41 A 31/2015

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce J.H. , ………., zast. JUDr. Janem Mandátem, advokátem se sídlem Elgartova 29, Brno, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23.3.2015, č.j. MPSV- UM/5662/15/4S-JMK, sp.zn. SZ/2380/2014/4S-JMK, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

Ve včas podané žalobě žalobce uvedl, že rozhodnutím, které je označeno v záhlaví tohoto rozsudku, bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Brně, č.j. 354733/2014/BBA ze dne 13.10.2014, jímž bylo z moci úřední rozhodnuto žalobci snížit příspěvek na péči z 12.000,- Kč na 8.000,- Kč měsíčně s účinností ode dne 1.10.2014. Toto rozhodnutí bylo žalovaným, jako správním orgánem vyššího stupně, potvrzeno. Žalobce je toho názoru, že byl tímto rozhodnutím odvolacího orgánu, jakož i rozhodnutím správního orgánu prvého stupně zkrácen na svých právech. Již v řízení před správním orgánem I. stupně‚ jakož i v odvolání, se žalobce zcela marně domáhal vypracování znaleckého posudku, který by objektivně zhodnotil jeho celkový stav. Má-li mít žalovaný nárok na přiznání statutu osoby úplně závislé na pomoci jiné fyzické osoby, musí jako osoba starší 18 let splňovat podmínku, že nezvládá devět nebo deset základních životních potřeb a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. Jeho celkový stav byl hodnocen posudkem o zdravotním stavu vydaným Městskou správou sociálního zabezpečení v Brně pod čj. LPS/2014/6160-BM-CSSZ ze dne 22.5.2014. Toto hodnocení měl správní orgán k dispozici. Zde se uvádí, že kromě mobility nezvládá ani jednu ze základních životních potřeb. Znamená to tedy, že těchto základních životních potřeb nezvládá celkem devět, což je důvodem pro přiznání statutu osoby ve stupni IV. – úplná závislost dle zák.č. 108/2006 Sb. V rozporu s tímto stanoviskem je následný posudek téhož orgánu čj. LPS/2014/9679-BM-CSSZ ze dne 25.8.2014, kde se uvádí, že nezvládá celkem osm základních životních potřeb. Další rozpor existuje s posudkem vydaným posudkovou komisí MPSV ČR v Brně dne 7.1.2015 č.j. 2014/4150-BR, kde se uvádí, že zvládá mobilitu, komunikaci, výkon fyziologické potřeby, což je vůči prvému posudku rozpor zcela zjevný. Např. logicky - nezvládá-li péči o zdraví, tak nemůže zvládat ani výkon fyziologické potřeby. Dle již výše citovaného posudku ze dne 22.5.2014 je mimo jiné osobou se zvlášť těžkým funkčním nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, znamená to tedy, že nemůže zvládat ani komunikaci. S ohledem na výše uvedené zásadní rozpory v posudcích, vydaných různými státními orgány dle jednotného předpisu, navrhoval žalobce, aby k posouzení celkového stavu pro účely přiznání typu postižení či typu závislosti byl přibrán znalec z oboru zdravotnictví, odvětví posudkové lékařství. Účelem znaleckého zkoumání by bylo uvedené rozpory vyjasnit a vydat konečné objektivní stanovisko k jeho zdravotnímu stavu. Správní orgán I. stupně zkrátil práva žalobce tím, že neodstranil rozpory v jednotlivých důkazech, při rozhodování o stupni postižení žalobce vycházel pouze z těch důkazů, které svědčily pouze v neprospěch žalobce. Správní orgán I. i II. stupně zkrátily právo žalobce na spravedlivý proces tím, že i přes objektivní existenci rozporů v lékařských zprávách, nepřibraly znalce k odstranění těchto rozporů, ač žalobce v řízení takový důkaz navrhoval. Správní orgán II. i I. stupně vycházely pouze z posudků posudkové komise žalovaného, která je žalovanému přímo podřízena a tedy jsou dány důvody pro vyslovení pochybností o nestrannosti takového orgánu. Řízení trpí tedy vadami, pro které nemělo být rozhodnutí správního orgánu I. stupně ani rozhodnutí odvolacího orgánů, vydáno. S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhoval, aby soud vydal rozsudek, kterým zruší rozhodnutí žalovaného ze dne 23.3.2015 a současně zruší i rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Brně ze dne 13.10. 2014 a věc žalovanému vrátí k dalšímu řízení. Domáhal se také toho, aby soud žalovaného zavázal žalobci nahradit vzniklé mu náklady řízení. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Brně rozhodl z moci úřední žalobci snížit příspěvek na péči z 12.000,- Kč na 8.000,- Kč měsíčně od 1.11.2014 s odůvodněním, že z důvodu skončení platnosti stávajícího posouzení pro účely příspěvku na péči k 1.5.2014 bylo zahájeno správní řízení ve věci opětovného posouzení nároku a výše příspěvku, ze kterého bylo zjištěno, že podle ustanovení § 8 odst. 2 písm. c) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, jde o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III. (těžká závislost). Podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí byl výsledek posouzení stupně závislosti pro účely příspěvku na péči ze dne 25.8.2014, kdy posudkovým lékařem Městské správy sociálního zabezpečení Brno-město (dále jen „MSSZ“) bylo stanoveno, že žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezvládá 8 základních životních potřeb (orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost). V zákonné lhůtě proti rozhodnutí podal žalobce odvolání, neboť s tímto rozhodnutím nesouhlasil a žádal o nové posouzení zdravotního stavu. Uvedl, že kromě přiznaných úkonů není schopen také mobility. Jedná se u něj o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav - spastická diparetická DMO, povšechná svalová hypotrofie, svalový tonus vyšší akrálně s omezenou dorsální flexí v kotnících, sekundární skoliosa, nízká motorická obratnost. Domnívá se proto, že má nadále nárok na IV. stupeň závislosti. V odvolacím řízení Ministerstvo práce a sociálních věcí nechalo znovu zhodnotit zdravotní stav žalobce, a to PK MPSV. Zdravotní stav žalobce byl zhodnocen 7.1.2015 posudkovou komisí ve správném složení. Předmětem jednání byl stupeň závislosti. PK MPSV jednala bez přítomnosti žalobce, kterého dopisem ze dne 03.12.2014 informovala o tom, že má dostatečně doloženou zdravotní dokumentaci k projednání věcí v nepřítomnosti a k přijetí posudkového závěru a o dalším postupu PK MPSV. Posudková komise vycházela při vypracování posudku ze spisové dokumentace žalovaného, spisová dokumentace Úřadu práce včetně napadeného rozhodnutí, odvolání a sociálního šetření ze dne 13.6.2014, posudkového spisu vedeného u MSSZ včetně lékařských nálezů a protokolů o jednání Posudková komise měla k dispozici celou řadu odborných lékařských nálezů, které ve vyjádření vyjmenovala. PK MPSV prostudovala podkladovou dokumentaci a doplněnou zdravotní dokumentaci a toto zhodnotila jako dostatečné k projednání věci a k přijetí posudkového závěru. Jde o osobu starší 18 let věku, která se podle ustanovení § 8 odst. 2 písm. c) zákona o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III. (těžká závislost). Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. Tento stav trval i k datu 1.5.2014 i k datu vydání napadeného rozhodnutí. Platnost posouzení je stanovena do 30.4.2016. Z posudkového hodnocení vyplývá, že PK MPSV zhodnotila, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb. S ohledem na charakter a tíži dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce není schopen zvládat 7 základních životních potřeb: b) orientace d) stravování e) oblékání a obouvání f) tělesná hygiena h) péče o zdraví i) osobní aktivity j) péče o domácnost. Ostatní základní životní potřeby (mobilita, komunikace, výkon fyziologické potřeby) podle PK MPSV zdravotní stav účastníku řízení umožňuje přiměřeně zvládat. Schopnost zvládat zákonem stanovené základní životní potřeby byla hodnocena s ohledem na využití zachovalých potenciálů a kompetencí žalobce s využitím běžně dostupných pomůcek, které vyrovnají případné znevýhodnění a napomáhají nebo umožňují samostatnost. Dále je uvedeno, že se jedná o účastníka řízení s dětskou mozkovou obrnou s postižením v kvadrudistribuci, více na dolních končetinách, na horních končetinách narušení jemně motorické činnosti, bez těžké parezy, na dolních končetinách v poloze na výdrž nestabilita - rovněž bez průkazu těžké parezy nebo plegie, celkově při chůzi zhoršení celkové koordinace, ale schopen samostatné chůze s případnou oporou kompenzační pomůcky, popřípadě zábradlí. V oblasti mentální - podle psychologického vyšetření pokles v úrovni lehké mentální retardace, nicméně nadále konstatována značná nesamostatnost a problémy s časovou a prostorovou orientací. V oblasti komunikace přetrvává dyslalie, komunikace však schopen adekvátní, stran trivia - vzděláván dlouhodobě v rámci praktického školství - lehký defekt intelektu předpokládá a umožňuje zvládnutí trivia, tj. psaní a čtení, v oblasti zraku visus dlouhodobě 6/6 - tedy v normě. Na horních končetinách