34 Ad 30/2013

Rubrum

34Ad 30/2013-27 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou ve věci žalobce A.S., bytem ……………………., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o změnu výše invalidního důchodu, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21.6.2013, č. ………………., takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

Rozhodnutím ze dne 21.6.2013, č. …………………. žalovaná zamítla námitky žalobce a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2.5.2013, č.j. …………… potvrdila. Potvrzeným rozhodnutím ČSSZ zamítla podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 písm. b), c) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu, neboť podle posudku OSSZ Kroměříž ze dne 16.4.2013 je nadále invalidní pro invaliditu prvého stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. V námitkách žalobce namítal, že pokles jeho pracovní schopnosti je vyšší a vyjmenoval svá zdravotní postižení a navrhl nové posouzení zdravotního stavu. Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí vzhledem k námitkám žalobce a posoudila jeho invaliditu podle § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zák.č. 582/1991 Sb. Podle posudku o invaliditě ze dne 4.6.2013, který byl podán na základě zdravotní dokumentace vyplývá, že je invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. a jde o invaliditu prvého stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 40%, když rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. X, oddíl B, položce 1, písm. b), přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. pokračování 2 34Ad 30/2013 Žalobou ze dne 10.7.2013 se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí, protože nesouhlasí s posouzením zdravotního stavu v posudku pro námitkové řízení a domáhá se nového posouzení zdravotního stavu s přihlédnutím k úplné zdravotní dokumentaci a poukazuje na všechny své zdravotní potíže, které ho omezují v každodenní činnosti. Soud vyžádal a provedl důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) v Brně ze dne 23.10.2013. Posudková komise za účasti odborného interního lékaře hodnotila zdravotní stav na základě lékařských nálezů v posudkové dokumentaci, v dokumentaci k námitkovému řízení a ve zdravotní dokumentaci praktické lékařky. Jednání komise se žalobce nezúčastnil, omluvil se a na základě dostatečné podkladové dokumentace posudková komise věc projednala v jeho nepřítomnosti a zaujala posudkový závěr. Lékařské nálezy, které posudková komise vzala v potaz při posuzování zdravotního stavu jsou uvedeny a citovány ve vypracovaném posudku v rozsahu postačujícím pro posudkové zhodnocení zdravotního stavu žalobce. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu chronická obstrukční plicní nemoc. Jednalo se o středně těžké funkční postižení, stádium II FEV 1/FVC pod 0,70, 50 % je menší FEV 80 % n.h., 2 a více exacerbací ročně. Nejednalo se o těžké funkční postižení uvedené pod položkou 1c) dané kapitoly a nejednalo se ani o zvlášť těžké postižení charakterizované položkou 1d). Diabetes mellitus byl kompenzován dietou a nebyly objektivizovány stavy metabolického kolísání. Pro toto postižení by byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti ve výši 10 %. Vertebrogenní algický syndrom odpovídá postižení s minimálním funkčním postižením jednoho nebo více úseků páteře s občasnými blokádami s přechodným omezením pohyblivosti páteře, svalovými dysbalancemi, bez projevu kořenového dráždění. Tento stav by odpovídal míře poklesu pracovní schopnosti ve výši 5 %. V kapitole X, oddíl B, položka 1b, vyhl. č. 359/2009 Sb., je rozmezí 15-30 %, posudková komise zvolila horní hranici, tj. 30 % a vzhledem k dalším přidruženým diagnózám shledala důvod k navýšení horní hranice procentuálního rozmezí ve smyslu § 3 vyhl. o 10%. Uvedený posudkový závěr se shoduje s výsledkem posouzení lékaře OSSZ i lékaře oddělení námitkové a odvolací agendy ČSSZ. Posudková komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., a šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona a nešlo o invaliditu druhého či třetího stupně. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 50 %. K nařízenému jednání dne 19.11.2013 se žalobce nedostavil, neomluvil se a nežádal soud o odročení jednání, soud proto věc projednal bez jeho přítomnosti. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl vzhledem k závěru v posudku PK MPSV v Brně ze dne 23.10.2013. Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Zásadní žalobní námitku – nesprávné posouzení zdravotního stavu posuzujícími lékaři soud posuzoval podle závěrů posudku PK MPSV se sídlem v Brně ze dne 23.10.2013, který si vyžádal. V posudku se posudková komise podrobně zabývala vývojem zdravotního stavu žalobce, v základní invalidizující diagnóze od roku 2007, když podrobně srovnala výsledky plicních vyšetření v tomto nálezu a v následujících plicních kontrolách, naposledy za hospitalizace na přelomu června a července 2013. Komise ostatně odborné lékařské nálezy, k nimž přihlédla, podrobně v posudku citovala a vycházela z jejich závěrů. Zhodnocení zdravotního stavu podle soudu posudková komise provedla podrobně, zdůvodnila, proč zdravotní stav nelze hodnotit podle jiné příznivější položky rozhodující příčiny dlouhodobě pokračování 3 34Ad 30/2013 nepříznivého zdravotního stavu. Posouzení zdravotního stavu žalobce posudkovou komisí soud hodnotí jako přesvědčivé, objektivní a úplné, proto soud pojal závěr posudku jako rozhodující důkaz pro posouzení žaloby. Závěr posudku činí napadené rozhodnutí žalované správným a v souladu se zákonem. Soud proto žalobu ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítá. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku shora a nepřiznal jí náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Brně dne 19. listopadu 2013 JUDr. Milada Haplová, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Karolina Marešová