38 Co 125/2024
č. j. 38 Co 125/2024-161
V PLATNOSTI- OS Brno-venkov 43 C 22/2022-130
- KS Brno 38 Co 125/2024-161
Citované zákony (0)
Žádné explicitní citace zákonů v textu.
Plný text
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Skalické a soudců JUDr. Jitky Levové a JUDr. Josefa Růžičky ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupena obecným zmocněncem jméno FO Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátkou jméno zástupce zainteresované osoby sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o určení věcného břemene a vlastnictví mimořádným vydržením o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 15. února 2024 č. j. 43 C 22/2022 - 130
I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadených výrocích II. a III. m ě n í takto:Určuje se, že žalobci jsou vlastníky kanalizačních přípojek splaškové kanalizace a dešťové kanalizace v části, vedoucí přes pozemky p. č. , číslo, - ostatní plocha a p. č. st. , číslo, – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaných na LV č. , číslo, pro obec a katastrální území , obec, , u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-venkov, a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem č. , číslo, , vyhotoveným společností , právnická osoba, a schváleným Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov, který je součástí rozsudku soudu I. stupně.
II. Žalobcům se náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů nepřiznává.
1. Podanou žalobou domáhali se žalobci jednak určení 1/ existence věcného břemene pozemkové služebnosti inženýrské sítě, kanalizační přípojky splaškové a dešťové kanalizace a 2/ určení vlastnictví kanalizační přípojky splaškové a dešťové kanalizace v části vedoucí přes pozemek parc. č. , číslo, , ostatní plocha, a pozemek parcela číslo stavební , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, oba zapsány na LV č. , číslo, , obec a katastrální území , obec, , v rozsahu vymezeném geometrickým plánem č. , číslo, , vyhotoveným společností , právnická osoba, .
2. Shora označeným rozsudkem bylo výrokem I. řízení ohledně nároku ad 1/ zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby v této části a výrokem II. (spolu s výrokem III.) byla žaloba ohledně nároku na požadované určení vlastnictví ad 2/ zamítnuta. Výrokem IV. byla žalobcům uložena povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 1.236,50 Kč.
3. Soud I. stupně své zamítavé rozhodnutí ohledně nároku ad 2 odůvodnil odkazem na ust. § 3 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, podle kterého vlastníkem vodovodní nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejich části, zřízených před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2002) je vlastník pozemku nebo stavby, připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak, a dovodil tak nedostatek pasivní legitimace na straně žalované, když z citovaného ustanovení zákona je třeba dovodit, že kanalizační přípojka je samostatnou věcí v právním smyslu – samostatnou stavbou v občanskoprávním smyslu, není součástí pozemku a je tak vyloučeno, aby vlastníkem předmětné kanalizační přípojky pro objekt ve vlastnictví žalobců byla žalovaná coby vlastník pozemků, přes které je kanalizační přípojka vedena.
4. Proti zamítavé části rozsudku soudu I. stupně a výroku o náhradě nákladů řízení podali žalobci včasné a přípustné odvolání a především poukázali na rozpor v odůvodnění zamítavého výroku, kdy soud sice konstatuje, že žalobci jsou vlastníky kanalizační přípojky, ale na druhou stranu říká, že žaloba není důvodná. Stejně tak nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně ohledně nedostatku pasivní legitimace na straně žalované.
5. Dále vytýkají soudu I. stupně, že nedostatečně posoudil skutkový stav kanalizační přípojky, zejména v části, která vede pod stavbou kotelny na parcele číslo stavební 166/5, a zda tato budova kotelny je rovněž napojena na kanalizační přípojku, která vede pod tímto objektem, což vedlo k nesprávnému posouzení věci a vydání nesprávného rozhodnutí.
6. Žalobci jsou stále toho názoru, že žaloba na určení existence vlastnictví kanalizační přípojky na základě mimořádného vydržení dle ust. § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) je důvodná a navrhují odvolacímu soudu, aby výrok II. a IV. zrušil a rozhodl dle jejich žaloby a přiznal jim náhradu nákladů řízení.
