38 CO 119/2021

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudců JUDr. Ireny Vitovské a JUDr. Ladislava Palatina ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) jméno příjmení , datum narození 2) jméno příjmení , datum narození oba bytem adresa oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení relativní neúčinnosti právního jednání o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 18. 3. 2021 č. j. 14 C 105/2020-156

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku I. potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku II. mění tak, že žalobce je povinen nahradit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 39.843,53 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

III. Žalobce je povinen nahradit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na nákladech odvolacího řízení částku 11.641,14 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Okresní soud v Hodoníně jako soud I. stupně zamítl v záhlaví označeným rozsudkem žalobu o určení, že kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená [jméno] [příjmení], narozeným [datum], [rodné číslo], trvale bytem [adresa], [rodné číslo], trvale bytem [adresa], jako prodávajícími, na základě které tito prodali žalovaným jako kupujícím pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] orná půda a parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba stojící na tomto pozemku s [adresa] rodinný dům, vše nacházející se v k. ú. [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], je vůči osobě žalobce relativně neúčinným právním jednáním (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovaným náklady řízení ve výši 40.659,53 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.)

2. Shora uvedeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl o žalobě doručené dne [datum], na jejímž základě se žalobce domáhal určení, že kupní smlouva ze dne [datum], uzavřená mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalovanými o převodu nemovitostí, je vůči žalobci relativně neúčinným právním jednáním. [jméno] [příjmení] je dlužníkem žalobce z titulu náhrady škody ve výši 7.701.000 Kč, kterou mu způsobil trestným činem podvodu a pohledávka z titulu náhrady škody byla žalobci přiznána rozsudkem Krajského soudu v [obec] ze dne 23. 10. 2019 č. j. 52 T 10/2019 – 966, který nabyl právní moci dne [datum]. Předmětná kupní smlouva byla uzavřena s úmyslem zkrátit uspokojení pohledávky žalobce. Námitku promlčení, kterou žalovaní uplatnili, má žalobce za odporující dobrým mravům, neboť pohledávka vznikla z trestného činu.

3. Žalovaní nárok žalobce neuznali a navrhli zamítnutí žaloby, s odůvodněním, že byla podána opožděně, neboť počátek pětileté promlčecí doby nutno počítat od okamžiku doručení návrhu na provedení vkladu vlastnického práva příslušnému katastrálnímu úřadu, k čemuž došlo [datum] O úmyslu [jméno] [příjmení] zkrátit žalobce jako svého věřitele, ani o žádných jeho dluzích nevěděli.

4. Soud I. stupně po provedeném dokazování, v návaznosti na ust. § 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, žalobu zamítl, s odůvodněním, že byla podána opožděně. Prekluzivní lhůta pro dovolání se neúčinnosti převodu vlastnického práva je pětiletá a počíná běžet od okamžiku, kdy bylo dlužníkovo právní jednání učiněno. U právních jednání, na jejichž základě práva vznikají vkladem do katastru nemovitostí, lze považovat za dlužníkem učiněné právní jednání jen takové, na základě kterého bylo vloženo právo do katastru nemovitostí. Pětiletá lhůta pro uplatnění práva odporovat právním úkonům dlužníka proto v těchto případech počíná běžet dnem následujícím po dni, ke kterému vznikly účinky vkladu práva do katastru nemovitostí. V této souvislosti soud I. stupně odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 619/2000 použitelný i na danou věc. Dále právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu (§ 10 zákona č. 256/2013 Sb. v platném znění). V předmětné věci počala prekluzivní lhůta pro podání žaloby o určení relativní neúčinnosti právního jednání běžet [datum], neboť návrh na vklad vlastnického práva došel příslušnému katastrálnímu úřadu již [datum]. Prekluzivní lhůta tak marně uplynula dnem [datum]. Žaloba podaná až dne [datum] je opožděná. V dané věci nelze říct, že by marné uplynutí prekluzivní lhůty nezavinil žalobce, když mu nic nebránilo v tom, aby žalobu podal dříve, a proto námitka promlčení, kterou žalovaní uplatnili, není v rozporu s dobrými mravy (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2826/2017).

5. Žalovaným, kteří byli v řízení úspěšní, soud I. stupně přiznal právo na náhradu nákladů řízení v částce celkem 40.569,53 Kč, sestávající se z odměny právního zástupce, z náhrady hotových výdajů, cestovného a DPH.

