38 CO 206/2021

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z jeho předsedy JUDr. Josefa Růžičky a soudců JUDr. Nadi Kovářové a JUDr. Ireny Vitovské ve věci žalobců: a) jméno příjmení , datum narození bytem adresa b) jméno příjmení , datum narození bytem adresa c) jméno příjmení , datum narození bytem adresa všichni zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2) jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení spoluvlastnictví k nemovitosti a určení neplatnosti darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 2. 8. 2021 č. j. 20 C 2/2021 - 197

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. mění tak, že se určuje, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození], zemřelá dne 27. 5. 2019, byla ke dni úmrtí podílovou spoluvlastnicí domu [adresa] na pozemku p. č. st. [anonymizováno], zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], v rozsahu spoluvlastnického podílu ½ celku.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II. potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Okresní soud v Hodoníně jako soud prvního stupně zamítl v záhlaví označeným rozsudkem žalobu o určení, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození], zemřelá dne 27. 5. 2019, byla ke dni úmrtí podílovou spoluvlastnicí domu [adresa] na pozemku p. č. st. [anonymizováno], zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], v rozsahu spoluvlastnického podílu ½ celku (výrok I.) a žalobu o určení, že darovací smlouva a smlouva o zřízení služebnosti uzavřená dne 4. 2. 2019, na základě které byl proveden vklad vlastnického práva pod [číslo jednací] [stát. instituce], [stát. instituce], uzavřená mezi [jméno] [příjmení] jako dárcem a oprávněným a žalovanou [jméno] [příjmení] jako obdarovanou a povinnou.

2. Žalobou doručenou soudu dne 5. 1. 2021 se žalobci domáhali určení, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození], zemřelá dne 27. 5. 2019, byla ke dni úmrtí podílovou spoluvlastnicí domu [adresa] na pozemku p. č. st. [anonymizováno], zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], v rozsahu spoluvlastnického podílu ½ celku (výrok I.) a určení neplatnosti darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti uzavřené dne 4. 2. 2019, na základě které byl proveden vklad vlastnického práva pod [číslo jednací] [stát. instituce], [stát. instituce], uzavřená mezi [jméno] [příjmení] jako dárcem a oprávněným a žalovanou [jméno] [příjmení] jako obdarovanou a povinnou. Předmětná nemovitost patřila do společného jmění manželů, a to žalovaného [číslo]) [jméno] [příjmení] a zemřelé [jméno] [příjmení] [příjmení] /matky žalobců a) a b) / a stojí na pozemku, jehož vlastníkem je žalovaný [číslo]). Výstavba domu byla financována ze společných prostředků manželů, a to jak z úspor, tak z poskytnutých úvěrů. [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] a žalovaného [číslo] bylo rozvedeno, rozsudek o rozvodu nabyl právní moci dne 26. 6. 2015. V zákonné lhůtě 3 let nebylo společné jmění manželů vypořádáno, a proto se [jméno] [příjmení] [příjmení] a žalovaný [číslo]) stali podílovými spoluvlastníky nemovitosti. Tato skutečnost ale nebyla do katastru nemovitostí zapsána. Dne 4. 2. 2019, tedy před smrtí [jméno] [příjmení] [příjmení] žalovaný [číslo]) předmětnou nemovitost daroval žalované [číslo]) jako své tehdejší přítelkyni, ačkoliv k tomu nebyl oprávněn, když nebyl jediným vlastníkem předmětné nemovitosti, neboť polovina z ní náležela [příjmení] [příjmení] [příjmení]. Žalobci tvrdí, že mají naléhavý právní zájem na určovací žalobě, když pouze jejím prostřednictvím lze odstranit stav ohrožení práva a právní nejistoty, neboť zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému stavu.

3. Žalovaná [číslo]) navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že předmětnou nemovitost nabyla v dobré víře, když jednala v důvěru v katastr nemovitostí. S žalovaným [číslo]) žila po dobu tří let 2016 – 2019, kdy nemovitost zhodnocovala formou stavebních úprav a investic, doplatila za něho úvěr, který na nemovitosti vázl, a celkově do nemovitosti investovala cca 800.000 Kč. Žalovaný [číslo]), který ji fyzicky napadl a byl za to i potrestán, jí zaslal odstoupení od smlouvy dne 12. 2. 2020 a později podal žalobu na určení vlastnického práva. Žalovaná [číslo]) zdůraznila, že žalobcům nesvědčí aktivní věcná legitimace, když řízení o dědictví po [příjmení] [příjmení] [příjmení] bylo zastaveno a nebyl tak stanoven okruh dědiců.

