41 Ad 24/2015

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobkyně Ing. M. S., bytem……, Brno, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížova 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 5. 2015 č. j.: …………, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

Ve včas podané žalobě žalobkyně brojila proti rozhodnutí vydané ČSSZ 21. 5. 2015 pod č.j. ………………, kdy ČSSZ rozhodla tak, že zamítá odvolání žalobkyně a výrok I. napadeného rozhodnutí Městské správy sociálního zabezpečení Brno se potvrzuje. V odůvodnění tohoto rozhodnutí mimo jiné ČSSZ uvedla, že napadeným rozhodnutím MSSZ Brno č. j. 47002/044758/15/410/Zo ze dne 31. 3. 2015 bylo na základě návrhu na zahájení řízení o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče o osobu závislou na péči jiné osoby dle ust. § 85 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějším předpisů (dále jen „návrh“), podaného na MSSZ dne 30. 3. 2015 žalobkyní, rozhodnuto výrokem I., že jmenovanou nelze od 7. 12. 2007 do 31. 10. 2009 považovat za osobu pečující o svou dceru J. S., nar, B., ve smyslu ust. § 5 odst. 1 písm. s/ zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 a výrokem II., že jmenovaná pečovala od 1. 11. 2009 do 31. 7. 2012 dle § 5 odst. 1 písm. s/ zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, v plném rozsahu osobně o svoji dceru J. S., která byla od 1. 11. 2009 do 31. 7. 2012 osobou závislou na péči jiné osoby ve stupni I. (lehká závislost). Proti výroku I. předmětného rozhodnutí MSSZ Brno podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání. Proti výroku II. se neodvolala. Výrok II. napadeného rozhodnutí nebyl napaden odvoláním, nabyl právní moci 21. 4. 2015. V odvolání jmenovaná uvádí, že dne 30. 3. 2015 podala žádost o započítání doby, kdy řádně pečovala o zdravotně znevýhodněné dítě. Jelikož o příspěvek na péči žádala až věku 4,5 roku dítěte, tak se ji do doby pojištění nezapočítával půlrok od 5. 2009 do 10. 2009. Dcera měla 4 roky v dubnu 2009 a v listopadu 2009 jí byl přiznán I. stupeň příspěvku na péči. S tímto rozhodnutím nemůže souhlasit. Namítá, že dcera onemocněla v jejich 2,5 letech (7. 12. 2007) cukrovkou, podrobně popisuje zajišťování péče o ní. Od jejich 2,5 let zajištovala 24 hodinovou péči. Mezi jejím 4. a 4,5 rokem života byla její péče o ní celodenní a řádná, do školy nechodila. Domnívá se, že tato doba soustavné péče by se ji měla zahrnout do odpracované doby na důchod. Zároveň žádá o nové opravné rozhodnutí, kdy se jí doba mezi květnem 2009 a říjnem 2009 započítá do evidované doby důchodového pojištění. V příloze zaslala kopii lékařské zprávy. Z návrhu na zahájení řízení a čestného prohlášení žalobkyně vyplývá, že žádala o zhodnocení péče o dceru J. S. v době od 7. 12. 2007 do 31. 7. 2012 a současně je zřejmé, že v této době nikdo jiný o její dceru nepečoval. Žalovaná v rozhodnutí uvedla, že dle ust. § 6 odst. 4 písm. a/ bod 12 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozhodují okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu, která je podle ust. § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, závislá na péči jiné osoby ve stupni II., III., nebo IV. (středně těžká, těžká nebo úplná závislost), jde-li o dobu péče o tuto osobu po 31. 12. 2006, o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu mladší deset let, která je podle ust. § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, závislá na péči jiné osoby ve stupni I. (lehká závislost). MSSZ Brno rozhodla ve smyslu ust. § 6 odst. 4 písm. a/ bod 12 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o době od 7. 12. 2007 do 31. 7. 