jemně motorická činnost zhoršena, ale není těžká pareza a není neschopnost úchopové činnosti. Kardiálně kompenzován, nyní medikace na vyšší krevní tlak, dále medikace na bronchiální astma. V oblasti fyziologické potřeby bez patologie, v oblasti stravování bez patologie, opakovaně však popisována nutnost dohledu nad příjmem stravy. Z výše uvedeného vyplývá, že u žalobce se jedná o kombinované postižení pohybové a mentální - ani jedno z postižení však není těžkého stupně, tj. není těžké postižení mentální, neboť zjištěna lehká mentální retardace a v oblasti mobility není průkaz těžkých parez ani plegií na končetinách. Výše uvedený stav pohybového a nosného aparátu umožňuje zvládání mobility v požadovaném rozsahu včetně chůze po schodech s oporou zábradlí. V oblasti orientace - lehký mentální defekt umožňuje zvládání základních orientačních schopností, opakovanými vyšetřeními však konstatována problematická časoprostorová orientace, v popředí pak zejména výrazná nesamostatnost posuzovaného a sociální nezralost, která nadále výrazně ovlivňuje zvládání i opakovaně zacvičovaných činností, a to přes opakované doporučování ohledně posilování soběstačnosti. S ohledem na výše uvedené skutečnosti PK MPSV ponechává základní životní potřebu orientace jako nezvládnutou. Komunikace - PK MPSV neshledává podklad pro neschopnost verbální komunikace, zhoršená výslovnost není podkladem pro neschopnost komunikace, v oblasti čtení a psaní není závažný motorický, mentální ani smyslový deficit, který by byl podkladem pro neschopnost přečtení a napsáni textu v rozsahu zprávy. Výkon fyziologické potřeby - žalobce je schopen rozpoznat i vykonat potřebu, zvládá sám - uvádí při sociálním šetření, dále dlouhodobě docházky do praktických škol, kde nutně zacvičen. Stravování - nadále uznána vhodnost dohledu nad pravidelnou stravou. Oblékání a obouvání a celková hygiena - uznána potřeba pomoci s ohledem na zhoršenou motorickou koordinaci. PK MPSV po prostudování podkladové dokumentace dospěla k závěru, že žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezvládá v plném rozsahu základní životní potřeby: orientace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost. Pro uznání základních životních potřeb mobilita, komunikace a výkon fyziologické potřeby neshledala PK MPSV ve zdravotním stavu žalobce objektivní podklady (jak výše popsáno). PK MPSV dospěla k závěru, že žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby v 7 základních životních potřebách a z tohoto důvodu se považuje podle ustanovení § 8 odst. 2 písm. c) zákona o sociálních službách za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III. (těžká závislost). Výsledek posouzení PK MPSV je shodný s posudkem MSSZ ve stanoveném 3. stupni závislosti, liší se v počtu uznaných základních životních potřeb, kdy PK MPSV základní životní potřebu komunikace neuznala za nezvládanou. Podle PK MPSV zdravotní stav žalobce bude i v budoucnu dlouhodobě nepříznivý s důvodným předpokladem dalšího vývoje. Z uvedeného důvodu stanovený stupeň závislosti byl na dobu do 30.04.2016. Podrobnější informace o posouzení jsou obsaženy v posudkovém spise, který PK MPSV vede v souladu s ustanovením § 16a zákona č. 582/1991 Sb., ve vztahu k ustanovení § 17 správní řád. Po obdržení nového posouzení stupně závislosti osoby žalovaný vyrozuměl o pokračování odvolacího řízení a právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu. Zmocněnec žalobce JUDr. Jan Mandát doložil vyjádření k posouzení PK MPSV ze dne 7.1.2015, ve kterém je uvedeno, že spatřuje rozpor mezi posudkovým závěrem PK MPSV a posudky MSSZ ze dne 22.05.2014 a ze dne 25.08.2014. Navrhl, aby k posouzení zdravotního stavu pro účely přiznání typu postižení či typu závislosti byl přibrán znalec z oboru zdravotnictví, odvětví posudkové lékařství. Účelem znaleckého zkoumání by bylo uvedené rozpory vyjasnit a vydat konečné stanovisko ke zdravotnímu stavu žalobce. Žalovaný dospěl k závěru, že není schopno s námitkami týkajících se zdravotního stavu žalobce v odůvodnění rozhodnutí se vypořádat. Proto námitky zmocněnce ve vyjádření uvedené shledal důvodnými k vyžádání doplňujícího posouzení PK MPSV. Zdravotní stav účastníka řízení byl znovu zhodnocen na jednání PK MPSV dne 6.3.2015, kdy posudková komise zasedala ve správném složení. Předmětem jednání byl stupeň