41 Ad 20/2015

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce P. P., X, toho času věznice Jiřice, Ruská cesta 404, 989 22 Lysá nad Labem, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížova 25, 225 08, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne, 9. 1. 2015 č. j.: 9304105107/315-AHN takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

Ve včas podanou žalobu žalobce napadal rozhodnutí vydané žalovanou dne 9. 1. 2015 po č. j. X, kdy žalovaná rozhodla tak, že zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí ČSSZ č. j. X ze dne 10. 11. 2014. Pokud jde o rozhodnutí žalované ze dne 10. 11. 2014, které žalobce napadl námitkami, tímto rozhodnutím žalovaná dle ust. § 118 a odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, uložila účastníku řízení (žalobci) povinnost vrátit ČSSZ přeplatek na sirotčím důchodu oprávněného ve výši 20 408 Kč, který vznikl za období od 8. 6. 2014 do 7. 10. 2014, a to do 8 dnů od právní moci rozhodnutí. V odůvodnění uvedeného rozhodnutí z 9. 1. 2015 pak uvedeno, že účastník řízení podal proti tomuto rozhodnutí námitky, které byly doručeny ČSSZ dne 28. 11. 2014. Účastník řízení nesouhlasí s tímto rozhodnutím, protože podle jeho názoru čerpal sirotčí důchod oprávněně, resp. není si vědom, že by nesplnil nějakou povinnost související s čerpáním důchodu, alespoň ne vědomě. K tvrzení v odůvodnění napadeného rozhodnutí, že dne 10. 5. 2014 ukončil soustavnou přípravu na budoucí povolání, uvádí, že se nezakládá na pravdě, ale v následující větě připouští, že ukončil toho dne studium na SOU Jiřice ve Věznici Jiřice, ale jenom proto, že byl přijat ke studiu SOU Stráž pod Ralskem ve Věznici Stráži pod Ralskem, kam byl převezen. Dále uvádí, že uvedené učiliště ukončilo činnost, takže byl odeslán zpět do Věznice Jiřice, kde si podal přihlášku na SOU, které navštěvoval předtím, ale která nebyla kladně vyřízena. Nemá žádné příjmy, ze kterých by mohl přeplatek zaplatit. Z tohoto důvodu žádá přiznání důchodu, aby z něj mohl splácet uvedený přeplatek. V odůvodnění pak dále uvedeno, že bylo zjištěno, že matka účastníka řízení J. H. podala žádost o sirotčí důchod pro účastníka řízení a současně pro jeho bratra M. P. u OSSZ Břeclav dne 12. 11. 2003, s datem přiznání ke dni 17. 10. 2003, neboť otec účastníka řízení a jeho bratra M., M. P. narozený X, zemřel dne X. Vzhledem k tomu, že účastníku řízení byla na základě usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 27. 3. 2006 nařízena ústavní výchova, byl dne 9. 11. 2006 přijat do Dětského domova se školou, základní školou a školní jídelnou v Bystřici pod Hostýnem, a z tohoto důvodu mu byl rozhodnutím Obecního úřadu Pasohlávky ze dne 24. 5. 2007 ustanoven zvláštní příjemce sirotčího důchodu. Od 17. 9. 2009 byl účastník řízení na základě soudního rozhodnutí umístěn ve Výchovném ústavu, střední škole a školní jídelně ve Višňové, a z tohoto důvodu mu byl rozhodnutím Městyse Višňové ze dne 23. 9. 2009 ustanoven zvláštní příjemce sirotčího důchodu. Dopisem ze dne 11. 4. 2011 oznámil Výchovný ústav Višňové ČSSZ, že účastník řízení byl propuštěn z tohoto zařízení dne 10. 4. 2011 a požádal o zastavení plateb sirotčího důchodu. Na základě tohoto podmětu byl dne 1. 6. 2011 rozhodnutím účastníku řízení odňat sirotčí důchod od dne 6. 6. 2011, neboť dne 10. 4. 2011 ukončil soustavnou přípravu na budoucí povolání, takže nárok na sirotčí důchod dnem 5. 