37 Co 99/2025

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ladislava Palatina a soudců JUDr. Jiřího Sýkory a Mgr. Miluše Pěchové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 26. 2. 2025, č. j. 6 C 276/2023-91

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I mění tak, že se určuje, že žalobkyně Jméno žalobkyně, rodné číslo RČ, je vlastníkem pozemků číslo, jehož součástí je stavba v obci adresa, č. p. číslo, rodinný dům, a parcelní č. číslo, vše v katastrálním území adresa.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 43 131 Kč do tří dnů od jeho právní moci k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. V záhlaví citovaným rozsudkem bylo určeno, že žalobce je vlastníkem pozemků st. p. č. číslo (jehož součástí je stavba v obci adresa, č. p. číslo, rodinný dům) a p. č. číslo, které leží v katastrálním území adresa, dále jen „předmětné nemovitosti“ (výrok I), žalovaný zavázán k povinností zaplatit žalobci zastoupenému hmotněprávní opatrovnicí Jméno žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 30 991,29 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám Jméno advokátky, advokátky (výrok II).

2. Proti uvedenému rozsudku podal odvolání žalovaný, jenž zpochybnil důvěryhodnost a relevanci znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO o duševním stavu žalobce, jakož i jeho závěr o podstatném narušení a snížení rozpoznávací a ovládací schopnosti žalobce právně jednat. Poukázal na neúplnost znaleckého posudku, pokud znalec vyšel pouze ze zdravotnické dokumentace a pohovoru se žalobcem, což žalovaný nepovažuje za dostačující. Znalec neučinil ani dostatečná zjištění o osobních poměrech žalobce, o tom, jak fungoval v každodenním životě, zajišťoval svoje potřeby a hospodařil s finančními prostředky. Žalovaný namítl, že přestože žalobce údajně trpěl duševní poruchou po dobu 20 let, byl schopen normálně fungovat. Dle žalovaného soud I. stupně pochybnosti o správnosti závěrů posudku nerozptýlil, pokud rezignoval na provedení výslechu znalce a spokojil se pouze s písemným vyhotovením znaleckého posudku. Navrhl proto doplnění znaleckého posudku a provedení výslechu znalce o tom, jak žalobce fungoval v běžných životních situacích. Současně namítl, že soud I. stupně nepřihlédl k tomu, zda právní jednání žalobce bylo či nebylo k prospěchu žalobce. Žalovaný zdůraznil, že stavba, jež byla předmětem zpochybněného právního jednání, je v havarijním stavu, žalobce se o ni nijak nestará a je určena k demolici, což pro žalobce představovalo značné finanční i právní riziko. Kupní cena za předmětné nemovitosti ve výši 100 000 Kč, jež žalovaný považuje za přiměřenou, přitom zohlednila i náklady na demolici a rizika s tímto spojená. Bez zohlednění prospěchu právního jednání pro žalobce je právní posouzení soudu I. stupně neúplné. Současně žalovaný namítl, že žalobce podstatnou část řízení postrádal procesní způsobilost. Pokud skutečně trpěl duševní poruchou, která narušovala a snižovala jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti ve vztahu ke smlouvě, těžko mohl v takové věci podat žalobu a zmocnit svého zástupce, aby jej v řízení zastupoval. Žalovaný nesouhlasil ani s výrokem o nákladech řízení, kdy měl za to, že každý z účastníků by měl své náklady nést sám. Uvedl, že byl v dobré víře o tom, že žalobce žádnou duševní poruchou netrpí, neboť nebyla objektivně rozpoznatelná. Byl proto přesvědčen o nedůvodnosti žaloby a se zdravotním stavem žalobce seznámen až na základě znaleckého posudku. Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně změnil tak, že žalobu zamítne.

3. Žalobce k odvolání žalovaného uvedl, že rozsudek soudu I. stupně považuje za správný a navrhl, aby byl odvolacím soudem potvrzen. Pokud žalovaný namítal nedostatečná zjištění o osobních poměrech a fungování žalobce, ve spise byl založen spis Okresního soudu ve adresa, jenž rozhodoval o omezení svéprávnosti žalobce. Stejně tak není pravdivé tvrzení, že se nemovitosti nachází v havarijním stavu a jsou určeny k demolici, naopak opatrovnice žalobce se stavebním inženýrem po prohlídce učinili zjištění, že dům je sice neobyvatelný, vyžaduje stavební úpravy, ale demolice není nutná. Žalobce doložil odhad tržní ceny předmětných nemovitostí realitním makléřem ve výši 1 300 000 Kč. Tvrzení žalovaného o prospěšnosti převodu předmětných nemovitostí pro žalobce za kupní cenu 100 000 Kč je proto zcela mylné. Žalobce současně namítl, že žalovanému bylo známo, že žalobce fakticky žije mimo své původní bydliště, v Domě sociálních služeb adresa, kde dokonce žalobce žalovaný osobně navštívil a z webových stránek zařízení jednoznačně vyplývá, pro jaký typ pacientů je zařízení určeno, což při potřebné míře opatrnosti mohl žalovaný zjistit.

4. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání (§ 201 a § 202 a contrario o. s. ř.) bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), doplnil dokazování výpisem z katastru nemovitostí, LV číslo pro obec a k.ú. adresa, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

5. V průběhu odvolacího řízení žalobce dne datum zemřel. Okresní soud ve adresa usnesením ze dne datum, č. j. číslo, jenž nabylo právní moci dne datum, potvrdil, že dědictví po žalobci s výhradou soupisu nabyla pozůstalá dcera Jméno žalobkyně jako jediná dědička. Předmětem vypořádané pozůstalosti přitom nebyla práva a povinnost spojená s řízením vedeným v posuzované právní věci. Odvolací soud proto usnesením ze dne datum, č. j. číslo, ve znění opravného usnesení ze dne datum, č. j. číslo, rozhodl dle § 107 odst. 1, 2 o. s. ř., že v řízení bude na místo žalobce jméno FO pokračováno s Jméno žalobkyně.

6. Odvolací soud z výpisu z katastru nemovitostí LV číslo pro obec a k. ú. adresa učinil zjištění, že ke dni datum byl jako vlastník pozemku parc. č. St. číslo, jehož součástí je stavba č. p. číslo, rodinný dům, a pozemku parc. č. číslo zapsán žalovaný.

7. Při jednání před odvolacím soudem dne datum žalobkyně navrhla změnu žaloby tak, aby s ohledem na úmrtí žalobce a její vstup do řízení bylo rozhodnuto, že se určuje, že žalobkyně Jméno žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitostí. Odvolací soud při jednání dle § 95 odst. 1 o. s. ř. navrhovanou změnu žaloby připustil.

8. Odvolací soud shledává zcela nedůvodnou námitku žalovaného, že soud I. stupně se nesprávně spokojil pouze s písemným vyhotovením znaleckého posudku a nepřistoupil k výslechu znalce tituly před jménem jméno FO. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalovanému (jeho zástupci) bylo písemné vyhotovení znaleckého posudku doručeno dne datum (doručenka do vlastních rukou a potvrzení o dodání do datové schránky č. l. 63 verte spisu) s výzvou, nechť své námitky ke znaleckému posudku vyjádří do 15 dnů ode dne doručení znaleckého posudku s tím, že jinak bude mít soud I. stupně za to, že osobní účast znalce při jednání nepožaduje. Na uvedenou výzvu žalovaný nijak nereagoval, a to ani po provedení důkazu sdělením obsahu znaleckého posudku ani po poučení dle § 118b odst. 1 o. s. ř. při jednání před soudem I. stupně dne datum. Žalovaný tedy v průběhu řízení před soudem I. stupně zjištění učiněné na základě uvedeného znaleckého posudku nijak nezpochybnil. Ostatně žádnou podstatnou skutečnost neuvedl ani v podaném odvolání.

9. Odvolací soud shledává nedůvodnou rovněž námitku žalovaného, že žalovaný, trpěl-li duševní poruchou, nemohl platně udělit plnou moc pro zastupování řízení v posuzované věci své právní zástupkyni. Vyslovenou námitkou se zabýval již soud I. stupně. Ten v odstavcích 21 až 24 odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku správně uvedl, že skutečnost, kdy opatrovník jmenovaný žalobci v řízení o omezení svéprávnosti za žalobce jednal při posledním jednání v posuzované věci před soudem I. stupně dne datum, kdy došlo k vyhlášení rozsudku. Odvolací soud uzavřel shodně se soudem I. stupně v kontextu usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. číslo, že uvedeným postupem opatrovnice žalobce schválila jednání učiněné žalobcem bez zástupčího oprávnění. Nedostatek procesní plné moci, jenž je odstranitelným nedostatkem podmínky řízení, byl tímto bezpochyby zhojen.

