37 CO 226/2021

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ladislava Palatina a soudců JUDr. Jiřího Sýkory a Mgr. Miluše Pěchové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vydání bezdůvodného obohacení o odvolání žalobkyně i žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 15. 6. 2021, č.j. 2 C 38/2019- 293

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. mění tak, že se žaloba v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II. potvrzuje.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 119.080 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně.

1. V záhlaví citovaným rozsudkem soud I. stupně zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 20.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu v části, jíž žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 285.401 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a žalobkyni zavázal nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 85.608 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného (výrok III.).

2. Proti výroku I. citovaného rozsudku podal v zákonné lhůtě odvolání žalovaný, jenž soudu I. stupně vytýkal, že na základě nesprávných skutkových zjištění věc nesprávně právně posoudil. Žalovaný zdůraznil, že souhlas s rekonstrukcí udělil žalobkyni pouze v rozsahu zrušení příčky mezi kuchyní a obývacím pokoje, čímž nemohlo dojít ke zhodnocení bytu v rozsahu částky 20.000 Kč. Stalo by se tak pouze, pokud by se tržní cena bytu v důsledku úprav zvýšila, což však nenastalo. Není ani zřejmé, na základě jakých skutečností dospěl soud I. stupně k závěru, že odstraněním příčky se hodnota bytu zvýšila právě o 20.000 Kč. Nelze totiž souhlasit s vysloveným názorem znalkyně, že zhodnocení spočívá v modernizaci bytu, kdy propojení kuchyně a obývacího pokoje je současným stavebním trendem, případně v inovaci stávajících materiálů, které byly k rekonstrukci použity. Naopak propojení kuchyně s obývacím prostorem není přijatelné pro každého. Žalobkyně prováděla úpravu čistě podle svých potřeb, což objektivně nelze vnímat jako zvýšení jeho tržní hodnoty bytu. Žalovaný proto navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v odvoláním napadeném výroku I. změnil tak, že zamítne žalobu i v této části a žalobkyni zaváže k povinnosti zaplatit žalovanému náklady soudního řízení.

3. Proti výrokům II. a III. shora citovaného rozsudku (posuzováno dle obsahu) podala odvolání žalobkyně, jež soudu I. stupně vytýkala, že neprovedl jí navržené důkazy, dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zdůraznila, že přestože soud prvního stupně uzavřel, že v rozhodné době byla členkou žalovaného i řádnou nájemkyní předmětného družstevního bytu, tato teze je mylná. Část uplatněného nároku žalobkyně tvoří bezdůvodné obohacení, jehož se žalovanému dostalo z pravidelných měsíčních úhrad nájemného, které byly zčásti tvořeny splátkou úvěru žalovaného na pořízení nemovitostí a představují tak fakticky jen splátky dalšího členského vkladu, o čemž však se žalovaným neuzavřela písemnou smlouvu. Žalobkyně zdůraznila, že nájemní smlouva uzavřená mezi žalovaným a MVDr. [příjmení] dne [datum] není právním jednáním, jež by bylo důsledkem realizace práva uzavřít nájemní smlouvu k družstevnímu bytu spojeného s členstvím v bytovém družstvu. Jelikož členský vklad k předmětnému bytu nebyl žalovanému složen ani sjednán, nemůže být předmětný byt považován za byt družstevní, jedná se proto o byt ve smyslu ustanovení § 1159 občanského zákoníku a závazek převzít povinnost k dalšímu členskému vztahu vztahujícímu se k předmětnému družstevnímu bytu tedy nemohl být žalobkyní ani její právní předchůdkyní sjednán. Soud I. stupně rovněž zcela rezignoval na hodnocení účinků odstoupení od smlouvy o převodu družstevního podílu. Žalobkyně považuje za nesprávný i závěr soudu I. stupně, že žalovaný udělil žalobkyni souhlas s rekonstrukcí pouze v rozsahu zrušení příčky mezi kuchyní obývacím pokojem, a že k jiným změnám žalobkyně souhlas obžalovaného nedostala. Žalobkyně má naopak zato, že souhlas s prováděním změn na předmětné bytu udělený MVDr. [příjmení] zakotvuje toto právo i pro dalšího nájemce, žalobkyni. Soud I. stupně neprovedl ani žalobkyní navržené důkazy, a to vypracování znaleckého posudku za účelem zjištění zhodnocení bytu celkově provedenou rekonstrukcí a důkazy o tom, že ze strany žalovaného nebyla uzavřena nová nájemní smlouva. Navrhla proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalobkyně ani žalovaný se k odvolání protistrany navzájem nevyjádřili.

5. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání (§ 201 a 202 a contrario o. s. ř.) bylo žalobkyní i žalovaným podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212 a o. s. ř.) a po doplnění dokazování znaleckým posudkem ke stanovení rozsahu zhodnocení předmětného bytu dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. Důvodným však shledal odvolání žalovaného.

6. Předmětem sporu v posuzované věci je nárok uplatněný žalobkyní, jímž se po žalovaném domáhala zaplacení částky 51.555 Kč z titulu bezdůvodného obohacení coby splátek úvěru poskytnutého žalovanému, jež byly placeny žalobkyní v platbách nájemného v období od dubna 2017 do června 2018 po 3.437 Kč měsíčně, a dále zaplacení částky 253.846 Kč coby bezdůvodného obohacení, jehož se žalovanému dostalo zhodnocením předmětného bytu rekonstrukcí, kterou provedla žalobkyně.

7. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování učinil správný skutkový závěr, že žalovaný je vlastníkem bytu [číslo] ve stavbě [adresa] v obci [obec], který smlouvou o převodu družstevního podílu ze dne [datum] převedla MVDr. [jméno] [příjmení], zakládající člen žalovaného, na žalobkyni, dne [datum] pak došlo k předání předmětného bytu. Dopisem ze dne [datum], doručeným žalované dne [datum], pak žalobkyně od smlouvy o převodu družstevního podílu odstoupila, dne [datum] bylo prohlášení o zániku smlouvy o převodu družstevního podílu předloženo žalovanému. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně požádala žalovaného o povolení stavebních úprav (zrušení příčky mezi kuchyní a obývacím pokojem spočívající ve zbourání nenosné příčky o síle 15 cm, odstranění dveří mezi kuchyní obývacím pokojem včetně zárubní a přeložení elektroinstalace). Žalovaný s rekonstrukcí v uvedeném rozsahu vyslovil souhlas přípisem ze dne [datum] a žalobkyně odstranění příčky mezi kuchyní obývacím pokojem, včetně souvisejícího přeložení elektroinstalace, provedla, jak shodně prohlásili žalobkyně i žalovaný za nesporné. Žalobkyně žalovaného mailem ze dne [datum] a následně urgencí ze dne [datum] žádala o poskytnutí prostředků nakoupit vstupních dveří do bytu. Přípisem ze dne [datum] žalovaný žádost žalobkyně zamítl. Znaleckým posudkem ze dne [datum] a jeho doplněním ze dne [datum] znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] stanovila míru zhodnocení předmětného bytu odstraněním příčky mezi kuchyní a obývacím pokojem na částku 13.480 Kč coby hodnotu vložených nákladů, nikoli však rozdíl mezi cenou, jež měl byt před a po provedení rekonstrukce. Dle závěrů znalkyně změnu tržní ceny bytu nelze průkazně doložit ani vyčíslit žádným znaleckým zkoumáním, vlastní zhodnocení však spočívá v modernizaci bytu. Soud prvního stupně dále zjistil, že nájemné z předmětného bytu od [datum] činilo 4.855 Kč, od [datum] pak 4.880 Kč, z čehož částka 3.437 Kč připadala na splátku úvěru od stavební spořitelny. Žalobkyně žalovanému platila nájemné v období od dubna 2017 do června 2018.

8. Odvolací soud nemá připomínek k hodnocení důkazů, jak je provedl soud I. stupně, ani ke skutkovým zjištěním, jak jsou podrobně uvedeny v odůvodnění napadeného rozsudku, s nimiž se odvolací soud zcela ztotožňuje. Soud I. stupně přesvědčivě a logicky vysvětlil, z jakých důkazů vyšel i jak je hodnotil. Odvolací soud proto nepovažuje za důvodnou odvolací námitku žalobkyně, že soud I. stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. [jméno] žalobkyně pak uvedená skutková zjištění nezpochybnila. Jí navrhovaný důkaz k prokázání neuzavření nové nájemní smlouvy se ve světle právního posouzení převodu družstevního podílu a členství žalobkyně v družstvu (žalovaném), jak jej provedl soud I. stupně, jeví nadbytečným.

9. Odvolací soud však shledal nepřezkoumatelným závěr soudu I. stupně o zhodnocení předmětného bytu v důsledku žalobkyní provedeného odstranění příčky o částku 20.000 Kč. Z odůvodnění rozsudku nevyplývá, na základě jakých úvah soud I. stupně stanovil právě částku 20.000 Kč, pokud, a to zcela správně, nepřistoupil na míru zhodnocení bytu částkou 13.480 Kč coby hodnoty celkových investic v souvislosti s odstraněním příčky (vyčíslené znalkyní [příjmení]). Odvolací soud podotýká, že přitom nelze přehlédnout, že odpověď na otázku o zhodnocení bytu je otázkou odbornou.

