38 CO 51/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z jeho předsedy JUDr. Josefa Růžičky a soudkyň JUDr. Nadi Kovářové a JUDr. Ireny Vitovské ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. Bc. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o návrhu na předběžné opatření o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 1. února 2022 č. j. 6 Nc 3670/2022 – 40

I. Usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 1. 2. 2022 č. j. 6 Nc 3670/2022 – 40 se ve výroku I. mění tak, že žalovanému se zakazuje zatížit zástavním právem nemovitost – jednotku [číslo] vymezenou podle občanského zákoníku, v budově [adresa], která je součástí pozemku parcelní [číslo] v katastrálním území a obci [obec].

II. Usnesení soudu I. stupně se ve výroku II. zrušuje.

III. Usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 1. 2. 2022 č. j. 6 Nc 3670/2022 – 40 se ve výroku III. mění tak, že žalobci se složená jistota ve výši 10.000 Kč nevrací.

IV. Usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 1. 2. 2022 č. j. 6 Nc 3670/2022 – 40 se ve výroku IV. potvrzuje.

1. Okresní soud v Hodoníně jako soud I. stupně zamítl v záhlaví označeným rozhodnutím návrh žalobce na nařízení předběžného opatření na uložení zákazu žalovanému zatížit zástavním právem nemovitost – jednotku [číslo] vymezenou podle občanského zákoníku, v budově [adresa], která je součástí pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území a obci [obec] (výrok I.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), dále rozhodl o vrácení složené jistoty ve výši 10.000 Kč žalobci (výrok III.) a žalobci uložil povinnost zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Hodoníně soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1.000 Kč do 3 dnů od doručení tohoto usnesení (výrok IV.).

2. Shora uvedeným rozhodnutím rozhodl soud o návrhu doručeném dne 31. 1. 2022, jímž se žalobce domáhal vydání předběžného opatření na uložení zákazu žalovanému zatížit zástavním právem nemovitost – jednotku [číslo] vymezenou podle občanského zákoníku, v budově [adresa], která je součástí pozemku [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec], k níž byla mezi účastníky uzavřena smlouva o uzavření budoucí smlouvy kupní o převodu vlastnictví, ve které se účastníci zavázali k uzavření kupní smlouvy ohledně bytové jednotky [číslo] umístěné v 6. a 7. nadzemním podlaží, sklepa [číslo] umístěného v 1. podzemním podlaží a parkovacího místa [číslo] v 1 nadzemním podlaží, společných částí budovy ve výlučném užívání vlastníka jednotky – terasy T 61 v 6. nadzemním podlaží a s bytem, souvisejícího spoluvlastnického podílu na společných částech bytového domu, to vše v bytovém domě na pozemku [parcelní číslo] v obci a k. ú. [obec]. V uvedeném bytovém domě je 35 bytových jednotek, z toho pouze 2 bez kolaudačního souhlasu, přičemž jedna z nich se týká žalobce a měla by být předmětem převodu. Žalobce nyní zjistil, že ohledně předmětné bytové jednotky [číslo] bylo dne 26. 1. 2022 zahájeno řízení o vklad zástavního práva u [stát. instituce], [stát. instituce], pod sp. zn. [anonymizováno] – [číslo]. Přestože se tedy žalovaný zavázal bytovou jednotku převést na žalobce, v rozporu s tímto závazkem zřizuje k předmětné bytové jednotce zástavní právo ve prospěch společnosti [právnická osoba] Z tohoto důvodu se domáhá vydání předběžného opatření.

3. Soud I. stupně zjistil z dopisu žalobce, že ten od smlouvy o uzavření budoucí smlouvy kupní o převodu vlastnictví bytové jednotky odstoupil a tuto skutečnost žalovanému oznámil. V současné době však žalobce odstoupení od smlouvy považuje za neplatné. Soud konstatoval, že odstoupení od smlouvy je jednostranné adresované jednání, které, aby se stalo účinným, musí dorazit do sféry adresáta. Jakmile strana oprávněná odstoupí od smlouvy, oznámí druhé straně, že od smlouvy odstupuje, je smlouvou vázána a nemůže ji změnit. Jakmile nastanou účinky odstoupení od smlouvy, závazek se zrušuje, a to zpravidla od počátku, tedy s účinky ex tunc. Protože odstoupením se závazek od počátku ruší, není možná ani žádná případná konvalidace. Pokud by strany hodlaly obnovit závazkový vztah, nezbývá jim než uzavřít novou smlouvou podobného obsahu. K tomu, aby soud byl oprávněn návrhu na vydání předběžného opatření vyhovět, musí být zcela najisto postaveno, že závazkový vztah, od něhož žalobce odvíjí své právo, mezi účastníky trvá. Vzhledem k tomu, že žalobce od uzavření smlouvy odstoupil, došlo k zániku závazkového vztahu mezi účastníky. Spekulace žalobce o tom, zda odstoupení od smlouvy bylo či nebylo učiněno platně, nejsou pro soud relevantní. Soud v rámci rozhodování o návrhu na vydání předběžného opatření ani není oprávněn otázku platnosti či neplatnosti odstoupení od smlouvy řešit. Soud má za to, že žalobce neprokázal, že je zde potřeba zatímně upravit poměry účastníků, proto jeho návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dále rozhodl dle § 75b odst. 4 o. s. ř. o vrácení složené jistoty ve výši 10.000 Kč žalobci a o jeho povinnosti zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč z návrhu na nařízení předběžného opatření.