4. Žalovaný [číslo] se s podanou žalobou ztotožnil. S žalovanou [číslo]) žil čtyři roky ve společné domácnosti, a to mj. i v době, kdy se s manželkou dohadoval o majetkovém vypořádání. Nepopírá, že žalovaná [číslo]) do nemovitosti investovala, a proto by se s ní chtěl dohodnout. Byla to ona, která plně požadovala darování předmětné nemovitosti. V průběhu jeho manželství se zápis v katastru nemovitostí neřešil, neboť k tomu nebyl důvod.

5. Soud I. stupně po provedeném dokazování žalobu v celém rozsahu zamítl. S odkazem na platnou judikaturu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2 CZ 8/71, 22 Cdo 2147/99) dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na určení neplatnosti darovací smlouvy není dán, když lze žalovat na určení práva. Z tohoto důvodu zamítl žalobu co do požadavku na určení neplatnosti darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti uzavřené dne 4. 2. 2019. S ohledem na nesoulad mezi zápisem v katastru nemovitostí a tvrzeným skutečným stavem soud dospěl k závěru, že zde je dán naléhavý právní zájem na určení, že zůstavitelka byla či nebyla ke dni své smrti vlastníkem předmětné nemovitosti a vzal za prokázanou aktivní legitimaci žalobců. V řízení o dědictví po [příjmení] [příjmení] [příjmení] vedeném pod sp. zn. D 1135/2019 bylo jednoznačně prokázáno, že zůstavitelka zemřela bez sepsání závěti a v úvahu jako dědicové připadají osoby, které za dědice povolává zákon – děti a manžel. Jiné děti, než žalobce a) a b) zůstavitelka nezanechala, žalobce c) byl její manžel. Soud vzal za prokázáno, že předmětná nemovitost spadala do společného jmění manželů [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (žalovaného [číslo]), jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno a v zákonem stanovené lhůtě nedošlo k vypořádání jejich společného jmění. Soud vzal za prokázáno, že smlouva o darování měla být podepsána zesnulou. S ohledem na absenci jejího podpisu na darovací smlouvě soud zkoumal, zda žalované [číslo]) nesvědčí § 984 o. s. ř. a v tomto případě musel vyřešit otázku, zda se jednalo o úplatný nebo neúplatný převod. Podle názoru soudu I. stupně je obsah předmětné darovací smlouvy a zřízení věcného břemene natolik široký, že se blíží dohodě o výminku. Bylo prokázáno, že žalovaná [číslo]) na základě dohody s žalovaným [číslo]) před podpisem darovací smlouvy doplatila půjčku ve výši necelých 100.000 Kč a společně se dohodli, že dům se zrekonstruuje z velké části z jejích peněz, až poté, co jí jej žalovaný [číslo]) daruje. Mezi účastníky byla nesporná částka, kterou žalovaná [číslo]) do nemovitosti investovala ve výši 500.000 Kč, když trvala na částce ještě tuto částku převyšující. Při celkovém zvážení celé situace, když se jedná o široce dohodnuté doživotní užívání společně s platnou, soud dospěl k závěru, že se jedná o úplatný převod, a proto žalovanou [číslo]) chrání ust. § 984 občanského zákoníku, když bylo současně jednoznačně prokázáno, že nemohla vědět o nesouladu skutečného stavu se zápisem, když nikdo z osob, které toto věděli (žalobci a), b), žalovaný [číslo]), zůstavitelka), tuto skutečnost žalované [číslo]) nesdělili, a ta se do domu nastěhovala až po rozvodu žalovaného [číslo]) bez toho, že by v domě někdy zůstavitelku potkala nebo se s ní o vypořádání domu bavila. I v případě, kdy by se jednalo o bezúplatný převod, pak z hlediska spravedlivého uspořádání ve smyslu nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. IV [číslo], je to žalovaná [číslo]), které svědčí princip spravedlivého uspořádání a je oprávněným vlastníkem předmětné nemovitosti. [jméno] zůstavitelka nikdy nepodala návrh na katastr nemovitostí ke změně zápisu, se svým novým manželem se o domě ani nebavila a dle výpovědí žalobců měla novou domácnost a starý dům ji nezajímal. I žalovaný [číslo]) sám ve své výpovědi potvrdil, že o žádnou změnu zápisu neusilovala, když tak, jak to bylo, jí vyhovovalo.

