37 Co 354/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Palatina a soudců JUDr. Jiřího Sýkory a Mgr. Miluše Pěchové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o nahrazení projevu vůle a vzájemném návrhu na zrušení smlouvy, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 1. 11. 2022, č.j. 5 C 304/2019-324

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I mění tak, že soud určuje obsah smlouvy uzavírané mezi žalovaným , Jméno žalovaného, , rodné číslo , RČ, , bytem , adresa, , jako prodávajícím a žalobkyní , Jméno žalobkyně, , rodné číslo , RČ, , bytem , Adresa žalobkyně, , jako kupující, jíž se žalovaný zavazuje žalobkyni odevzdat a umožnit jí nabýt vlastnické právo k nemovitým věcem pozemku – parcela St. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , číslo, , rod. dům, a pozemku - parcela č. , číslo, , zahrada, nacházejícím se v obci a katastrálním území , adresa, , zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracovištěm , adresa, , na listu vlastnictví č. , číslo, , (dále jen „nemovitosti“)a žalobkyně se zavazuje nemovitosti převzít a zaplatit žalovanému kupní cenu ve výši , částka, Kč tak, žečástka , částka, Kč byla již žalovanému vyplacena ze soudní úschovy v řízení vedeném u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. , číslo, k návrhu žalobkyně na přijetí částky do úschovy ze dne , datum, , na základě usnesení Okresního soudu v Třebíči o vydání předmětu soudní úschovy ze dne , datum, , č.j. , čísločástka rovnající se výši zbývajícího zůstatku hypotečního úvěru č. , číslo, poskytnutého žalovanému Hypoteční bankou, a.s., sídlem , adresa, , na koupi nemovitostí, bude žalobkyní zaplacena na účet číslo , č. účtu, do 15 dnů poté, co jí výši tohoto zůstatku sdělí žalovaný, který je povinen tak učinit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku,zbývající část kupní ceny bude žalobkyní žalovanému zaplacena ve lhůtě 15 dnů poté, co v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, katastrálním pracovištěm , adresa, , na LV č. , číslo, pro obec a katastrální území , adresa, , bude proveden vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně, která bude nadále uvedena jako jediný vlastník nemovitostí, a současně nebudou zapsána žádná jiná zástavní práva, věcná břemena, omezení vlastnického práva k nemovitostem nebo jiné zápisy týkající se práv žalobkyně, s výjimkou zástavního práva ve prospěch mBank, a.s. sjednaného žalobkyní, k převáděným nemovitostem a případného zápisu obnovy katastrálního operátu nebo pozemkových úprav.Žalobkyně prohlašuje, že se řádně seznámila se stavebně technickým stavem nemovitostí, a s energetickou náročností výše uvedené stavby č.p. , číslo, (rod. dům) v souladu s ustanovením § 7a zákona o hospodaření energií, že její majetek není předmětem insolvenčního řízení, ani předmětem soudního výkonu rozhodnutí ani exekuce.Nebezpečí škody na převáděných nemovitostech, včetně nebezpečí nahodilé zkázy a nahodilého zhoršení jejich stavu přechází na žalobkyni dnem předání a převzetí nemovitostí.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku , částka, Kč na účet Okresního soudu v Třebíči ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku , částka, Kč na účet Okresního soudu v Třebíči ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví citovaným rozsudkem soud I. stupně rozhodl o nahrazení projevu vůle za žalovaného k uzavření kupní smlouvy s žalobkyní, kterou žalovaný prodá a žalobkyně koupí za kupní cenu v částce , částka, Kč nemovité věci nacházející se v obci a katastrálním území , adresa, a zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrálním pracovištěm , adresa, , na LV č. , číslo, , jmenovitě: pozemek - st. parcela č. , číslo, , jehož součástí je stavba čp. , číslo, , objekt k bydlení a pozemek - parcela č. , číslo, - zahrada, (dále jen „předmětné nemovitosti“) ve znění:, jméno FO, , Jméno žalovaného, , rod. č. , RČ, , bytem , adresa, , (dále jen „prodávající“), na straně jedné a paní , Jméno žalobkyně, , rod. č. , RČ, , bytem , Adresa žalobkyně, (dále jen „kupující“), na straně druhé, uzavírají podle ust. § 2128 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, tuto kupní smlouvu:I.Prodávající má ve svém výlučném vlastnictví pozemek – st. parcelu č. