33 Ad 20/2025

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., ve věci žalobce:

I. G. trvale bytem X zastoupen JUDr. Viktorem Štěpánem, advokátem sídlem Lidická 63c, Brno proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 5. 2025, č.j. X takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I . Vymezení věci 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“) napadl žalobce rozhodnutí žalované ze dne 6. 5. 2025, č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla námitky proti svému rozhodnutí ze dne 15. 1. 2025, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a potvrdila je. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná rozhodla o nepřiznání invalidního důchodu podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

2. Podkladem prvostupňového rozhodnutí byl posudek o invaliditě Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“) ze dne 13. 1. 2025. Dle tohoto posudku poklesla pracovní schopnost žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30 %, a tudíž nebyl uznán invalidním.

II. Napadené rozhodnutí

3. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že žalovaná přezkoumala prvostupňové rozhodnutí v plném rozsahu, a to včetně uplatněných námitek. Žalovaná zdravotní stav žalobce opětovně posoudila a nechala v námitkovém řízení vypracovat posudek o invaliditě.

4. Novým posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“) ze dne 29. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalobce není invalidní dle § 39 odst. 1 ZDP, neboť jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 30 %.

5. Lékařka Institutu vycházela z toho, že žalobce trpí následujícími zdravotními postiženími: bolestivý syndrom páteře, iritace v oblasti bederní páteře (L5), bez senzomotorického deficitu dle neurologického vyšetření a EMG. Nově byl konstatován tremor k došetření, obezita těžká, neléčená, arteriální hypertenze, nikotinismus, benigní tumor slinné žlázy, vředová choroba v anamnéze, t. č. bez léčby.

6. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti bylo určeno zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII. (postižení svalové a kosterní soustavy), oddílu E (dorzopatie a spondylopatie), položce 1b (bolestivý páteřní syndrom, s lehkým neurologickým nálezem bez známek poškození nervu, některé aktivity vykonávány s obtížemi) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“ či „vyhláška č. 359/2009 Sb.“), pro které se stanovuje procentní rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 10 % až 20 %. Lékařka Institutu stanovila míru poklesu pracovní schopnosti žalobce horní hranicí daného procentního rozpětí, tj. 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle ustanovení § 3 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o deset procentních bodů, celkově činí 30 %. K datu napadeného rozhodnutí zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídal žádnému stupni invalidity.

7. Po podrobném přezkumu lékařka námitkového řízení Institutu konstatovala, že prvoinstanční posudkový závěr Institutu ze dne 13. 1. 2025 lze potvrdit, byla stanovena správná posudková kritéria v souladu s platnou legislativou. I po přezkumu zdravotní stav žalobce odpovídá lehkému funkčnímu postižení. Žalobce je podle aktuálního neurologického, ortopedického a rehabilitačního objektivního nálezu limitován zejména bolestí (iritací), v neurologickém nálezu je přítomna blokáda páteře a porucha statodynamiky. Nejsou popsány žádné atrofie svalů, parézy apod. dokladující poškození nervu. Není EMG s doložením radikulopatie, není indikována operace.

8. Žalovaná vyhodnotila posudek Institutu ze dne 15. 4. 2025 jako úplný a přesvědčivý. Vzhledem k tomu, že po přezkoumání celkového zdravotního stavu činí z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pokles pracovní schopnosti pouze 30 %, není tak splněna podmínka invalidity, která je nutná pro vznik nároku na invalidní důchod. Námitkám tak nebylo možné vyhovět a přiznat mu invalidní důchod, a proto je žalovaná zamítla jako nedůvodné.

III. Žaloba

9. Žalobce namítal nesprávné posouzení svého zdravotního stavu posudkovými lékaři. Považuje posudek o invaliditě za nepřesvědčivý a věcně nesprávný.

10. Podrobněji uvedl, že posudkový lékař v rámci svého hodnocení zcela opomenul (resp. naprosto nedostatečně k této skutečnosti přihlédl) některé závěry z lékařských zpráv, na které žalobce v rámci řízení o námitkách upozorňoval. Z posudku ošetřujícího neurologa je zřejmé, že žalobce trpí klidovým tremorem pravé horní končetiny, afirmativním tremorem hlavy, poruchou řeči (dysartrie). Tyto projevy mají zcela jednoznačně vliv na běžný každodenní život žalobce a znemožňují mu trvale vykonávat jeho dosavadní profesi (brusič nerezových produktů), která vyžaduje práci v předklonu a dlouhodobé stání. Je přitom třeba poukázat na to, že žalobce byl po celý svůj pracovní život manuálně činný (svářeč, hutník, brusič) a ve věku 58 let nelze po něm reálně požadovat rekvalifikaci na lehčí administrativní práci, kterou by navíc kvůli neurologickým potížím (třes rukou, porucha řeči) pravděpodobně nebyl schopen plnohodnotně vykonávat.

11. Za současného zdravotního stavu, kdy žalobce trápí závažné postižení páteře, recidivující kořenový syndrom, neurologický nález s tremorem horní končetiny a hlavy, poruchou řeči, a dále vředovou chorobou s celkovým somatickým dopadem, není objektivně schopen uvedené zaměstnání vykonávat. Žádná z těchto skutečností však nebyla v posudku jakkoliv hodnocena.

12. Žalobce považuje posudkovou kvalifikaci rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jako lehkého funkčního postižení za nesprávnou. Posudkový lékař navíc zcela ignoroval další závažné diagnózy (resp. tyto jsou sice v posudku uvedeny, avšak nejsou nijak blíže rozvedeny z hlediska vlivu na kvalitu života žalobce a s tím spojená omezení), které mají souhrnný negativní dopad na celkovou výkonnost žalobce. Jedná se zejména o vředovou chorobu žaludku a dvanáctníku, která je dlouhodobá, zhoršuje celkový somatický stav žalobce, a omezuje jeho schopnost vykonávat práci v nerušeném režimu, tremor celého těla, který žalobce pociťoval již před vydáním napadeného rozhodnutí, přesto však nebyl v původním posudku vůbec zmíněn, ačkoliv se jedná o zcela zásadní okolnost svědčící o neurologické progresi onemocnění.

