41 A 24/2015

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobkyně: S. Ch., bytem ……………, proti žalovanému: Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, 128 08, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne, 13. 4. 2015 č. j.: MPSV-UM/ 2929/15/4S-ZLK, sp. zn: SZ/1346/2014/4S-ZLK takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 13.4.2015, č.j. MPSV- UM/292/15/4S-ZLK se z r u š u j e a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žádnému z účastníků se n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

Včas podanou žalobou žalobkyně napadala rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 13. 4. 2015 č.j. MPSV-UM-2929/15/4S-ZLK, sp. zn: SZ/1346/2014/4S-ZLK, jímž žalovaná rozhodla tak, že podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu zamítá odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce ČR- krajské pobočky ve Zlíně ze dne 15. 10. 2014, č.j. 79025/2014/KRO a výše uvedené rozhodnutí potvrzuje. Pokud jde o uvedené rozhodnutí, v jeho odůvodnění mimo jiné uvedeno, že Úřad práce ČR- krajská pobočka ve Zlíně, kontaktní pracoviště Kroměříž (dále jen „úřad práce“) zahájil 1. 7. 2014 správní řízení z moci úřední ve věci opětovného posouzení nároků a výše příspěvků na péči pro S. Ch. (z důvodu konce platnosti posudku). Sociální šetření v přirozeném prostředí účastníka řízení bylo úřadem práce provedeno dne 11. 7. 2014. OSSZ Kroměříž vypracovala posudek dne 19. 9. 2014, dle něhož účastník řízení není osobou, která se podle ust. § 8 odst. 2 zákona čísl. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nevede k neschopnosti zvládat alespoň tři nebo čtyři základní životní potřeby. Účastník řízení nezvládá pouze dvě základní životní potřeby- osobní aktivity a péče o domácnost. Na základě uvedeného posudku OSSZ vydal Úřad práce rozhodnutí 15. 10. 2014, kterým odejmul příspěvek žalobkyni od 1. 10. 2014. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala odvolání a věc byla postoupena Ministerstvu práce a sociálních věcí. Z podmětu odvolání byl zdravotní stav žalobkyně dne 29. 1. 2015 znovu přezkoumán a zhodnocen PK MPSV ČR, detašované pracoviště v Brně. Posuzovaná nebyla jednání posudkové komise přítomna. Posudková komise však zaslala posuzované informativní dopis s informací o posouzení v nepřítomnosti. Posudková komise uvedla, že prostudovaná zdravotní dokumentaci, která je v posudku uvedena, byla dostatečná k projednání v nepřítomnosti a k přijetí posudkového závěru. Z posudku vypracovaným PK MPSV vyplynulo, že v popředí potíží posuzované je periodická depresivní porucha, dle psychiatra těžká, léčená od roku 1995 u disponované osobnosti s velmi nízkou frustrační tolerancí, nedostatečnou adaptabilitou, snadnou dekompenzací a sezonními výkyvy, provázena občasnými kolapsovými stavy, chronickým únavovým syndromem a dalšími polymorfními somatickými obtížemi převážně či z části psychosomatického původu- algický vertebrogenní syndrom polyetážový, migrenosní cefalea, polyarthralgie, GIT obtíže. Je přítomna alimentární obezita, BMI 37. Na horních končetinách diagnostikován syndrom karpálního tunelu, funkčně bez závažnějších parez. Vyskytují se přechodné psychické dekompenzace, při kterých není schopna téměř žádné činnosti. Posuzovaná je orientovaná osobou, místem, v čase, schopna spolupráce, orientace sluchem dobrá, zrakem s brýlemi uspokojivá, kardiopulmonálně kompenzovaná, na končetinách bez paretického postižení s výjimkou lehčích funkčních obtíží rukou. Je schopna běžné chůze bez opory, která může být omezena při bolestech páteře, kloubů či