5. 2011 zanikl. Za období od 6. 5. 2011 do 5. 6. 2011 vznikl přeplatek ve výši 4 981 Kč. Ohledně povinnosti vrátit tento přeplatek bylo vydáno 1. 6. 2011 samostatné rozhodnutí vůči zvláštnímu příjemci ustanovenému Městysem Višňové ze dne 23. 9. 2009. Přeplatek v uvedené výši 4 981 Kč byl ČSSZ vrácen zvláštním příjemcem dne 27. 6. 2011. Dne 8. 5. 2012 byl účastník řízení za dob vazby ve Vazební věznici a Ústavu pro výkon zabezpečovací detence v Brně a následně byl od 13. 3. 2013 ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Jiřice, v níž si podal dne 23. 9. 2013 žádost o opětovné přiznání sirotčího důchodu, tentokrát již na své rodné číslo. K žádosti bylo přiloženo potvrzení o studiu na SOU Jiřice ve školním roce 2013/2014 ze dne 4. 9. 2013. Na základě těchto skutečností byl rozhodnutím ze dne 25. 10. 2013 přiznán účastníku řízení od 1. 9. 2013 sirotčí důchod ve výši 5 081 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že účastník řízení dne 10. 5. 2014 ukončil soustavnou přípravu na budoucí povolání a protože nebylo prokázáno, že by účastník řízení nadále splňoval některou z podmínek nezaopatřenosti podle ust. § 20 odst. 4 nebo 5 zákona o důchodovém pojištění, nárok na sirotčí důchod uvedeným dnem zanikl. Z tohoto důvodu byl rozhodnutím ze dne 1. 9. 2014 sirotčí důchod účastníku řízení odňat dnem 8. 10. 2014. Jak je doloženo potvrzením SOU Jiřice ze dne 21. 8. 2014, účastník řízení ukončil vzdělávání dne 10. 5. 2014 na vlastní žádost. Vzhledem k tomu, že na sirotčím důchodu vznikl za období od 8. 6. 2014 do 7. 10. 2014 přeplatek celkové výši 20 408 Kč, bylo vydáno dne 10. 11. 2014 napadené rozhodnutí, vůči němuž účastník řízení podal řečené námitky ze dne 28. 11. 2014. V námitkách v podstatě potvrzuje, že v uvedeném období, tj. od 10. 5. 2014 se po skončení povinné školní docházky a poté do 26 let věku již nepřipravoval soustavně na budoucí povolání a nesplňoval tedy podmínku nezaopatřeného dítěte dle § 20 odst. 4 písm. a zákona o důchodovém pojištění. Nedoložil ani, že by splňoval jinou podmínku, aby mohl být pokládán za nezaopatřené dítě. Je doloženo hlášení Vězeňské služby ČR - Věznice Stráž pod Ralskem a Věznice Jiřice, že účastník řízení byl do 11. 9. 2014 přemístěn z Věznice Jiřice do Věznice Stráž pod Ralskem, odkud byl přemístěn zpět dne 11. 9. 2014. Účastník řízení uvádí ve svých námitkách, že učiliště ve Stráži pod Ralskem, kde hodlal pokračovat v soustavné přípravě na budoucí povolání, zaniklo. To však nemění nic na skutečnosti, že již není nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 4 písm. a zákona o důchodovém pojištění. Stejně tak na ni nemění nic to, že nebyl přijat do učení po svém návratu do Věznice Jiřice v září 2014, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí. Nárok na sirotčí důchod má podle § 52 o důchodovém pojištění pouze nezaopatřené dítě, přičemž § 20 odst. 4 písm. a/, b/ a uvedeného zákona stanoví taxativně, nikoli demonstrativně, tři podmínky, při jejich splnění lze považovat za nezaopatřené dítě pro účely zákona o důchodovém pojištění osobu po skončení povinné školní docházky, nejdéle do 26 let věku. V případě účastníka řízení není prokázáno splnění žádné z nich:

1. Není doloženo, že by se soustavně připravoval na budoucí povolání, naopak je prokázáno, že účastník řízení tuto současnou přípravu na budoucí povolání ukončil 10. 5. 2014.