13. Posouzení, zda konkrétní zdravotní stav odpovídá lehkému či středně těžkému postižení, je úkolem posudkového lékaře, nikoli autorů jednotlivých lékařských zpráv. Z lékařských zpráv, které měl žalovaný k dispozici, i z dodatečně doloženého neurologického vyšetření MUDr. B. ze dne 20. 1. 2025 jednoznačně vyplývá, že u žalobce jsou splněna kritéria středně těžkého funkčního postižení podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. V daném případě přitom nelze přehlédnout, že z neurologických nálezů objektivně vyplývají symptomy, které odpovídají právě kritériím položky 1c, a to včetně recidivujícího lumboischiadického syndromu, významného tremoru horní končetiny, dysartrie a potvrzené spinální stenózy.

14. Žalobce rovněž přikládá aktuální neurologickou zprávu MUDr. J. z června 2025. Tato zpráva navazuje na předchozí neurologická vyšetření a podává komplexní a aktuální obraz o neurologickém postižení žalobce, které vykazuje dlouhodobý i progresivní charakter. Závěry této lékařské zprávy jednoznačně podporují tvrzení žalobce o tom, že jeho zdravotní stav naplňuje kritéria středně těžkého funkčního postižení podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.

15. Tento lékařský nález dokumentuje, že žalobce trpí dominantně hypokinetickým syndromem s klidovým i posturálním tremorem pravé horní končetiny, dále je přítomen tremor hlavy afirmativního typu, dysartrie, hypokineze a bradykineze bilaterálně, šouravá chůze s kratším krokem a postižení statodynamiky bederní páteře. Diagnosticky je etiologicky zvažována idiopatická Parkinsonova nemoc (IPD). Objektivní neurologický nález prokazuje neurologické postižení centrálního charakteru, které zasahuje více oblastí hybnosti i řeč. Současně byla potvrzena strukturální postižení páteře, včetně spinální stenózy v oblasti L3/4 (šíře kanálu pouze 8 mm) a hernie disku v oblasti L5/S1 o velikosti 5,5 mm se zúžením páteřního kanálu, které odpovídají významné poruše statiky a dynamiky páteře, jak ji popisuje položka 1c citované vyhlášky.

16. Žalobce k citovanému nálezu MUDr. B. shrnul, že představuje nový a zásadní důkazní prostředek, který nebyl správnímu orgánu k dispozici v době rozhodování, neboť byl vyhotoven až následně. Žalobce má proto za to, že pokud by tento důkaz byl v řízení řádně zohledněn, musel by být učiněn závěr o poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 %, a tedy o nároku na invalidní důchod prvního stupně.

17. Žalovaná tedy rozhodovala na základě skutkového stavu, který byl buď zcela nesprávný, nebo nebyl řádně zjištěn, čímž došlo k porušení základních zásad správního řízení. Žalobce uzavřel, že navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení, jakož i přiznání nákladů řízení.

IV. Vyjádření žalované a replika žalobce

18. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 14. 8. 2025 uvedla následující. Shrnula průběh dosavadního správního řízení a vypracovaných posudků, jakož i právní úpravu posuzování invalidity. Podle jejího názoru byl zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií, a dále byly objektivizovány všechny skutečnosti týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, které jsou významné pro posudkový závěr. Odkázala na posudky Institutu ze dne 13. 1. 2025 a z námitkového řízení ze dne 29. 4. 2025, které jsou zcela ve shodě a splňují dle žalované parametry úplnosti a objektivity. Navrhla, aby soud nechal vypracovat posudek Posudkové komise MPSV. Dle výsledku dokazování tímto posudkem žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, či rozhodnutí na úvaze soudu.

19. Ve své replice ze dne 16. 10. 2025 žalobce uvedl, že posudkový lékař nesprávně zařadil zdravotní stav žalobce do položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., tedy jako lehký stupeň funkčního postižení, s odůvodněním, že v objektivním nálezu nebyly konstatovány znaky odpovídající středně těžkému postižení ve smyslu položky 1c téže vyhlášky – konkrétně recidivující projevy kořenového dráždění s funkčně významným neurologickým nálezem (např. na EMG) či s poškozením nervu. Takové hodnocení je však v rozporu s obsahem dostupných lékařských zpráv.

20. Na podporu svých tvrzení žalobce přikládá aktuální neurologickou zprávu MUDr. J. B. ze specializované ambulance, vyhotovenou v červnu 2025. Tato zpráva navazuje na předchozí neurologická vyšetření a poskytuje komplexní a aktuální obraz o neurologickém postižení žalobce, které má dlouhodobý a progresivní charakter. Závěry této zprávy jednoznačně dokládají, že zdravotní stav žalobce odpovídá středně těžkému funkčnímu postižení dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Dále žalobce předložil i další nové lékařské zprávy. Z lékařské zprávy Sanatoria Znojmo ze dne 6. 6. 2025 vyplývá závěr o těžké poruše dynamiky páteře všemi směry s diagnózou lumboischialgie, a ze zprávy interního – kardiologického vyšetření ze dne 14. 7. 2025 je patrné zjištění středně těžké až těžké arteriální hypertenze, která dále snižuje celkovou pracovní schopnost žalobce.

V. Řízení před krajským soudem

21. Krajský soud předně posuzoval, zda byly splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a jedná se o žalobu přípustnou (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.).

22. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. přezkoumal krajský soud napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z posudkového a dávkového spisu předložených žalovanou.

23. Ze spisové dokumentace vyplývá, že jde o první žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu, která byla podána dne 27. 11. 2024 s požadovaným datem přiznání invalidního důchodu od skončení výplaty nemocenského. V řízení byl vypracován posudek Institutu ze dne 13. 1. 2025, z něhož vyplývá, že žalobce byl posouzen ve své nepřítomnosti na základě zdravotnické a posudkové dokumentace. Bylo hodnoceno jako vertebrogenní algický syndrom podle kapitoly XIII., oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s tím, že bylo aplikováno zvýšení ve smyslu § 3 odst. 2 vyhlášky na výsledných 30 %.