6. Žalované [číslo]), která byla v řízení plně úspěšná, přiznal soud právo na náhradu nákladů řízení ve výši 71.986,80 Kč sestávající se z odměny jejího právního zástupce, včetně náhrady hotových výdajů, náhrady za ztrátu času, cestovného a DPH. Ve vztahu mezi žalobci a žalovaným [číslo]) žádnému z těchto účastníků soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

7. Žalobci podali proti shora uvedenému rozsudku soudu I. stupně odvolání a navrhli, aby soud určil, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození], zemřelá dne 27. 5. 2019, byla ke dni úmrtí podílovou spoluvlastnicí domu [adresa] na pozemku p. č. st. [anonymizováno], zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], v rozsahu spoluvlastnického podílu ½ celku (výrok I.) a určil, že darovací smlouva a smlouva o zřízení služebnosti uzavřená dne 4. 2. 2019, na základě které byl proveden vklad vlastnického práva pod [číslo jednací] [stát. instituce], [stát. instituce], uzavřená mezi [jméno] [příjmení] jako dárcem a oprávněným a žalovanou [jméno] [příjmení] jako obdarovanou a povinnou je neplatná a přiznal jim právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalobci mají za to, že soud I. stupně vyvodil nesprávný závěr z provedených důkazů. Na darovací smlouvu uzavřenou dne 4. 2. 2019 mezi žalovanou [číslo]) jako obdarovanou a žalovaným [číslo]) jako dárcem nelze pohlížet jako na nabytí vlastnického práva za úplatu. Pokud žalovaná [číslo]) tvrdí, že hodnota domu je 4.600.000 Kč, tak částky, které před uzavřením darovací smlouvy uhradila, nemohou být posouzeny jako dostatečná úplata, naopak je zřejmý nepoměr částky asi 200.000 Kč k tvrzené hodnotě domu. Navíc úhrada půjčky nebyla investicí do nemovitosti, ale podmínkou možnosti jejího převodu, neboť převod vlastnictví byl omezen právě touto půjčkou a jejím zaplacením omezení zaniklo a mohlo tak k převodu vlastnictví na žalovanou [číslo]) dojít. Žalovaná [číslo]) ve snaze získat vlastnické právo k nemovitostem uhradila nesplacený zůstatek jistiny půjčky poskytnuté smlouvou [číslo] ze dne 10. 1. 1991 uzavřené mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Českou státní spořitelnou. Půjčka byla poskytnuta na novostavbu rodinného domu. Pokud žalovaná [číslo]) tvrdí, že investovala částku vyšší, tak jedná se o její další investice, které však byly prováděny až v době, kdy byla zapsána jako vlastník nemovitosti. Pokud jde o spravedlivé uspořádání, na které soud I. stupně v odůvodnění rozsudku klade důraz, pak žalovaný [číslo]) nabízel žalované [číslo]) dohodu, s tím, že jí vyplatí částku 900.000 Kč. Žalovaná by tyto vynaložené finanční prostředky dostala zpět, v žádném případě by nebyla zkrácená. Žalobci nesouhlasí s názorem soudu I. stupně, že obsah smlouvy o zřízení věcného břemene je natolik široký, že se blíží dohodě o výminku. [jméno] žalovaná [číslo]) uvedla, že má za to, že její osobní závazek k pomoci žalovanému [číslo]) je pouze pro dobu společného soužití. Poté, co byla žalovaným [číslo]) v době jeho onkologické léčby požádaná o pomoc, tuto odmítla poskytnout, ani se nepokusila své povinnosti zprostit, tak, jak má na mysli ust. § 2709 občanského zákoníku. Je tedy zřejmé, že ani ona nepovažuje smlouvu o zřízení věcného břemene za smlouvu o výměnku.