7. Žalovaná ve vyjádření k odvolání vyjádřila přesvědčení, že tvrzení obsažená v odvolání žalobců, pokud by měla nebo mohla mít potenciál zvrátit posouzení a rozhodnutí věci, měla zaznít před koncentrací řízení před soudem I. stupně, což se však nestalo. Je tak přesvědčena, že rozsudek soudu I. stupně netrpí žádnými vadami a navrhuje, aby jej odvolací soud jako věcně správný potvrdil a přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení.
8. Odvolací soud poté, co přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně v napadené části, učinil závěr, že odvolání žalobců je důvodné.
9. Soud I. stupně svůj zamítavý závěr ohledně žaloby na požadované určení vlastnictví kanalizační přípojky opřel o znění zákona, konkrétně ust. § 3 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, ze kterého dovodil, že žalobci jsou vlastníky kanalizační přípojky ze zákona a není tak důvod pro požadované určení.
10. Přitom však pominul, že ze znění citovaného ustanovení vyplývá, že vlastníkem kanalizační přípojky je buď vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak, tedy že vlastnictví kanalizační přípojky může náležet buď vlastníku pozemku či stavby na přípojku napojené. Nevyhodnotil proto dostatečně otázku, zda žalobci mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).
11. Žalobci svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnictví kanalizační přípojky tvrdili při jednání soudu I. stupně dne , datum, a dále při jednání dne , datum, tak, že požadované určení uplatňují z důvodu právní jistoty, kdy je třeba otázku vlastnictví legalizovat pro jejich právní nástupce, neboť kanalizační přípojka není žádným způsobem zanesena do katastru nemovitostí, neboť se jedná o součást pozemku a inženýrské sítě nejsou v katastru nemovitostí zapisovány jako samostatné věci, navíc přípojka je vedena pod kotelnou na pozemku žalované, ohledně které žalovaná zamýšlí demolici.
12. S otázkou naléhavého právního zájmu na požadovaném určení se soud I. stupně vůbec nevypořádal, své rozhodnutí postavil na znění zákona – ust. § 3 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., z jehož znění dovodil vlastnictví žalobců jako vlastníků stavby připojené na kanalizaci, byť zákon uvádí, že vlastníkem kanalizační přípojky může být i vlastník pozemku, navíc žalobci poukázali na skutečnost, že na kanalizační přípojku by mohla být připojena i kotelna, pod kterou přípojka vede, tedy stavba, která je ve vlastnictví žalované. Zamítnutím žaloby tak nebyly najisto postaveny vlastnické poměry ke kanalizační přípojce a je tak třeba dát za pravdu žalobcům, že rozhodnutí soudu I. stupně v této části zůstalo neúplné a v podstatně nepřezkoumatelné.
13. Toto pochybení soudu I. stupně tak bylo napraveno soudem odvolacím, který učinil závěr, že naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení je dán ze shora uvedených důvodů, a protože nebyl prokázán opak, bylo jejich vlastnictví určeno v jejich postavení vlastníků stavby, která je ke kanalizaci připojena ve smyslu ust. § 3 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., nikoliv však z důvodu mimořádného vydržení.
14. Odvolací soud tak za použití ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil rozhodnutí soudu I. stupně v napadeném výroku II. a žalobě v této části vyhověl s tím, že geometrický plán, vymezující průběh přípojky, zůstal součástí rozsudku soudu I. stupně, ke kterému je připojen.
15. Co se týká rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, tak žalobci s ohledem na ust. § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. co se týká nároku ad 1/ a ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., co se týká nároku ad 2/, by měli právo na náhradu nákladů řízení, ale tyto jim odvolací soud dle ust. § 150 o. s. ř. nepřiznal, a to za situace, kdy žalovaná od počátku svého vstupu do řízení navrhovala mimosoudní vyřízení věci, ohledně části žaloby o určení služebnosti byla mezi účastníky dne , datum, z iniciativy žalované uzavřena dohoda a žalovaná nabídla i dohodu ohledně určení vlastnictví kanalizační přípojky (viz prohlášení na č. l. , číslo, spisu), ke které však žalobci nepřistoupili a trvali na soudním rozhodnutí. Nejevilo by se proto spravedlivým zatížit žalovanou povinností k náhradě nákladů řízení s ohledem na jejich vstřícný přístup k předmětu řízení a žalobci si tak ponesou náklady celého řízení ze svého.
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.