38 CO 140/2021

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudců JUDr. Ireny Vitovské a JUDr. Ladislava Palatina ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa o zaplacení částky 58.690 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 20. 5. 2021, č. j. 14 C 214/2019-119

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 53.690 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 58.690 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 53.690 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku 45.732,70 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta JUDr. Mgr. [jméno] [příjmení].

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech odvolacího řízení částku 12.640,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta JUDr. Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Okresní soud v Hodoníně jako soud I. stupně zamítl v záhlaví označeným rozsudkem žalobu o zaplacení původně žalované částky 58.690 Kč s příslušenstvím, z níž po částečném zpětvzetí žaloby zůstala předmětem řízení částka 53.690 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 26.814 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Soud I. stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by z titulu posuzované kupní smlouvy vznikl závazkový vztah mezi žalobcem a žalovanou a na jehož základě by mohl žalobce požadovat po žalované, coby dlužnici, úhradu kupní ceny. Jelikož žalobce neprokázal uzavření předmětné kupní smlouvy, soud žalobu v rozsahu po jejím částečném zpětvzetí zamítl. Soud má za to, že tehdejší partner žalované [jméno] [příjmení] prováděl na základě jejich ústní dohody bezúplatně instalatérské práce a lze mít za to, že žalovaná vystupovala z pozice objednatele díla a [jméno] [příjmení] z pozice jeho zhotovitele. [jméno] [příjmení] odebral od žalobce instalatérské zboží v celkové hodnotě 58.690 Kč, zboží včetně faktury osobně převzal, což stvrdil svým podpisem při převzetí faktury s tím, že kupní cenu následně uhradí v hotovosti. Tímto naplnil definici kupujícího. Žalobci se nepodařilo prokázat, že by [jméno] [příjmení] při objednávání a přebírání předmětu koupě jednal coby zplnomocněný zástupce žalované, tedy že by jej žalovaná pověřila k zakoupení a dodání zboží jejím jménem. Sjednání kupní smlouvy s žalovanou nebylo prokázáno ani jednotlivými svědeckými výpověďmi ve věci slyšených svědků. Skutečnost, že na dodacím listu a vystavené faktuře jsou uvedeny údaje žalované, nemohla sama o sobě vést soud k závěru, že by zboží zakoupila ona sama. Jméno žalované bylo na faktuře a dodacím listu uvedeno nikoli proto, že by vystavovatel faktury ji považoval za stranu kupující, ale proto, že se tak stalo z popudu [jméno] [příjmení] Ani to, že žalovaná předala peníze za účelem úhrady kupní ceny [jméno] [příjmení], neznamená, že to byla ona, kdo měl povinnost přímo žalobci uhradit předmětnou částku a kdo s ním sjednal kupní smlouvu. Pasivní legitimaci žalované nelze vyvodit ani z trestního příkazu, jímž byl [jméno] [příjmení] uznán vinným z přečinu zpronevěry. Z trestního příkazu lze dovodit pouze to, že [jméno] [příjmení] odebíral zboží pro zhotovení teplovodního topení v domě žalované, že žalovaná mu předala částku 58.690 Kč za účelem úhrady vystavené faktury a tento místo úhrady kupní ceny částku použil pro svoji potřebu. Žádná smlouva připravovaná zástupcem žalobce o postoupení dluhu z žalované na [jméno] [příjmení] platně sjednána nebyla a soud má za to, že ani dle konceptu této smlouvy nelze žalovanou považovat za kupující.