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. , číslo, (objekt k bydlení) a dále pozemek – parc. č. , číslo, (zahrada), nacházející se v obci a kat. území , adresa, , zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrálním pracovištěm , adresa, na LV č. , číslo, , AnonymizovánoII.1) Kupní cena za nemovitosti uvedené v části I. této smlouvy (dále jen „nemovitosti“) byla účastníky sjednána a dohodnuta v částce , částka, (slovy: , částka, korun českých). Na tuto kupní cenu byla již žalovanému uhrazena částka , částka, Kč (slovy: , částka, korun českých) ze soudní úschovy u Okresního soudu v Třebíči (návrh na přijetí částky do úschovy ze dne , datum, , soudem vedeno pod sp. zn.: , číslo, rozhodnutí o vydání č.j.: , číslo, ). Zbývající část kupní ceny bude uhrazena kupující prodávajícímu takto:a) část kupní ceny rovnající zbývající části hypotečního úvěru č. , číslo, poskytnutého prodávajícímu Hypoteční bankou, a.s., , adresa, na koupi nemovitostí, bude poukázána bez zbytečného odkladu této bance, poté co Hypoteční banka kupující sdělí, o jakou částku se jedná,b) zbývající část kupní ceny bude uhrazena bez zbytečného odkladu poté, co v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, katastrálním pracovištěm , adresa, na LV č. , číslo, :1. bude jako jediný vlastník nemovitostí uvedena kupující a2. nebudou zapsána žádná zástavní práva, věcná břemena či jiná omezení vlastnického práva k nemovitostem nebo jiné zápisy týkající se práv kupující, s výjimkou zástavního práva ve prospěch mBank, a.s., k nemovitostem a případného zápisu obnovy katastrálního operátu nebo pozemkových úprav.III.Nebezpečí škody na nemovitostech, včetně nebezpečí nahodilé zkázy a nahodilého zhoršení jejich stavu přechází na kupující dnem předání a převzetí nemovitostí.IV.Kupující prohlašuje, žea) se řádně seznámila se stavebně – technickým stavem nemovitostí, a s energetickou náročností výše uvedené budovy čp. , číslo, (objekt k bydlení) v souladu s ustanovením § 7a zákona o hospodaření energií,b) její majetek není předmětem insolvenčního řízení, ani předmětem soudního výkonu rozhodnutí ani exekuce.V.1) Vztahy mezi účastníky neupravené touto smlouvou se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku.2)Veškeré změny či doplnění této smlouvy lze provést jen formou písemných dodatků podepsaných oběma smluvními stranami, které budou nedílnou součástí této smlouvy.V Třebíči , datum, Jméno žalovaného, , Jméno žalobkyně(výrok I), zamítl vzájemný návrh, jímž se žalovaný domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude zrušena smlouva o budoucí kupní smlouvě ze dne , datum, , kterou spolu uzavřeli žalobkyně s žalovaným ohledně budoucí koupě nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. , číslo, pro obec a katastrální území , adresa, , dále jen „budoucí smlouva“ (výrok II), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III), zavázal žalobkyni (výrok IV) a žalovaného (výrok V) k povinnosti zaplatit České republice náhradě nákladů řízení částky ve výši , částka, Kč na účet Okresního soudu v Třebíči do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti uvedenému rozsudku podal odvolání žalovaný, jenž soudu I. stupně vytýkal, že na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zopakoval, že jedním ze zásadních důvodů neplatnosti sporné budoucí smlouvy je závazek žalovaného, jenž ještě před uzavřením budoucí smlouvy uzavřel ústní formou smlouvu o smlouvě budoucí se svojí sestrou , jméno FO, , jíž se zavázal předmětné nemovitosti jmenované darovat poté, co prodejem vlastního bytu získá finanční prostředky k úhradě úvěru zajištěného převáděnou nemovitostí, a následně v listopadu 2019 s ní uzavřel i vlastní darovací smlouvu (tu již na počátku řízení založil do spisu). Žalovaný dále namítal, že soud I. stupně nesprávně posoudil důvod neplatnosti budoucí smlouvy naplněním stavu tísně ve spojení s dalšími předpoklady, což představuje vadu v pohnutce jeho právního jednání. Zdůraznil, že užíval léky na léčbu středně těžké deprese a jeho ovládací schopnosti byly částečně sníženy, žalobkyně tak zneužila jeho špatného psychického stavu a k podpisu budoucí smlouvy byl v podstatě donucen. Soud I. stupně se však s argumentací žalovaného nevypořádal. Žalovaný současně popřel, že by mu byla vyplacena část kupní ceny ve výši , částka, Kč. Byť ze soudní úschovy částku , částka, Kč přijal, bylo to poté, co závazky z budoucí již byly zaniklé a prostředky proto započetl na svoji pohledávku, jež měl za žalobkyní z důvodu užívání nemovitosti bez právního důvodu. Dále namítl, že hrubý nepoměr vzájemných plnění ze smlouvy nemohl být odstraněn změnou žaloby, kdy kupní cena byla navýšena z částky , částka, Kč na , částka, Kč, neboť dle žalovanému dostupných znaleckých posudků tržní hodnota nemovitostí činila , částka, Kč až , částka, Kč. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalobu zamítne a budoucí smlouvu zruší.