2012. Podle ust. § 5 odst. 1 písm. s/ zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, jsou pojištění účastny osoby pečující osobně o osobu mladší deset let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I. (lehká závislost), nebo osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II. (středě těžká závislost), nebo stupni III. (těžká závislost) nebo stupni IV. (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o sobu blízkou. Za osoby blízké se dle ust. § 24 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, považují manželé, příbuzní v řadě přímé, děti uvedené v ust. § 20 odst. 1 citovaného zákona, sourozenci, zeť, snacha a manžel rodiče, a to kteréhokoliv z manželů. J. S. je osobou blízkou ve smyslu ust. § 24 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013. Z doložené spisové dokumentace v dané věci vyplývá, že dle potvrzení Úřadu práce ČR - krajské pobočky v Brně, kontaktní pracoviště Brno-město prokazujícího dobu poskytování péče ze dne 25. 3. 2015, byla dcera J. S. od 1. 11. 2009 do 31. 7. 2012 osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I. (lehká závislost). Jak z výše uvedeného vyplývá, základní podmínkou, na níž zákon o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2013, váže zhodnocení doby péče pro účely účasti na důchodovém pojištění, je závislost alespoň ve stupni I. osoby mladší deset let, již je péče poskytována. Přesto že péče o dceru J. S. zajišťovaná Ing. M. S. fakticky od 7. 12. 2007 do 31. 10. 2009 trvala, nelze o ní kladně rozhodnout, protože dceru J. S. v době od 7. 12. 2007 do 31. 10. 2009 nelze považovat za osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni I., II., III., nebo IV., (lehká, středně těžká, těžká, nebo úplná závislost), neboť její zdravotní stav neodpovídal požadovanému stupni závislosti na pomoci jiné fyzické osoby. K námitkám Ing. S. odvolací orgán uvádí, že jak již bylo citováno výše, pojištění jsou účastny osoby pečující osobně o sobu mladší deset let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I. (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II. (středně těžká závislost) nebo III. (těžká závislost) nebo IV. (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; Podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-i o blízkou osobu (§ odst. 1 písm. s/ zákona č. 155/1995 sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013). Dle ust. § 12 odst. 1 zákona číslo. 155/1995 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, podmínkou pro to, aby se doba účasti na pojištění osob uvedených § 5 odst. 1 písm. s/ hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že o době osobní péče o osobu mladší deset let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I. (lehká závislost) nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II. (středně těžká závislost) nebo ve stupni III. (těžká závislost) nebo ve stupni IV. (úplná závislost), rozhodl příslušný orgán sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu (§ 6 odst. 4 písm. a/ bod 12 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013). Dále odvolací orgán uvádí, že od 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvků na péči, podmínky pro vydání oprávnění poskytování sociálních služeb, služeb a příspěvků na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti sociálních službách. Působnost v oblasti sociálních služeb je upravena v ust. § 5 citovaného zákona. Ve smyslu shora uvedeného jsou dotčené osoby oprávněny uplatňovat svá zákonná práva, tudíž námitky Ing. S. nejsou v dané věci právně relevantní, vzhledem k tomu, že v době od 7. 12. 2007 do 31. 10. 2009 neměla dcera J. S. přiznán žádný stupeň závislosti, podle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nelze ji tedy považovat za osobu, o níž bylo v tomto období pečováno, která je závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I. (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II. (středně těžká závislost), nebo stupni III. (těžká závislost) nebo stupni IV. (úplná závislost) v době od 7. 12. 2007 do 31. 10. 