38 Co 11/2025

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudkyň JUDr. Jitky Levové a JUDr. Ireny Vitovské ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 12.448 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 16. 9. 2024, č. j. 2119 C 14/2023 – 419

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce 2.504,70 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Městský soud v Brně jako soud I. stupně uložil v záhlaví označeným rozhodnutím žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 12.447 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení (výrok I.) a povinnost zaplatit na nákladech řízení částku 24.232 Kč (výrok II.), to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud I. stupně po provedeném dokazování ke zjištění skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalobkyni po skončení nájmu vznikla povinnost složenou jistotu žalobkyni v plné výši vrátit. Jednotlivé položky tvrzené žalovanou jako její nároky z titulu náhrady škody, které uplatnila jako obranu do žalované částky, soud hodnotil jako běžné opotřebení bytu ve smyslu ust. § 2293 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná částka sestává z nevráceného přeplatku na službách ve výši 8.227,71 Kč, z částky 1.320 Kč vynaložené žalobkyní na opravu okenního pantu a částky 2.400 Kč z titulu opožděně předloženého vyúčtování služeb za rok , rok, dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. K tvrzení žalované ke vzniklé škodě (plotýnka sporáku, poškození foukané izolace, poškozené dveře vlhkostí, odcizení sítě do oken, chybějící světla, chybějící dveře do kuchyně), žalovaná neoznačila žádné důkazy. Žalobkyni, která byla v řízení plně úspěšná, soud přiznal právo na náhradu jeho nákladů v částce celkem 24.232 Kč.

2. Proti shora uvedenému rozsudku žalovaná podala odvolání z důvodů dle ustanovení § 205 odst. 2 písm. b), c), e) a g) o. s. ř. a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, popř. žalobu zamítl. Soud I. stupně zcela jednostranně přisvědčil pouze tvrzením a důkazům předkládaným žalobkyní a svědčícím ve prospěch jejího tvrzení. Ve sporu mezi účastníky jde o řadu dílčích majetkových položek, avšak soud I. stupně ve všech dílčích položkách zjistil i právně vyhodnotil skutkový stav ve prospěch žalobkyně a v neprospěch žalované. Soud žalovanou nepoučil podle § 118a o. s. ř. o riziku neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene, a to ani na výslovnou žádost jejího zástupce, který o toto poučení požádal. Žádné poučení podle § 118a, § 118b o. s. ř. dáno nebylo.

3. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení a ve vyjádření k odvolání žalované uvedla, že soud I. stupně celou věc projednal velmi podrobně, ve věci se konala celá řada poměrně dlouhých jednání, kdy soud velmi podrobně provedl velké množství důkazů, ať už šlo o důkazy listinné, výslechy svědků či výslechy účastníků. I proto je argumentace žalované, že neměla být řádně poučena, a že rozhodnutí pro ni bylo překvapivé, zcela lichá. Byla to naopak ona, jejíž tvrzení a rozšiřování tvrzení bylo zmatečné, vnitřně rozporné a protiřečící si a v podstatě šlo o účelové reakce na žalobní tvrzení. V průběhu řízení bylo jasně prokázáno, že nárok žalobkyně je dán. Co se týká údajné škody, kterou měla na bytu a jeho vybavení způsobit, bylo břemeno tvrzení a důkazní na straně žalované, aby svůj údajný nárok na náhradu škody prokázala, což se však nestalo. Závěrem uvedla, že byt užívala 8 let a většina vytýkaných škod nejsou žádná poškození, ale obvyklá opotřebení.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o.s.ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu napadeném opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