4. Proti shora uvedenému rozhodnutí žalobce podal odvolání a navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že návrhu na vydání předběžného opatření vyhoví. Právní závěr, že návrhu na předběžné opatření nelze vyhovět, pokud není najisto postaven závazkový vztah, od kterého žalobce odvíjí své právo, je absurdní, neboť spornost (nejistota o skutkovém stavu nebo o právních následcích z ní vyplývajících) je definičním znakem každé žaloby podávané na soud – jinak by podání žaloby ani nedávalo smysl. Závěr o nejistotě trvání závazkového vztahu mezi účastníky učinil soud I. stupně neoprávněně, neboť ten náleží pouze soudu v řádném nalézacím řízení po provedeném dokazování. Předběžným opatřením má být uloženo účastníku, aby (mj.) nenakládal s určitými věcmi nebo právy za situace, kdy je třeba upravit zatímně poměry účastníků nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí mohl být ohrožen. V dané věci je úprava poměrů předběžným opatřením zcela namístě, neboť aktivita žalovaného – jím iniciované řízení před katastrálním úřadem o návrhu na vklad zástavního práva, může do doby, než skončí řízení ve věci samé, způsobit nevratné následky.

5. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil jako věcně správné. Předběžné opatření má mít povahu spíše výjimečného a mimořádného institutu. Žalobce se u soudu domáhá určení obsahu vůle, aby soud vydal rozsudek o určení obsahu kupní smlouvy, nicméně v rámci návrhu na vydání předběžného opatření se domáhá toho, aby žalované bylo zakázáno zatížit zástavním právem věc v jejím vlastnictví. Vzhledem k tomu, že zástavní právo vzniká až zápisem do katastru nemovitostí, tj. na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu vydaného příslušným správním orgánem, tak žalobcem podaný návrh, resp. uložení zákazu, je de facto požadavek na vytvoření stavu, v jejich důsledku by byla žalovaná strana v podstatné míře omezena v nakládání se svým majetkem. Jestliže by nedošlo k vydání rozhodnutí správního orgánu o povolení zápisu zástavního práva, pak by ani nemohlo dojít ke vzniku zástavního práva. Žalovaná je názoru, že žalobce vzhledem k tomu, že žaluje na určení obsahu kupní smlouvy, tak ani jeho návrh na vydání předběžného opatření (odhlédne-li žalovaná od neexistence smlouvy o smlouvě budoucí), není dostatečně určitý, tedy tím, že jím požadované omezení není časově omezeno, např. do trvání pravomocného vyřešení jím iniciované věci, tak je nutno návrh považovat za neurčitý. V neposlední řadě žalobce nesprávně formuloval požadovaný zákaz, a to s ohledem na to, čeho se domáhá, kdy se podle strany žalované měl domáhat, aby bylo žalované zakázáno uzavření zástavní smlouvy, a to právě s ohledem na to, že bez zástavní smlouvy, kdy tato sama o sobě nezpůsobuje vznik zástavního práva, nemůže dojít k zahájení řízení o vkladu (zápisu) zástavního práva, které nota bene v okamžiku podání návrhu na vydání předběžného návrhu samotným žalobcem, jak vyplývá z jím podaných tvrzení, již stejně probíhá, tj. zamýšlený účinek předběžného opatření přichází opožděně.

6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o. s. ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně napadené opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.

7. Ze spisu soudu I. stupně sp. zn. 6 Nc 3670/2022 odvolací soud zjistil, že návrhem došlým soudu dne 31. 1. 2022 se žalobce domáhá vydání předběžného opatření na uložení zákazu žalovanému zatížit zástavním právem nemovitost – jednotku [číslo] vymezenou podle občanského zákoníku v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec]. Žalobce k důkazu předložil mj. smlouvu o uzavření budoucí smlouvy kupní o převodu vlastnictví v bytovém domě [anonymizováno] [obec], č. smlouvy [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], v níž se žalovaný zavázal, že na pozemku p. [číslo] v obci a k.ú. [obec] postaví novostavbu bytového domu s následným vyčleněním bytových jednotek včetně garážových stání, informace pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba budova s číslem popisným [adresa], bytový dům, výzvami žalobce k dokončení jednotky, k předložení kolaudačního rozhodnutí a k doplacení kupní ceny, přípis ze dne 28. 1. 2021 s oznámením žalované, že odstoupení žalobce od smlouvy ze dne 12. 2. 2020 tento učinil neplatně a informace o jednotce č. jednotky [číslo]. Konkrétně se pak účastníci zavázali k uzavření kupní smlouvy ohledně bytové jednotky [číslo] umístěné v 6. a 7. nadzemním podlaží, sklepa [číslo] umístěného v 1. podzemním podlaží a parkovacího místa [číslo] v 1 nadzemním podlaží, společných částí budovy ve výlučném užívání vlastníka jednotky – terasy T 61 v 6. nadzemním podlaží a s bytem, souvisejícího spoluvlastnického podílu na společných částech bytového domu, to vše v bytovém domě na pozemku [parcelní číslo] v obci a k. ú. [obec].