10. Odvolací soud proto k návrhu procesních stran doplnil dokazování znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] včetně jeho doplnění při jednání před odvolacím soudem dne [datum], z nějž učinil zjištění vyplývající ze závěrů citovaného znaleckého posudku, že pro stanovení výsledné obvyklé ceny a tržní hodnoty nemovitostí se používá srovnávací metoda porovnáním celku, nebo ceny 1 m² podlahové plochy bytové jednotky. [příjmení] plocha je přitom součtem celé plochy bytu, tedy výměra ohraničená obvodovými zdmi bytů, do níž se započítávají i vnitřní dělící příčky, kdy i s odstraněním či naopak vybudováním některé z nosných příček podlahová plocha zůstává stejná. Vybourání dělící příčky mezi kuchyní a obývacím pokojem proto obvyklou cenu (tržní hodnotu) předmětné bytové jednotky neovlivnilo. Stejně tak se na tržní ceně bytu nijak neprojevilo provedení přeložení elektroinstalace v souvislosti s odstraněním již zmiňované příčky. Ani při změně dispozice bytu 2+1 na 2+kk při jinak stejném stavebně technickém stavu bytu ke změně tržní ceny nedošlo, neboť podlahová plocha bytu před i po provedení prací zůstala stejná. Byť lze hovořit o modernizaci bytu, tržní cenu neovlivní, neboť preference dispozice 2+kk či 2+1 vychází ryze z individuálních potřeb případných zájemců. Uvedený závěr znaleckého posudku není ani v logickém rozporu se závěry znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [příjmení], jež uvedla, že změny tržní ceny před a po provedení rekonstrukce nelze průkazně doložit a vyčíslit znaleckým zkoumáním. Odvolací soud neshledal důvodnou námitku žalobkyně, že znalecký posudek je nepřezkoumatelný, neboť se jedná jen o polemiku s odbornými závěry znalce, které však žalobkyně nijak nezpochybnila.

11. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 253 846 Kč coby částky představující zhodnocení předmětného bytu v důsledku jí provedených stavebních úprav, přičemž co do částky 233.846 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta (výrok II.). Odvolací soud odkazuje na již uvedená správná skutková zjištění i správný právní závěr soudu I. stupně, pokud uzavřel, že žalobkyni nárok na zhodnocení bytu, vyjma vybourání nenosné příčky mezi kuchyní a obývacím pokojem včetně související elektroinstalace, v této části nepřísluší, neboť změny bytu nebyly provedeny se souhlasem žalovaného. Soud I. stupně přitom vyšel ze správného zjištění, že žalovaný udělil žalobkyni souhlas s provedením rekonstrukce pouze v rozsahu zrušení příčky mezi kuchyní a obývacím pokojem a souvisejícím s obnovením elektroinstalace. Žalovaný s provedením žádných dalších změn žalobkyni souhlas neudělil a v důsledku absence tohoto souhlasu pak žalobkyně nemůže žádat vyrovnání ani v případě, kdy by ke zvýšení hodnoty bytu v důsledku provedených prací skutečně došlo. Pokud žalobkyně poukazovala na souhlas žalovaného ze dne [datum] udělený MVDr. [příjmení], pak s ohledem na restriktivně pojímaný souhlas pronajímatele nelze tento považovat i za souhlas i pro všechny následující budoucí nájemce, jak správně uzavřel soud I. stupně. Zcela nepochybně pak žalovaný nesouhlasil s provedením výměny vstupních dveří bytu, pokud žalovaný přípisem ze dne [datum] žádost žalobkyně o poskytnutí prostředků na koupi vstupních dveří bytu zamítl a následně i výstrahou z [datum] a upozornil na porušování členských povinností, konkrétně spočívající ve výměně vchodových dveří bytu i bez souhlasu žalovaného.

12. Odvolací soud však nemohl souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, jenž přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 20 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení (výrok I.), představující náhradu za zhodnocení bytu v důsledku provedení stavebních úprav, s nimiž žalovaný vyslovil souhlas (odstranění příčky a související úpravy elektroinstalace), coby provedené modernizace a inovace stávajících materiálů, které byly při rekonstrukci použity, pokud soud prvního stupně tuto částku stanovil vlastní úvahou ve smyslu ustanovení § 136 o. s. ř. s odůvodněním, že„ stanovení zhodnocení bytu je pod hranicí rozlišovacích schopností realitních kanceláří“ a prodejnost jakéhokoliv bytu je bez ohledu na provedenou modernizaci„ velmi vysoká“. Po doplnění dokazování znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], jehož závěry jsou uvedeny výše, dospěl odvolací soud ke zjištění, které již nebylo účastníky nijak zpochybněno, že provedení stavebních úprav žalobkyní obvyklou cenu, tržní hodnotu, předmětného bytu nijak neovlivnilo. Odvolací soud proto uzavřel, že žalobkyni ani v této části uplatněný nárok na náhradu za zhodnocení bytu v rozsahu žalovaným povolen povolených změn nepřísluší.

