí byla skutečnost, že uvedené značení řada řidičů opomíjela, a proto musela být z daného parkovacího místa několikrát denně odtažena parkující vozidla. V dalším podání ze dne 2. 2. 2026 žalobce poukázal na to, že se od příslušného orgánu Statutárního města Brna dozvěděl, že od uvedené změny dopravního značení u parkovacího místa č. 15 není evidován žádný přestupek. Podle žalobce jde o skutečnosti, které potvrzují jeho žalobní argumentaci ohledně špatného dopravního značení.

11. Z uvedených důvodů žalobce navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k novému posouzení. Na svém procesním stanovisku žalobce setrval po celou dobu řízení před soudem.

II. Shrnutí procesního postoje žalovaného

12. Žalovaný ve svém vyjádření nesouhlasí se žalobou a napadené rozhodnutí považuje za správné a dostatečně odůvodněné. Věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí, neboť žalobce v žalobě uplatňuje argumentaci, jakou uplatnil již v odvolání. K jednotlivým žalobním bodům proto odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

13. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před soudem.

III. Posouzení věci

14. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.).

15. Soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. O věci rozhodoval bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s. ř. s.

16. V posuzované není spor o to, že motorové vozidlo (viz bod 2 tohoto rozsudku) stálo dne 3. 12. 2024 v 9:32 hod. a dne 9. 12. 2024 v 9:55 hod. na pozemní komunikaci na ulici Dvořákova na parkovacím místě č. 15 poblíž budovy č. p. /č. o. 635/4. Tato situace je zachycena na fotografiích pořízených hlídkou Městské policie Brno, které jsou součástí správního spisu. Žalobce však činí sporným, zda byl schopen za daných okolností, tedy s ohledem na umístění dopravních značek, rozpoznat, že se dopustil protiprávního jednaní (porušení zákazu zastavení a stání na vyhrazeném parkovišti). Místo č. 15, kde žalobce stál, je označeno vodorovným dopravním značením V 10e (vyhrazené parkoviště) a zároveň spadá do působnosti značky IP 12 s dodatkovou tabulkou E 13, kde bylo u místa č. 15 uvedeno A.K. Havlíček. Podle obsahu správního spisu i argumentace účastníků řízení není sporu o tom, že uvedená dopravní značka IP 12 s dodatkovou tabulkou E 13 (kde jsou dodatkové informace k parkování na parkovacím místě č. 12 a č. 15) je umístěna v dohledové vzdálenosti cca 20 metrů od parkovacího místa č. 15 (viz též výpis z pasportního informačního systému Brněnských komunikací a.s. k ulici Dvořákova na č. l. 15 správního spisu, podle něhož se tato dopravní značka nachází zhruba u parkovacího místa č. 11).

17. Podle § 2 písm. n) zákona o silničním provozu stát znamená uvést vozidlo do klidu nad dobu dovolenou pro zastavení.

18. Podle § 2 písm. o) zákona o silničním provozu znamená zastavit uvést vozidlo do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu, 19. Podle § 4 písm. c) zákona o silničním provozu je při účasti na provozu na pozemních komunikacích každý povinen řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace.

20. Podle § 27 odst. 1 písm. o) zákona o silničním provozu nesmí řidič zastavit a stát na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno.

21. Podle § 64 zákona o silničním provozu se vodorovné dopravní značky se užívají samostatně nebo ve spojení se svislými dopravními značkami, popřípadě s dopravními zařízeními, jejichž význam zdůrazňují nebo zpřesňují. Vodorovné dopravní značky jsou vyznačeny barvou nebo jiným srozumitelným způsobem; přechodná změna místní úpravy provozu na pozemních komunikacích je vyznačena žlutou nebo oranžovou barvou.

22. Dle § 76 odst. 2 zákona o silničním provozu jsou svislé stálé dopravní značky nadřazeny vodorovným dopravním značkám.

23. Podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích (dále jen „prováděcí vyhláška“), označuje značka IP 12 „vyhrazené parkoviště“. Tato dopravní značka tak vyznačuje parkoviště vyhrazené pro vozidla nebo okruh uživatelů vymezený na značce či dodatkové tabulce; slovy vyhlášky označuje místo… vyhrazené parkoviště, kde označuje místo, kde je dovoleno zastavení a stání pouze vozidel, pro které je parkoviště vyhrazeno. Údaje o tom, pro koho je parkoviště vyhrazeno a popřípadě v jaké době, jsou uvedeny na dodatkové tabulce nebo mohou být uvedeny na značce místo nápisu. Mimo dobu, po kterou je parkoviště vyhrazeno, smějí na takto označeném místě zastavit a stát i řidiči jiných vozidel, pokud není obecnou nebo místní úpravou provozu na pozemních komunikacích stanoveno jinak. Případný stanovený způsob stání se vyznačuje obdobně jako na značkách „Parkoviště“ vyznačujících způsob stání. Značka, na které je uveden symbol zařízení nebo prostoru pro osoby na vozíku, je vždy doplněna vodorovnou dopravní značkou „Vyhrazené parkoviště pro vozidlo přepravující osobu těžce postiženou nebo osobu těžce pohybově postiženou“.

