34 Ad 37/2012

Rubrum

34 Ad 37/2012 -63 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou ve věci žalobkyně PhDr. S. Š., bytem Ch. 1328/11, P. 8 – K., zast. Mgr. Janou Šetřilovou, advokátkou se sídlem Pod Harfou 938/60, 190 00 Praha 9, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5.6.2012, č. j. 595 810 1369/315-KL, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Rozhodnutím žalované ze dne 5.6.2012, č. j. 595 810 1369/315-KL, žalovaná zamítla námitky žalobkyně a rozhodnutí ČSSZ č. I. a č. II. č.j. 595 810 1369 ze dne 23.4.2012 potvrdila. Potvrzeným rozhodnutím č. I. rozhodla o tom, že účastnici řízení náleží od 1.1.2010 podle § 39 odst. 2 písm. b) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o důchodovém pojištění) invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši 6.437,-Kč měsíčně. Rozhodnutím ČSSZ II. byla žádost účastnice řízení o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle § 41 odst. 3 pokračování 2 34 Ad 37/2012 a pro nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění zamítnuta. V podané žalobě žalobkyně tvrdila, že na tuto věc byla chybně aplikována ustanovení čl. 2 bod 8 zák. č. 306/2008, že žalovaná nezohlednila, že k jejímu zdravotnímu posouzení, kterým byla zjištěna invalidita druhého stupně, došlo za účinnosti nové právní úpravy invalidních důchodů a změna invalidity tak měla být řešena v souladu se zákonem o důchodovém pojištění ve znění účinném od 1.1.2010, nikoliv dle zákona č. 306/2008. Namítala, že mělo být rozhodnuto jak o změně stupně invalidity, tak o navýšení dosavadního důchodu. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 18.7.2013, č. j. 34 Ad 37/2012-38 rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Dospěl k závěru po konstatování skutkového stavu, že na daný případ nelze aplikovat přechodné ust. čl. II. bod 8 zák. č. 306/2008 Sb., neboť ten se vztahuje pouze na období do prvního posouzení zdravotního stavu po 1.1.2010. Tento rozsudek napadla žalovaná kasační stížností a Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 17.4.2014, č. j. 3 Ads 78/2013-25 rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. Po stručném konstatování skutkových okolností uvedl, že problematika úzce souvisí se změnou systémů invalidních důchodů, která proběhla na přelomu let 2009 a 2010, kdy byl novelizován zákon o důchodovém pojištění zák. č. 306/2008 Sb. Pokud se zjistilo, že při kontrolní lékařské prohlídce dne 23.2.2010, tedy po transformaci z částečného invalidního důchodu odpovídal zdravotní stav žalobkyně invaliditě druhého stupně, nejednalo se o novou skutečnost, nýbrž o potvrzení faktického stavu, který trval již před rokem 2010, což lze dovodit z posudku shora uvedeného ve znění opravného záznamu. Z posudku také nevyplývá, že by se zdravotní stav žalobkyně na přelomu let 2009 a 2010 jakkoliv změnil a právě upřednostnění faktického stavu před stavem, který by byl založen na základě právního předpisu formuloval zákonodárce v poslední větě čl. II. bodu 8 č. 306/2008 Sb. Nejvyšší správní soud konstatoval, že se na případ žalobkyně přechodné ustanovení tohoto čl. užije, když se jedná o situaci předpokládanou v poslední větě tohoto ustanovení, na základě něhož zůstal důchod zachován ve výši, v jaké žalobkyni náležel před rokem 2010, protože invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně odpovídá částečnému invalidnímu důchodu. Prvotní důchod pro invaliditu prvního stupně transformovaný z částečného invalidního důchodu náležel žalobkyni ve výši druhého stupně. Kontrolní lékařskou prohlídkou došlo k tomu, že stupeň invalidity odpovídá výši důchodu. Shora uvedeným právním názorem Nejvyššího správního soudu, že změna stupně invalidity proběhla na základě přechodných ustanovení zák. č. 306/2008 Sb., a výše invaliditního důchodu byla zachována, je krajský soud vázán a postup krajského soudu posoudil jako postup v rozporu se zákonem. Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení žalobkyně je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobkyně nebyla ve věci úspěšná. Výrok o náhradě nákladů řízení žalované je odůvodněn ust. § 60 odst. 2 s.ř.s., podle něhož úspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona. pokračování 3 34 Ad 37/2012 P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Brně dne 29. července 2014 JUDr. Milada Haplová, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Karolina Marešová