13. Na základě uvedených skutkových zjištění soud prvního stupně dospěl i ke správnému právnímu závěru, s nímž se odvolací soud zcela ztotožnil, pokud jde o nárok uplatněný v částce 51.555 Kč coby splátky úvěru zaplacené jako část žalobkyní hrazeného nájemného. V průběhu řízení před soudem I. stupně bylo prokázáno, a žalobkyně ani žalovaný tuto skutečnost nijak nezpochybňují, že v období od dubna 2017 do června 2018 žalobkyně žalovanému platila nájemné, z čehož částka 3.437 Kč měsíčně představoval splátky úvěru žalovaného. Odvolací soud shledává zcela správným závěr soudu I. stupně, že nájemní smlouva uzavřená dne [datum] mezi žalovaným a MVDr. [jméno] [příjmení] přešla s převodem družstevního podílu na žalobkyni, jež by byla poté povinna platit nájemné zahrnující splátku úvěru ve výši 3.437 Kč (viz článek II a IV nájemní smlouvy). Odvolací soud shledává správným i závěry soudu I. stupně ohledně členství v družstvu a povinnosti hradit nájemné, jak jsou podrobně uvedeny v odst. 33 až 43 odvoláním napadeného rozsudku, na něž pro stručnost odkazuje. Byť následně došlo k odstoupení žalobkyně od smlouvy uzavřené s MVDr. [příjmení] o převodu družstevního podílu ze dne [datum], a smlouva v důsledku toho zanikla, soud I. stupně správně dovodil, že ten, kdo užíval družstevní byt a úhradu za užívání řádně platil, se nemůže po skončení užívání bytu vůči bytovému družstvu domáhat vrácení částek, které v rámci úhrady za užívání bytu připadly na hrazení splátek dlouhodobého investičního úvěru. Soud prvního stupně se rovněž podrobně vypořádal s důvody, proč neprovedl další žalobkyní navržené důkazy k prokázání výše obvyklého nájemného v posuzované lokalitě a rozhodném období (odst. 73 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně). Odvolací soud proto shledává zcela správným závěr soudu I. stupně, že nedošlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného v části uplatněného nároku ve výši 51.555 Kč a jsou dány důvody pro zamítnutí i této části žalobou uplatněného nároku.

14. Odvolací soud neshledává důvodné ani další námitky uplatněné v odvolání žalobkyně, jež jsou svým obsahem jen argumentací k nároku uplatněnému v posuzované věci, neboť se s nimi v odůvodnění napadeného rozsudku již vypořádal soud I. stupně.

15. Veden těmito úvahami odvolací soud změnil dle § 220 o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. tak, tak, že žaloba byla v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20.000 Kč s úroky z prodlení v zákonné výši jako nedůvodná zamítnuta, a za užití § 219 o. s. ř. pak rozsudek soudu I. stupně ve výroku II. jako věcně správný potvrdil.

16. Výrok III. tohoto rozsudku o nákladech řízení před soudy obou stupňů, jímž soud zavázal žalobkyni k náhradě nákladů řízení žalovanému, je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení před soudem I. stupně i před soudem odvolacím zcela neúspěšná žalobkyně byla zavázána zaplatit v odvolacím řízení žalovanému k rukám jeho advokáta na náhradě účelně vynaložených nákladů tohoto řízení částku 119.080 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.) Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši 9.540 Kč za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty ve výši 305.401 Kč (§ 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen„ advokátní tarif“), za každý z deseti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast na přípravném jednání [datum], účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum], dne [datum] a dne [datum] a 5 písemných podání dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ advokátního tarifu) a dále částky paušálních náhrad hotových výdajů advokáta za 10 úkonů po 300 Kč ve výši 3.000 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky). Na náhradě nákladů odvolacího řízení úspěšnému žalovanému přísluší zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši 1.000 Kč a odměna advokáta žalovaného za dva úkony právní služby, a to odvolání proti rozsudku soudu I. stupně a účast při jednání před odvolacím soudem (§ 11 odst. 1 písm. k/, g/ advokátního tarifu), ve výši 9.540 Kč za jeden úkon právní služby a dále částky paušálních náhrad hotových výdajů advokáta za dva úkony po 300 Kč. Nárok na náhradu dalších případných nákladů řízení (cestovné, promeškaný čas) žalovanému nebyl přiznán, neboť tento neuplatnil.