5. Ze spisu soudu I. stupně sp. zn. 2119 C 14/2023 odvolací soud zjistil, že v dané věci se konala celkem 4 jednání. Dne , datum, provedl soud řadu listinných důkazů tak, jak jsou zachyceny v protokolu o jednání, účastnice byly poučeny podle ustanovení § 15a a § 17, § 118b odst. 1, § 118a odst. 1, 3, § 118b odst. 1 o. s. ř. a jednání bylo odročeno na , datum, . U tohoto jednání provedl soud důkaz čtením podstatného obsahu listinných důkazů, čtením SMS komunikace, k nimž dostaly účastnice dostatečný prostor k vyjádření. Závěrem jednání jim bylo připomenuto poučení dle ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. o koncentraci řízení a jednání bylo odročeno na , datum, , kdy soud provedl dokazování výslechem svědků , jméno FO, (manžel žalobkyně), , jméno FO, (manžel žalované) a jednání odročil na , datum, , kdy byl proveden důkaz fotodokumentací, dále důkazy listinné a důkaz podrobným výslechem obou účastnic řízení. Před skončením jednání byly obě účastnice řádně poučeny dle ustanovení § 119a odst. 1 o. s. ř.

6. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. rozhodl odvolací soud o odvolání žalované proti napadenému rozsudku bez nařízení jednání.

7. Podle § 2254 odst. 2 občanského zákoníku, při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

8. Podle 2293 odst. 1 občanského zákoníku, nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.

9. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty v platném znění, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího10. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty v platném znění, jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.

11. Po přezkoumání napadeného rozsudku a řízení jeho vydání předcházející, s přihlédnutím k výše uvedeným ustanovením občanského zákoníku, dospěl odvolací soud k závěru, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí dostatečným způsobem vyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů a právními závěry soudu, který řízení nezatížil žádnými procesními vadami, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Soud I. stupně v odůvodnění napadeného rozhodnutí logicky a správně uvedl, co a z jakých důkazů má za prokázáno a důkazy správně hodnotil dle ustanovení § 132 o. s. ř. Tento postup soudu I. stupně má odvolací soud za správný a nemá vůči němu žádných výhrad. Z protokolů o jednání před soudem I. stupně je pak zcela zřejmé, že soud poskytl opakovaně oběma účastnicím řízení (za přítomnosti jejich právních zástupců) poučení podle § 118a, § 118b o. s. ř. a tím splnil poučovací povinnost, kterou mu zákon ukládá.

12. Pokud jde o obranu žalované, při uplatnění nároku na náhradu škody je třeba prokázat splnění základních předpokladů pro vznik povinnosti k náhradě způsobené škody, k nimž náleží porušení právní povinnosti, vznik škody jako majetkové újmy a příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vzniklou škodou. Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva (§ 2910 občanského zákoníku). Odvolací soud je ve shodě se soudem I. stupně, že předpoklady odpovědnosti za škodu, která měla žalované vzniknout jednáním žalobkyně, v řízení prokázány nebyly. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř., účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Za situace, kdy odvolání žalované neobsahuje zásadně nic jiného než opakování stejných námitek, které uváděla před soudem I. stupně, odvolací soud má za správné i právní posouzení věci, k němuž tento soud, s ohledem na výše uvedená ustanovení občanského zákoníku, dospěl.

13. Závěrem odvolací soud poznamenává, že oprava okenního pantu není ve smyslu nařízení vlády č. 308/2015 Sb. o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu, drobnou opravou související s užíváním bytu a jeho běžnou údržbou.

14. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek v celém rozsahu potvrdil jako věcně správný (§ 219 o. s. ř.).

15. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná, přiznal právo na náhradu jejích nákladů v částce celkem 2.504,70 Kč sestávající se z odměny právního zástupce žalobkyně za poskytnutí jednoho úkonu právní služby v sazbě 1.620 Kč podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. k), v návaznosti na § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (vyjádření k odvolání), z náhrady hotových výdajů 1x 450 Kč režijní paušál podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1994 Sb. v platném znění a z 21 % DPH 434,70 Kč z přiznané odměny a náhrady hotových výdajů (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

16. Lhůtu k náhradě nákladů odvolacího řízení stanovil odvolací soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.