2009 nelze Ing. M. S. považovat za osobu pečující dle ust. § 5 odst. 1 písm. s/, zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013. Jak soud již uvedl, žalobkyně citované rozhodnutí napadla, a uvedla, že si uvědomuje, že podala žádost o příspěvek na péči pozdě, jenomže v té době měla na svou nemocnou dceru prodloužený rodičovský příspěvek do sedmi let jejího věku a to, že je důchodově pojištěna jen do jejich čtyř let, se dozvěděla náhodou až po půl roce. Proto o příspěvek na péči zažádala, bohužel až ve 4,5 letech dcery. Peníze totiž byly stejné, jako kdyby pobírala část rodičovského příspěvku a část příspěvku na péči. Každopádně se o dceru řádně starala i v tomto období (mezi jejím 4. a 4,5 rokem), zázračně se na tuto dobu neuzdravila a dle žalobkyně by jí ta péče měla být zahrnuta do evidované doby důchodového pojištění. Při neustálé, soustavné, celodenní péči o malé diabetické dítě neměla čas sledovat aktuální novinky v zákonech. Žádá proto o empatii soudu s rodičem nevyléčitelně nemocného dítěte a o nové opravné rozhodnutí, kde žalobkyni bude i doba mezi květnem 2009 a říjnem 2009 přece jen započítána do evidované doby důchodového pojištění. V písemném vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že rozhodnutím Městské správy sociálního zabezpečení Brno (dále jen „MSSZ“) č. j. 47002/044758/15/410/Zo ze dne 31. 3. 2015 (SPZN: DP/PE/62/15), bylo na základě návrhu na zahájení řízení o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče o osobu závislou na péči jiné osoby podle ust. § 85 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podaného na MSSZ Brno dne 30. 5. 2015 Ing. M. S. (dále jen „ žalobkyně“), rozhodnuto výrokem I. tak, že od 7. 12. 2007 do 31. 10. 2009 nelze žalobkyni považovat za osobu pečující o svou dceru J. S., ve smyslu ust. § 5 odst. 1 písm. s/ zákona č. 155/1995 sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, a výrokem II. tak, že žalobkyně pečovala od 1. 11. 2009 do 31. 7. 2012 dle ust. § 5 odst. 1 písm. s/ zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, v plném rozsahu osobně o svou dceru J. S., která byla od 1. 11. 2009 do 31. 7. 2012 osobou závislou na péči jiné osoby ve stupni I. (lehká závislost). Proti výroku I. předmětného rozhodnutí MSSZ podala Ing. M. S. v zákonné lhůtě odvolání. Shora uvedené rozhodnutí MSSZ Brno následně ve výroku I. potvrzeno rozhodnutím ČSSZ ze dne 21. 5. 2015 č. j. …………………. a odvolání žalobkyně bylo zamítnuto. Veškeré skutkově a právně relevantní okolnosti, z nichž žalovaná vycházela při svém rozhodnutí jsou obsaženy v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalobkyně ve své žalobě uvádí, že si uvědomuje, že podala žádost o příspěvek na péči pozdě. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě v plném rozsahu odkazuje na odůvodnění obou napadených rozhodnutí správního orgánu a dále uváděla, že žalobkyni bylo řádně vysvětleno, jaká je platná právní úprava a za jakých podmínek se hodnotí doba péče o osobu závislou (dceru J.) do doby důchodového pojištění. Žalovaná postupovala zcela v intencích ust. § 89 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, tj. přezkoumala soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které předcházelo jeho vydání, s právními předpisy. V souladu s ust. § 90 odst. 5 věty první správního řádu poté, co neshledala důvod pro postup podle odst. 1-4 citovaného ustanovení, odvolání zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila. V rámci odvolacího řízení se plně ztotožnila se závěry prvoinstančního orgánu, což v odůvodnění svého rozhodnutí vyjádřila konstatováním, že předmětné rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, bylo vydáno příslušným orgánem, vycházelo ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu a obsahovalo předepsané náležitosti, a bylo tudíž vydáno v souladu s ust. § 67, § 68 a § 69 správního řádu, v platném znění. Z odůvodnění rozhodnutí žalované také jasně vyplývá, ze kterých skutečností vycházela při hodnocení právního stavu a zákonnosti vydaného prvoinstančního rozhodnutí. Správní orgán má za to, že námitky žalobkyně jsou neopodstatněné a nedůvodné a navrhoval, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. V připojeném správním spise se nachází potvrzení Prokazující dobu poskytování péče, vydané Úřadem práce ČR krajské pobočka v Brně, kontaktní pracoviště Brno-město pod č.j. 110755/2015/BBA ze dne 25. 