závislosti. PK MPSV jednala bez přítomnosti žalobce a zmocněnce. PK MPSV zhodnotila, že má dostatečně doloženou zdravotní dokumentaci k projednání věci v nepřítomnosti a k přijetí posudkového závěru. PK MPSV znovu prostudovala podkladovou a zdravotní dokumentaci žalobce, kterou měla k dispozici na jednání dne 7.1.2015 a toto zhodnotila v kontextu s námitkami uvedenými ve vyjádření žalobce ze dne 12.2.2015. K námitkám PK MPSV konstatovala následující: 1) Posudek MSSZ Brno ze dne 22.05.2014 je posudkem o zdravotním stavu žalobce pro účely přiznání průkazu osoby zdravotně postižené, ne pro účely stupně závislosti. Lékař MSSZ v tomto posudku pouze odkazuje na spisovou dokumentaci MSSZ, ve které byla uznána závislost IV. stupně v r. 2012, platnost tohoto posouzeni však trvala pouze do 30.4.2014. Následně posudkem MSSZ z 25.8.2014 s platností od 1.5.2014 byla závislost IV. Stupně snížena na závislost III., stupně s odůvodněním, že u žalobce došlo k určité stabilizaci zdravotního stavu, tato skutečnost měla oporu i v provedeném sociálním šetření, čímž lékař MSSZ odůvodňuje změnu v původním posouzení stupně závislosti. 2) PK MPSV vypracovala posudek za účasti odborného neurologa, měla k dispozici dostatečnou odbornou dokumentaci, včetně dokumentace praktického lékaře. Stav neurologického postižení byl funkčně zhodnocen na podkladě neurologických vyšetření, interní stav na podkladě interního, plicního a alergologického vyšetření, stav funkcí mentálních na podkladě vyšetření psychologického. Funkce smyslové byly dokumentovány očním vyšetřením a vyšetřením praktického lékaře. V uvedených nálezech nebyly shledány rozpory o zdravotním stavu účastníka řízení, které by vyžadovaly další objektivizaci jeho zdravotního stavu. Při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby, přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřeby v přijatelném standardu, přičemž se funkční schopnosti hodnotí s využitím běžně dostupných pomůcek. Na základě výše uvedených skutečností dospěla PK MPSV k závěru, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce má dopad na nezvládání 7 základních životních potřeb a svůj závěr řádně zdůvodnila. Současně podrobně zdůvodnila změnu v počtu uznaných základních životních potřeb oproti lékaři MSSZ, tedy proč neuznává zbylé základní životní potřeby, včetně základní životní potřeby komunikace, která byla uznána jako nezvládaná lékařem MSSZ a k jejímuž uznání neshledala PK MPSV podklad s ohledem na výsledek psychologického vyšetření s hodnocením mentální úrovně žalobce. Mobilita a výkon fyziologické potřeby - v posudku PK MPSV zdůvodněno jejich neuznání, které má oporu i v provedeném sociálním šetření ze dne 13.6.2014. Ve výkonu fyziologické potřeby je hodnocena schopnost rozpoznat potřebu úkonu, vyhledat WC, použít WC a provést i následnou hygienu. Zjištěné pohybové, mentální i smyslové schopnosti zvládání této životní potřeby umožňují, při sociálním šetření sděleno, že zvládá sám, v dokumentaci není průkaz o inkontinenci nebo event. o jiných zdravotních potížích v oblasti fyziologických potřeb. Lehký stupeň mentálního postižení umožňuje zvládání základních hygienických norem, včetně užití WC při absenci závažného postižení v této oblasti a tím i v nutnosti provádění speciálních opatření při výkonu fyziologické potřeby. Péče o zdraví - tato základní životní potřeba není spjata s výkonem fyziologické potřeby, neboť v této oblasti není u žalobce nutno provádět žádná speciální ošetřovatelská opatření. Zvládání léčebného režimu, tj dodržování správných medikamentosních opatření je činnost s podstatně vyšším nárokem na intelektové schopnosti a proto byla při lehkém mentálním postižení žalobce uznána jako nezvládnutá. 