37 CO 99/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ladislava Palatina a soudců JUDr. Jiřího Sýkory a Mgr. Miluše Pěchové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa o nahrazení projevu vůle o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 16. 12. 2021, č.j. 12 C 287/2020-176

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 67.021 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

1. V záhlaví citovaným rozsudkem soud I. stupně vyhověl žalobě, jíž se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobcem kupní smlouvu o převodu nemovitých věcí a to pozemků parcelní [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] spoluvlastnického podílu ve výši ideální 1/4 k pozemku parcelní [číslo] zapsaném na listu vlastnictví [číslo] vše pro [katastrální uzemí], [územní celek], vedených [anonymizováno] úřadem pro [anonymizována dvě slova] [obec], (dále jen„ předmětné nemovitosti“) za kupní cenu ve výši celkem 2.200.000 Kč splatnou ve lhůtě do 5 dnů od provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch kupujícího (ve znění, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku soudu I. stupně) a žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 144.597,13 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce (výrok II.).

2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný, jenž soudu I. stupně vytýkal, že nepřihlédl k jím tvrzeným skutečnostem, dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení, přičemž řízení trpí vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalovaný považuje za nesprávný závěr soudu I. stupně, že odstoupení žalovaného od smlouvy o smlouvě budoucí kupní je nicotné, aniž zdůvodnil, na základě jakých skutečností k tomu dospěl a zda na straně žalobce došlo k podstatnému porušení smlouvy o smlouvě budoucí kupní (dále jen„ smlouva o smlouvě budoucí“). Smlouvou o smlouvě budoucí si přitom strany ujednaly, že kupní cena za nemovitosti bude uhrazena„ po podpisu budoucí kupní smlouvy“ na úschovní účet. Žalovaný přitom uvedené ustanovení vnímal tak, že cena bude zaplacena po uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Sporný výraz připouští různý výklad a bylo proto podstatným porušením smlouvy ze strany žalobce, když po uzavření smlouvy o smlouvě budoucí tyto podmínky změnil. Pokud by žalovanému bylo známo, že kupní cena bude uhrazena až ve lhůtě 30 dnů od uzavření vlastní kupní smlouvy, smlouvu o smlouvě budoucí by neuzavřel. Soud I. stupně se přitom odstoupením od smlouvy o smlouvě budoucí fakticky vůbec nezabýval. I za předpokladu, že odstoupení žalovaného od smlouvy o smlouvě budoucí bylo neplatné, povinnost žalovaného uzavřít kupní smlouvu zanikla ve smyslu ustanovení § 1788 odst. 2 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, neboť žalobce vyvolal podstatnou změnu okolností spočívající v prodlužování lhůty splatnosti kupní ceny tak, že povinnost žalovaného o kupní smlouvu uzavřít zanikla. Soud prvního stupně se přitom změnou okolností vůbec nezabýval. Dále žalovaný namítal, že soud I. stupně, ač jednání dne 5. 10. 2021 odročil za účelem předložení závěrečných návrhů, dne 29. 11. 2021 připustil změnu žaloby, jež spočívala ve způsobu úhrady kupní ceny za nemovitosti tak, že kupní cena bude žalobcem zaplacena do pěti dnů po provedení vkladu vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí, což pro žalovaného představuje neúměrné riziko. Nově uvedený způsob úhrady kupní ceny přitom vyžaduje, aby byla prokázána existence finanční částky k úhradě kupní ceny. Právě způsob úhrady kupní ceny přitom vedl k rozporům mezi žalobcem a žalovaným a vyústil v odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí. Změnu žaloby soud I. stupně připustil až po koncentraci řízení, v čemž žalovaný spatřuje odepření práva na spravedlivý proces a nastolení nerovnosti mezi účastníky řízení. Žalovaný proto navrhl, aby rozsudek soudu I. stupně byl změněn tak, že se žaloba zamítá, a žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

3. Žalobce shledal argumentaci žalovaného lichou, zdůraznil připravenost žalobce uzavřít kupní smlouvu a uhradit sjednanou kupní cenu. Navrhl proto rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdit.

4. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání (§ 201 a § 202 a contrario zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

5. V posuzované věci byl předmětem sporu nárok žalobce, jenž se žalobou doručenou soudu I. stupně dne 28. 11. 2020 domáhal, aby soud nahradil projev vůle žalovaného, coby prodávajícího, uzavřít s ním, coby kupujícím, kupní smlouvu o převodu předmětných nemovitostí za celkovou kupní cenu 2.200.000 Kč, neboť žalovaný ve sjednané lhůtě (do 15. 11. 2020) nesplnil svůj závazek ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní.

6. Byť žalovaný předmětné nemovitosti kupní smlouvou ze dne 16. 11. 2020 prodal [právnická osoba] [obec], spol. s.r.o. za kupní cenu 2.640.000 Kč, ještě před provedením vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí bylo žalovanému soudem I. stupně nařízeným předběžným opatřením ze dne 3. 12. 2020, č.j. 12 C 287/2020-46, zakázáno nakládat s předmětnými nemovitostmi. K provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch [anonymizováno] [obec], spol. s.r.o. tak nedošlo. Vlastníkem předmětných nemovitostí je v katastru nemovitostí nadále evidován žalovaný a je tak splněna i podmínka pasivní věcné legitimace žalovaného.

7. Odvolací soud hledává správnými skutková zjištění soudu I. stupně, na něž pro stručnost odkazuje. Z nich se podává, že dne 2. 10. 2020 uzavřel žalovaný, budoucí prodávající, se žalobcem, budoucím kupujícím, smlouvu o smlouvě budoucí, jejímž předmětem byl závazek ve lhůtě do 15. 11. 2020 uzavřít kupní smlouvu, jíž žalovaný za sjednanou kupní cenu 2.200.000 Kč odprodá žalobci předmětné nemovitosti. Důvodem uzavření budoucí smlouvy bylo, aby žalobce mohl zajistit a připravit potřebné finanční prostředky k zakoupení předmětných nemovitostí a doložit budoucí smlouvu své bankovní instituce (čl. II smlouvy budoucí). Současně bylo ujednáno, že celá uvedená kupní cena bude uhrazena žalobcem„ po podpisu budoucí kupní smlouvy ve prospěch žalovaného bezhotovostním převodem na úschovní účet“, přičemž kupní smlouvu a návrh na vklad žalobce zajistí a předloží je žalovanému, po uzavření kupní smlouva zůstane ve správě uschovatele, jenž ji po obdržení kupní ceny 2.200.000 Kč odešle na příslušný katastrální úřad (čl. III smlouvy budoucí). K uzavření této kupní smlouvy však do 15. 11. 2020, ani později, nedošlo.

8. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že při jednání před soudem I. stupně dne 5. 10. 2021 byli účastníci poučeni ve smyslu ustanovení § 119a o. s. ř. K návrhu žalobce ze dne 19. 10. 2021 soud I. stupně usnesením ze dne 24. 11. 2021, č.j. 12 C 287/2020-158, jež nabylo právní moci dne 29. 11. 2021, připustil změnu žaloby spočívající ve změně textu kupní smlouvy týkajícím se označení smluvních stran (nově smluvní stranou smlouvy není správce kupní ceny a zmocněnec pro vkladové řízení) a v textu čl. III. odst. 2 ve způsobu úhrady kupní ceny (namísto povinnosti kupujícího zaplatit kupní cenu„ ve lhůtě do 30 dnů od data podpisu této kupní smlouvy všemi zúčastněnými do úschovy správce“ je nově kupující povinen zaplatit kupní cenu„ ve lhůtě 5 dnů od provedené vkladu vlastnického práva ve prospěch kupujícího dle této smlouvy, a to na bankovní účet prodávajícího uvedený v záhlaví této smlouvy“).