24. V námitkovém řízení byl vypracován posudek Institutu ze dne 29. 4. 2025, v jehož odůvodnění lékařka Institutu zdůvodnila, že žalobce je podle aktuálních nálezů limitován zejm. bolestí (iritací), blokádou páteře a poruchou statodynamiky. Nejsou popsány žádné atrofie svalů, parézy a poškození nervu. Není doloženo EMG prokazující radikulopatii. Bylo doporučeno redukovat hmotnost a přestat kouřit. Nebyla doložena obezitologická léčba.

25. Krajský soud nechal vypracovat posudek PK MPSV ze dne 23. 10. 2025, z něhož vyplývají následující skutečnosti. PK MPSV zasedala ve složení předsedy a dalšího lékaře s odborností neurologie. Žalobce byl u jednání komise přítomen a byl vyšetřen přísedícím neurologem. PK MPSV vycházela z podkladů obsažených v posudkovém spisu, vyžádala zdravotní dokumentaci praktické lékařky a dále z lékařských zpráv doložených v námitkovém a soudním řízení. Konkrétně měla k dispozici také lékařské zprávy MUDr. B. (neurologie) ze dne 20. 1. 2025 a 25. 6. 2025. Žalobce byl posuzován jako brusič.

26. V diagnostickém souhrnu PK MPSV shrnula, že žalobce trpí především lumboischialgickým syndromem s iritační symptomatologií L5 vpravo bez kořenové či míšní léze, bez radikulopatie L5 vpravo. Dominantně je přítomen hypokinetický syndrom s klidovým tremorem pravé horní končetiny, a dále podezření na IPD (Idiopathic Parkinson Disease) a esenciální (primární) hypertenze a morbidní obezita 3. stupně.

27. V posudkovém zhodnocení PK MPSV v Brně uvedla, že rozhodující příčinou posuzovaného s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je lumboischialgický syndrom s iritační symptomatologií L5 vpravo bez prokázané kořenové či míšní léze, bez známek radikulopatie L5 vpravo. Z neurologických a zobrazovacích vyšetření vyplývá, že se jedná o vertebrogenní algický (bolestivý) syndrom s funkční složkou, bez klinicky objektivně prokázaného trvalého neurologického deficitu. Z nálezu magnetické rezonance (MRI) a neurologických vyšetření nejsou prokázány závažné strukturální změny páteře ani komprese nervových kořenů. Zobrazovací vyšetření MRI páteře prokazuje pouze zúžený páteřní kanál v oblasti L3/4 a L5/S1 bez významné komprese nervových struktur, čili degenerativní změny odpovídající věku. Neurologické nálezy opakovaně neprokazují motorický ani senzitivní deficit, parézy či poruchy čití ani jiné objektivní poruchy periferních nervových struktur, nebyly prokázány poruchy hybnosti stejně jako nebyly prokázány svalové atrofie či poruchy sfinkterových funkcí. Cévní vyšetření v normě. Z funkčního hlediska je zachována chůze s oporou jedné vycházkové hole. Základní denní aktivity činnosti jsou zvládány. Pohyblivost páteře je částečně omezena postižením statodynamiky pouze v úseku přechodu bederní a křížové páteře. Na tomto částečném omezení hybnosti přechodu bederní a křížové páteře se významnou měrou podílí těžká obezita III. stupně, je však zachována schopnost samostatné chůze s kratším krokem o jedné vycházkové holi. Zdravotní stav neomezuje zásadně základní denní aktivity, schopnost sebeobsluhy ani lehčí pracovní činnosti. Funkčně se jedná o lehké postižení páteře bez neurologického deficitu.

28. Žalobce je na neurologické ambulanci současně sledován pro dominantně hypokinetický syndrom s klidovým třesem pravé ruky, je přítomen posturální tremor bilaterálně, afirmativní tremor hlavy a dysartrii. EMG vyšetření je bez průkazu cervikální dystonie (CD). Ve výše uvedené odborné lékařské zprávě neurologa se etiologicky jedná o suspektní IPD, tzn. jedná se o podezření nikoliv o diagnosticky verifikovanou Parkinsonovu nemoc nejasné etiologie (původu). Došetření je již rozplánováno. Při zavedené terapii popisována regrese tremoru. Pro účely řízení invalidního důchodu v souladu s platnou legislativou je nutné, aby zdravotní stav byl dlouhodobě nepříznivý, diagnosticky došetřený, tzn. aby byla stanovena jasná diagnóza a byla zavedena adekvátní léčba.

29. Současně je u posuzovaného přítomna neléčená morbidní obezita třetího stupně při výšce 167 cm a hmotnosti 135 kg (BMI 48), která se významně podílí na obtížích s pohybem (hypomobilitě), nicméně tento zdravotní stav nebyl řešen ani diagnosticky ani terapeuticky neboť nebyla doložena cílená léčba, redukční režim ani spolupráce s obezitologem či nutričním specialistou. V této souvislosti nejsou dokladovány závažné orgánové komplikace. Obezita je tak posuzována jako ovlivnitelný faktor, který má vliv na funkční postižení páteře, ale samostatně nezpůsobuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který nelze posudkově hodnotit jako stav s podstatným poklesem pracovní schopnosti. Obezitu tedy nelze hodnotit jako invalidizující diagnózu, neboť v této souvislosti nebylo doloženo závažné orgánové postižení a nebyl ani dokladován případný pokus léčby obezity třetího stupně na odborném pracovišti ke snížení hmotnosti.