3) Uznání osoby se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra je formulace, která je určena při posouzení nároku na průkaz osoby zdravotně postižené, jehož posouzení podléhá jiným posudkovým předpisům a kritériím. PK MPSV vyhodnotila skutečnosti, které vedly k požadavku na doplnění posudku a neshledala důvody pro změnu již přijatého posudkového závěru. Po obdržení nového posouzení stupně závislosti osoby žalovaný vyrozuměl o pokračování odvolacího řízení a právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu. Písemnost převzal zmocněnec, který se vyjádřil, že stanovisko PK MPSV ze dne 6.3.2015 nepřináší žádné nové poznatky a pouze setrval na původním stanovisku, proto na původním návrhu na přibrání znalce musí trvat. Žalovaný zhodnotil, že posouzení PK MPSV je objektivní, dostatečně kvalitní a přesvědčivé a bylo vypracováno komisí v řádném složení. Posudek obsahuje odůvodnění míry závislosti účastníka řízení a je z něho patrno, že PK MPSV měla pro posouzení zdravotního stavu dostatek podkladů. S ohledem na skutečnost, že námitky v odvolání byly projednány PK MPSV dne 7.1.2015 a námitky ve vyjádření ze dne 12.2.2015 byly projednány na jednání PK MPSV dne 6.3.2015 a v posudkovém zhodnocení řádně odůvodněné, neshledal žalovaný být vázán návrhem na provedení znaleckého posudku, protože všechny důkazy potřebné ke zjištění stavu věcí byly provedené. V průběhu odvolacího řízení nebyla doložena žádná nová lékařská zpráva nebo odborný nález, kterým by namítaný rozpor v posouzení lékařem MSSZ a PK MPSV byl potvrzen. Zákon o sociálních službách (§ 28 odst. 2 ve spojení s § 25 odst. 3) vyžaduje jako podklad k rozhodnutí v předmětné věci (v postavení odvolacího orgánu) posouzení stupně závislosti žalobce na pomocí jiné fyzické osoby. Stupeň závislosti pro účely odvolacího řízení posuzuje žalovaný, který má pro tento účel zřízený, resp. využívá posudkové komise (§ 28 odst. 2 zákona o sociálních službách ve spojení s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů). PK MPSV je při posuzovaní stupně závislosti osoby povinna vycházet ve smyslu ustanovení § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popř. z výsledků funkčních vyšetření a z výsledků vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Žalovaný zhodnotil, že PK MPSV se k námitkám dostatečně vyjádřila v posudkovém zhodnocení, kdy konstatuje, že funkční schopnosti dané dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem se hodnotí s využíváním zachovalých potenciálů a kompetencí osoby (tj. zachovanými funkčními schopnostmi) a s využitím běžně dostupných pomůcek, prostředků předmětů denní potřeby nebo vybavení domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku (tzv. facilitátory, facilitující prostředky). Tzn., že pro účely zákona o sociálních službách se hodnotí funkční dopady zdravotního postižení na schopnost zvládat základní životní potřeby s využitím facilitujících prostředků, které vyrovnávají případné znevýhodnění a napomáhají nebo umožňují samostatnost. Může jít např. o zdravotně vyhovující oblečení, obuv, hůl, berli, chodítko, zábradlí, madlo, odstranění prahu, lžící na obouvání, kompenzační pomůcky jako protézy, brýle, lupy, sluchadla, pomůcky při úniku moče, chůze s přidržováním o zábradlí, vstávání s oporou o nábytek atd. Žalovaný zhodnotil, že mezi podklady pro rozhodnutí nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro rozhodování. Vyhodnotil proto, že posudkový závěr je náležitě zdůvodněn a PK MPSV se v něm vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Žalovaný nezpochybňuje, že ne všechny aktivity základních fyzických potřeb žalobce s ohledem na jeho zdravotní stav zvládá zcela bez obtíží, je však nutné přihlédnout k tomu, že za neschopnost zvládnout základní životní potřeby se pro účely přiznání příspěvku na péči podle ust. § 1 odst. 4 prováděcí vyhlášky č. 505/2006 Sb., k zákonu o sociálních službách, považuje takový stav, kdy porucha funkčních schopností dosahuje úrovně úplné poruchy nebo poruchy těžké, nikoliv jakákoliv porucha funkčních schopností. Proto po prostudování vyžádaného posudku dospěl k závěru, že posudkový závěr lze považovat za úplný a přesvědčivý. Žalovaný tak konstatuje, že posudek PK MPSV byl vypracován ve vztahu ke všem námitkám uvedeným v odvolání. Z posudku je zřejmé z čeho PK MPSV při jeho vypracování vycházela, jak podklady a jí samotnou zjištěné skutečnosti hodnotila. Posudek byl vypracován komisí v řádném složení a obsahuje odůvodnění míry závislosti žalobce. Z posudku je rovněž patrno, že PK MPSV měla pro posouzení zdravotního stavu dostatek podkladů i bez přítomnosti účastníka řízení a zmocněnce při jednání. Pro účely hodnocení závislosti osoby bylo rovněž zhodnoceno provedené sociální šetření ze dne 13.6.2014, kdy byla zjišťována schopnost samostatného života žalobce v jeho přirozeném sociálním prostředí. Z hlediska zákona o sociálních službách je podpůrným prostředkem