3. 2015, z něho vyplývá, že Úřad práce potvrzuje, že paní Ing. M. S. poskytuje péči osobě J. S., období poskytování péče je od listopadu 2009 do prosince 2009, dále celý rok 2010, celý rok 2011, celý rok 2012, celý rok 2013, celý rok 2014 a dále v měsících od ledna do dubna 2015 (s ohledem na datum vydání Potvrzení z 25. 3. 2015), kdy pečuje o osobu, svou dceru, jíž byl přiznán stupeň závislosti I. Ve spise se pak nachází rozhodnutí vydané MSSZ Brno dne 31. 3. 2015 č. j. 47002/044758/15/410/Zo, sp. zn. Dp/PE/62/15, kdy bylo rozhodnuto tak, ve výroku I., že v době od 7. 12. 2007 do 31. 10. 2009 nelze Ing. M. S. považovat za osobu pečující o svou dceru J. S., ve smyslu ust. § 5 odst. 1 písm. s/, zákona číslo 155/1995 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, a ve výroku označeném II. pak bylo rozhodnuto tak, že v době 1. 11. 2009 do 31. 7. 2012 paní Ing. M. S. v plném rozsahu osobně pečovala ve smyslu § 5 odst. 1 písm. s/, zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, o svoji dceru J. S., která byla v době péče od 1. 11. 2009 do 31. 7. 2012 osobou závislou na péči jiné osoby ve stupni lehké závislosti. K výroku I. v odůvodnění rozhodnutí uvedeno, že vzhledem k tomu, že J. S. nebyla v době od 7. 12. 2007 do 31. 10. 2009 osobou závislou na péči jiné osoby ve stupni I. (lehká závislosti), nebo ve stupni II. (středně těžká závislost), nebo stupni III. (těžká závislost) nebo stupni IV. (úplná závislost), bylo rozhodnuto jak výše uvedeno. Dále pak uvedeno, že paní Ing. M. S. podala návrh na vydání rozhodnutí po uplynutí závazné dvouleté lhůty stanovené právním předpisem k zahájení správního řízení, tedy po datu 31. 7. 2014. Do uvedeného rozhodnutí MSSZ žalobkyně podala včas námitky, jejichž obsah je totožný s námitkami žalobními. Posouzení věci krajským soudem Žaloba není důvodná Soud uvádí, že z podané žaloby i předchozích námitek žalobkyně do prvostupňového správního rozhodnutí vyplývá, že žalobkyně požadovala, aby jí byla započítána do důchodového pojištění i doba mezi obdobím 4 - 4,5 rokem její dcery J. S., neboť její zdravotní stav v období od 7. 12. 2007 do 31. 10. 2009 byl i jako v následujícím období, tedy v pozdějších letech, které jsou uvedeny ve výroku II. rozhodnutí správního orgánu prvého stupně stejný, žalobkyně pouze na tuto dobu nemá v rukou žádné rozhodnutí o příspěvku na péči týkající se její dcery J. S. z důvodu, které uváděla jak v námitkách, tak v žalobě. Podle § 5 odst. 1 písm. s/, zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění platném k 31. 12. 2013, pojištěni jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastny osoby pečující o osobu mladší deset let, která je závislá na péči jiné osoby I. (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II. (středně těžká závislost) nebo stupni III. (těžká závislost) nebo stupni IV. (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti, podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou. Péče o osobu uvedenou ve shora citovaném zákonném ustanovení je možno posuzovat jako náhradní dobu pojištění. Podle § 12 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 náhradní dobou pojištění je po 31. 12. 1995 doba účasti na pojištění uvedených § 5 odst. 1 písm. m/ až u/ a y/; podmínkou pro to, aby se tato doba účasti na pojištění hodnotila jako náhradní doba pojištění, je s výjimkou doby účasti na pojištění podle § 5 odst. 1 písm. y/, že byla získána na území ČR a že doba pojištění trvala alespoň jeden rok. Podmínkou pro to, aby se doba účasti osob uvedených § 5 odst. 1 písm. n/ až p/ a r/ až u/ hodnotila po 31. 