psychické dekompenzaci. Na páteři a nosných kloubech není v dokumentaci popisován závažný strukturální či funkčně patologický nález. Posudková komise v posudku uvedla, že posuzovaná z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nebyla schopna zvládat dvě základní životní potřeby a to osobní aktivity a péče o domácnost. Ostatní základní životní potřeby je schopna zvládnout, byt mnohé aktivity zvládá obtížněji či v delší době než zdravá osoba. Je ale orientovaná, schopna komunikace, schopna provést sebeobslužné úkony (připravit jednoduchou stravu, najíst se, dodržovat hygienu, užívat léky apod.). V přechodných stavech dekompenzace závislost na pomoci druhé osoby stoupá, ale tyto stavy netrvají rozhodnou část kalendářního roku. Posudek tedy setrval na závěrek OSSZ. Proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 4. 2015 žalobkyně podala žalobu, neboť s uvedeným rozhodnutím nesouhlasila. Uváděla, že je plně invalidní od roku 1977, jedná se o invaliditu III. stupně, po otřesu mozku po autohavárii. Po několika kolapsech, nehybnosti plus počátek depresí a stále se zhoršujícího zdravotního stavu, zvláště v posledních asi deseti letech, jí na žádost o příspěvek na péči Úřad práce v Kroměříži vyhověl. Po přezkoumání zdravotního stavu byl posuzované však příspěvek na péči odebrán. Žalobkyně uvedla, že běžně se pro nepohyblivost, která je spojena s psychickými obtížemi, nedostane k lékaři. Je-li doporučena na vyšetření mimo Kroměříž, musí prosit známé o odvoz, sama cesty autobusem ani vlakem fyzicky ani psychicky nezvládne. Po pár krocích má bolesti těla, svalů, páteře. Po jakékoliv aktivitě je unavená až k bolestem vnitřností a celého těla. Musí se naprosto znehybnit na pár hodin, aby poté mohla učinit nejnutnější osobní potřeby. Oslabený imunitní systém ji také oklešťuje, nemůže nic vyřídit, pro častá nachlazení musí prosit, aby jí někdo přinesl potraviny, než se bude moci doslova „došourat“ do nebližší prodejny pro základní potraviny nutné k životu. Je to však za cenu značných bolestí a obav, jestli jí síly budou stačit. Žalobkyně uvedla, že PK nebrala v úvahu tato pohybová stresující omezení a stáletrvající, vyčerpávající únavu, která se s věkem i novými kolapsy zhoršuje. I při změně počasí (týká se mozku) je nucena ležet i celé dny, bez schopnosti jakékoliv aktivity. Často nedojde z prvního poschodí za pošťačkou. Nemoc ji „uvěznila“ mezi čtyřmi stěnami, proto je zklamaná i udivená z jednání PK MPSV, která rozhodnutí úřadu práce potvrdila. Protože s rozhodnutím PK MPSV nesouhlasí, nesouhlasí ani s vydaným rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí a žádala krajský soud o přezkoumání její žaloby a vrácení věcí k dalšímu řízení a vyhovění požadavku. Uvedla dále, že jedním z podkladů pro vydání rozhodnutí bylo i šetření sociální pracovnice v domě žalobkyně. Sociální pracovnice, když do domácnosti přišla, velmi spěchala, stále zvonil mobilní telefon, dávala výrazně na jevu, že spěchá, že musí hned za dalším pacientem. Žalobkyně byla v údivu, jakým způsobem s ní jedná. Proto byla neschopna říci všechny důležité skutečnosti, na které kolonky nepamatují, kde nebylo možno říci „ano-ne“. U psychosomatiky a neuropatie to nejde. Protože sociální pracovnice spěchala, to co sepsala, ji žalobkyně bez přečtení a bez řeči podepsala a uvedené žena ve chvatu odešla. Tohoto záznamu se dle žalobkyně posudková komise drží a na další přiložené lékařské zprávy a vyjádření žalobkyně a její obhajobu nereaguje. Přesto, že si PK MPSV Brno vyžádala celou lékařskou dokumentaci žalobkyně, vyjádření psychiatra