33 Ad 19/2025

Plný text

33 Ad 19/2025- 37 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., ve věci žalobce: A. N. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I . Vymezení věci 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“) napadl žalobce rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla námitky proti svému rozhodnutí ze dne 21. 1. 2025, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a potvrdila je. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná rozhodla o odnětí invalidního důchodu podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a to ode dne 8. 2. 2025. pokračování 2 33 Ad 19/2025 2. Podkladem prvostupňového rozhodnutí byl posudek o invaliditě Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“) ze dne 14. 1. 2025. Dle tohoto posudku poklesla pracovní schopnost žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30 %, a tudíž žalobce nebyl uznán invalidním.

II. Napadené rozhodnutí

3. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že žalovaná přezkoumala prvostupňové rozhodnutí v plném rozsahu, a to včetně uplatněných námitek. Žalovaná zdravotní stav žalobce opětovně posoudila a nechala v námitkovém řízení vypracovat posudek o invaliditě.

4. Novým posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“) ze dne 15. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalobce není invalidní dle § 39 odst. 1 ZDP, neboť jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti bylo určeno zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII. (postižení svalové a kosterní soustavy), oddílu E (dorzopatie a spondylopatie), položce 1b (bolestivý páteřní syndrom, s lehkým neurologickým nálezem bez známek poškození nervu, některé aktivity vykonávány s obtížemi) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“ či „vyhláška č. 359/2009 Sb.“), pro které se stanovuje procentní rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 10 - 20 %.

5. Lékař Institutu v citovaném novém posudku stanovil míru poklesu pracovní schopnosti žalobce na horní hranici rozmezí dané položky (20 %). Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla zvýšena ve smyslu § 3 odst. 2 citované vyhlášky na 30 % z důvodu vlivu zdravotního postižení na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace.

6. Den zániku invalidity byl stanoven dnem kontrolního posudku Institutu (14. 1. 2025). Závěr tohoto posouzení byl správný a lze ho potvrdit. Žalovaná vyhodnotila posudek Institutu ze dne 15. 4. 2025 jako úplný a přesvědčivý, a proto zamítla námitky žalobce jako nedůvodné.

III. Žaloba

7. Žalobce namítal nesprávné posouzení svého zdravotního stavu posudkovými lékaři. V první řadě tvrdil, že již v posudku ze dne 4. 7. 2023, na základě něhož mu byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu I. stupně, bylo uvedeno, že na základě EMG nálezu dolních končetin nevylučuje zcela možnost incipientní chronické radikulopatie L5 vlevo. Tato predikce se v průběhu času potvrdila a došlo skutečně k procesu vedoucímu k útlaku nervových kořenů (redukce foramin), což mělo vliv na zhoršení jeho zdravotního stavu.

8. Přestože se zdravotní stav žalobce oproti stavu v roce 2023 zhoršil, jak vyplývá ze záznamu ošetřujícího lékaře MUDr. P. ze dne 29. 4. 2025, a onemocnění se žalobci projevuje poklesem jeho pracovní schopnosti, dospěl paradoxně lékař Institutu při posouzení zdravotního stavu k závěru, že žalobce není invalidní. pokračování 3 33 Ad 19/2025 9. Žalobce uzavřel, že navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení, jakož i přiznání nákladů řízení.

IV. Vyjádření žalované a replika žalobce

10. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 15. 5. 2025 uvedla následující. Shrnula průběh dosavadního správního řízení a vypracovaných posudků, jakož i právní úpravu posuzování invalidity. Podle jejího názoru byl zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií, a dále byly objektivizovány všechny skutečnosti týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, které jsou významné pro posudkový závěr. Odkázala na posudky Institutu ze dne 14. 1. 2025 a ze dne 15. 4. 2025, které jsou zcela ve shodě a splňují dle žalované parametry úplnosti a objektivity.

11. Ve své replice ze dne 8. 9. 2025 žalobce uvedl, že žalovaná zcela pominula, že dle jeho ošetřujícího lékaře se mu zdravotní stav zhoršuje, o čemž vypovídají lékařské zprávy, které zmiňuje v žalobě. Žalobce setrval na svém návrhu. K replice připojil též posudek Městské správy sociálního zabezpečení Brno-město (dále jen „MSSZ Brno-město“) ze dne 4. 7. 2023, podle něhož vznikla jeho invalidita v prvním stupni dne 16. 5. 2023.

V. Řízení před krajským soudem

12. Krajský soud předně posuzoval, zda byly splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a jedná se o žalobu přípustnou (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.).

13. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. přezkoumal krajský soud napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z posudkového a dávkového spisu předložených žalovanou.

14. Ze spisové dokumentace vyplývá, že žalobci byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně na základě posudku Městské správy sociálního zabezpečení Brno-město (dále jen „MSSZ“) ze dne 4. 7. 2023, která vznikla k datu 16. 5. 2023. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla stanovena dorzopatie se středně těžkým funkčním postižením jako závažné postižení páteře se závažnou poruchou statiky a dynamiky, s recidivujícími projevy kořenového dráždění. Datum vzniku invalidity bylo stanoveno dle nálezu z neurochirugie. Doba platnosti posudku byla stanovena do 31. 7. 2024. Posudková kvalifikace byla provedena dle kapitoly XIII., oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a pokles pracovní schopnosti byl určen na 35 %.