3. Proti shora uvedenému rozsudku podal do celého jeho rozsahu žalobce odvolání a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit mu částku ve výši 53.690 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení před soudy obou stupňů. Právní závěr soudu, že z trestního příkazu Okresního soudu v Hodoníně ze dne 20. 6. 2019, č. j. 15 T 78/2019-49 je dán nesprávnou interpretací nesporné skutečnosti, že [jméno] [příjmení] se dopustil trestného činu zpronevěry tím, že si přisvojil finanční prostředky svěřené mu žalovanou, a to za účelem zaplacení odebraného zboží v prodejně žalobce. Podle žalobce je zjevné, že nikoliv [jméno] [příjmení] byl účastníkem kupní smlouvy, ale účastníkem kupní smlouvy musela být toliko žalovaná, kdy tato za účelem úhrady kupní ceny předává [jméno] [příjmení] peníze a nadto je orgány činnými v trestním řízení považována za poškozenou, přičemž výše škody, která jí byla způsobena, je právě ve výši žalované částky, tj. neuhrazení kupní ceny. V této souvislosti žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 28 Cdo 273/2014. S ohledem na zákonné znaky trestného činu zpronevěry, žalobce poukázal na to, že předmětem útoku v případě tohoto trestného činu je cizí věc, a proto je tedy vyloučeno, aby se oprávněný vlastník dopustil zpronevěry na vlastní věci. Jestliže tedy žalovaná podle závěrů orgánů činných v trestním řízení, osobě, která pro ni má provádět výkony instalatérských prací, předává finanční hotovost, pak je tato finanční hotovost stále jejím majetkem a nikoliv třetí osoby, proto [jméno] [příjmení] nemohl plnit něčím, co nevlastnil, ale ponechal si jako následek své trestné činnosti. Dále žalobce poukázal na skutečnost, že odebrané instalatérské zboží je spotřebováno ve prospěch žalované, tedy že se nachází v její nemovitosti. Tím, že [jméno] [příjmení] je pravomocně uznán vinným ze spáchání trestného činu zpronevěry, je nespornou právní skutečností, která podle žalobce vylučuje, aby soud I. stupně dospěl k závěru, že tato osoba je účastníkem kupní smlouvy se žalobcem. Dále skutečnost, že žalovaná sama podepsala návrh smlouvy o převzetí dluhu, zcela jednoznačně svědčí o tom, že od počátku vyslovení požadavku na nákup instalatérského zboží si byla vědoma té skutečnosti, že zboží kupuje, a to pro svoji potřebu a nakonec je i spotřebovala. Pokud tedy žalovaná sama tvrdí, že není pasivně legitimována, avšak zboží od žalobce sama spotřebovala a následně byla orgány činnými v trestním řízení označena jakožto poškozená jednáním [jméno] [příjmení], pak se stala obohacenou na úkor žalobce, neboť má ve své sféře jeho zboží, má nárok na náhradu škody vůči [jméno] [příjmení], a tudíž pokud je někdo obohacený, tak na druhé straně rovnice musí existovat někdo ochuzený a tím je v této věci žalobce. Pokud soud danou věc posuzoval toliko z hlediska práv a povinností ze závazkového vztahu založeného kupní smlouvou, aniž by rovněž uvažoval, zda žalovaná není obohacenou na úkor žalobce, jakožto ochuzeného, postupoval v rozporu se zásadou iura novit curia, z níž plyne pro soud povinnost, že na konkrétní případ má aplikovat právní normu, nikoli jen tu normu, kterou účastník řízení sám označí.

4. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný a ve vyjádření k odvolání žalobce uvedla, že vázanost civilního soudu se vztahu pouze na to, zda byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt, nikoliv na odůvodnění, či hodnocení skutku. Navíc odsuzující rozhodnutí vydané v trestním řízení, koreluje se zjištěními učiněnými v civilním řízení z trestního příkazu, vyplývá, že to byl [jméno] [příjmení], který odebíral od žalobce materiál. Z trestního příkazu vyplývá, že došlo ke spáchání přečinu zpronevěry panem [příjmení] vůči [příjmení] [příjmení], nic víc a nic méně. Žalovaná nikdy s žalobcem nejednala, míněno až do doby, než začal vymáhat dluh, nemohla proto být účastníkem kupní smlouvy. Z toho, že [jméno] [příjmení] si přisvojil její finanční prostředky, nelze dovodit, že by tímto aktem přešla na ni povinnost hradit za materiál objednaný a odebraný panem [příjmení]. Zabudování vodoinstalačního a topenářského materiálu v domě žalované nemůže bez dalšího svědčit o bezdůvodném obohacení žalované, neboť žalobce má možnost žalovat toho, kdo si u něj zboží objednal a následně odebral, tedy pana [příjmení].

5. Krajský soud v [obec] jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o.s.ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu napadeném opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.

6. Z odůvodnění napadeného rozsudku se podává, že soud I. stupně uplatněný nárok posuzoval pouze jako nárok ze závazkového vztahu (tvrzená kupní smlouva) a dospěl k závěru, že žalobce uzavření kupní smlouvy o prodeji zboží s žalovanou neprokázal. Soud I. stupně dovodil v dané věci závazkový vztah mezi žalovanou a [jméno] [příjmení], spočívající ve smlouvě o dílo a závazkový vztah mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem, který označil jako smlouvu kupní. S tímto závěrem se odvolací soud neztotožňuje.

7. Podle § 2586 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

8. Podstatné náležitosti smlouvy o dílo tvoří dohoda o předmětu smlouvy a o poskytnutí ceny za dílo. Smlouva o dílo nemůže být sjednána bezúplatně, jinak by šlo o jiný smluvní typ. Závěr soudu I. stupně, že mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] byla bezúplatně uzavřena smlouva o dílo tak není správný a podle názoru odvolacího soudu, k platnému uzavření smlouvy o dílo mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] nedošlo. Ostatně sama žalovaná v trestním řízení, vedeném proti [jméno] [příjmení], sama uvedla, že žádná smlouva o dílo mezi ní a [jméno] [příjmení] uzavřena nebyla. Odvolací soud má dále za to, že ani mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] nebyla platně uzavřena kupní smlouva o prodeji instalatérského zboží a k tomuto závěru dospěl zejména s ohledem na vyjádření žalované v rámci podání vysvětlení v trestním řízení, vedeném proti [jméno] [příjmení], kdy mj. uvedla, že sama ho požádala, aby„ jí sehnal materiál na topení u prodejce [příjmení] [příjmení] v [obec] a předala mu peníze na nákup materiálu“.

9. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

10. K podstatným náležitostem kupní smlouvy náleží označení smluvních stran, předmět koupě a ujednání o ceně. Odvolací soud má za to, že s ohledem na výsledek podrobného a rozsáhlého dokazování před soudem I. stupně nelze s jistotou určit, kdo vlastně měl být stranou kupující instalatérského zboží u žalobce. Chybí-li označení smluvních stran, k platnému uzavření kupní smlouvy nedošlo.

11. Z obsahu spisu se dále jednoznačně podává a mezi účastníky není sporu, že odebraný instalatérský materiál obstaraný u žalobce byl zabudován do nemovitosti žalované. I za situace, že žalobce uplatňoval v řízení nárok na plnění ze závazkového vztahu (kupní smlouva) bylo možno zabývat se věcí i z hlediska nároku na vydání bezdůvodného obohacení, vzniklého žalované na úkor žalobce, který předmětné zboží poskytl, bez ohledu na to, kdo zboží objednal a převzal.

12. Žalovaná se k jednání odvolacího soudu nedostavila (pouze sdělila, že se z jednání omlouvá), čímž se zbavila možnosti vyjádřit se k odlišnému právnímu názoru vyslovenému odvolacím soudem, který byl dán najevo v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008).

13. S ohledem na výše uvedené, odvolací soud posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2999 odst. 1 občanského zákoníku, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

16. Plnění z neplatného právního jednání je za splnění předpokladů uvedených v § 2991 odst. 1 o. z., přijetím plnění z bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 2 o. z.), které je obohacený povinen ochuzenému vydat. Výše bezdůvodného obohacení byla zjištěna a stejně tak bylo prokázáno i plnění ve prospěch žalované.

17. Odvolací soud s ohledem na ust. § 220 o.s.ř. napadený rozsudek změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, s tím, že po takto provedené změně rozhodl nově o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem před soudem I. stupně.

18. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobci, který byl v řízení plně úspěšný, přiznal právo na náhradu těchto nákladů v částce celkem 45.732,70 Kč, sestávající se z odměny právního zástupce žalobce za poskytnutí 7 úkonů právní služby v sazbě 3.460 Kč (z tarifní hodnoty 58.690 Kč) podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) v návaznosti na § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, písemné podání ze dne [datum] a [datum], účast na jednání před soudem I. stupně [datum] a [datum]), v sazbě 2x 3.260 Kč (z tarifní hodnoty 53.690 Kč po částečném zpětvzetí žaloby) podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) v návaznosti na § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (účast na jednání před soudem I. stupně [datum] a [datum]), 1x 1.630 Kč (účast na vyhlášení rozhodnutí - § 11 odst. 2, písm. f), z náhrady hotových výdajů 10x 300 Kč režijní paušál podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1994 Sb. v platném znění a z 21 % DPH 7.427,70 Kč z přiznané odměny a paušálních náhrad.

19. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobci, který byl v řízení plně úspěšný, přiznal právo na náhradu jeho nákladů v částce celkem 12.640,40 Kč sestávající se z odměny právního zástupce žalobce za poskytnutí 2 úkonů právní služby v sazbě 3.260 Kč podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d), g) v návaznosti na § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (podání odvolání, účast u jednání před odvolacím soudem dne [datum]), z náhrady hotových výdajů 2x 300 Kč režijní paušál podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1994 Sb. v platném znění, z náhrady za promeškaný čas 4 půlhodiny x 100 Kč podle § 14 odst. 3 výše citované vyhlášky v souvislosti s účastí zástupce žalobce u jednání před odvolacím soudem, dále z cestovného 707,60 Kč za použití osobního motorového vozidla BMW 3L, r. z. 1BU0767 s průměrnou spotřebou 4,8 l nafty [číslo] km, při ceně nafty 36,10 Kč a sazbě základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel 4,7 Kč km podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. v platném znění s přihlédnutím ke vzdálenosti z místa sídla právního zástupce žalobce ke Krajskému soudu v [obec] a zpět (2x 55 km) celkem 110 km a z 21% DPH 1.727,80 Kč z přiznané odměny, náhrady hotových výdajů a cestovného (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

20. Lhůtu k zaplacení částky 53.690 Kč se zákonným úrokem z prodlení a k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů stanovil odvolací soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na 3 dny od právní moci tohoto rozsudku.