i neurologa, i ostatní lékařské zprávy naprosto je nevzala v úvahu. Ze zprávy z neurologie od MUDr. S. totiž vyplývá, že u žalobkyně došlo o 70% ke zhoršení pohyblivosti, špatně se jí chodí, měla příspěvek na péči a sebrali jí ho, nemá ani pečovatelku. Když dělá sebemenší zátěž, tak jí od mozku jde celková vyčerpanost, začne se šourat, musí si jít lehnout a chvíli odpočinout a pak může jakž takž vegetovat. Bolí jí záda od hlavy až k patě. Má bolesti svalů, celého těla až do morku kosti. Má chronicky únavový syndrom a může to ovlivňovat celého člověka od mozkové buňky až po patu, nezná příčinu, proč má tyto potíže. Nález z neurologie od MUDr. S. PK MPSV naprosto ignorovala. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že 1. 7. 2014 zahájil Úřad práce ČR-krajská pobočka ve Zlíně, kontaktní pracoviště Kroměříž (déle jen „úřad práce“) správní řízení z moci úřední ve věci opětovného posouzení nároku a příspěvku na péči pro S. Ch. (z důvodu konce platnosti posudku ke dni 31. 8. 2014). Dne 11. 7. 2014 provedl úřad práce sociální šetření v přirozeném prostředí žalobkyně. OSSZ Kroměříž vypracovala posudek ze dne 19. 9. 2014, podle něhož žalobkyně není osobou, která se podle ust. § 8 odst. 2 zákona o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nevede k neschopnosti zvládat alespoň tři nebo čtyři základní životní potřeby. Žalobkyně nezvládá pouze dvě základní potřeby- osobní aktivity a péče o domácnost. Na základě uvedeného posudku vydal úřad práce rozhodnutí den 15. 10. 2014, kterým odejmul žalobkyni příspěvek na péči od 1. 10. 2014. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala včasné a přípustné odvolání. V něm nesouhlasila s odejmutím příspěvku na péči ve výši 800 Kč měsíčně, který tři roky pobírala jako plně invalidní osoba pro zhoršení zdravotního stavu od roku 2010. Úřad práce postoupil podané odvolání spolu se spisovou dokumentací Ministerstvu práce a sociálních věcí. 3. 2. 2015 obdržel žalovaný posudek o zdravotním stavu žalobkyně pro účely příspěvku na péči, který vypracovala PK MPSV dne 29. 1. 2015. PK MPSV ve svém výroku a odůvodnění uvedla, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla osobou starší 18 let věku, která se podle ust. § 8 odst. 2 zákona o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu vyžadovala každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby, nebyla však neschopna zvládat alespoň tři nebo čtyři základní životní potřeby. Žalobkyně nezvládala dvě základní životní potřeby, osobní aktivity a péče o domácnost. 9. 2. 2015 žalobkyně telefonicky sdělila žalovanému, že obdržela posudek PK MPSV a mimo uznané základní životní potřeby dále nezvládá mobilitu, komunikaci a stravování. Díky špatné imunitě si např. nemůže nakoupit. Dne 12. 2. 2015 bylo odvolacímu orgánu doručeno písemné vyjádření žalobkyně, včetně psychiatrického vyšetření ze dne 21. 1. 2015 od MUDr. Z. V písemném vyjádření žalobkyně sdělila, že nesouhlasí s hodnocením stupně závislosti, včetně hodnocení základních životních potřeb, jak uvedla již telefonicky (doplňuje nezvládání životní potřeby- výkon fyziologické potřeby). Dále sděluje, že je objednána na vyšetření do FN Olomouc k Doc. MUDr. B. Domnívá se, že šetření posudkových lékařů je povrchní, neúplné a nespravedlivé, navíc ohrožuje její zdraví z nedostatku pomoci druhé osoby. Žalobkyně dne 11. 3. 2015 doložila žalovanému další písemné vyjádření, včetně avizované lékařské zprávy z FN Olomouc ze dne 5. 3. 2015 s kopií dopisu adresovaného praktickému lékaři MUDr. Navrátilovi, ve kterém posuzovaná vyjadřuje svoji nespokojenost s vypracovaným nálezem ze dne 12. 