24. Podle přílohy č. 6 k prováděcí vyhlášce platí, že dodatková tabulka E 13 je dodatková tabulka, na které je vhodným nápisem nebo symbolem uvedeným na dodatkové tabulce zpřesněn nebo omezen význam dopravní značky, pod kterou je dodatková tabulka umístěna. Je-li na dodatkové tabulce použit text s výrazem „dopravní obsluha", rozumí se tím vozidla zajišťující zásobování nebo lékařské, opravárenské, údržbářské, komunální a podobné služby, vozidla přepravující osobu těžce zdravotně postiženou, vozidla taxislužby a vozidla, jejichž řidiči, provozovatelé nebo přepravované osoby mají v místech za značkou bydliště, ubytování, sídlo nebo nemovitost. Je-li na dodatkové tabulce použit text s výrazem „zásobování", rozumí se tím vozidla zajišťující zásobování nebo lékařské, opravárenské, údržbářské, komunální a podobné služby a vozidla přepravující osobu těžce zdravotně postiženou.

25. Podle přílohy č. 8 k prováděcí vyhlášce platí, že vodorovné značení V 10e, vyhrazené parkoviště, vyznačuje dovolené zastavení a stání a popřípadě stanovuje způsob stání ve vztahu k okraji pozemní komunikace. Při stání nesmí vozidlo svým obrysem nebo nákladem přesahovat do vozovky vyznačenou plochu. Na značce lze vhodným nápisem vyznačit, pro koho je parkoviště vyhrazeno.

26. V řízení o přestupku je třeba zjistit skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o přestupku (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2014, č. j. 5 As 126/2011-68, č. 3014/2014 Sb. NSS). Žalobce namítá, že správní orgány nesprávně zjistily skutkový stav týkající se dopravního značení v dotčené lokalitě. Tvrdí, že parkovací místo č. 15 nebylo opatřeno svislou dopravní značkou upravující podmínky jeho užívání. Dopravní značení IP 12 bylo umístěno přibližně 20 metrů od tohoto stání a nebylo při příjezdu z ulice Beethovenova do ulice Dvořákova viditelné. Podle žalobce bylo dopravní značení v lokalitě nejednoznačné, matoucí a místy rozporné.

27. Soud však s jeho námitkami ve světle listin založených ve správním spisu nesouhlasí. Správní orgány předně vycházely z dostatečného souboru podkladů, na jejichž základě si učinily ucelený obraz o uspořádání dopravního značení v místě přestupku. Na základě těchto podkladů bylo možné spolehlivě posoudit rozmístění jednotlivých vodorovných i svislých dopravních značek a vyhodnotit, jaký režim parkování se na předmětné stání vztahoval. Žalobce ve skutečnosti nepředkládá jinou skutkovou verzi, která by byla způsobilá vyvolat důvodné pochybnosti o umístění dopravního značení; jeho námitky směřují převážně proti právnímu hodnocení významu a vzájemných souvislostí jednotlivých dopravních značek, nikoli proti samotnému zjištění jejich existence, umístění či obsahu.

28. Jak bude rozvedeno níže, skutkový stav byl zjištěn v rozsahu potřebném pro rozhodnutí a poskytoval dostatečný podklad pro závěr o vině žalobce.

29. Součástí správního spisu jsou mimo jiné oznámení přestupků, dále fotodokumentace odstaveného vozidla, mapový podklad pořízený z internetu (www.mapy.cz) a mapový podklad pořízený z pasportního systému společnosti Brněnské komunikace a. s. Fotografické záznamy (na č. listu 2, 6 a 7 správního spisu) zachycují, že vozidlo žalobce stojí na parkovacím boxu č.

15. Z fotodokumentace je podle soudu bez jakýchkoli důvodných pochybností patrné, že toto parkovací místo je řádně a zřetelně označeno vodorovným dopravním značením č. V 10e. Je vyznačena plocha vyhrazeného parkoviště, její boční ohraničení určující prostor určený ke stání vozidla, jakož i grafický symbol ve tvaru kříže přes celou plochu parkovacího boxu. Současně je parkovací box viditelně označen číselným údajem „15“, který je přímo vyznačen na vozovce. Z fotografií je tak zřejmé nejen umístění vozidla žalobce v tomto prostoru, ale i existence a jednoznačná rozpoznatelnost vodorovného dopravního značení vymezujícího předmětné vyhrazené parkovací místo.