3. Žalobkyně shledala argumentaci žalovaného lichou, zdůraznila připravenost uzavřít kupní smlouvu a uhradit sjednanou kupní cenu. Navrhla proto rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdit.

4. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání (§ 201 a § 202 a contrario zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.). Odvolací soud rozsudkem ze dne 12. 12. 2023, č. j. 37 Co 354/2022-372, potvrdil rozsudek soudu I. stupně ve výroku I, ve výroku II jej „změnil“ tak, že soud určuje obsah smlouvy uzavírané mezi žalovaným jako prodávajícím a žalobkyní jako kupující, jíž se žalovaný zavazuje žalobkyni odevzdat a umožnit jí nabýt vlastnické právo ke specifikovaným nemovitým věcem, žalobkyně se zavazuje nemovitosti převzít a zaplatit žalovanému kupní cenu ve výši 2 120 000 Kč určeným způsobem za zde uvedených podmínek (výrok II.).

5. Poté, vázán vysloveným právním názorem Nejvyššího soudu ČR, jenž k dovolání žalovaného rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. 12. 2023, č. j. 37 Co 354/2022-372, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, dospěl znovu k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

6. V posuzované věci byl předmětem sporu nárok žalobkyně, jenž se žalobou doručenou soudu I. stupně dne 15. 12. 2019 domáhala, aby soud nahradil projev vůle žalovaného, coby prodávajícího, uzavřít s ní, coby kupující, kupní smlouvu o převodu předmětných nemovitostí za celkovou kupní cenu ve výši , částka, Kč, po změně žaloby pak ve výši , částka, Kč, neboť žalovaný ve sjednané lhůtě (do 30. 9. 2019) nesplnil svůj závazek ze smlouvy o budoucí smlouvě.

7. Vlastníkem předmětných nemovitostí je v katastru nemovitostí nadále evidován žalovaný, jak zjistil i odvolací soud z výpisu z katastru nemovitostí LV , číslo, pro obec a k.ú. , adresa, . Je tak splněna podmínka aktivní věcné legitimace žalobkyně i podmínka pasivní věcné legitimace žalovaného.

8. Odvolací soud shledává správná skutková zjištění soudu I. stupně, jenž jasně a srozumitelně vyložil, které skutečnosti má za prokázané a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení jednotlivých důkazů i v jejich souhrnu řídil. Soud I. stupně tak dospěl ke správným dílčím skutkovým zjištěním i ke správnému závěru o skutkovém stavu věci, na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje. Z nich se podává, že dne , datum, uzavřel žalovaný, budoucí prodávající, se žalobkyní, budoucí kupující, smlouvu o smlouvě budoucí, jejímž předmětem byl závazek ve lhůtě do , datum, uzavřít kupní smlouvu, jíž žalovaný za sjednanou kupní cenu , částka, Kč prodá žalované předmětné nemovitosti. Důvodem uzavření budoucí smlouvy bylo, aby po zániku jejich vztahu žalovaný získal prostředky k úhradě zůstatku hypotečního úvěru, který žalovaný čerpal na pořízení předmětných nemovitostí, na nichž za účelem zajištění tohoto úvěru vázlo zástavní právo, a který žalovaný nebyl schopen splácet (čl. IV budoucí smlouvy). Současně bylo ujednáno, že uvedená kupní cena bude uhrazena žalobkyní z části ve výši , částka, Kč nejpozději do 30. 9. 20219 na účet žalovaného a ve zbývající části uhrazen zůstatek úvěru poskytnutého žalovanému. K uzavření takové kupní smlouvy však do , datum, , ani později, nedošlo, přestože byl žalovaný žalobkyní opakovaně vyzván. Žalobkyně má na uzavření realizační smlouvy zájem a svůj nárok uplatnila žalobou doručenou soudu I. stupně dne , datum, .

9. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že při jednání před soudem I. stupně dne , datum, , poté co bylo provedeno dokazování znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, vypracovaným znaleckým posudkem č. 2042-38-2021, jímž byla obvyklá cenu předmětných nemovitostí ke dni uzavření budoucí smlouvy stanovena ve výši , částka, Kč, žalobkyně navrhla změnu žaloby v částce kupní ceny ve výši , částka, Kč namísto v žalobě uplatněné částky , částka, Kč. Soud I. stupně usnesením ze dne , datum, takto změnu žaloby připustil, na téže výši kupní ceny žalobkyně setrvala i v odvolacím řízení. Nelze proto považovat za důvodnou námitku žalovaného, že realizační smlouvou by došlo k neúměrnému zkrácení kupní ceny, jež zakládá jeho právo domáhat se zrušení budoucí smlouvy. Právní úprava výslovně hrubý nepoměr mezi plněním a protiplněním nestanoví. V případě vzájemného plnění považuje komentářová literatura za hrubý nepoměr k tomu, co poskytla druhá strana, pro který zkrácená strana může požadovat zrušení smlouvy ve smyslu § 1793 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od , datum, , dále jen „o. z.“, jež však v posuzované věci naplněna není, hranici zhruba jedné poloviny hodnoty (45 % až 55 %), stejně tak Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 940/2022 vyslovil, že hrubým nepoměrem představujícím hranici neúměrného zkrácení, lze považovat zkrácení přes polovic. Současně nelze přehlédnout, že žalobkyně v kontextu výše obvyklé kupní ceny stanovené znaleckým posudkem zcela jednoznačně projevila vůli původně nižší kupní cenu doplnit. Odvolací soud proto shledává správným již vyslovený závěr soudu I. stupně, že žalobci právo požadovat zrušení budoucí smlouvy nepřísluší, což potvrdil i dovolací soud.

10. Nedůvodnou spatřuje odvolací soud rovněž námitku o nesprávně stanovené výši kupní ceny, neboť závěry znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, žádný z účastníků nezpochybnil.

11. Nedůvodnou byla shledána i námitka žalovaného, že část kupní ceny ve výši , částka, Kč mu dosud nebyla vyplacena, neboť částku vyplacenou mu ze soudní úschovy v řízení vedeném u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. , číslo, započetl na další závazky žalobkyně. Odvolací soud podotýká, že již návrh na přijetí do soudní úschovy musí obsahovat označení závazku, jehož předmětem jsou hodnoty skládané do úschovy. S přijetím plnění ze soudní úschovy tak žalovaný akceptoval i zde označený závazek žalobkyně z titulu úhrady kupní ceny.

12. Odvolací soud shledal nedůvodné i odvolací námitky žalovaného o nesprávných skutkových zjištěních. Schopností žalovaného platně uzavřít budoucí smlouvu soud I. stupně zabýval a odvolací soud nemá jeho správným skutkovým i právním závěrům co vytknout. Soud I. stupně vyšel ze zjištění učiněných ze znaleckého posudku č. , číslo, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , znalkyní z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, zhodnotil jeho závěry v kontextu s obsahem zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, předložené žalovaným i obsahem listiny – protokolu o jednání Okresního soudu v Třebíči ze dne , datum, ve věci vedené pod sp. zn. 12 C 138/2020 (výpověď , jméno FO, k okolnostem uzavření budoucí smlouvy). Žalovaný přitom uvedené důkazy nijak nezpochybnil, pouze poukazoval na svůj nepříznivý psychický stav a užívanou medikaci, což však bylo již předmětem zkoumání při vypracování znaleckého posudku znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Odvolací soud proto skutkové závěry soudu I. stupně o způsobilosti žalovaného uzavřít budoucí smlouvu, absenci tělesného či fyzického násilí i z nich učiněný právní závěr (odstavec 7 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně) shledává správným. Žalovaným namítanou finanční tíseň (neschopnost splácet hypoteční úvěr na předmětné nemovitosti v , adresa, ), nelze akceptovat jako hrozbu směřující k neplatnosti právního jednání (§ 587 o. z.). Rovněž dovolací soud neshledal tento právní závěr učiněný na základě uvedených skutkových zjištění způsobilým dovolacím důvodem.