9. Žalovaný namítal, že soud I. stupně připustil změnu žaloby„ až po koncentraci řízení“, v čemž spatřuje nerovnost mezi účastníky a porušení práva na spravedlivý proces. Odvolací soud shledává tuto námitku žalovaného nedůvodnou. Nelze totiž odhlédnout od skutečnosti, že k dotazu soudu I. stupně se žalovaný svým podáním doručeným soudu I. stupně dne 9. 12. 2021 ke změně žaloby vyjádřil, zrekapituloval svá skutková tvrzení a výslovně sdělil, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, aniž jakékoliv doplnění dokazování navrhl. Za popsané situace odvolací soud neshledává, že by postup soudu I. stupně mohl mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

10. Odvolací soud shledává nedůvodnou i námitku žalovaného, že rozsudek soudu I. stupně je nepřezkoumatelný. Byť odvoláním napadený rozsudek je poměrně stručný, soud I. stupně vyslovil jednoznačný právní závěr, když předtím přesvědčivě a logicky uvedl, z jakých důkazů vyšel, i jak je hodnotil. Ke skutkovým zjištěním soudu I. stupně, jak jsou uvedeny v odůvodnění napadeného rozsudku, nemá odvolací soud připomínek a zcela se s nimi ztotožňuje. Ostatně ani v podaném odvolání žalovaný skutková zjištění soudu I. stupně nezpochybnil a žádné nové přípustné skutečnosti neuvedl.

11. Na základě uvedených skutkových zjištění soud I. stupně učinil správný právní závěr, že žaloba na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít kupní smlouvy byla podána důvodně. Žalovaný uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí, obsah této smlouvy se pak ve všech podstatných parametrech kryje s obsahem smlouvy kupní, ohledně níž má být projev vůle žalovaného nahrazen. V kupní smlouvě stanovený způsob a lhůta pro úhradu kupní ceny pak jen konkretizuje obecné ujednání čl. III budoucí smlouvy. Za zcela obvyklý soud I. stupně správně vyhodnotil i způsob vypořádání kupní ceny.

12. Odvolací soud shledává uvedený závěr soudu I. stupně správným. Celková kupní cena za převáděné nemovitosti byla v budoucí smlouvě sjednána ve výši 2.200.000 Kč, v téže výši je uvedena i v rozsudku soudu I. stupně (č.l. III odst. 1 kupní smlouvy). Podmínky úhrady kupní ceny byly obecně sjednány budoucí smlouvou (čl. III. budoucí smlouvy). Způsob úhrady kupní ceny, tak jak je uveden v rozsudku soudu I. stupně (č.l. III odst. 1 kupní smlouvy), neodporuje způsobu úhrady kupní ceny, jak byl účastníky ujednán ve smlouvě, a není ani vyloučen zákonem. Ostatně nahrazení smluvního konsensu s sebou v posuzované věci nese i potřebu určení obsahu kupní smlouvy. Žalovaným namítané„ neúměrné riziko“ při stanoveném způsobu úhrady kupní ceny pak představuje jím subjektivně vnímanou nejistotu při sjednání podmínek převodu nemovitostí. Soud I. stupně se správně vypořádal i s obranou žalovaného, jenž měl při uzavření budoucí smlouvy předpokládat, že kupní cena bude uhrazena po podpisu budoucí smlouvy před podpisem smlouvy kupní. Odvolací soud pak na logický závěr soudu I. stupně (odst. 13 napadeného rozsudku) odkazuje.

13. Lze přitakat odvolací námitce žalovaného, že není správný závěr soudu prvního stupně o tom, že odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí je zcela nicotné, ostatně pojem„ nicotné právní jednání“ zákon č. 89/2012, občanský zákoník, dále jen„ o.z.“, ani nepoužívá. Současně však provedené dokazování nesvědčí tomu, že odstoupení od smlouvy, které žalovaný učinil, vyvolalo očekávané účinky. Z dokazování provedeného soudem I. stupně totiž nevyplývají skutková zjištění, z nichž lze dovodit na straně žalobce prodlení, pro které nebyla kupní smlouva uzavřena, či jiné skutečnosti, pro které byl žalovaný oprávněn od smlouvy o smlouvě budoucí odstoupit. Ani v odvolacím řízení pak žalovaný žádné takové skutečnosti netvrdí a k jejich prokázání důkazy nenavrhuje. Nelze proto učinit závěr o existenci zákonných důvodů pro odstoupení od smlouvy.