30. Z argumentace uplatňované žalobcem je zřejmé, že svou procesní obranu jak v průběhu přestupkového řízení, tak i nyní v rámci soudního přezkumu založil na zpochybnění srozumitelnosti dopravního značení na ulici Dvořákova. V podstatě tvrdí, že nemohl porušit povinnost vyplývající ze svislé dopravní značky IP 12, neboť tato značka nebyla při vjezdu do dané oblasti (do křižovatky) z ulice Beethovenova v jeho směru jízdy viditelná, a nemohl tak být jejím obsahem objektivně vázán.

31. Argumentaci žalobce soud posoudil optikou běžného řidiče přijíždějícího do ulice Dvořákova z ulice Beethovenova. Soud vyšel z fotografické dokumentace a plánku dané lokality a přisvědčil žalobci v tom, že pro řidiče přijíždějícího z ulice Beethovenova do ulice Dvořákova nemusela být svislá dopravní značka IP 12 z tohoto směru jízdy viditelná; je možné, že řidič pouze při velmi pečlivém vyklonění, pohledu vpravo a přehlédnutí celé ulice v tomto zorném poli mohl spatřit, že ve vzdálenosti cca 20 metrů od křižovatky se nějaké svislé dopravní značení s dodatkovou tabulkou nachází.

32. Soud shodně se správními orgány (str. 4 žalobou napadeného rozhodnutí) dospěl k závěru, že pro žalobce nemusela být vzhledem ke směru jízdy z ulice Beethovenova do ulice Dvořákova svislá dopravní značka IP 12 dostatečně viditelná. Tato skutečnost jej však sama o sobě nezbavovala povinnost respektovat dopravní značení týkající se parkovacího místa č. 15 umístěného naproti vjezdu z ulice Beethovenova do křižovatky.

33. Předně je ze správního spisu zřejmé, že parkovací místo č. 15 bylo označeno nejen svislým dopravním značením IP 12 s dodatkovou tabulkou, které byly umístěny v dohledové vzdálenosti cca 20 metrů, ale rovněž vodorovným dopravním značením V 10e vyznačeným přímo na vozovce. Žalobce porušil i povinnost vyplývající z tohoto vodorovného dopravního značení, které vyznačuje vyhrazené parkoviště a stanoví prostor, v němž je dovolené vozidlo odstavit. Při stání nesmí vozidlo svým obrysem nebo nákladem přesahovat vyznačenou plochu a je-li parkoviště vyhrazeno konkrétnímu okruhu uživatelů, je řidič povinen toto omezení respektovat. Žalobce zcela pomíjí význam vodorovného dopravního značení V 10e a svou obranu staví výhradně na tvrzení o nedostatečné viditelnosti svislé dopravní značky IP 12 při příjezdu z ulice Beethovenova. K existenci, viditelnosti ani významu vodorovného dopravního značení V 10e na parkovacím místě č. 15 však nevznáší žádné skutkové ani právní námitky. Ani případný subjektivní pohled žalobce, že vodorovné dopravní značení bylo v lokalitě ulice Dvořákova přemalováváno a že na některých stáních zůstaly viditelné stopy původního dopravního značení, jej neopravňoval k tomu, aby se vodorovným dopravním značením V 10e na parkovacím místě č. 15 neřídil.

34. Nedostatečná viditelnost svislé dopravní značky IP 12 při příjezdu z křižovatky Beethovenova, u níž se parkovací místo č. 15 nachází, sama o sobě neznamená, že řidič není povinen respektovat ostatní dopravní značení nacházející se v místě. Žalobce si byl vědom, že zaparkoval na vyhrazeném parkovišti. Po zaparkování byla svislá dopravní značka s dodatkovou tabulkou k parkovacím místům č. 12 a č. 15 umístěna v dohledové vzdálenosti cca 20 metrů po ulici na straně vyhrazeného parkování. Žalobce jako držitel řidičského oprávnění a osoba znalá pravidel silničního provozu si musel být vědom povinnosti řídit se veškerým dopravním značením nacházejícím se v místě, a tedy předně vědět, že zaparkoval na vodorovném dopravním značení V 10e. Proto se měl rozhlédnout a respektovat svislou dopravní značku IP 12.