2. Není doloženo, že se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz.

3. Není doloženo, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopen vykonávat výdělečnou činnost. ČSSZ konstatuje, že důvody, které účastník řízení uvádí jako důvody, pro něž se nemohl resp. nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání, nejsou v z hlediska nároků na sirotčí důchod relevantní. Vzhledem k výše uvedenému shledala ČSSZ námitky účastníka řízení jako nedůvodné. Žalobce s uvedeným rozhodnutím žalované nesouhlasil a podal proti němu žalobu. Uvedl, že byl poživatel sirotčího důchodu přiznaného mu OSSZ dne 12. 11. 2003 s datem přiznání ke dni 17. 10. 2003, neboť otec žalobce zemřel X. Následně si podal žádost o opětovné přiznání sirotčího důchodů dne 23. 9. 2013, tentokrát již na své rodné číslo, kdy mu byl rozhodnutím ze dne 25. 10. 2013 sirotčí důchod přiznán od 1. 9. 2013. Dne 10. 5. 2014 ukončil studium SOU Jiřice na vlastní žádost, avšak s úmyslem ve studiu pokračovat v učilišti SOU ve Stráži pod Ralskem, kam byl z Věznice Jiřice přemístěn. Z důvodu, který pak nemohl ovlivnit, učiliště ve Stráži pod Ralskem ve školním roce 2014/2015 svoji pobočku ve věznici neotevřelo. Žalovaná tedy svým rozhodnutím ze dne 10. 11. 2014, které potvrdila rozhodnutím z 9. 1. 2015, žalobce poškodila, když rozhodným dnem zániku nároku určila den 10. 5. 2014, avšak měla určit 31. 8. 2014. Pokud jde o nedostatečně zjištěný stav věci, který byl důvodem chybného rozhodnutí ze dne 9. 1. 2015, je třeba zdůraznit, že chybu učinila ČSSZ, když nesprávně formulovala dotaz na Vězeňskou službu ČR stran studia žalobce a přemístění. Přemístění do Věznice Stráž pod Ralskem je za účelem studia SOU, tedy pokračování v soustavné přípravě na budoucí povolání. Vzhledem k uvedenému negativnímu postoji hrozí žalobci vznik prokazatelné škody, když napadené rozhodnutí je nezákonné. Navrhoval, aby soud rozhodl tak, že se zrušuje a věc se žalované vrací k dalšímu řízení. V písemném vyjádření k žalobě žaloba uvedla, že žalobce namítá, že došlo přemístění z Věznice Jiřice do Věznice Stráž pod Ralskem za účelem studia SOU v Ralsku, kam byl přijat, tedy k pokračování soustavné přípravě na budoucí povolání, když není jeho vinou, že nedošlo k otevření učiliště od září. Žalovaná dále uvedla, že ze spisu je zřejmé, že ČSSZ přiznala a uvolnila od 1. 9. 2013 k rukám žalobci sirotčí důchod z důvodu studia 1. ročníku SOU Jiřice ve školním roce 2013/2014 během pobytu ve VTOS Věznice Jiřice. ČSSZ pro posouzení dalšího nároku na výplatu sirotčího důchodu od září 2014 požádala elektronicky SOU Jiřice o vystavení potvrzení, zda žalobce pokračuje ve studiu od 9/2014. Studijní oddělení SOU, potvrdilo dne 21. 8. 2014, že žalobce ukončil studium 10. 5. 2014 na vlastní žádost. Na základě tohoto sdělení ČSSZ rozhodnutím ze dne 5. 9. 2014 odňala žalobci pravomocně sirotčí důchod od 8. 10. 2014 (splatnost důchodu byla každého 8. dne v měsíci na měsíc dopředu), neboť dnem 10. 5. 2014 zanikl nárok na sirotčí důchod. Dále bylo připsáno, že o ev. přeplatku bude rozhodnuto dodatečně. ČSSZ následně dalším svým rozhodnutím ze dne 10. 11. 2014 vykázala přeplatek na sirotčím důchodu za měsíc 6, 7, 8 a 9/2015 v celkové částce 20 408 Kč (4x5102 Kč měsíčně). V námitkách žalobce potvrdil, že skutečně přestal studovat SOU Jiřice, nedoložil však, že by splňoval některou s taxativně uvedených podmínek nezaopatřenosti dítěte. Podle ust. § 52 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., má nárok na sirotčí důchod nezaopatřené dítě. Za nezaopatřené dítě se ve smyslu § 20 odst. 4 zdp, pro účely důchodového pojištění považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a po té nejdéle do 26. roků věku, jestliže, a/ se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 21 až 23 zdp), b/ se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání, nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo c/ z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopen vykonávat výdělečnou činnost. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu v rekvalifikaci (§ 20 odst. 5 zdp). Ve spise není založeno hlášení o přemístění žalobce do jiné věznice, přesné datum přemístění tedy žalované nezná. Ve spise jsou založeny dvě hlášení z obou věznic o navrácení- přemístění z Věznice Stráž pod Ralskem zpět do Věznice Jiřice ke dni 11. 