13. Na základě uvedených skutkových zjištění soud I. stupně učinil právní závěr, že žaloba na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít kupní smlouvy byla podána důvodně.

14. Žalovaný dále namítal, že nemohl dne , datum, platně uzavřít budoucí smlouvu se žalobkyní, když předtím již uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí o převodu týchž nemovitostí s , jméno FO, (v listopadu 2018) a následně došlo k uzavření vlastní darovací smlouvy (v listopadu 2019). S tvrzeními žalovaného se již vypořádal soud I. stupně, na jehož závěry odvolací osud odkazuje a jen podotýká, že uvedená právní jednání žalovaného nelze ani považovat za takovou změnu okolností, za nichž po žalovaném nelze rozumně požadovat, aby realizační smlouvu s žalobkyní uzavřel (§ 1788 odst. 2 o. z.). Pokud žalovaný uskutečnil právní jednání směřující k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí darovací s , jméno FO, v listopadu 2018, v době uzavření budoucí smlouvy s žalobkyní dne , datum, se již nemohlo jednat o novou změnu okolností způsobilou vyvolat zánik povinnosti uzavřít kupní smlouvu s žalobkyní. Odvolací soud již jen odkazuje, na závěr dovolacího soudu, že žalovaný před uzavřením smlouvy o budoucí kupní smlouvě s žalobkyní nemohl platně převést své sestře vlastnické právo k nemovitostem ústní darovací smlouvou (§ 2057 odst. 1 o. z.). V době uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě byl žalovaný vlastníkem předmětných nemovitostí a byl oprávněn s nimi disponovat.

15. Odvolací soud vyšel ze správných skutkových zjištění soudu I. stupně, tak jak je učinil z provedeného dokazování, z nichž nepochybně vyplývá účel i podmínky uzavření budoucí smlouvy, tak jak jsou i uvedeny v písemném vyhotovení textu budoucí smlouvy.

16. Dle § 634 o. z. se právo požadovat, aby soud určil na základě smlouvy o smlouvě budoucí obsah budoucí smlouvy, se promlčí za jeden rok od posledního dne lhůty, kdy měla být budoucí smlouva uzavřena. Promlčecí lhůta upravená v § 634 o. z. dopadá na i na právo na určení obsahu budoucí smlouvy soudem, nesplnila-li zavázaná strana svou povinnost uzavřít smlouvu v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí (§ 1787 odst. 1 věta první). Promlčecí lhůta ohledně práva na určení obsahu budoucí smlouvy začíná plynout od posledního dne lhůty, kdy měla být budoucí smlouva uzavřena (§ 634 věta první o. z.). Tento den je určen pravidly obsaženými v § 1785 až § 1788 o. z. Oprávněná strana smlouvy o smlouvě budoucí může zavázanou stranu vyzvat k uzavření budoucí smlouvy v ujednané lhůtě, jinak do 1 roku od účinnosti smlouvy o smlouvě budoucí (§ 1785 o. z.). Neučiní-li tak, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká (§ 1788 odst. 1 o. z.). Jde tedy o prekluzivní lhůtu ve smyslu § 654 o. z., k jejímuž uplynutí je soud povinen přihlédnout ex offo. Neujednají-li si strany něco jiného, je zavázaná strana povinna uzavřít smlouvu bezzbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí (§ 1786).

17. Odvolací soud nadále považuje za správné zhodnocení budoucí smlouvy soudem I. stupně tak, že má všechny náležitosti platné smlouvy o smlouvě budoucí ve smyslu ustanovení § 1785 o. z., neboť obsah budoucí zamýšlené kupní smlouvy upravuje všechny podstatné parametry smlouvy kupní, byl sjednán dostatečně určitě a srozumitelně. Je rovněž zřejmé a mezi účastníky nesporné, že žalovaný kupní smlouvu obsahu sjednaného ve smlouvě o smlouvě budoucí se žalobkyní přes její opakovanou výzvu před zahájením řízení neuzavřel, nadále je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník nemovitostí, které mají být předmětem kupní smlouvy. Nesplnil tak povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co jej k tomu žalobkyně jako oprávněná osoba vyzvala v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí (§ 1786 o. z.). Žalobkyně se však nesprávně domáhala, aby byl nahrazen projev vůle žalovaného k uzavření kupní smlouvy, když ve smyslu § 1787 o. z. je oprávněna se domáhat, aby obsah smlouvy realizační určil soud.