35. Soud nemůže v této souvislosti přisvědčit námitce žalobce, že se správní orgány argumentaci žalobce, založené na nedostatečné viditelnosti svislé dopravní značky IP 12, nevěnovaly. Přestože žalobce mohl při příjezdu z ulice Beethovenova tuto značku přehlédnout, nelze tím zpochybnit prokázané porušení dopravního značení, neboť předmětné parkovací místo bylo současně označeno vodorovným dopravním značením V 10e, které byl žalobce povinen při parkování respektovat, a s nímž byla značka IP 12 s dodatkovou tabulkou v souladu. Právní úprava v době spáchání přestupku nestanovila pro značku IP 12 konkrétní maximální vzdálenost (např. 20 m) od vyhrazeného parkovacího místa. Rozhodné tak bylo, zda značení bylo umístěno a provedeno srozumitelně a v souladu se stanovenou místní úpravou provozu, zda bylo jasně viditelné, nezakryté např. listím apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2010, č. j. 8 As 68/2009-83).

36. Soud nepřehlédl ani odkaz žalobce na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2015, č. j. 7 As 55/2015-29. S jeho obecným východiskem, že řidič má povinnost řídit se dopravním značením a nést odpovědnost za jeho nerespektování i tehdy, pokud je přehlédne, a že výjimku mohou představovat případy vzájemně rozporného dopravního značení, se soud ztotožňuje. Na nyní posuzovanou věc však závěry uvedeného rozsudku plně nedopadají. V citované věci bylo podstatné, že jednotlivé prvky dopravního značení byly vzájemně rozporné a mohly u účastníka silničního provozu vyvolat objektivní nejistotu ohledně pravidel, jimiž se měl řídit. O takovou situaci se však v posuzované věci nejedná. Svislé dopravní značení IP 12 s dodatkovou tabulkou a vodorovné dopravní značení V 10e byly obsahově souladné a směřovaly ke stejné úpravě parkování na parkovacím místě č.

15. Skutečnost, že svislá dopravní značka nemusela být při příjezdu žalobce křižovatkou z ulice Beethovenova dostatečně viditelná, proto sama o sobě nezakládá rozpor v dopravním značení ani nezbavuje žalobce povinnosti respektovat dopravní značení, z něhož jasně plyne, které parkovací stání je vyhrazeno a pro který subjekt.

37. Soud neshledal důvodnou ani námitku, že správní orgány pochybily, pokud neprovedly žalobcem navrhované místní šetření. Z podkladů obsažených ve správním spisu vyplývá, že umístění a vzhled dopravního značení týkajícího se parkovacího místa č. 15 byl zjištěn dostatečně, a to na základě listinných důkazů, zejména fotodokumentace, mapových podkladů a informací z pasportního informačního systému, které spolu vzájemně korespondují a dostatečně dokumentují skutkový stav v rozsahu nezbytném pro posouzení jednání žalobce. Doplnění takto zjištěného skutkového stavu o místní šetření tak nebylo nezbytné. Žalobce tak nebyl postupem správních orgánů nijak zkrácen na svých procesních právech, neboť nadbytečnost důkazu, o kterou žalovaný opřel odmítnutí místního šetření, je ve smyslu ustálené judikatury správních soudů legitimním důvodem pro odmítnutí důkazního návrhu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2021, č. j. 5 Afs 310/2019-49, bod 22, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2026, č. j. 22 As 191/2025-47, body 17 až 21). Stejně tak soud souhlasí se správními orgány, že nebylo třeba blíže zjišťovat podmínky dopravního značení u parkovacích míst č. 1 až 6 na ulici Dvořákova.

38. Správní orgány v posuzované věci postupovaly v souladu se zásadou materiální pravdy, tedy zásadou určující rozsah a způsob, jakým správní orgán zjišťuje skutečnosti, které jsou nutné pro rozhodnutí ve věci (§ 3 ve spojení s § 2 správního řádu), neboť zjistily skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o přestupku. Za tohoto stavu je bezpředmětná argumentace žalobce, že po vydání napadeného rozhodnutí došlo ke změně v umístění svislého dopravního značení, které má být aktuálně umístěno blíže k parkovacímu místu č.

15. Ani soud tak neshledal potřebným jakékoli doplnění již zjištěného skutkového stavu.

39. Rozhodnutí žalovaného rovněž poskytuje dostatečnou odpověď na podstatu námitek žalobce a není pravdou, že se správní orgány s námitkami nesprávného dopravního značení týkajícího se parkovacího místa č. 15 nevypořádaly; jde naopak o podstatu a jádro odůvodnění jejich rozhodnutí (str. 4 až 5 rozhodnutí žalovaného ve spojení se str. 4 rozhodnutí magistrátu).

40. Z výše uvedených důvodů soud neshledal žalobu důvodnou a nad rámec uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou vadu, jež by měla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti. Proto žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

IV. Náklady řízení

41. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu právo na náhradu nákladů řízení nenáleží; to by náleželo procesně úspěšnému žalovanému. Žalovanému však žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly, proto soud rozhodl, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 20. srpna 2026 Mgr. Kateřina Kopečková, Ph.D. v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje P. H.