9. 2014. ČSSZ má k dispozici již zmíněné sdělení SOU Jiřice o ukončení studia žalobce ke dni 10. 5. 2014, doklad o pokračování ve studiu či znovuzapočetí např. od 12. 9. 2014 nebyl ČSSZ doručen. Žalobce navíc sám potvrzuje, že již nadále nestuduje. Ve spise není založen ani žalobce sám nedoložil doklad, jež by prokázal, že je stále nezaopatřeným dítětem z jiných výše uvedených důvodů. Žalovaná nemůže přihlédnout k požadavku žalobce a zohlednit skutečnost, že ač byl původně přemístěn do jiné věznice pouze z důvodu studijních, jak tvrdí, že došlo k uzavření a neotevření SOU ve Věznici Stráž pod Ralskem a nemohl tedy studovat. Nelze přihlédnout ani k okolnosti, že nebylo žádosti žalobce o pokračování ve studiu v původním SOU Jiřice vyhověno. Nejde o případy předvídané zákonem, kdyby i nadále náležela výplata sirotčího důchodu. Jestliže žalobce přestal být nezaopatřeným dítětem od 10. 5. 2014, když nestuduje a neprokázal pokračování nezaopatřenosti s důvodu nemožnosti dalšího studia pro nemoc či úraz nebo neschopnost vykonávat výdělečnou činnost pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodla žalovaná zcela oprávněně o odnětí sirotčího důchodu a následně o uložení úhrady přeplatku v částce 20 408 Kč na neoprávněně poskytovaném sirotčím důchodu za období, kdy již žalobce nestudoval a nebyl nezaopatřeným dítětem. Žalobci zanikl nárok sirotčí důchod z důvodu ukončení studia, má proto zákonnou povinnost vrátit částky přijaté na sirotčím důchodu. SOU Jiřice potvrdilo ukončení studia na vlastní žádost žalobce ke dni 10. 5. 2011. Další sdělení školy o tom, že by žalobce navázal a tedy pokračoval ve studiu či započal až od nového školního roku, nebylo žalobcem předloženo. Jedině na základě tohoto potvrzení by bylo možné přehodnotit výši vykázaného přeplatku. Požadavku žalobce na prominutí úhrady přeplatku nelze vyhovět. ČSSZ považuje žalobu žalobce za nedůvodnou. Přeplatek je vykázán oprávněně v souladu se zněním ust. § 118 odst.1 zákona č. 582/1991 Sb.. Žalovaná proto navrhovala, aby soud žalobě nevyhověl a zamítl ji jako nedůvodnou. Z připojeného správního spisu soud zjistil tyto důležité skutečnosti pro posouzení věci. Rozhodnutím z 25. 10. 2013 ČSSZ žalobci přiznala od 1. 9. 2013 sirotčí důchod podle ust. § 52 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění ve výši 5 081 Kč. Věznice Jiřice na dotaz ČSSZ 21. 8. 2014 sdělila, že P. P. již není žákem Středního odborného učiliště Jiřice. Vzdělání bylo ukončeno dne 10. 5. 2014 na vlastní žádost pana Pokuty. Rozhodnutím ze dne 1. 9. 2014, jak soud zjistil, ČSSZ odňala žalobci podle ust. § 56 odst. 1 písm. a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů od 8. 10. 2014 sirotčí důchod. V odůvodnění uvedeno, že dle ust. §56 odst. 1 písm. a/ zdp, zjistí-li se, že nárok na důchod nebo jeho výplatu zanikl, důchod se odejme, nebo jeho výplata se zastaví a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen. Podle ust. § 52 odst. 1 zdp sirotčí důchod náleží pouze nezaopatřenému dítěti. Podle odst. § 20 odst. 4 zdp se za nezaopatřené dítě pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže, a/ se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 21 až 23 zdp), b/ se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání, nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo c/ z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopen vykonávat výdělečnou činnost. Podle ust. § 20 odst. 5 zdp se po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Podle § 20 odst. 7 zdp se za nezaopatřené dítě nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Vzhledem k tomu, že účastník řízení dne 10. 5. 2014 ukončil soustavnou přípravu na budoucí povolání, protože nebylo prokázáno, že účastník řízení nadále splňuje některou z podmínek nezaopatřenosti (§ 20 odst. 4 nebo 5 zdp), nárok na sirotčí důchod dnem 10. 5. 2014 zanikl. V dávkovém spise se pak dále nachází rozhodnutí vydané ČSSZ dne 10. 11. 2014, kdy ČSSZ rozhodla, tak že podle ust. §118 a odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ zákon č. 582/1991 Sb.