10. Odvolací soud proto shledává správným skutkový stav, tak jak byl zjištěn soudem I. stupně, jak je uveden v odstavci 19 a nepochybně vyplývá ze skutkových zjištění podrobně uvedených v odstavcích 9 až 17 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně. Na něm soud I. stupně poté vystavěn i zcela správný právní závěr, že žalobce při uzavírání kupní smlouvy s žalovaným dne datum o prodeji předmětných nemovitostí jednal v duševní poruše, kdy jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly podstatným způsobem narušené, pročež popsané právní jednání je absolutně neplatné dle § 581 věty druhé o. z. Odvolací soud proto shledává správným závěr soudu I. stupně, že žalobce jméno FO své vlastnické právo k předmětným nemovitostem nepozbyl.

11. Nedůvodnou shledává odvolací soud rovněž námitku žalovaného, že prodej předmětných nemovitostí byl snad ku prospěchu žalobce. Žádné skutečnosti svědčící prospěchu žalobce v souvislosti s prodejem předmětných nemovitostí žalovaný v řízení před soudem I. stupně netvrdil a nevyplývají ani ze skutkových zjištění soudu I. stupně.

12. S ohledem na procesní nástupnictví na straně žalobce se odvolací soud nově zabýval i otázkou naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví žalobkyně k předmětným nemovitostem. Dospěl k závěru, že i po připuštění změny žaloby v průběhu odvolacího řízení svědčí žalobkyni naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k předmětným nemovitostem dle § 80 o. s. ř.

13. Žalovaný je nadále zapsán jako vlastník předmětných nemovitostí v katastru nemovitostí, žalobkyně naopak nyní tvrdí, že jí svědčí vlastnické právo.

14. Smyslem žaloby na určení vlastnického práva právního předchůdce žalobkyně je zjištění, zda tato věc má být projednána v dědickém řízení, kam patří všechny věci, které zůstavitel vlastnil ke dni úmrtí. V řízení o pozůstalosti jméno FO vedeném před Okresním soudem ve adresa pod sp. zn. číslo, jež již bylo pravomocně skončeno, nebylo ke spornému majetku (předmětným nemovitostem) přihlédnuto. Zákon výslovně stanoví, že spor o majetek patřící do pozůstalosti, jenž se řízení o pozůstalosti neřeší, protože se k němu nepřihlíží, je možné vyřešit co do základu i výše pouze ve sporném řízení zahájeném žalobou dle § 189 odst. 1 z. ř. s. Rozhodnutí v dědickém řízení se totiž nedotýká práv třetích osob, které účastníky tohoto dědického řízení nebyly. Žalobkyně proto nemohla uplatnit svá práva k předmětným nemovitostem v řízení o pozůstalosti, ale může se jich domáhat žalobou ve sporném řízení, jak učinila návrhem na změnu žaloby, jenž odvolací soud připustil.

15. Lze proto učinit jednoznačný závěr o existenci naléhavého právního zájmu žalobkyně, jediné dědičky zůstavitele jméno FO, dle § 80 o. s. ř. na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, které nebyly v řízení o pozůstalosti zůstavitele jméno FO projednány.

16. Za popsané situace jsou naplněny podmínky k tomu, aby soud deklaroval, že žalobkyně je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí.

17. Veden těmito úvahami odvolací soud za užití § 220 odst. 1 o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku I změnil, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně i před soudem odvolacím bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že v řízení úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši celkem 43 131 Kč.

19. Odvolací soud vyšel ze správného výpočtu nákladů řízení před soudem I. stupně, jak jsou uvedeny v odstavcích 30 až 39 odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku, když přiznal v řízení před soudem I. stupně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení v plném rozsahu ve výši celkem 30 991,00 Kč. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen zaplatit v odvolacím řízení zcela úspěšné žalobkyni (procesnímu nástupci původního žalobce) k rukám její advokátky (149 odst. 1 o. s. ř.) na náhradě účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení částku 12 140 Kč. Uvedená částka sestává z odměny za náklady právního zastoupení advokátem za dva úkony právní služby, a to vyjádření k odvolání žalovaného ze dne datum a účast při jednání před odvolacím soudem dne datum (§ 11 odst. 1 písm. k/, g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném k datum, dále jen „vyhláška“), ve výši 5 620 Kč za jeden úkon právní služby (§ 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a/ vyhlášky), z částky paušálních náhrad hotových výdajů advokáta za dva úkony (po 450 Kč) ve výši 900 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky). Proti tomuto rozhodnutí je možno podat dovolání do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvém stupni, přičemž dovolání bude přípustné při splnění podmínek obsažených v § 237 o. s. ř.