18. Žalobkyně poté, co byla odvolacím soudem poučena, navrhla změnu petitu žaloby, jež odvolací soud svým usnesením připustil. Vycházel přitom z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 1109/2018, z nějž se podává, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od , datum, , reguluje otázku smluvního přímusu v případě smlouvy o smlouvě budoucí podstatně odlišně od zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do , datum, , dále jen „obč. zák.“. Nesplní-li totiž zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat dle § 1787 odst. 1 o. z., aby obsah budoucí smlouvy určil soud. Obsah budoucí smlouvy má být určen podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat (§ 1787 odst. 2 věta prvá o. z.). Rozhodnutí soudu se tedy neomezuje jen na nahrazení projevu vůle zavázané strany, jak tomu bylo dle předcházející právní úpravy, ale má určit obsah smlouvy. Vyhovující rozsudek proto nemá povahu deklaratorního rozsudku na plnění, ale rozsudku právotvorného, jímž soud hmotněprávní vztah mezi stranami vytváří, což má praktický dopad, jenž se projevuje v otázce vázanosti soudu žalobou. Pokud by měl rozsudek nahradit projev vůle žalovaného dle obč. zák., byl soud žalobou vázán a nemohl nijak dotvářet obsah toho, s čím měl žalovaný souhlas projevit, rozsudkem byla pouze nahrazena akceptace návrhu. Podstatně jiná je ale situace dle o.z., kdy hmotné právo výslovně povolává soud k tomu, aby podle kritérií v zákoně uvedených sám smlouvy obsah smlouvy stanovil, jedná se tedy o rozhodnutí konstitutivní, kdy soud není doslovně vázán žalobou, ale vychází z jejího obsahu a smyslu.

19. V rámci závěrečného návrhu při jednání před odvolacím soudem dne , datum, žalovaný uplatnil blíže nespecifikovanou námitku promlčení nároku žalobkyně na určení obsahu smlouvy uzavírané mezi žalobkyní a žalovaným. K výzvě odvolacího soudu pak žalovaný uvedl, že žalobkyně se svým návrhem doručeným soudu I. stupně dne , datum, domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného k uzavření kupní smlouvy tam uvedené, o čemž rozhodl i soud I. stupně odvoláním napadeným rozsudkem. Až podáním ze dne , datum, měla žalobkyně navrhnout, aby odvolací soud připustil změnu žaloby a určil obsah realizační (kupní) smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným. Dle žalovaného takto žalobkyně požaduje jiný, nový nárok, než v původní žalobě.

20. Žalovaný dále namítal, že odvolací soud připustil změnu žaloby nezákonně poté, co žalobkyně byla nepřípustně hmotněprávně poučena.

21. Přestože odvolací soud svým usnesením ze dne , datum, připustil změnu žaloby v rozsahu návrhu žalobkyně, v kontextu rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 1109/2018, je zřetelné, že se jedná o upřesnění formulace petitu žalobního návrhu vycházejícího z původních tvrzení. V posuzované věci totiž soud není vázán doslovným návrhem žalobkyně. Zákon předepisuje způsob vypořádání mezi účastníky a dle § 1787 odst. 2 o. z. určit obsah smlouvy náleží soudu.

22. Odvolací soud zdůrazňuje, že, v posuzované věci se jedná o konstitutivní rozhodnutí, kdy soud hmotněprávní vztah mezi stranami vytváří, což se projevuje mimo jiné i v otázce vázanosti soudu žalobou. Nelze proto hovořit o nepřípustném hmotněprávním poučení žalobkyně ze strany odvolacího soudu, pokud ten v rámci své vysvětlovací povinnosti při jednání, jemuž byl přítomen i žalovaný, z důvodu předvídatelnosti soudního rozhodnutí a postupu soudu, směřoval žalobkyni k odstranění nepřesností formulace žalobního petitu. Tím spíše, když již z obsahu žaloby a následných návrhů žalobkyně učiněných v průběhu řízení před soudem I. stupně vyplývá způsob uspořádání poměrů mezi účastníky směřující ke splnění povinností sjednaných budoucí smlouvou. Žádná nová, dříve neprojevená, vůle tak vytvářena není.