“), se účastníku řízení ukládá povinnost vrátit ČSSZ přeplatek v částce 20 408 Kč, který vznikl za období od 8. 6 2014 do 7. 10. 2014 na sirotčím důchodu a to do 8 dnů právní moci tohoto rozhodnutí. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že podle ust. § 118a odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., má plátce důchodu vůči příjemci důchodu nárok na vrácení, popřípadě náhradu nesprávně vyplacené částky, jestliže důchod byl vyplácen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, protože příjemce důchodu neslnil některou jemu uloženou povinnost, přijal důchod nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplácen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo vědomě jinak způsobil, že důchod nebo jeho část byl vyplácen neprávem, nebo ve vyšší částce, než náležel. Nárok na sirotčí důchod má podle § 52 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů pouze nezaopatřené dítě. V odůvodnění rozhodnutí pak citováno ust. § 20 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., který vyjmenovává, kdo se považuje za nezaopatřené dítě. Rozhodnutím ČSSZ ze dne 1. 9. 2014 byl účastníku řízení od 8. 10. 2014 odňat sirotčí důchod (pro dítě P. P., nar. X). ČSSZ byl v období od 8. 6. 2014 do 7.10. 2013 účastníku řízení vyplácen sirotčí důchod, ačkoliv nenáležel, neboť účastník řízení ukončil soustavnou přípravu na budoucí povolání dne 10. 5. 2014. Období od 8. 6. 2014 do 7. 10. 2014 bylo vyplaceno 5 102 Kč měsíčně, ačkoliv dávka nenáležela. Tímto vznikl přeplatek ve výši uvedené ve výroku rozhodnutí. Dále v odůvodnění uvedeno, že odpovědnost dle ust. § 118a odst. 1 zákona č. 582/1992 je subjektivní, účastník řízení je proto odpovědný za vznik přeplatku, jen pokud jej zavinil. Účastník řízení zavinil vznik přeplatku tím, že přebíral výplatu důchodu, ačkoliv nenáležel, neboť se nepřipravoval studiem na budoucí povolání. Posouzení věci krajským soudem Žaloba není důvodná. Krajský soud v Brně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba důvodná není. Bylo prokázáno, že žalobce byl poživatelem sirotčího důchodu, ve výši, kterou soud z rozhodnutí ČSSZ citoval, žalobce byl do 10. 5. 2014 studentem středního odborného učiliště ve Věznici v Jiřicích, které ukončil na vlastní žádost, jak z potvrzení Věznice Jiřice vyplývá dne 10. 5. 2014. Žalobce neprokázal, že by byl i po tomto datu v této nebo jiné věznici nebo kdekoliv jinde studentem, tedy studiem se připravoval na budoucí povolání. Dnem 10. 5. 2014 přestal být tedy nezaopatřeným dítětem, neboť se již od tohoto data soustavně nepřipravoval na budoucí povolání. Zda toto bylo na základě jeho vlastního rozhodnutí, nebo z jiných důvodů, není pro posouzení věci rozhodné, rozhodne je, že po datu 10. 5. 2014 žalobce již studentem nebyl, na budoucí povolání se tedy nepřipravoval a jeho povinností dle ust. § 118a odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., bylo tuto skutečnost sdělit ČSSZ. Nic takového však žalobce neučinil, žádné sdělení z jeho strany se v dávkovém spise nenachází, tedy že by žalobce bezprostředně po datu 10. 5. 2014 oznámil ČSSZ, že ukončil studium, ani sám netvrdí. Tvrdí pouze, že ČSSZ měla určit zánik nároku žalobce na sirotčí důchod až dnem 31. 8. 2014. Tento jeho názor však soud nesdílí, neboť studium bylo prokazatelně ukončeno 10. 5. 2014, opak netvrdí ani sám žalobce. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobce porušil svoji povinnost vůči ČSSZ, jako plátci sirotčího důchodu, nesdělil tedy skutečnost, že 10. 5. 2014 přestal se soustavně připravovat na budoucí povolání a proto žaloba žalobce nemůže být důvodná, naopak nárok žalované, kdy po žalobci požaduje vrátit přeplatek na sirotčím důchodu ve výši 20 408 Kč, je oprávněný. Soud proto žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s“) zamítl. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí se opírá o ust. 60 odst. 1, 2 s.ř.s. Žalobce ve věci neměl úspěch, náklady řízení mu proto nebyly přiznány, a pokud jde o žalovanou, ta nemá právo na náhradu nákladu řízení ze zákona.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Brně dne 16. listopadu 2016 JUDr. Jana Kubenová, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Běla Kotoučková