6. Proti shora uvedenému rozsudku podal žalobce z důvodů dle ust. § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e), f) a g) o. s. ř. odvolání a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Podle jeho názoru byla žaloba dne [datum] podána včas, s tím, že vklad vlastnického práva dle relativně neúčinné kupní smlouvy byl proveden dne [datum]. Okamžik provedení zápisu, právní moc rozhodnutí o povolení vkladu, je nutno z logiky věci považovat za rozhodný okamžik, kdy se věřitel skutečně bezpečně dozví, že dlužník finalizoval (dovršil) proces mařícího právního jednání v případě dispozice s nemovitou věcí. Dle ust. § 1105 občanského zákoníku platí, že převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 18. 7. 2000 sp. zn. 31 Cdo 619/2000, na který odkázal soud I. stupně, uzavřel, že:„ Z uvedených důvodů dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že u právních úkonů, podle nichž práva vznikají vkladem do katastru nemovitostí ČR, lze považovat za dlužníkem učiněný právní úkon, popřípadě za právní úkon, k němuž došlo mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými, jen takový právní úkon, podle něhož bylo na základě pravomocného rozhodnutí Katastrálního úřadu o jeho povolení vloženo právo do katastru nemovitostí ČR.“ Jestliže je za„ dlužníkem učiněný úkon“ nutno považovat až takový úkon, podle něhož došlo k pravomocnému rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení vloženo právo do katastru nemovitostí ČR, pak nedává smysl, aby se počátek lhůty určené věřiteli odvíjel od skutečností, které nastaly zpětně v minulosti. Sám Nejvyšší soud si tak v uvedeném rozhodnutí protiřečí. Z pohledu věřitele a jeho subjektivního nabytí vědomosti o dlužníkovu zkracujícím úkonu je nutno brát jako okamžik, od kdy mu počíná běžet lhůta k podání odpůrčí žaloby právě až okamžik, kdy je zápis proveden, nikoliv okamžik, který nastal v minulosti. S ohledem na shora uvedené je právní posouzení počátku běhu lhůty pro podání odpůrčí žaloby provedené soudem I. stupně, které by se mělo odvíjet zpětně od okamžiku, k němuž nastaly právní účinky vkladu, nesprávné.

7. Dle názoru žalobce dále soud I. stupně rozhodl nesprávně o náhradě nákladů řízení, kdy nesprávně stanovil tarifní hodnotu dle ust. § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Na tuto věc dopadá ust. § 9 odst. 1 výše citované vyhlášky a za tarifní hodnotu je nutno považovat částku 10.000 Kč.

8. Žalovaní navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný a přiznal jim právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Ve vyjádření k odvolání žalobce mj. odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 619/2000, sp. zn. 24 Cdo 1598/2019 a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 493/09 a sp. zn. I. ÚS 39/06 s tím, že žaloba byla podána po uplynutí prekluzivní pětileté lhůty stanovené v ust. § 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku.

9. Krajský soud v [obec] jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o.s.ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně napadené opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

10. Podle § 589 odst. 1 občanského zákoníku, zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

11. Podle § 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám.

12. Podle § 654 odst. 1 občanského zákoníku, nebylo-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zanikne jen v případech stanovených zákonem výslovně. K zániku práva soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne.

13. Podle § 10 zákona č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí v platném znění, právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu.

14. Po přezkoumání napadeného rozsudku je odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně, že žaloba byla podána po uplynutí prekluzivní lhůty uvedené v ust. § 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku.

15. U právních jednání, na jejichž základě práva vznikají vkladem do katastru nemovitostí, lze považovat za dlužníkem učiněné právní jednání jen takové, na základě kterého bylo vloženo právo do katastru nemovitostí. Vklad vlastnického práva lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu. Právní účinky vkladu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen příslušnému katastrálnímu úřadu. Právní účinky všech druhů zápisů (vklad, záznam, poznámka) se vztahují k okamžiku, kdy byl návrh na zápis doručen katastrálnímu úřadu. Ke zkrácení uspokojení pohledávky věřitele může dojít až tím, že dlužník přestal být vlastníkem převáděné nemovitosti, což v případě nemovitého majetku zapsaného v katastru nastává až okamžikem provedeného zápisu vkladem do katastru, a to s právními účinky k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu. Konstitutivní právní účinky jsou tam, kde právo vzniklo, změnilo se nebo zaniklo na základě smlouvy. Při zápisu vkladem jsou v případě kupní smlouvy právní účinky konstitutivní.