23. V posuzované věci byla žaloba do datové schránky soudu I. stupně doručena dne , datum, , jak vyplývá ze záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu Okresního soudu v Třebíči (č.l. 36 spisu). Jak vyplývá ze skutkových zjištění, smlouvou o budoucí kupní smlouvě se dne , datum, žalobkyně a žalovaný zavázali uzavřít kupní smlouvu nejpozději do , datum, . Žaloba, z níž bylo nepochybné, čeho se žalobkyně domáhá, byla k soudu I. stupně podána dne , datum, , tedy v roční prekluzivní lhůtě (§ 634 o. z.), jež by jinak uplynula dne , datum, .

24. Žalovaný namítal, že k promlčení došlo, pokud se žalobkyně domáhala, aby soud určil obsah smlouvy až podáním doručeným dne , datum, . Jak odvolací soud uvádí výše, nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, oprávněná smlouva může dle § 1787 o. z. požadovat, aby obsah smlouvy určil soud, přičemž obsah smlouvy má být určen podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. V posuzované věci má odvolací soud za nepochybné, že již z návrhu žalobkyně ze dne , datum, je z vylíčení rozhodujících skutečností jednoznačně zřejmé, že tato se při dodržení hmotněprávní lhůty domáhá splnění povinnosti žalovaného, uzavření realizační (kupní) smlouvy. Soud, jenž obsah smlouvy určuje na základě právního jednání představujícího smlouvu o smlouvě budoucí, proto není žalobním návrhem doslovně vázán. Odvolacím soudem připuštěná změna formulace petitu žalobního návrhu, jak vyplývá z podání ze dne , datum, , sice byla učiněna až po uplynutí jednoroční lhůty, neznamená však, že prekludovalo právo žalobkyně domáhat se, aby obsah kupní smlouvy určil soud.

25. Odvolací soud z uvedených důvodů přistoupil k změně rozsudku soudu I. stupně ve výroku I tak, že na základě obsahu a smyslu smlouvy budoucí určil obsah kupní smlouvy uzavírané mezi žalovaným a žalobkyní, aby text obsahoval zákonné náležitosti, byl formulován stručně a přehledně, a zejména vycházel z okolností uzavření budoucí smlouvy. Obsah textu takto určené kupní smlouvy přitom kopíruje text smlouvy budoucí, jak byla mezi účastníky písemně sjednána. V kupní smlouvě určený způsob a lhůta pro úhradu kupní ceny pak jen konkretizuje obecné ujednání čl. III budoucí smlouvy. Obvyklým je i způsob vypořádání kupní ceny, jejíž část je použita k úhradě zbývajícího zůstatku úvěru poskytnutého žalovanému na pořízení předmětných nemovitostí a rozdíl mezi obvyklou výší kupní ceny nemovitostí a zůstatku úvěru je vyplácen žalovanému (prodávajícímu).

26. Veden těmito úvahami odvolací soud za užití § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. výrokem II tohoto rozsudku změnil výrok I rozsudku soudu I. stupně.

27. Jak je uvedeno výše, odvolací soud shledává správné závěry soudu I. stupně o vzájemném návrhu žalovaného a v této části výrok II rozsudku soudu I. stupně jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

28. O náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně, před soudem odvolacím i v dovolacím řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl neúspěšný v řízení o jeho vzájemném návrhu. Žalobkyně byla v řízení úspěšná (posouzeno dle obsahu uplatněného nároku), nelze však přehlédnout, že při změně podmínek realizační smlouvy. Žalovaným namítaná výše kupní ceny je totiž soudním rozhodnutím upravena odlišně, než jak bylo žalobkyní původně požadováno. Nelze proto hovořit o jejím absolutním úspěchu. Odvolací soud proto z důvodu jen částečného úspěchu žalobkyně žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech tří stupňů nepřiznal.

29. Z týchž důvodů pak odvolací soud dle § 148 odst. 1 o. s. ř. dle výsledku řízení uložil účastníkům zaplatit státu náhradu nákladů řízení, které stát platil z titulu znalečného vyplaceného v řízení před soudem I. stupně ve výši celkem 15 500 Kč, každému rovným dílem. Z obsahu spisu současně nevyplývají žádné skutečnosti, jež by svědčily o tom, že u žalobkyně či žalovaného jsou splněny podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.