9. 2014. Nově doložené podklady byly zaslány PK MPSV k vyhodnocení v rámci doplňujícího posouzení zdravotního stavu žalobkyně. PK MPSV opětovně přezkoumala zdravotní stav žalobkyně dne 26. 3. 2015, kdy sdělila, že psychické obtíže žalobkyně nezpochybňuje, nelze ale prokázat období trvající větší část roku, kdy by žalobkyně byla závislá na pomoci druhé osoby ve smyslu dosažení některého ze stupňů závislosti. Aktuální stavy ohrožení na přechodné období nelze hodnotit jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. PK MPSV nenalezla objektivní důvody, které by vedly ke změně posudkového závěru ze dne 29. 1. 2015. Žalovaný k námitkám uvádí, že v rámci odvolacího řízení byl vypracován PK MPSV posudek o zdravotním stavu žalobkyně 29. 1. 2015 a doplňující posudek ze dne 26. 3. 2015. PK MPSV přezkoumala zdravotní stav žalobkyně na základě podkladové a zdravotní dokumentace, včetně kompletně zdravotní dokumentace praktického lékaře a odborných nálezů z oblasti neurologie, psychiatrie, revmatologie, osteologie, ortopedie či gastroenterologie. Doložená dokumentace jednoznačně prokazuje, že se PK MPSV nezabývala pouze psychikou žalobkyně, ale posuzovala zdravotní stav žalobkyně komplexně. Posudková komise dospěla k závěru, že žalobkyně je zejména vzhledem k diagnostikované těžké depresivní poruše omezena v osobních aktivitách a v péči o domácnost. Ostatní základní životní potřeby je schopna zvládnout, byť mnohé aktivity zvládá obtížněji či v delší době než zdravá osoba. V přechodných stavech dekompenzace závislost na pomoci druhé osoby stoupá, ale tyto stavy netrvají rozhodnou část kalendářního roku. Tuto skutečnost potvrzuje žalobkyně i v podané žalobě, kde uvádí, že po jakékoliv aktivitě je unavená, musí se znehybnit na pár hodin, aby poté mohla učinit nejnutnější osobní potřeby. Žalobkyni rovněž uvádí, že ke kolapsům dochází např. při změně počasí, což ji nutí ležet i celé dny, bez schopnosti jakékoliv aktivity. PK MPSV na základě nově doložených lékařských nálezů v průběhu odvolacího řízení opětovně přehodnotila zdravotní stav žalobkyně dne 26. 3. 2015. Jednalo se o aktuální lékařské vyšetření z oblasti psychiatrie a alergologie- imunologie. PK MPSV v doplňujícím posudku uvedla, že těžké depresivní poruchy vyvolávající značnou nesoběstačnost postižené osoby mohou být stavy ohrožující zdraví i život a bývají řešeny hospitalizací v psychiatrickém zařízení, což u žalobkyně nelze prokázat. K tomuto žalovaný uvedl, že PK MPSV tímto konstatováním neměla v úmyslu snižovat důstojnost žalobkyně, nýbrž pouze shrnula a vyhodnotila obsah doložené dokumentace, která neprokazuje hospitalizaci v psychiatrickém zařízení. Žalovaný uvedl, že rozhodoval na základě posudku PK MPSV ze dne 29. 1. 2015 a doplňujícího posudku ze dne 26. 3. 2015, které považuje za úplné, objektivní a přesvědčivé a stěžejný důkazní prostředek a nemá důvod mít o posudkovém závěru pochybnosti. Žalovaný konstatuje, že skutkový stav věci byl řádně zjištěn, proto mohlo být rozhodnutí vydáno. Navrhoval proto, aby soud žalobu jako nedůvodnou § 78 odst. 7 s.ř.s zamítl. Posouzení věci Krajským soudem Žaloba žalobkyně je důvodná. Krajský soud v Brně měl k dispozici spis Úřadu práce i PK MPSV ČR. Žalovaný své rozhodnutí, které je předmětem soudního přezkumu, vydal, 13. 4. 2015 na základě dvou posudků PK MPSV ČR, pracoviště v Brně a to ze den 29. 1. 2015 a ze dne 26. 3. 2015. Pokud jde o posudek PK MPSV ze dne 29. 1. 2015 posudková komise jednala ve složení, předseda PK byl posudkový lékař a dalším lékařem přítomným u jednání byla lékařka z oboru neurologie a 26. 