30. Dále je žalobce sledován pro esenciální (primární) hypertenzi středně těžkého stupně. Dle zdravotní dokumentace praktické lékařky je léčen na hypertenzi od roku 2019 a zápisy ve zdravotní dokumentaci jsou doloženy až do 9. 9. 2024. Tento zdravotní stav je z medicínského stejně jako posudkového hlediska hodnocen jako přechodné zhoršení hypertenze v důsledku nedostačující farmakologické terapie při těžké obezitě posuzovaného. V tomto případě se z posudkově medicínského hlediska nejedná o hypertenzi těžkého stupně, ale o přechodné zhoršení nedostatečně léčené středně těžké hypertenzní nemoci. Kardiografickým vyšetřením (ECHO) nebyla prokázána zásadní patologie funkce srdce, vyšetřením SPECT myokardu nebyla prokázána porucha funkce a kinetiky myokardu. PK MPSV ČR Brno konstatuje, že se nejedná o těžké orgánové postižení a stav žalobce je stabilizován a kompenzován.

31. PK MPSV posoudila žalobce dle kapitoly XIII., oddílu E, pol. 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti 20 %. Pro neschopnost využít dosažené vzdělání navýšeno o 10 %. Tedy celková míra poklesu pracovní schopnosti činí 30 %. U posuzovaného bylo prokázáno postižení zpravidla více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu některé denní aktivity vykonávány s obtížemi. Rozhodující postižení však nelze hodnotit jako středně těžké funkční postižení páteře podle kapitoly XIII, oddílu E položka 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.

32. Žalobce soudu krátce nato předložil znalecký posudek MUDr. V. L. ze dne 28. 12. 2025, který si nechal vypracovat na své náklady. V doprovodném vyjádření označil posudek PK MPSV v Brně za nepřezkoumatelný, neúplný a nelogický. Naproti tomu znalecký posudek byl vypracován nezávislým znalcem a představuje tak nestranný a objektivní podklad pro rozhodnutí soudu.

33. Ze znaleckého posudku MUDr. V. L. ze dne 28. 12. 2025 krajský soud zjistil následující skutečnosti. Znalec vycházel z předložených lékařských zpráv a také z vlastního vyšetření žalobce dne 27. 12. 2025. Z objektivního vyšetření znalcem vyplývá, že žalobce je silně obézní. Působil lehce bradypsychicky. Dostavily se třesy pravé horní končetiny. Chůze je pomalejší, antalgická, méně stabilní. Podle znalce je žalobce polymorbidní osobou. Rozhodujícími onemocněními jsou extrémní obezita, bolesti bederní páteře s kořenovým drážděním, je přítomna parkinsonská symptomatologie zřejmě v rámci Parkinsonovy choroby, dekompenzovaná hypertenze a chronická žilní nedostatečnost na dolních končetinách, nově též diabetes mellitus. Znalec dospěl k posudkovému závěru, že u žalobce jede o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který je způsoben zdravotním postižením uvedeným v kapitole IV., položce 14d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro něž se stanoví míra poklesu pracovní schopnosti v míře 80 %. Žalobce je invalidní ode dne 19. 3. 2025 ve třetím stupni invalidity, přičemž platnost tohoto posudku znalec omezil do 31. 12. 2027.

34. V odůvodnění znaleckého posudku znalec zdůraznil, že bolesti páteře se pravděpodobně v důsledku chronického přetěžování objevily cca před pěti lety, avšak poslední dva roky se jejich intenzita zvýšila, jsou trvalého charakteru a jsou provázeny neurologickými komplikacemi. V tomto období rovněž došlo k výraznému nárůstu hmotnosti žalobce. Znalec považuje právě obezitu při BMI 50,2 za příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které nejvíce žalobce omezuje v jeho pracovní schopnosti. Jako komplikaci obezity považuje znalec zmíněné obtíže s páteří, která nemusela být původní příčinou, nicméně narůstající hmotnost minimálně vede k dlouhodobému trvání těchto obtíží bez významnější pozitivní odpovědi na zavedenou léčbu. Od obezity odvozuje znalec původ dalších interních obtíží (chronická žilní nedostatečnost, diabetes mellitus). Neurologickým obtížím přiznává znalec vysokou relevanci, neboť je považuje s vysokou pravděpodobností za příznak parkinsonského onemocnění. Samo o sobě by neurologické postižení způsobovalo první stupeň invalidity.

35. Ke znaleckému posudku MUDr. V. L. podala své vyjádření ze dne 20. 1. 2026 také žalovaná. Předložila recenzní posudek MUDr. D. G., posudkového lékaře odboru posudkové služby žalované. Podle závěrů tohoto recenzního posudku je znalecký posudek v rozporu se zjištěným zdravotním stavem a s právní úpravou posuzování invalidity. U žalobce není rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu obezita III. stupně, neboť se u něho jedná o prostou alimentární obezitu, která nesplňuje kritéria těžké obezity dle kapitoly IV., položky 14 přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. K objektivizaci funkčního postižení je potřebné obezitologické vyšetření. Žádné z uvedených kritérií žalobce nesplňuje. Lékař žalované hodnotí znalecký posudek jako hrubě nekonzistentní, vymykající se chápání posudkové rozvahy a rozporný s posudkovými kritérii. Žalovaná navrhla, aby krajský soud neakceptoval znalecký posudek jako důkaz a upřednostnil posudek PK MPSV v Brně.

36. Krajský soud nechal po vyjádření účastníků vypracovat srovnávací posudek PK MPSV, pracoviště Ostrava (dále jen „PK MPSV v Ostravě“). Komise zasedala ve složení předsedy komise a přísedící lékařky z oboru interny. Žalobce byl jednání přítomen a byl vyšetřen přítomnými lékaři. PK MPSV v Ostravě vycházela z posudkového spisu Institutu, nálezů z námitkového řízení, neurologických nálezů MUDr. B. předložených v soudním řízení, znaleckého posudku MUDr. V. L. i recenzního posudku lékaře žalované ze den 27. 1. 2026. Byla také zapůjčena zdravotní dokumentace praktické lékařky. Při jednání dne 12. 6. 2026 žalobce předložil další lékařské zprávy datované po vydání napadeného rozhodnutí. Sám žalobce při jednání k dotazu Komise uvedl, že na obezitu se neléčil. V nutriční poradně byl vyšetřen celkem dvakrát (naposledy 13. 5. 2026 – po vydání napadeného rozhodnutí).

