4 Tmo 30/2004

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v neveřejném zasedání, konaném dne 9. března 2004, o stížnosti odsouzeného L. S. , proti usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne 5.2.2004, č.j. 1T 15/97-253, t a k t o : Podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu se stížnost odsouzeného z a m í t á . O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením Okresní soud v Blansku rozhodl tak, že podle § 151 odst. 3 trestního řádu se odměna obhájce Mgr.

I. P. stanoví částkou ve výši 22.738,- Kč. Proti tomuto usnesení podal včas stížnost odsouzený, ve které namítá, že sice nepopírá, že byl Mgr.

I. P. zastoupen v jeho trestní věci, ale podle něj tento nevyúčtoval včas odměnu, a jelikož lhůta uvedená v ustanovení § 151 odst. 2 trestního řádu je prekluzivní, nárok již zanikl a neměl být uplatňován. Krajský soud v Brně z podnětu podané stížnosti přezkoumal napadené usnesení a dospěl k těmto závěrům. Novela trestního řádu č. 265/2001 Sb. stanovila v ustanovení § 151 odst. 2 trestního řádu, že obhájce musí svůj nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se dozvěděl, že povinnost obhajovat skončila, jinak nárok zaniká. Z této dikce je patrno, že se jedná o prekluzivní lhůtu. Novela č. 265/2001 Sb. nabyla účinnosti dne 1.1.2002. Trestní řád účinný před tímto datem lhůtu k uplatnění odměny neobsahoval. Závěrečná, ani přechodná ustanovení k novele č. 265/2001 Sb. nemají žádnou zmínku o tom, jak nahlížet na uplatněné nároky obhájce a sice po uplynutí 1 roku, ale které vznikly před 1.1.2002. S ohledem na tyto skutečnosti má krajský soud zato, že v těchto případech je nutno lhůtu 1 roku počítat od 1.1.2002, a teprve po 1 roce o tohoto dne, je nárok obhájce prekludován. Jelikož Mgr.

I. P. uplatnil své nároky dne 27.12.2002, tedy před uplynutím 1 roku od 1.1.2002, učinil tak včas. Byť podaná stížnost nebrojí proti výši částky stanovené odměny obhájce, Krajský soud v Brně tuto přezkoumal. Zjistil, že soud I. stupně správně stanovil částky za jeden úkon ve výši 1.000,- Kč, částky za cestovné, náhrady za promeškaný čas a podobně. Bylo zjištěno, že obhájce vykonal veškeré úkony tak, jak ve svém návrhu požadoval. Soud I. stupně proto nepochybil, pokud přiznal obhájci Mgr.

I. P. odměnu a náhradu hotových výdajů a náhradu za promeškaný čas ve výši 22.738,- Kč. Z těchto důvodů nezbylo, než stížnost odsouzeného jako nedůvodnou zamítnout. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není další řádný opravný prostředek přípustný. Krajský soud v Brně dne 9. března 2004 JUDr. Drahomír Drápal předseda senátu