15. Z posudku Institutu ze dne 14. 1. 2025 vyplývá, že žalobce byl posouzen ve své nepřítomnosti na základě zdravotnické a posudkové dokumentace. Podle lékařky Institutu byla rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost jako dorzopatie s lehkým funkčním postižením, bez známek poškození nervu. Podle aktuálního pokračování 4 33 Ad 19/2025 neurochirurgického nálezu nebyla popisována paréza, porucha citlivosti či pokles svalové síly. Stav byl hodnocen jako pseudoradikulární syndrom myofasciálního typu. Bylo hodnoceno podle kapitoly XIII., oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s tím, že bylo aplikováno zvýšení ve smyslu § 3 odst. 2 vyhlášky na výsledných 30 %.

16. Krajský soud nechal vypracovat posudek PK MPSV ze dne 6. 11. 2025, z něhož vyplývají následující skutečnosti. PK MPSV zasedala ve složení předsedy a dalšího lékaře s odborností neurologie. Žalobce byl u jednání komise přítomen a byl vyšetřen přísedícím neurologem. PK MPSV vycházela z podkladů obsažených v posudkovém spisu, vyžádala zdravotní dokumentaci praktického lékaře a dále z lékařských zpráv doložených v námitkovém a soudním řízení (oční vyšetření 12. 12. 2024 - MUDr. H. T., vyšetření EMG ze dne 30. 1. 2025, neurochirurgické vyšetření ze dne 31. 1. 2025 - MUDr. N. M., neurologické vyšetření ze dne 11. 2. 2025 a 27. 2. 2025 - MUDr. P. P., magnetická rezonance ze dne 24. 2. 2025). Žalobce byl posuzován jako instalatér.

17. V diagnostickém souhrnu PK MPSV shrnula, že žalobce trpí především bolestmi zad bez poškození nervu, pseudoradikulárním syndromem myofasciálního typu, dále byl konstatován stav po akutní parotitidě a benigní hyperplazie prostaty, hypermetropia levis a presbyopia. V posudkovém hodnocení PK MPSV uvedla, že se jedná se o posuzovaného, u něhož hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jsou bolesti páteře. Dle EMG je dokumentována chronická leze kořene L5 vlevo. Klinicky je žalobce bez paréz, chůze je samostatná antalgická.

18. PK MPSV posoudila žalobce dle kapitoly XIII., odd. E, pol. 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti 20 %. Pro neschopnost využít dosažené vzdělání navýšeno o 10 %. Tedy celková míra poklesu pracovní schopnosti činí 30 %. PK MPSV s posouzením Institutu souhlasila. Jedná se o lehké funkční postižení s blokádami a omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, není známek poškození nervu, ani funkčně významný neurologický nález. Nejedná se o středně těžké funkční postižení dle položky 1c) se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, funkčně významný neurologický nález s poškozením nervu. Nejedná se ani o těžké funkční postižení dle pol. 1d) s parézami, svalovými atrofiemi apod. Další diagnózy nemají funkční dopad na pracovní schopnost a nejsou posudkově významné.

19. Krajský soud nařídil ve věci ústní jednání, které se uskutečnilo dne 24. 2. 2026 za účasti žalobce a zástupkyně žalované. Krajský soud shrnul obsah napadeného rozhodnutí a vyslechl přednes žaloby. Žalobce zejm. zdůraznil zhoršování zdravotního stavu s tím, že ho přestává „poslouchat“ levá noha. Svého výnosného zaměstnání na doporučení lékařů musel nechat. Žalovaná odkázala na své písemné vyjádření k věci. Dále konstatoval obsah dávkového a posudkového spisu a provedl důkaz posudkem PK MPSV ze dne 6. 11. 2025 a vyslechl vyjádření žalované k posudku, která s jeho závěry souhlasila. Žalobce se závěry posudku nesouhlasil. Při podrobnějším rozboru přisvědčil, že o problémech s levou nohou v komisi informoval, nicméně se to nedostalo do objektivního posouzení vyšetření neurologem. Soud poučil žalobce o možnosti podání nové žádosti o přiznání invalidního důchodu v případě zhoršení zdravotního stavu po vydání napadeného rozhodnutí žalované. K dotazu soudu účastníci neměli další návrhy na provedení dokazování. Poté soud dokazování ukončil pokračování 5 33 Ad 19/2025 dokazování, vyslechl konečné návrhy a přikročil po přerušení jednání k vyhlášení rozsudku.

VI. Posouzení věci krajským soudem

20. Žaloba není důvodná.

21. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 ZDP, který ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 ZDP platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

22. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud bylo napadené rozhodnutí vydáno na základě posudku Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dříve okresní správy sociálního zabezpečení); za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek PK MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by mohla být správnost posudku zpochybněna (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2020, č. j. 3 Ads 289/2019-34, ze dne 28. 2. 2020, č. j. 3 Ads 214/2019-30, či ze dne 7. 6. 2018, č. j. 9 Ads 219/2017-28; rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz).

23. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky potom spočívá v tom, aby se lékařský posudkový orgán vypořádal se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnil (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2013, č. j. 3 Ads 74/2012-16, ze dne 2. 7. 2014, č. j. 3 Ads 108/2013-19, či ze dne 25. 6. 2003, č. j. 2 Ads 9/2003-50). Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí, ve dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 pokračování 6 33 Ad 19/2025 Ads 99/2011-43). Jsou-li v posudkových hodnoceních zdravotního stavu rozpory, může je krajský soud v rámci doplňování zjišťování skutkového stavu řešit i pořízením tzv. srovnávacího posudku PK MPSV (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2013, č. j. 6 Ads 12/2013-22).

24. Krajský soud vyhodnotil předložený posudek PK MPSV ze dne 6. 11. 2025, zda tyto parametry splňuje. Především krajský soud uvádí, že komise zasedala vzhledem k rozhodující příčině dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce v řádném složení (jejím členem byl odborný neurolog). Žalobce byl také podrobně vyšetřen při jednání komise. Z tohoto vyšetření zejm. stran problémů s levou dolní končetinou nevyplývá, že by měl žalobce potíže s udržením stoje (špičky či paty) či svalovou slabostí, jak tvrdil při jednání soudu. Dále se soud zabýval podklady posudku a shledal, že jsou úplné, neboť komise vycházela jak z předložených lékařských nálezů, tak i z kompletní dokumentace praktického lékaře.

25. Co se týká lékařského nálezu MUDr. P. ze dne 29. 4. 2025, který je uveden v podkladech posudku, komise jej výslovně citovala ve výpisu ze zdravotní dokumentace s tím, že se tu konstatuje diagnóza chronické léze kořene L5 vlevo, ale bez recentní patologie. Zároveň i tento nález dokumentuje antalgickou chůzi bez pomůcek. Nález sám také výslovně konstatuje, že nález z vyšetření EMG nepodporuje klinickou lézi kořenů L4 a S1 vlevo i vpravo. Tento nález nelze vykládat tak, že se zdravotní stav žalobce objektivně zhoršil, neboť o tom jmenovaný lékař v závěru své zprávy vůbec nehovoří.

26. Stran přesvědčivosti předloženého posudku krajský soud hodnotil zejm. soulad posudkového zhodnocení s předcházejícími posudky Institutu zpracovanými ve správním řízení. V tomto ohledu je zřejmé, že posudek PK MPSV se zcela shoduje jak ve zvolené taxaci (posudkové kvalifikaci) rozhodujícího zdravotního postižení žalobce pod kapitolu XIII., oddíl E, položku 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Pokles pracovní schopnosti žalobce byl hodnocen na horní hranici zvolené položky a vzhledem ke vlivu na schopnost využít dosažené vzdělání či rekvalifikaci sáhla komise k navýšení o 10 %. Zcela obdobně postupovali též posudkoví lékaři Institutu v posudcích ze dne 14. 1. 2025 a ze dne 15. 4. 2025 a dospěli k týmž závěrům ohledně poklesu pracovní schopnosti žalobce. Krajský soud považuje tyto posudkové závěry za přesvědčivé a odpovídající podkladové zdravotnické dokumentaci.

27. Pokud se týká dřívějšího přiznání invalidity posudkem MSSZ Brno-město ze dne 4. 7. 2023, je zapotřebí připomenout, že invalidita je dynamickou právní skutečností, která se v průběhu geneze zdravotního stavu pojištěnce může měnit. Zcela jednoznačná shoda citovaných posudků v tomto ohledu nezavdala soudu důvod pro provádění dalšího dokazování ohledně invalidity žalobce, které ani on sám nenavrhl. Krajský soud dodává, že tatáž posudková lékařka (MUDr. S.) posuzovala žalobce i při kontrole invalidity dne 14. 1. 2025 a dospěla k závěru, že žalobce již invalidní není.

28. Závěrem krajský soud dodává, že žalobce nepochybně může iniciovat nové řízení o přiznání invalidního důchodu na základě podkladů o zhoršení zdravotního stavu v době po vydání napadeného rozhodnutí, bude-li je mít k dispozici (srov. § 56 odst. 1 pokračování 7 33 Ad 19/2025 písm. b) ZDP). V případě uznání invalidity může být invalidní důchod doplacen i dle data vzniku invalidity obvykle nejvýše pět let zpětně.

VII. Závěr a náhrada nákladů řízení

29. Ze všech shora uvedených důvodů neshledal krajský soud žalobu důvodnou, a proto ji zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

30. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalované nelze náhradu nákladů řízení ve smyslu § 60 odst. 2 s. ř. s. přiznat (výrok II. tohoto rozsudku). Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Brně dne 24. února 2026 JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D. v. r. samosoudce