při posuzování stupně závislosti posudkovými lékaři. Bylo prováděno formou pozorování a rozhovoru se žalobcem v přítomnosti osoby poskytující péči. Sociální pracovník při svém hodnocení vycházel z informací, které získal v aktuálním čase, tedy v časovém úseku samotného provádění sociálního šetření. Dále žalovaný konstatuje, že zákon o sociálních službách vyžaduje jako podklad k rozhodování ve věci příspěvku na péči posouzení závislosti osoby na pomoci jiné fyzické osoby. Stupeň závislosti pro účely odvolacího řízení posuzuje PK MPSV. Ta podle požadavku žalovaného ze dne 18.11.2014 vypracovala na svém jednání dne 7.1.2015 posudek na základě zdravotního stavu účastníka řízení doloženého ošetřujícím lékařem, z výsledků sociálního šetření a zjištění potřeb osoby a z výsledků funkčních vyšetření odbornými lékaři. Na základě uplatněných námitek ze dne 12.2.2015 bylo dne 19.02.2015 vyžádáno doplňující posouzení PK MPSV. Ta na jednání dne 6.3.2015 vyhodnotila skutečnosti, které vedly k požadavku na doplnění posudku a neshledala důvody pro změnu již přijatého posudkového závěru ze dne 7.1.2015. Žalovaný po prostudování vyžádaného posouzení zhodnotil, že splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti, proto tento posudek jako svou podstatou považuje za rozhodující důkaz, protože zdravotní stav žalobce a jeho funkční důsledky byly pro účely stanovení posudkového závěru zjištěny v souladu s právními předpisy a v rozsahu námitek uvedených v odvolání a následně i ve vyjádření ze dne 12.2.2015, byly objektivizovány všechny skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr. Vzhledem k výše uvedenému nelze námitky v odvolání uvedené zohlednit. Příspěvek na péči je dávkou poskytovanou fyzickým osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb. Dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem se rozumí nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než jeden rok a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb. Závislost osoby na pomoci jiné fyzické osoby se posuzuje na základě hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby. Při posuzování této schopnosti se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby podle ust. § 9 zákona o sociálních službách, přitom se nepřihlíží k pomoci dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. To znamená, že musí být prokázáno, že neschopnost zvládnout některou základní životní potřebu je důsledkem nepříznivého zdravotního stavu. Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby, vybavení domácnosti nebo s využitím zdravotnického prostředku. Na základě výše uvedených skutečností Ministerstvo dospělo k závěru, že byly shromážděny dostatečné podklady pro vydání rozhodnutí o odvolání a proto rozhodlo na základě nového posouzení zdravotního stavu žalobce ze dne 7.1.2015 a ze dne 6.3.2015, kdy byl PK MPSV zhodnocen v rozsahu potřebném pro účely odvolacího řízení a nové posouzení závislosti účastníka řízení bylo stanoveno na základě dostatečně doložené a v průběhu odvolacího řízení doplněné zdravotní dokumentace. Podle ust. § 7 zákona o sociálních službách příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Nárok na příspěvek má osoba uvedená v ust. § 4 odst. 1 zákona o sociálních službách, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle ust. § 8 zákona o sociálních službách. Žalovaný z nového posouzení účastníka řízení zjistil, že byla prokázaná změna rozhodné skutečnosti pro snížení příspěvku na péči. Podle ust. § 14 odst. 4 zákona o sociálních službách, změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši příspěvku tak, že příspěvek má být snížen, provede se snížení příspěvku od prvního dne kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí o snížení příspěvku. Žalovaný zhodnotil, že Úřad práce při rozhodování o snížení příspěvku na péči a stanovení počátku této změny postupoval v souladu s výše uvedeným ustanovením. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v měsíci říjnu 2014, tím žalobce splňuje zákonem stanovené podmínky pro poskytování příspěvku na péči ve výši 8.000,- Kč měsíčně od 1.11.2014 a proto odvolání se zamítá a napadené rozhodnutí potvrzuje. Žalovaný na základě výše uvedených skutečností je přesvědčen, že byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu nezbytném pro soulad úkonů s požadavky uvedenými v právních předpisech a že rozhodl v souladu se zákony a věcně správně, a proto navrhoval, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Z připojených správních spisů soud zjistil pro rozhodnutí ve věci tyto podstatné skutečnosti. 