16. Z obsahu spisu soudu I. stupně odvolací soud zjistil, že návrh na povolení vkladu vlastnického práva dle kupní smlouvy ze dne [datum] byl příslušnému katastrálnímu úřadu doručen dne [datum] Počátek lhůty pro podání žaloby o určení relativní neúčinnosti právního jednání pak v dané věci připadl na den [datum], tj. ode dne následujícího po dni, v němž byl doručen návrh příslušnému katastrálnímu úřadu na provedení vkladu vlastnického práva dle kupní smlouvy ze dne [datum] Poslední den lhůty pro podání předmětné žaloby pak připadl na den [datum]. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána u Okresního soudu v Hodoníně až dne [datum], rozhodl tento soud správně, když žalobu jako opožděně podanou zamítl. Shodný závěr soudů obou stupňů o opožděném podání žaloby po uplynutí zákonem stanovené lhůty má pak oporu i ve stávající judikatuře (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 619/2000, sp. zn. 30 Cdo 3991/2010, sp. zn. 24 Cdo 1598/2019, sp. zn. 24 Cdo 2890/2020, sp. zn. 24 Cdo 2841/2020, rozhodnutí Ústavního soudu ČR II. ÚS 493/09). Za správný má odvolací soud i odkaz soudu I. stupně na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 27 Cdo 2826/2017), pokud jde o hodnocení námitky promlčení vznesené žalovanými, a s názorem soudu I. stupně na její hodnocení (bod 12 odůvodnění napadeného rozsudku) se ztotožňuje.

17. Na základě výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný (§ 219 o. s. ř.).

18. O právu žalovaných na náhradu nákladů řízení rozhodl soud I. stupně správně podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Odvolací soud se ovšem neztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že pro účely stanovení odměny za poskytnutí právní služby advokátem je nutno vycházet z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění. Předmětem řízení zahájeného žalobou o určení relativní neúčinnosti právního jednání nejsou samotné věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty a ani určení práva k nim, nýbrž určení, že právní úkon, kterým tyto věci, práva nebo jiné majetkového hodnoty ušly z dlužníkova majetku, je vůči věřiteli právně neúčinný. Takový předmět řízení sám o sobě nelze ocenit penězi, a proto je třeba vycházet pro výpočet odměny za poskytnutí právní služby advokátem z ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, a to z tarifní hodnoty ve výši 10.000 Kč.

19. Žalovaným, kteří byli v řízení před soudem I. stupně plně úspěšní, přiznal odvolací soud právo na náhradu těchto nákladů v částce celkem 39.843,54 Kč, sestávající se z odměny právního zástupce žalobce za poskytnutí 6 úkonů právní služby v sazbě 2.400 Kč (z tarifní hodnoty 10.000 Kč) podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) v návaznosti na § 7 bod 4 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (převzetí a příprava zastoupení, 2x písemné podání, 3x účast na jednání před soudem I. stupně), z náhrady hotových výdajů 6x 300 Kč režijní paušál podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1994 Sb. v platném znění, z cestovného vypočteného správně soudem I. stupně v částce 13.128,54 Kč a z 21 % DPH 6.914,99 Kč z přiznané odměny, paušálních náhrad a cestovného.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalovaným, kteří byli v odvolacím řízení plně úspěšní, přiznal právo na náhradu jeho nákladů v částce celkem 11.641,14 Kč sestávající se z odměny právního zástupce žalobce za poskytnutí 2 úkonů právní služby v sazbě 2.400 Kč podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d), g) v návaznosti na § 7 bod 4 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (vyjádření k odvolání, účast u jednání před odvolacím soudem), z náhrady hotových výdajů 2x 300 Kč režijní paušál podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1994 Sb. v platném znění, z cestovného 4.220,78 Kč za použití osobního motorového vozidla LAND ROVER LW, r. z. RRSBIZON s průměrnou spotřebou 13,66 l paliva [číslo] km, při ceně benzinu 37,1 Kč a sazbě základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel 4,7 Kč km podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. v platném znění s přihlédnutím ke vzdálenosti z místa sídla právního zástupce žalobce ke Krajskému soudu v [obec] a zpět (2x 216 km) celkem 432 km a z 21% DPH 2.020,37 Kč z přiznané odměny, náhrady hotových výdajů a cestovného (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

21. Lhůtu k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů stanovil odvolací soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na 3 dny od právní moci tohoto rozsudku.