37. PK MPSV v Ostravě vycházela při posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce z téhož diagnostického souhrnu jako PK MPSV v Brně. V posudkovém zhodnocení uvedla, že po podrobném prostudování doložené spisové a zdravotní dokumentace zhodnotila funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a v souladu s posudkovým závěrem PK MPSV Brno ze dne 23. 10. 2025 a Institutu z 29. 4. 2025 potvrzuje, že u posuzovaného se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je lumboischialgický syndrom s iritační symptomatologií L5 vpravo bez prokázané kořenové či míšní léze, bez známek radikulopatie L5 vpravo. Z neurologických a zobrazovacích vyšetření vyplývá, že se jedná o vertebrogenní algický (bolestivý) syndrom s funkční složkou, bez klinicky objektivně prokázaného trvalého neurologického deficitu. Z nálezu magnetické rezonance (MRI) a neurologických vyšetření nejsou prokázány závažné strukturální změny páteře ani komprese nervových kořenů. Zobrazovací vyšetření MRI přechodu bederní a křížové páteře prokazuje pouze zúžený páteřní kanál v oblasti L3/4 a L5/S1 bezvýznamné komprese nervových struktur, čili degenerativní změny odpovídající věku.

38. Neurologické nálezy opakovaně neprokazují motorický ani senzitivní deficit, parézy či poruchy čití ani jiné objektivní poruchy periferních nervových struktur, nebyly prokázány poruchy hybností stejně jako nebyly prokázány svalové atrofie či poruchy sfinkterových funkcí. Cévní vyšetření v normě. Z funkčního hlediska je zachována chůze s oporou jedné vycházkové hole. Základní denní aktivity činnosti jsou zvládány. Pohyblivost páteře je částečně omezena postižením statodynamiky pouze v úseku LS páteře. Na tomto částečném omezení hybnosti LS páteře se významnou měrou podílí těžká obezita III. stupně, je však zachována schopnost samostatné chůze s kratším krokem o jedné vycházkové holi. Zdravotní stav neomezuje zásadně základní denní aktivity, schopnost sebeobsluhy ani lehčí pracovní činnosti. Funkčně se jedná k datu napadeného rozhodnutí o lehké postižení páteře bez neurologického deficitu.

39. Žalobce je na neurologické ambulanci současně sledován pro dominantně hypokinetický syndrom s klidovým třesem PHK, posturální tremor bilaterálně, afirmativní tremor hlavy a dysartrii. EMG vyšetření bylo bez průkazu cervikální dystonie (CD). Jedná o suspektní IPD, tzn. jedná se o podezření nikoliv o diagnosticky verifikovanou nemoc Parkinson nejasné etiologie. Při zavedené terapii je popisována regrese tremoru. Podle názoru PK MPSV v Ostravě prozatím nejde o posudkově hodnotitelný zdravotní stav.

40. Dle PK MPSV Ostrava je znalecký posudek MUDr. L. v rozporu se zjištěným zdravotním stavem a s právní úpravou upravující posuzování invalidity. U posuzovaného není rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu obezita III. stupně, neboť se u něj jedná o prostou alimentární obezitu, která nesplňuje kritéria těžké obezity se zdravotními komplikace tak, jak ji definuje příloha k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kapitola IV, položka 14. Preambule k této položce jasně stanoví, že při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit somatické a metabolické komplikace obezity, zejména přítomnost, rozsah a tíži srdečně-cévního postižení a kardiorespirační výkonnost, metabolické postižení, kožní postižení a pohyblivost. K objektivizaci funkčního postižení je potřebné obezitologické vyšetření. Ortopedické vyšetření neprokazuje těžké postižení nosných kloubů s funkčním dopadem na schopnost pohybovat se, nejde ani o neurologickým postižením potvrzené závažné neurologické poškození nervů či nervosvalového aparátu. Žádné z těchto kritérií žalobce nesplňuje, neboť veškerá odborná vyšetření interní, ortopedické, kardiologické, cévní i neurologické uvádějí buď zcela normální nálezy nebo posudkově málo významné či zcela nevýznamné. Z uvedeného důvodu nelze určit obezitu jako rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. K datu napadeného rozhodnutí nebyl léčen pro obezitu.

41. PK MPSV v Ostravě po podrobném přezkumu a zhodnocení odborné lékařské podkladové dokumentace a zhodnotila funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posuzovaného v souladu s posudkovým závěrem posudkového lékaře Institutu, lékaře v námitkovém řízení Institutu i PK MPSV Brno a stanovuje rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu lumboischialgický syndrom s iritační symptomatologií L5 vpravo bez kořenové či míšní léze, bez radikulopatie L5 vpravo. Funkčně se jedná o lehké postižení páteře bez neurologického deficitu, jež odpovídá kapitole XIII., oddíl E, položka 1b, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v platném znění kde z daného rozmezí 10 – 20 % odpovídá horní hranici 20 % s ohledem na vykonávanou profesi. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 odst. 1 citované vyhlášky vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu zvyšuje o 10 % na celkových 30 % poklesu pracovní schopnosti. K datu napadeného rozhodnutí žalované se u posuzovaného nejednalo o invaliditu.

42. Žalobce podal ke srovnávacímu posudku své vyjádření ze dne 26. 6. 2026, v němž uvedl, že ani nově vypracovaný srovnávací posudek neodstraňuje zásadní pochybnosti o správnosti dosavadního posudkového hodnocení. Naopak potvrzuje, že posudkové orgány setrvávají na předem zaujatém závěru o neexistenci invalidity žalobce, aniž by se skutečně a přesvědčivě vypořádaly se znaleckým posudkem MUDr. V. L. ze dne 28. 12. 2025. Srovnávací posudek měl sloužit k odstranění rozporu mezi posudkovými závěry orgánů sociálního zabezpečení a znaleckým posudkem předloženým žalobcem. Tento rozpor však odstraněn nebyl. Posudková komise MPSV v Ostravě znalecký posudek MUDr. L. sice formálně zmiňuje, avšak jeho závěry fakticky odmítá bez toho, aby poskytla přesvědčivé odborné vysvětlení, proč by závěr znalce o rozhodující příčině dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a o 80 % poklesu pracovní schopnosti měl být nesprávný. Podstatné je, že PK MPSV v Ostravě ve vlastním zhodnocení sama reprodukuje řadu závažných zdravotních zjištění, která svědčí ve prospěch závěrů žalobce. Uvádí morbidní obezitu III. stupně, váhu 135 kg při výšce 167 cm a BMI 48, diabetes mellitus 2. typu, esenciální hypertenzi, hypokinetický syndrom s klidovým tremorem pravé horní končetiny a suspektní Parkinsonovu nemoc.