22.4.2014 oznámil Úřad práce ČR, krajská pobočka v Brně žalobci zahájení řízení z moci úřední ve věci opětovného posouzení nároku a výše příspěvku na péči z důvodu skončení platnosti posudku ke dni 30.4.2014. 13.6.2014 provedl Úřad práce ČR – krajská pobočka v Brně sociální šetření, v jeho přirozeném sociálním šetření, jehož byl přítomen jak samotný žalobce, tak jeho matka, která mu poskytuje péči. Ke sporným úkonům, a to mobilita, komunikace a výkon fyziologické potřeby je v sociálním šetření uvedeno, že u posuzovaného je mobilita v pořádku, jen obtížněji zvládá nerovný povrh, schody se zábradlím nebo s pomocí druhé osoby, narušená rovnováha a stabilita. Ke komunikaci pak uvedeno, že slyší dobře, vidí hůř, dvakrát operace očí, zhoršená artikulace, zvládá jednoduché rozhovory, jednoduché otázky. v oblasti zvládání fyziologické potřeby pak uvedeno, že potřebu rozpozná, zvládá včetně hygieny. 25.8.2014 lékař Městské správy sociálního zabezpečení vypracoval posudek o zdravotním stavu žalobce, a to s ohledem na posouzení stupně závislosti osoby pro účely příspěvku na péči dle zák. č. 108/2006 Sb. Po prostudování odborných lékařských nálezů uvedl, že posuzovaný potřebuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého vztahu pomoc při následujících základních životních potřebách - orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost, celkem tedy nezvládá osm základních životních potřeb. 13.10.2014 vydal Úřad práce ČR – krajská pobočka v Brně rozhodnutí, kdy rozhodl z moci úřední o příspěvku na péči žalobce, a to tak, že poskytovaný příspěvek na péči se ode dne 1.11.2014 snižuje z 12.000,- Kč na 8.000,- Kč měsíčně, s tím, že posouzení stupně závislosti je platné do 30.4.2016. Z odůvodnění rozhodnutí jak vyplývá, že podkladem pro vydání rozhodnutí bylo provedené sociální šetření a posouzení posudkového lékaře Městské správy sociálního zabezpečení Brno. S tímto rozhodnutím žalobce nesouhlasil, podal proti němu odvolání, když měl za to, že jeho zdravotní stav nebyl zhodnocen řádně, zejména a pak uvedl, že trvá na tom, že není schopen samostatně zvládnout další základní životní potřebu, a to mobilitu, takže nezvládá dle jeho názoru minimálně devět základních potřeb. Podané odvolání bylo postoupeno žalovanému, tedy Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, který doplnil dokazování novým posouzením zdravotního stavu žalobce, a to posudkem PK MPSV ČR, pracoviště v Brně. Posudková komise zasedala, jak soud zjistil z posudku, ve správném složení, kdy kromě tajemnice posudkové komise u jednání byla přítomna, jako předsedkyně posudkové komise posudková lékařka a další lékařka, která byla jednání přítomna byla lékařka z oboru neurologie. Z posudku bylo zjištěno, že žalobce je osobou po dětské mozkové obrně, diparetická forma, vadné držení těla, oslabení jemné motoriky, dyspraxie a dyslalie, intelekt v pásmu lehké mentální retardace, sociální nezralost, dále se u něj jedná o epilepsii, od roku 2011 bez medikace, stav po operaci strabismu, hypertenze a hypergamaglobulinemie, IgE. Po prostudování odborných lékařských nálezů, které byly v posudku jmenovány, v posudkovém zhodnocení uvedeno, že v oblasti mentální – dle psychologického vyšetření pokles v úrovni lehké mentální retardace, nicméně nadále značná nesamostatnost a problémy s časovou a prostorovou orientací. V oblasti komunikace – přetrvává dyslalie, komunikace však schopen adekvátní, stran trivia – vzděláván dlouhodobě v rámci praktického školství, lehký defekt intelektu předpokládá a umožňuje zvládnutí trivia – tj. psaní a čtení v oblasti zraku visus dlouhodobě 6/6 – tedy v normě, na horních končetinách jemně motorická činnost zhoršena, ale není těžká pareza a není neschopnost úchopové činnosti. Dále uvedeno, že v oblasti fyziologické potřeby bez patologie. Uvedeno dále, že se jedná o posuzovaného s dětskou mozkovou obrnou s postižením v kvadru distribuci více na dolních končetinách, na horních končetinách narušení jemně motorické činnosti bez těžké parezy, na dolních končetinách v poloze na výdrž nestabilita – rovněž bez průkazu těžké parezy nebo plegie, celkově při chůzi zhoršení celkové koordinace, ale schopen samostatné chůze s případnou oporou kompenzační pomůcky, popř. zábradlí. Posudková komise věc zhodnotila tak, že posuzovaný z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezvládá nebo zvládá s pomoci či dohledem tyto základní životní potřeby - orientace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost. Posudková komise uzavřela, že nejde o osobu starší 18 let, která se podle § 8 odst. 2 písm. d) zák. č. 108/2006 Sb. ve znění zák. č. 366/2011 Sb. považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni IV., jde o osobu starší 18 let věku, která se podle § 8 odst. 2 písm. c) zák. č. 108/2006 Sb., ve znění zák. č. 366/2001 Sb. považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III. (těžká závislost). Výše uvedený stav trval i k datu 1.5.2014 a doba platnosti do 30.4.2016. S posouzením tohoto zdravotního stavu žalobce jeho zmocněnec nesouhlasil, když počet zvládaných úkonů v posuzování zdravotního stavu žalobce se mění a s ohledem na výrazné rozpory lékařských posudků navrhoval, aby byl zdravotní stav žalobce posouzen s ohledem na schopnost zvládat jednotlivé životní potřeby příslušného oboru zdravotnictví. Žalovaný reagoval tak, že nechal ve věci vypracovat doplňující posudek PK MPSV ČR, na pracovišti v Brně, kdy posudková komise opět jednala ve správném složení, a to kromě účasti tajemnice a předsedkyně posudkové komise kterou byla posudková lékařka a další lékařkou, která se posouzení zúčastnila, byla lékařka pracující v oboru neurologie. Posudková komise opětovně pak prostudovala všechny doložené poklady a po jejich prostudování dospěla ke shodnému závěru jako v posudku ze dne 7.1.2015. Poté žalovaný ve věci vydal rozhodnutí dne 23.3.2015, které je předmětem tohoto soudního přezkumu a kdy žalovaný rozhodl tak, že dle ust. § 90 odst. 5 správního řádu se odvolání žalobce zamítá a napadené rozhodnutí Úřadu práce se potvrzuje. Z odůvodnění rozhodnutí pak vyplynulo, že zásadními podklady pro vydání rozhodnutí bylo posouzení zdravotního stavu žalobce PK MPSV ČR ze dne 7.1.2015 a doplňujícího posudku ze dne 6.3.2015 a provedené sociální šetření. Posouzení věci krajským soudem. Pokud jde o napadené rozhodnutí žalovaného, soud hodnotí tak, že žalovaný se řádně vypořádal s provedenými důkazy, když oba posudky vypracované PK MPSV ČR soud hodnotí stejně jako žalovaný tak, že posouzení zdravotního stavu bylo provedeno vždy posudkovou komisí v řádném, tedy zákonném složení, že byly vyžádány a shromážděny všechny zprávy o zdravotním stavu žalobce a že v posudku jednotlivé úkony, které žalobce je či není schopen samostatně zvládat, byly podrobně zdůvodněny a u těch úkonů základních životních potřeb, které dle PK MPSV ČR žalobce zvládá, tj. mobilita, komunikace a výkon fyziologické potřeby bylo velmi podrobně a srozumitelně zdůvodněno, proč žalobce i přes svůj nepříznivý zdravotní stav tyto tři úkony základních životních potřeb zvládá, a to v přiměřeném standardu. Posudky PK MPSV, které byly podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí soud proto hodnotí tak že byl jimi spolehlivě zjištěn zdravotní stav žalobce, jedná se o posudky, kdy byly zvládané i nezvládané základní životní potřeby velmi podrobně zdůvodněny a toto zdůvodnění je zcela srozumitelné jak pro účastníka řízení, tak také pro soud. Posudky PK MPSV tedy krajský soud pokládá za posudky objektivní, přesvědčivé, posudky, které se vypořádaly se všemi námitkami žalobce. Proto i soud hodnotí návrh zástupce žalobce na provedení znaleckého dokazování posudkem lékaře z příslušného oboru za důkaz naprosto nadbytečný, neboť posudky PK MPSV ze dne 7.1. a 6.3.2015 byl spolehlivě zjištěn skutkový stav věci, o němž soud nemá důvodné pochybnosti. Proto soud žalobu jako nedůvodnou dle § 78 ost. 7 soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s“) zamítl. Pokud pak jde o náklady řízení, rozhodnutí se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce ve věci neměl úspěch, náklady řízení mu proto nebyly přiznány a pokud jde o žalovaného, tomu kromě běžné úřední činnosti žádné náklady nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Brně dne 25.1.2017 JUDr. Jana Kubenová, v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Veronika Smékalová