8. Z informací o jednotce č. jednotky [číslo] vymezené podle občanského zákoníku, v budově [adresa], která je součástí pozemku p. č. st. [číslo] v k. ú. [obec], odvolací soud zjistil, že objekt je dotčen změnou právního vztahu V [číslo], které se týká účastníků řízení – [právnická osoba] (právní zástupce), [právnická osoba] (zástavce), [právnická osoba] (zástavní věřitel). Řízení bylo zahájeno 26. 1. 2022, informace o vyznačení plomby [datum], typ předmětu řízení – Zástavní právo.

9. Na žádost odvolacího soudu zaslal Okresní soud v Hodoníně žalobu podanou žalobcem na určení obsahu smlouvy proti žalované [právnická osoba], ohledně níž je vedeno řízení pod sp. zn. 5 C 41/2022 Touto žalobou se žalobce domáhá určení obsahu smlouvy, a to kupní smlouvy o převodu bytové jednotky [číslo] umístěné v 6. a 7. nadzemním podlaží, sklepa [číslo] umístěného v 1. podzemním podlaží a parkovacího místa [číslo] v 1 nadzemním podlaží, společných částí budovy ve výlučném užívání vlastníka jednotky – terasy T 61 v 6. nadzemním podlaží a s bytem, souvisejícího spoluvlastnického podílu na společných částech bytového domu, to vše v bytovém domě na pozemku [parcelní číslo] v obci a k. ú. [obec].

10. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

11. Podle § 76 odst. 1 písm. d) o. s. ř., předběžným opatřením může být účastníku uloženo, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy.

12. Předběžné opatření je opatření mimořádné, které lze nařídit pouze tehdy, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, s tím, že potřeba zatímní úpravy závisí vždy na okolnostech konkrétního případu. K nařízení předběžného opatření postačuje, jsou-li tvrzené skutečnosti alespoň osvědčeny, tj. jeví-li se alespoň pravděpodobnými. Procesní odpovědnost v tomto směru nese navrhovatel předběžného opatření. Podmínkou, aby se jednalo o předběžné opatření dle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř., je věcná spojitost předběžného opatření se zahájením řízení. Z obsahu spisu odvolací soud mj. zjistil, že dopisem ze dne 12. 2. 2020 žalobce oznámil žalované, že odstupuje od smlouvy č. [anonymizováno] [číslo], uzavřené dne 22. 3. 2018, na které žalovaná reagovala tak, že odstoupení od smlouvy nepovažuje za důvodné.

13. Odvolací soud se neztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že odstoupením žalobce od uzavřené smlouvy došlo k zániku závazkového vztahu mezi účastníky. Takto kategorický závěr nelze vyslovit v řízení o návrhu na vydání předběžného opatření, neboť právní jednání, spočívající v odstoupení od smlouvy bude soud řešit jako otázku předběžnou až v řízení, které žalobce již podanou žalobou o určení obsahu kupní smlouvy zahájil u Okresního soudu v Hodoníně (sp. zn. 5 C 41/2022). Podle názoru odvolacího soudu jsou základní skutečnosti pro vydání předběžného opatření v dané věci osvědčeny, a to zejména smlouvou o uzavření budoucí smlouvy kupní o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne 22. 3. 2018 a řízením zahájeným u [stát. instituce], [stát. instituce] (číslo řízení V [číslo]) ve věci účastníků řízení [právnická osoba] (právní zástupce), [právnická osoba] (zástavce), [právnická osoba] (zástavní věřitel) založeného 26. 1. 2022 Odvolací soud je ve shodě s žalobcem, že prostřednictvím předběžného opatření je třeba zabránit zatížení předmětné bytové jednotky zástavním právem ve prospěch jiné osoby, a to minimálně po dobu, kdy soud rozhodne o žalobě o určení obsahu kupní smlouvy, jejíž uzavření bylo mezi účastníky ve smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy sjednáno.

14. Odvolací soud po přezkoumání napadeného rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející změnil napadené rozhodnutí ve výroku I. tak, že návrhu na vydání předběžného opatření vyhověl, ve výroku III. napadené rozhodnutí změnil tak, že žalobci se složená jistota ve výši 10.000 Kč nevrací, neboť povinnost ke složení jistoty vyplývá pro navrhovatele z ust. § 75b odst. 1 o. s. ř., ve výroku II. napadené rozhodnutí zrušil s tím, že o náhradě nákladů řízení o návrhu na vydání předběžného opatření rozhodne soud I. stupně v řízení vedeném o žalobě o určení obsahu kupní smlouvy pod sp. zn. 5 C 41/2022 a ve výroku IV. napadené rozhodnutí potvrdil jako věcně správné, neboť žalobce je podle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v platném znění povinen zaplatit z návrhu na vydání předběžného opatření soudní poplatek ve výši 1.000 Kč podle Sazebníku zákona o soudních poplatcích.