43. Pro posouzení invalidity není rozhodující pouze existence či absence jednoho konkrétního neurologického nálezu, ale celkový dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na pracovní schopnost. Žalobce má za to, že právě tento celkový funkční dopad byl v posudku PK MPSV Ostrava opětovně zredukován a bagatelizován. PK MPSV v Ostravě vychází z toho, že u žalobce jde o „prostou alimentární obezitu“, která nesplňuje kritéria těžké obezity se zdravotními komplikacemi. Takové hodnocení však neodpovídá celkovému zdravotnímu stavu žalobce ani závěrům znaleckého posudku MUDr. L. Obezita žalobce není izolovaným estetickým či preventivním problémem, ale zdravotním postižením, které se projevuje významným omezením pohyblivosti, zhoršením vertebrogenních obtíží, rozvojem dalších metabolických a interních komplikací a celkovým snížením funkční zdatnosti. Absence obezitologického vyšetření nemůže sama o sobě znamenat, že obezita nemůže být posudkově významná, natož že nemůže být rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Posudkový orgán má hodnotit zdravotní stav komplexně na základě všech dostupných podkladů. Pokud měl za to, že k posouzení funkčního dopadu obezity chybí určitý odborný podklad, měl jej vyžádat nebo navrhnout jeho doplnění, nikoliv uzavřít, že obezita posudkově významná není.

44. Zcela zásadní je podle žalobce skutečnost, že PK MPSV v Ostravě při svém závěru výslovně uvádí, že postupuje „v souladu“ s předchozími posudkovými závěry Institutu, námitkového řízení i PK MPSV v Brně. Tím sama potvrzuje, že nejde o skutečně nezávislé přehodnocení věci, nýbrž o další potvrzení již dříve zaujatého posudkového názoru. Žalobce namítá objektivní a systémovou pochybnost o nestrannosti takového posouzení. Jestliže je předmětem soudního řízení přezkum správnosti posudkových závěrů orgánů veřejné správy, nelze spravedlivě očekávat, že rozpor mezi těmito závěry a znaleckým posudkem odstraní další posudkový orgán téhož systému. Žalobce namítá, že soud měl ustanovit nezávislého znalce, a nikoliv nechat zpracovat srovnávací posudek PK MPSV.

45. Žalobce má za to, že v nynější procesní situaci již nelze pokládat skutkový stav za dostatečně zjištěný. Ve spise existují zásadně rozdílné odborné závěry o rozhodující příčině dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, o funkčním dopadu obezity, o významu neurologických a vertebrogenních nálezů, jakož i o celkové míře poklesu pracovní schopnosti.

46. Krajský soud nařídil ve věci ústní jednání, které se uskutečnilo dne 14. 7. 2026 za účasti žalobce, jeho zástupkyně v substituci a zástupkyně žalované. Krajský soud shrnul obsah napadeného rozhodnutí a vyslechl přednes žaloby. Dále soud konstatoval obsah soudního a správního spisu a přikročil k doplnění dokazování. Provedl důkaz posudkem PK MPSV ze dne 23. 10. 2025 předložený znaleckým posudkem MUDr. V. L. a konečně také srovnávacím posudkem PK MPSV v Ostravě. Kromě toho též konstatoval obsah nově předložené lékařské zprávy MUDr. J. B. ze dne 25. 6. 2026, podle níž se kromě hypokinetického a lumboischiadického syndromu s iritiační symptomatologií konstatuje, že pacient je sledován s extrapyramidovým onemocněním „z okruhu Parkinsonovy choroby, eventuálně z okruhu parkinsonského syndromu.“ Zástupkyně žalobce poukázala na to, že v případě rozporu posudků by měl být ve věci ustanoven nezávislý znalec. Zástupkyně žalované zdůraznila, že ve věci byly vypracovány dva shodné posudky a vyjádřila nesouhlas s návrhem na přibrání znalce. Krajský soud dále rozhodl o zamítnutí návrhu na přibrání znalce z oboru zdravotnictví, specializace posudkové lékařství. Zástupkyně žalobce navrhla alternativně také výslech znalce MUDr. V. L. Tento návrh krajský soud zvážil a zamítl jej jako nadbytečný, neboť neměl o výkladu závěrů znaleckého posudku žádné pochybnosti. Poté krajský soud dokazování ve věc ukončil a po přednesu konečných návrhů. V nich účastníci setrvali na svých návrzích, přičemž zástupkyně žalobce vyjádřila přesvědčení, že žalobce je invalidní alespoň v prvním stupni invalidity. Po přerušení jednání soud přikročil k vyhlášení rozsudku.

VI. Posouzení věci krajským soudem

47. Žaloba není důvodná.

48. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 ZDP, který ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 ZDP platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

49. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud bylo napadené rozhodnutí vydáno na základě posudku Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dříve okresní správy sociálního zabezpečení); za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek PK MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by mohla být správnost posudku zpochybněna (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2020, č. j. 3 Ads 289/2019-34, ze dne 28. 2. 2020, č. j. 3 Ads 214/2019-30, či ze dne 7. 6. 2018, č. j. 9 Ads 219/2017-28; rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz).

50. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky potom spočívá v tom, aby se lékařský posudkový orgán vypořádal se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnil (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2013, č. j. 3 Ads 74/2012-16, ze dne 2. 7. 2014, č. j. 3 Ads 108/2013-19, či ze dne 25. 6. 2003, č. j. 2 Ads 9/2003-50). Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí, ve dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011-43). Jsou-li v posudkových hodnoceních zdravotního stavu rozpory, může je krajský soud v rámci doplňování zjišťování skutkového stavu řešit i pořízením tzv. srovnávacího posudku PK MPSV (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2013, č. j. 6 Ads 12/2013-22).

51. Krajský soud vyhodnotil veškerý posudkový materiál včetně posudků ze správního řízení, speciálně pak předložený posudek PK MPSV v Brně a PK MPSV v Ostravě, jakož i předložený znalecký posudek vypracovaný na náklady žalobce a na základě jeho zadání. Co se týká posudků PK MPSV v Brně a v Ostravě, lze konstatovat, že jsou zcela obdobné z hlediska interpretace klíčových lékařských nálezů dokumentujících dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu tyto posudky hodnotí vertebrogenní algický syndrom (lumboischialgický syndrom) s kořenovým drážděním v oblasti bederní páteře doprava, ovšem bez prokázané kořenové či míšní léze, bez radikulopatie L5 vpravo. Naproti tomu tyto posudky zahrnuly obezitu žalobce mezi ostatní zdravotní postižení, přičemž kladly důraz na to, že žalobce se s obezitou v zásadě nikdy neléčil. Teprve po vydání napadeného rozhodnutí žalované jsou dokumentovány návštěvy v nutriční poradně. Tyto skutečnosti sám žalobce taktéž potvrdil při vyšetření při jednání PK MPSV v Ostravě. Obdobně se PK MPSV v obou složeních dívala také na třesy pravé ruky, které zavdávají podezření z přítomnosti Parkinsonovy choroby či parkinsonského syndromu v klinickém obrazu žalobce. Vzhledem k absenci závažnějšího neurologického postižení působeného bolestivým páteřním syndromem PK MPSV kvalifikovala rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pod kapitolu XIII, oddíl E, položka 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity jako lehké funkční postižení, přičemž ostatní onemocnění (vč. diabetu, hypertenze a cévního postižení dolních končetin) byla hodnocena v rámci zvýšení dle § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb.

52. Přesvědčivost těchto posudkových závěrů posiluje skutečnost, že stejnou posudkovou optiku zvolili i nezávisle na sobě oba lékaři Institutu v obou stupních správního řízení před žalovanou. Posudky Institutu dospěly ke zcela shodnému určení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce i vyjádření míry poklesu pracovní schopnosti. Konečně nelze přehlédnout ani recenzní posudkové stanovisko MUDr. G. ze dne 27. 1. 2026, který souzní s posudky PK MPSV a kriticky odmítá závěry znaleckého posudku MUDr. V. L.

53. K otázce namítané systémové podjatosti orgánů lékařské posudkové služby krajský soud uvádí, že těmto námitkám nelze přiznat relevanci, a to z několika důvodů. Systém posuzování zdravotního stavu pro účely rozhodování o dávkách důchodového pojištění je zajišťován několika různými orgány. Jde především o Institutu posuzování zdravotního stavu se sídlem v Hradci Králové, který je samostatným správním úřadem s celostátní působností. Nejde tedy o organizační složku žalované ani MPSV. Dále jsou to posudkové komise MPSV, které jsou organizační složkou MPSV a ve věcech invalidity podávají své posudky pro soudní přezkum (§ 4 zákona č. 582/1991 Sb.). Ačkoliv tento systém jistě má daleko k dokonalosti, poskytuje relativní záruky odbornosti a nezávislosti posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to kupř. v podobě instančního rozdělení pracovišť Institutu. Žalovaná je pouhým řídícím a kontrolním orgánem Institutu (srov. § 5 ZDP). Krajský soud navíc nedisponuje pravomocí „vyloučit“ uvedené orgány z účasti na rozhodování posuzované věci, neboť to je jejich zákonným úkolem. Žalobce pak nenamítal žádné konkrétní okolnosti, které by mohly znamenat podjatost posudkových lékařů (§ 14 správního řádu) ve vztahu vůči ní a její žádosti o invalidní důchod.

54. Pokud žalobce namítal, že tyto posudky nejsou nestranné a nezávislé, nelze jeho námitkám přisvědčit. Právní úprava je zcela jasně založena na tom, že ve správním řízení posuzuje zdravotní stav lékař Institutu, v námitkovém řízení pak lékař druhoinstančního pracoviště Institutu (nemůže jít o téhož lékaře) a v soudním řízení pak posudková komise MPSV, která je organizační součástí Ministerstva práce a sociálních věcí, nikoliv žalované. Posudky PK MPSV tedy nejsou vypracovány stejným orgánem jako posudky o invaliditě ve správním řízení. Posudky PK MPSV jsou ve věcech invalidity ustálenou judikaturou považovány za povinný důkaz. Žádnou „systémovou podjatost“ nelze v uvedených organizačních vztazích dovodit. Oproti tomu, znalecký posudek slouží k řešení sporných případů, kde dojde mezi jednotlivými posudkovými orgány k neshodě o rozhodující příčině dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a míře poklesu pracovní schopnosti.

55. K samotnému znaleckému posudku MUDr. V. L. ze dne 28. 12. 2025 krajský soud uvádí, že jej jako důkaz přijal a přiměřeně aplikoval ustanovení § 127a o.s.ř., který zakládá prima facie stejnou důkazní sílu „soukromého“ a soudem ustanoveného znalce a jeho posudku. To ovšem nijak nevylučuje, aby soud po provedení důkazu takovým posudkem dospěl k závěru, že nevypovídá o dokazované skutečnosti věrohodně a přesvědčivě. Je to soud, a nikoliv znalec, kdo rozhoduje o tom, jaký skutkový stav vezme za základ svého rozhodnutí. Krajský soud nepovažoval za nezbytné znalce vyslýchat (§ 127 odst. 2 o.s.ř.), neboť jeho posudková argumentace je zcela jasná a srozumitelná. Výslech by nemohl ve věci přinést žádná další skutková zjištění, která by změnila důkazní situaci.