3. 2015 jednala posudková komise ve složení předsedy posudkové komise, posudkového lékaře a dalšího lékaře z oboru revmatologie. Soud zde uvádí, že z posudku PK MPSV ČR vyplývá, že zásadním zdravotním postižením žalobkyně je periodická depresivní porucha u disponované osobnosti těžká s velmi nízkou frustrační tolerancí, nedostatečnou adaptabilitou, snadnou dekompenzací a sezonními výkyvy, přičemž je pro depresivní poruchu léčena od roku 1995. Dále uvedeno, že tato depresivní porucha je provázena občasnými kolapsovými stavy, chronickým únavovým syndromem a dalšími polymorfními somatickými obtížemi převážně z části psychosomatického původu- algický vertebrogenní syndrom polyetážový, migrenosní cefalea, polyarthralgie. Posudková komise v základním posudku i doplňujícím posudku dospěla k závěru, že žalobkyně nezvládne dvě základní životní potřeby, a to osobní aktivity a péče o domácnost, ostatní základní životní potřeby je schopna zavládnout, byť mnohé aktivity zvládá obtížněji či v delší době než zdravá osoba. Posudková komise pak v posudcích uvedla, že v přechodných stavech dekompenzace závislost na pomoci druhé osoby stoupá, ale tyto stavy netrvají rozhodnou část kalendářního roku. Soud zde uvádí, že vzhledem k tomu, že zásadním zdravotním postižením žalobkyně je depresivní porucha, se kterou se žalobkyně léčí již 20let, má za to, že posuzovaná měla být hodnocena PK MPSV ve složení posudkové komise takovém, že kromě předsedy posudkové komise, kterým je posudkový lékař, bude přítomen další lékař a to lékař z oboru psychiatrie a to také z toho důvodu, že posudková komise uvedla, že u žalobkyně nastávají přechodné stavy takové, že závislost na pomoci druhé osoby stoupá, z čehož vyplývá, dle soudu, že v těchto přechodných stavech žalobkyně není schopna provádět samostatně vícero úkonů, tedy že je možné, že nezvládne více než dvě základní životní potřeby, přičemž z posudku vůbec nevyplývá, jak časté jsou tyto stavy, kdy stoupá závislost žalobkyně na pomoci jiné osoby, nebo jak dlouhou dobu tyto stavy trvají, v posudku je pouze uvedeno, že netrvají rozhodnou část kalendářního roku, přičemž soudu není tedy z tohoto stanoviska zřejmé, jak již uvedl, jak časté tyto stavy jsou, případně jak dlouhou dobu trvají. Po provedeném dokazování soud tedy dospěl k závěru, že zatím nebyl náležitě zjištěn skutkový stav věci, a proto rozhodnutí žalovaného soud zrušil a vrací ho k žalovanému k dalšímu řízení. S ohledem na stanovisko soudu bude třeba doplnit posudky PK MPSV ČR, když soud má za to, že by bylo na nejvýš vhodné, aby členem posudkové komise byl lékař z oboru psychiatrie (nikoli revmatologie či neurologie, i když žalobkyně má zdravotní problémy i v těchto oblastech, nejedná se však o zásadní zdravotní postižení) a je třeba zodpovědět na otázku, kterou soud předestřel, tedy jak dlouho trvají stavy, kdy žalobkyně je závislá na pomoci druhé osoby více, než že by potřebovala pomoc jiné osoby v péči o domácnost a osobních aktivitách a jak často se opakují. Teprve po doplnění dokazování v tomto směru bude moci být ve věci vydáno nové rozhodnutí. Proto soud rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2015 zrušil a věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. Při vydání nového rozhodnutí bude žalovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Úspěšná žalobkyně náklady řízení nežádala. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Brně dne 23. listopadu 2016 JUDr. Jana Kubenová, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Karolina Marešová