37 CO 296/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ladislava Palatina a soudců JUDr. Jiřího Sýkory a Mgr. Miluše Pěchové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 72 603 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 14. 6. 2022, č.j. 712 C 32/2018-174 ve znění usnesení téhož soudu ze dne 16. 8. 2022, ř.j. 712 C 32/2018-183

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení v částce 14.774 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Rozsudkem soudu I. stupně byla žalovaná zavázána k zaplacení specifikované finanční částky s příslušenstvím a k náhradě specifikovaných nákladů řízení jak žalobci, tak i státu.

2. Včasným odvoláním, poté doplněným, napadla žalovaná rozsudek soudu I. stupně v plném rozsahu, namítla neprovedení všech navržených důkazů a vadné hodnocení důkazů provedených, zejména pak těch směřujících k prokázání jejích tvrzení, že došlo k plnění z její strany ve prospěch žalobkyně, s uvedením konkrétních situací. Rovněž namítala nesprávné závěry ohledně toho, zda a jakou pobírala od žalobce mzdu či odměnu. Navrhla změnu napadeného rozsudku v zamítavý.

3. Žalobkyně ve vyjádření i u jednání navrhla, aby byl rozsudek potvrzen jako věcně správný. Poukázala na co, že je nepochybné, že žalovanou částku měla žalovaná poukázat žalobkyni a neměla žádné právo si ji ponechat, pokud je pak tvrzeno, že naopak žalovaná měla za žalobkyní pohledávky, jde o vyfabulovaná tvrzení, která soud I. stupně právem odmítl.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Dle odvolacího soudu je podstatné, že se žalobkyně domáhá zaplacení vícero částek, které v součtu činí žalovanou sumu, přičemž jde o částky náležející žalobkyni, které však byly v dispozici žalované a tato měla povinnost je žalobkyni vyplatit či ve prospěch žalobkyně s nimi disponovat, což je v konečném důsledku mezi stranami sporu nesporné. Bylo proto na žalované, aby tvrdila a prokázala, že se tak stalo, či že zde je jiný důvodu zániku pohledávky, typicky pak řádně uplatněné započtení pohledávky žalované za žalobkyní.

6. Soud I. stupně se zcela řádně jak po stránce skutkové, tak i právní zabýval v tomto směru obranou žalované a zcela souhlasí s jeho závěry, jak jsou uvedeny v bodech číslo odůvodnění, nemá výhrady ani vůči hodnocením důkazů v předešlých bodech odůvodnění ani posouzení důsledku koncentrace řízení, a tedy neprovedení určitých důkazů a pro stručnost na odůvodnění napadeného rozsudku odkazuje. V konečném důsledku je pak správný právní závěr, tedy, že žalovaná je povinna vrátit žalobci jí získané bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z., tak i plnění po zániku zmocnění dle § 449 odst. 2 o.z., rozsudek soudu I. stupně byl proto potvrzen dle § 219 o. s. ř. včetně správného rozhodnutí o náhradě nákladů.

7. V odvolacím řízení úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., tyto sestávají z nákladů zastoupení, a to tří úkonů (vyjádření, další porada s klientem a účast u jednání) po 4.020 Kč, k tomu tři paušály po 300 Kč, vše dle advokátního tarifu, vše zvýšeno o 21 % DPH. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat dovolání do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvém stupni, přičemž dovolání bude přípustné při splnění podmínek obsažených v § 237 o. s. ř.