14. Odvolací soud shledává nedůvodnou odvolací námitku žalovaného, pokud poukazoval na zánik jeho povinnosti uzavřít kupní smlouvu z důvodu podstatné změny okolností spočívající v prodlužování splatnosti kupní ceny žalobcem. Soud I. stupně na základě jím provedeného dokazování žádné jednání žalobce směřující k prodloužení lhůty splatnosti kupní ceny neshledal, naopak na základě mailové komunikace mezi účastníky a Mgr. [jméno] [příjmení] a výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vzal za prokázané, že to byl právě žalovaný, jenž vystupoval s výhradami k připravované kupní smlouvě a nesouhlasil se sjednanou standartní splatností kupní ceny. Za změnu výchozích okolností takové intenzity, pro niž nelze rozumně po žalovaném požadovat uzavření kupní smlouvy, pak nelze považovat ani to, že žalovaný zajistil zájemce o koupi předmětných nemovitostí, jenž byl připraven zaplatit kupní cenu okamžitě a vyšší, než bylo ve smlouvě o smlouvě budoucí účastníky ujednáno.

15. Žalovaný dále namítal, že odvoláním napadeným rozsudkem byl zcela nepřípustně zatížen povinnostmi nezatížit předmětné nemovitosti právem třetí osoby a zdržet se úkonů, jež vedly ke snížení hodnoty předmětných nemovitostí či ke zmaření převodu vlastnického práva k nim (čl. VI. kupní smlouvy). K tomu odvolací soud dodává, že se jedná o poměrně obvyklé ustanovení v souladu se smyslem kupní smlouvy, jež smlouvy běžně obsahují, podstatným způsobem žádnou z procesních stran neomezuje a směřuje k realizaci převodu vlastnického práva. Ostatně k uvedenému se žalovaný již zavázal ve smlouvě o smlouvě budoucí (čl. IV) a v širším rozsahu mu omezení byla uložena předběžným opatřením nařízeným usnesením soudu I. stupně ze dne 3. 12. 2020, č.j. 12 C 287/2020-46.

16. Odvolací soud shledal správným i výrok II. rozsudku soudu I. stupně o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, které soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal v řízení úspěšnému žalobci a jejich výši i správně vyčíslil.

17. Veden těmito úvahami odvolací soud za užití § 219 o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil.

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný byl zavázán zaplatit v odvolacím řízení úspěšnému žalobci k rukám jeho advokáta na náhradě účelně vynaložených nákladů tohoto řízení částku 67.021 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.). Uvedená částka sestává z odměny advokáta žalobce za tři úkony právní služby, a to vyjádření k odvolání žalovaného, poradu s žalobcem a účast při jednání před odvolacím soudem (§ 11 odst. 1 písm. c/, k/, g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen„ vyhláška“), ve výši 17.100 Kč za jeden úkon právní služby (§ 7 bod 6, § 8 odst. 1 vyhlášky), dále částky paušálních náhrad hotových výdajů advokáta za tři úkony po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky), cestovních výdajů dle § 13 odst. 1, 5 vyhlášky ve výši 3.190 Kč ze sídla advokátní kanceláře v Praze do sídla Krajského soudu v Brně a zpět (416 km) při sazbě náhrad 4,70 Kč za 1 km, průměrné spotřebě vozidla použitého k cestě 6,00 l/ 100 km, ceně paliva (motorové nafty) 49,50 Kč za 1 l a z částky 11.631 Kč představující 21 % DPH z odměny a náhrad (§ 137 odst. 1, odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).