8. Žalovaná [číslo]) navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný. Ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně ohledně výroku II. rozsudku, že naléhavý právní zájem na určení neplatnosti darovací smlouvy není dán, když lze žalovat na určení práva. Dále sice nesouhlasí se zjištěním soudu I. stupně, že žalobci prokázali naléhavý právní zájem na určení, zda zůstavitelka byla či nebyla ke dni své smrti vlastníkem předmětné nemovitosti, stejně tak, že žalobci prokázali aktivní legitimaci ve věci. Na druhou stranu se soud I. stupně v dalších otázkách posouzení samotného převodu předmětné nemovitosti velmi pečlivě zabýval jednotlivými tvrzeními účastníků řízení a hodnocením provedených důkazů. Dle žalované [číslo]) měla být žaloba zamítnuta již z důvodu neunesení důkazního břemene, aktivní legitimace a oprávněného zájmu. V této souvislosti odkazovala např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3326/2018. Dále soud dospěl ke správnému závěru, že obsah předmětné darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene je natolik široký, že se blíží dohodě o výminku. Při celkovém zvážení celé situace, když se jedná o široce dohodnuté doživotní užívání společně s platbou, dospěl ke správnému závěru, že se jedná o úplatný převod, a proto žalovanou chrání ust. § 984 občanského zákoníku.

9. Krajský soud v Brně jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o. s. ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně napadené opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalobců proti jeho výroku I. je důvodné. Odvolání žalobců proti výroku č. II napadeného rozsudku není důvodné.

10. Odvolací soud zopakoval ze spisu soudu I. stupně sp. zn. 20 C 2/2021 dokazování darovací smlouvou a smlouvou o zřízení služebnosti ze dne 4. 2. 2019, rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 3. 6. 2015, č. j. 10 C 5/2015 – 16, který nabyl právní moci 26. 6. 2015, usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 19. 8. 2019, č. j. 31 D 1135/2019 – 25, výpisy z katastru nemovitostí [stát. instituce], prokazující stav evidovaný ke dni 21. 1. 2019 a ke dni datu 5. 1. 2021 a protokolem o předběžném šetření ze dne 26. 7. 2019 ve věci pozůstalosti po [příjmení] [příjmení] [příjmení], zemřelé dne 27. 5. 2019, sepsaným notářkou JUDr. [jméno] [příjmení].

11. Po takto provedeném dokazování vzal odvolací soud za prokázáno, že manželství [jméno] [příjmení] [příjmení] a žalovaného [číslo]) [jméno] [příjmení] bylo pravomocně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně. Mezi účastníky řízení nebylo sporu, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] [příjmení] a žalovaný [číslo]) [jméno] [příjmení] si po rozvodu manželství nevypořádali zaniklé společné jmění manželů a nemovitost – dům, který postavili na pozemku ve vlastnictví žalovaného [číslo]), přešel do jejich rovnodílného podílového spoluvlastnictví, které ale v tomto režimu u příslušného katastrálního úřadu zapsáno nebylo. Po provedeném dokazování protokolem o předběžném šetření, sepsaným ve věci projednání pozůstalosti po [příjmení] [příjmení] [příjmení], nemá odvolací soud pochyb o aktivní věcné legitimaci žalobců k vedení sporu v dané věci, neboť se jedná o jediné osoby přicházející v úvahu jako její právní nástupci, žalobci a) a b) jsou děti zůstavitelky, žalobce c) byl její poslední manžel.

12. Odvolací soud je ve shodě se soudem I. stupně, že v dané věci není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti uzavřené dne 4. 2. 2019, neboť v tomto případě lze žalovat na určení práva. Soud I. stupně tedy rozhodl správně, pokud výrokem II. napadeného rozsudku žalobu na určení neplatnosti předmětného právního jednání zamítl. Na správné odůvodnění tohoto zamítavého výroku, který byl odvolacím soudem potvrzen (§ 219 o.s.ř.), odvolací soud odkazuje.

13. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti ze dne 4. 2. 2019 odvolací soud zjistil, že žalovaný [číslo]) jako dárce a současně jako oprávněný a žalovaná [číslo]) jako obdarovaná a současně jako povinná, uzavřeli darovací smlouvu a smlouvu o zřízení služebnosti podle níž žalovaný [číslo]) daruje žalované [číslo]) nemovité věci, a to pozemek p. č. st. [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, stavba stojí na pozemku p. č. st. [anonymizováno], a pozemek [parcelní číslo] (zahrada) zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec] a obdarovaná družka [jméno] [příjmení] tyto nemovité věci přijímá do svého vlastnictví jako dar. Obdarovaná a současně povinná zřizuje (odst. IV.) dárci a současně oprávněnému [jméno] [příjmení] bezplatně služebnost bytu k : pozemek pč. st. [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), součástí je stavba [obec], [adresa], bydlení, stavba stojí na pozemku p. č. st. [anonymizováno], pozemek [parcelní číslo] (zahrada), zaps. v katastru nemovitostí u [stát. instituce], katastrální pracoviště Kyjov, na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], spočívající v doživotním bezplatném bydlení v domě [adresa] (služebnost se týká užívání všech bytových i nebytových prostor, pozemků). Bezplatná služebnost je zřizována pro oprávněného [jméno] [příjmení] jako spoluužívání s obdarovanou a současně povinnou [jméno] [příjmení], žádná třetí osoba není oprávněná všechny označené nemovité věci užívat. Oprávněný ze služebnosti je oprávněn užívat bytové a nebytové prostory, pozemky specifikované v článku IV. s tím, že není povinen nést přiměřené náklady na opravy a udržování těchto nemovitých věcí, je povinen spolupodílet se na úhradě nákladů na spotřebovanou elektrickou energii, plyn, vodné a stočné, svoz PDO, poplatky rozhlasu a TV rovným dílem s obdarovanou a povinnou, pokud se nedohodnou později jinak. V odstavci V. této smlouvy sjednávají účastníci právo ve prospěch dárce [jméno] [příjmení], a to právo odstoupit od této darovací smlouvy pro případ, že by obdarovaná změnila svoje chování vůči dárci, a to závažným a zavrženíhodným způsobem, rozporu s dobrými mravy, např. neposkytla pomoc v nemoci a ve stáří, bránila v užívání převádění nemovitých věcí, nechovala by se k darovaným nemovitým věcem s péčí řádného hospodáře apod. Pro případ odstoupení dárce od této darovací smlouvy je tento povinen vrátit poskytnutá plnění týkající se nemovitých věcí dle této darovací smlouvy. Za tímto účelem budou řádně evidované veškeré investice, opravy či zhodnocení nemovitých věcí písemnou formou a odsouhlasené oběma účastníky této darovací smlouvy.

14. Dále odvolací soud zjistil, že ke dni 21. 1. 2019 byl zapsán žalovaný [číslo]) v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], jako vlastník parcely st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, a součástí je stavba [adresa], bydlení, stavba stojí na pozemku p. č. st. [anonymizováno], pozemku p. [číslo] orná půda a pozemku [parcelní číslo] zahrada, zaps. na [list vlastnictví] pro [územní celek] v k. ú. [obec] u [obec]. Ke dni 5. 1. 2021 byla k výše uvedeným nemovitostem, kromě pozemku [parcelní číslo] orná půda, zapsána jako vlastník žalovaná [číslo]). Předmětné nemovitosti jsou zapsány na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec].

15. Odvolací soud nesdílí názor soudu I. stupně, že obsah předmětné darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene je natolik široký, že se blíží dohodě o výměnku.

16. Podle § 2707 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o výměnku si vlastník nemovité věci vymiňuje v souvislosti s jejím převodem pro sebe nebo pro třetí osobu požitky, úkony nebo práva sloužící k zaopatření na dobu života nebo na dobu určitou a nabyvatel nemovité věci se zavazuje zaopatření poskytnout. Není-li stanoveno nebo ujednáno jinak, rozhoduje pro obsah práv výměnkáře místní zvyklost.