56. Krajský soud se podrobně zabýval znaleckým posudkem z hlediska jeho úplnosti a přesvědčivosti. Znalec nabízí zcela alternativní pohled na klinický obraz žalobce, kdy upřednostňuje jako příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu obezitu, která žalobce podle posudkového odůvodnění vznikla v posledních pěti letech, kdy už ale zároveň trpěl prokazatelně postižením páteře, s nímž se léčil. Naproti tomu, obezitu žalobce nijak neléčil s tím, že až relativně v nedávné době přikročil k dietním opatřením. Kromě toho je dokumentováno kouření. Znalec kvalifikoval rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce pod kapitolu IV., položku 14 písm. d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a dovodil pokles pracovní schopnosti o 80 %. I v neurologických obtížích (neodvozených od bolestivého páteřního syndromu), tedy třesech pravé horní končetiny znalec bez přímého důkazu v podobě zjišťovacího klinického nálezu spatřoval samostatnou příčinu invalidizace, a to v prvním stupni invalidity (bez vyčíslení poklesu pracovní schopnosti).

57. Krajský soud po celostní úvaze dospěl k závěru, že znalecký posudek není přesvědčivý stran určení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to z následujících důvodů. Znalec při kvalifikaci obezity pod kapitolu IV. položku 14 přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. zcela pominul obecné posudkové kritérium, kterým je výsledek obezitologického vyšetření. Samotný přepočet poměru výšky a váhy žalobce (BMI) není dostačující k náležité posudkové kvalifikaci pod tuto položku. Kromě toho znalec vůbec nehodnotil průběh vzniku a ustalování zdravotního stavu žalobce stran obezity. Jeho závěry postrádají objektivní podklad v podobě doložených lékařských zpráv. Absenci obezitologické léčby nelze podle názoru krajského soudu jen tak nahradit znaleckým vyšetřením, které hic et nunc zkoumá zdravotní stav žalobce. Kromě toho lze poukázat na neodůvodněné zařazení pod položku 14d, která předpokládá projevy srdeční nedostatečnosti a těžké omezení pohyblivosti. Tyto projevy u žalobce – již prima facie – nejsou přítomny. Jak správně poukazuje recenzní posudek žalované i srovnávací posudek PK MPSV v Ostravě, znalec nezhodnotil somatické a metabolické komplikace obezity, zejména přítomnost, rozsah a tíži srdečně-cévního postižení a kardiorespirační výkonnost, metabolické postižení, gastrointestinální postižení, kožní komplikace, kloubní postižení a pohyblivost, případnou depresivní syndrom. K tomu soud poznamenává, že některé úvahy ve znaleckém posudku jsou obsaženy, ovšem pouze v jednoduché logice, že všechny potíže žalobce způsobuje právě obezita.

58. Krajský soud poukazuje na systematický aspekt uspořádání kapitoly IV. položky 14. Již písm. b) a c) pracují s premisou, že u posuzovaného musí selhávat léčba na odborném pracovišti (srov. dikci „vzdorující léčbě na odborném pracovišti“). Jakkoliv znalcem zvolené písm. d) této položky již tuto dikci neobsahuje, bylo by v rozporu se smyslem a účelem systematiky této položky vyhlášky tvrdit, že léčba obezity pro tuto intenzitu postižení není relevantní. Právě naopak, per argumentum a minori ad maius, i u položky 14d je třeba předpokládat neúčinnost léčby tím spíše, že u nižších stupňů postižení je předpokládána. U žalobce žádná léčba obezity předcházející vydání napadeného rozhodnutí doložena nebyla.

59. Krajský soud uzavírá, že předložený znalecký posudek je rozporný s posudkovými kritérii kapitoly IV. položky 14 přílohy k vyhlášce, a proto jej krajský soud nepovažoval za stěžejní důkaz v otázce invalidity žalobce. Naproti tomu, posudky PK MPSV v Brně a Ostravě ve spojení s předcházejícími posudky vypracovanými ve správním řízení lze považovat za stěžejní důkaz v otázce invalidity žalobce, byť krajský soud uznává, že s poměrně hraničním závěrem o nesplnění podmínek pro přiznání prvního stupně invalidity. Tyto posudky byly vypracovány komisemi v řádném složení, z veškeré dostupné zdravotní dokumentace a žalobce byl při jednání vyšetřen. Posudky PK MPSV přezkoumatelně a přesvědčivě aplikovaly posudková kritéria ve vyhlášce č. 359/2009 Sb. Krajský soud tedy takto zjištěný skutkový stav považuje za náležitě zjištěný a objasněný.

60. Jelikož ani v soudním řízení se neprokázalo, že by žalobce byl invalidní alespoň v prvním stupni invalidity, krajský soud jeho žalobu zamítl jako nedůvodnou.

61. Krajský soud již při jednání poučil žalobce o možnosti podání nové žádosti o invalidní důchod. Tento postup je adekvátním řešením jeho doloženého hraničního dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je zapotřebí, aby žalobce doplnil svou obezitologickou léčbu i další vyšetření stran jeho suspektního parkinsonského onemocnění působícího tremor pravé horní končetiny. Při jednání předložená další lékařská zpráva MUDr. J.B. ze dne 25. 6. 2026, která hovoří o „sledování“ žalobce pro příznaky parkinsonského onemocnění po vydání napadeného rozhodnutí sama o sobě nestačí k prokázání této choroby a dokumentuje situaci po vydání napadeného rozhodnutí. Krajský soud uzavírá, že invalidita může být v novém řízení přiznána i zpětně k určitému datu, přičemž v případě přiznání může vzniknout nárok na doplatek invalidního důchodu až pět let zpětně (§ 56 odst. 1 písm. b) ZDP).

VII. Závěr a náhrada nákladů řízení

62. Ze všech shora uvedených důvodů neshledal krajský soud žalobu důvodnou, a proto ji zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

63. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalované nelze náhradu nákladů řízení ve smyslu § 60 odst. 2 s. ř. s. přiznat (výrok II. tohoto rozsudku). Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Brně dne 14. července 2026 JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D. v. r. samosoudce