12. 2011 jako náhradní doba pojištění je, že pojištěnec po dobu trvání této účasti byl v České republice účasten důchodového pojištění z jiného důvodu, nemocenského pojištění, nebo zdravotního pojištění anebo, bydlel-li v ČR jako poživatel důchodu nebo rodinný příslušník odvozoval své nároky ze zdravotního pojištění v jiném členském státě Evropské unie; za účast na zdravotním pojištění v ČR se však pro tyto účely nepovažuje účast na tomto zdravotním pojištění, která je pouze odvozeným nárokem rodinného příslušníka z účasti jiné osoby na tomto pojištění. Podmínkou pro to, aby se doba účasti osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. s/ hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že o době osobní péče o osobu mladší deset let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I. (lehká závislost) nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II. (středně těžká závislost) nebo stupni III. (těžká závislost) nebo stupni IV. (úplná závislost) rozhodl příslušný orgán sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu. Podle § 7 odst. 1. zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. § 8 odst. 1 uvedeného zákona se zabývá osobami do 18- ti let věku, závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I. (lehká závislost) až stupni IV. (úplná závislost). Podle § 13 odst. 1 uvedeného zákona nárok na příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených v § 7 a 8 a dle § 13 odst. 2 nárok na výplatu příspěvku vzniká podáním žádosti o přiznání příspěvku, na který vznikl nárok podle odst. 1, není- li řízení o jeho přiznání zahájeno. Podle § 5 odst. 1 písm. e/, uvedeného zákona státní správu podle tohoto zákona vykonávají Úřady práce ČR - krajské pobočky a pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka úřadu práce“). Z potvrzení Úřadu práce, krajské pobočky v Brně, kontaktní pracoviště Brno-město ze dne 25. 3. 2015 vyplývá, že Ing. M. S. poskytuje péči osobě – J. S., a příspěvek na péči byl přiznán od listopadu 2009 do budoucna (potvrzení hovoří o období 11/2009 do 4/2015). Z provedeného dokazování vyplývá, že bylo prokázáno, že na základě žádosti byl přiznán J. S., příspěvek na péči, od měsíce listopadu roku 2009 a jako osoba, která poskytuje péči jmenované je její matka Ing. M. S. . Nebylo však prokázáno, že tomu tak bylo v období od 7. 12. 2007 do 31. 10. 2009. Soud nezpochybňuje, že i v době od 7. 12. 2007 do 31. 10. 2009 faktickou péči o nemocnou dceru zabezpečovala Ing. M. S., zákonné podmínky ust. § 5 odst. 1 písm. s/, zákona č. 155/1995 Sb., však splněny nebyly, neboť tomuto období nebylo vydáno Úřadem práce na základě žádosti žádné rozhodnutí v tom smyslu, že J. S. se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb. a tedy z tohoto důvodu ze zákona nelze v tomto období považovat její matku za osobu pečujícím o svou dceru J. S. ve smyslu § 5 odst. 1 písm. s/, zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013. Soud zde uvádí, že dospěl k závěru, že žalovaná i MSSZ Brno ve svých rozhodnutí postupovaly zcela v souladu s platnými právními předpisy a soud proto žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) zamítl. Soud zde pouze jako poznámku uvádí, že zkoumá zákonnost napadených správních rozhodnutí a žádnou výjimku z platných právních předpisů ani soud učinit nemůže, proto dobu, kterou žalobkyně požaduje, jako uznanou dobu pojištění, takto uznat nemůže. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí se opírá o ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s. Žalobkyně ve věci neměla úspěch, náklady řízení ji proto nebyly přiznány, pokud pak jde o žalovanou, ta nemá právo na náhradu nákladu řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Brně dne 9. listopadu 2016 JUDr. Jana Kubenová, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Běla Kotoučková