17. Podle § 1257 odst. 1 občanského zákoníku, věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

18. Podle § 2055 odst. 1 občanského zákoníku, darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

19. Podle § § 1727 občanského zákoníku, každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky.

20. Podle důvodové zprávy k ust. § 1257 – 1259 občanského zákoníku, ustanovení o věcných břemenech respektují klasické roztřídění věcných břemen na služebnosti a reálná břemena. Návrh úpravy služebnosti zahrnuje ust. § 1248 – 1302 občanského zákoníku, reálných břemen pak § 1303 – 1308 občanského zákoníku. Služebnost obecně spočívá v povinnosti nekonání povinného, tedy nemůže spočívat v povinnosti vlastníka něco dělat, ale jen něco nedělat nebo trpět, reálná břemena naopak zavazují vlastníka služebné věci k nějakému plnění ve prospěch oprávněné osoby. Podle důvodové zprávy k ust. § 1303 – 1308 občanského zákoníku, reálné břemeno zakládá vlastníku věci dočasnou povinnost k plnění s tím, že nebude-li plněno, transformuje se právo z reálného břemene v substituční oprávnění na peněžitou náhradu, pro niž je možné vést výkon rozhodnutí nebo exekuci na zatíženou nemovitou věc obdobně jako při zástavním právu. Reálné břemeno zavazuje vlastníka obtížené věci k určitému konání a tím se liší od služebností, pro něž je charakteristická povinnost vlastníka služebné věci k pasivitě (nekonání). Výměnek je zaopatřovací závazek se zřizuje jako reálné břemeno a zahrnuje různá plnění.

21. Odvolací soud má za to, že úmyslem účastníků darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti ze dne 4. 2. 2019 nebylo sjednat dohodu o výměnku podle § 2707 odst. 1 občanského zákoníku, ale zřídit služebnost dle § 1257 občanského zákoníku spočívající v bezplatném doživotním bydlení v domě [adresa] na pozemku p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] u [obec]. V samotné smlouvě je doživotní bezplatné užívání předmětného domu výslovně označeno jako„ služebnost“. Pokud bylo úmyslem účastníků smlouvy uzavřít společně s darovací smlouvou i smlouvu o výměnku, pak měla být tato terminologie použita, neboť„ smlouva o výměnku“ je upravena v novém občanském zákoníku od 1. 1. 2014. Navíc, byla-li smlouva o převodu nemovité věci uzavřena v souvislosti se zřízením výměnku, nelze od ní odstoupit pro neplnění povinnosti osobou zavázanou k výměnku. V předmětné darovací smlouvě a smlouvě o zřízení služebnosti bylo odstoupení od darovací smlouvy mezi jejími účastníky sjednáno. Darovací smlouva ze dne 4. 2. 2019 není tedy podle svého obsahu smlouvou o výměnku a jako taková nemůže být posuzovaná jako smlouva úplatná.

22. Podle § 980 odst. 2 občanského zákoníku, je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

23. Podle § 984 odst. 1 občanského zákoníku, není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. [obec] víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

24. Vzhledem k tomu, že darovací smlouva uzavřená mezi žalovanými, je podle názoru odvolacího soudu, smlouvou bezúplatnou, kterou s ohledem na zřízenou služebnost nelze posuzovat jako smlouvu úplatnou, nelze se v dané věci domáhat dobré víry v návaznosti na ust. § 984 odst. 1 občanského zákoníku. S ohledem na zásadu, že nikdo nemůže převést na jiného více práv než sám má, nelze než konstatovat, že žalovaný [číslo]) převedl v rozporu se zákonem na žalovanou [číslo] spoluvlastnický podíl [jméno] [příjmení] [příjmení] (navíc v době, kdy ještě žila) k předmětnému domu. Odvolací soud řešil jako předběžnou otázku platnost či neplatnost darovací smlouvy a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že darovací smlouva a smlouva o zřízení služebnosti uzavřená mezi žalovanými, je ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu zůstavitelky v rozsahu ½ celku předmětného domu neplatná, a proto změnil (§ 220 odst. 1 o. s. ř.) výrok I. napadeného rozsudku tak, že žalobě co do určení, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] [příjmení] byla ke dni jejího úmrtí podílovou spoluvlastnicí domu [adresa] na pozemku p. č. st. [anonymizováno], zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], v rozsahu spoluvlastnického podílu ½ celku, vyhověl. Odvolací soud shledal na straně žalobců naléhavý právní zájem na požadovaném určení (§ 80 o. s. ř.), neboť bez určení, že zůstavitelka byla ke dni své smrti spoluvlastníkem předmětné nemovitosti, nemohou uplatňovat své dědické nároky po zůstavitelce z titulu jejich právního nástupnictví 25. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že s ohledem na výsledek řízení, v němž se žalobci domáhali dvou nároků a byli úspěšní pouze v jednom z nich, když jejich poloviční neúspěch v řízení je úspěchem žalovaných, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.