41 Ad 33/2015

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobkyně E.M., ………………, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26.8.2015, č.j. ………………………, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

Ve včas podané žalobě žalobkyně napadala rozhodnutí vydané ČSSZ dne 26.8.2015, pod č.j. ……….., kdy žalovaná rozhodovala o námitkách žalobkyně proti rozhodnutí, kdy jí nebyla přiznána invalidita III. stupně, čímž byla porušena práva žalobkyně na spravedlivé posouzení věci. Rozhodnutí žalované považovala žalobkyně za nesprávné z následujících důvodů. Rozhodnutí žalované v námitkovém řízení zůstalo potvrzeno s tím, že je žalobkyně nadále uznána invalidní ve II. stupni invalidity. Žalovaná se dostateně nevyrovnala se vznesenými námitkami a nepřešetřila oblast zdravotního postižení důsledně a na základě předložených lék.zpráv. Posudková lékařka nebrala v úvahu tyto lékařské právy, ve kterých se mj. uvádí, že „se jedná o zvlášť těžké postižení s funkční těžkou reziduální symptomatikou, u nichž dochází k závažnému narušení všech denních aktivit“, „pracovní potenciál je prakticky vymizelý“. I po předložení uvedených lékařských zpráv posudkový lékař trval na svém původním stanovisku a zdravotní stav odborného lékaře, stejně jako klinického psychologa PhDr. Drahomíry Drdové, objektivně neposoudil. Posudková lékařka vycházela pouze z jednorázového vyšetření před posudkovou komisí a nezhodnotila zdravotní stav žalobkyně ve vztahu k odst. 2, § 2, vyhlášky 359/2009 Sb. tak, aby převážně těžký zdravotní stav posoudila průměrným rozsahem funkčního postižení. Přihlédla pouze k jejímu okamžitému stavu, který ovšem neodpovídá převažujícímu závažnému zdravotnímu stavu přetrvávajícímu po většinu denní doby. Přičemž z lékařských zpráv jasně plyne, že se jedná o zvlášť těžké postižení a závažné narušení všech denních aktivit. Žalobkyně trvá na stanovisku, že její zdravotní stav je zvlášť závažný a není schopna jakéhokoli zařazení do pracovního procesu. Tímto jednáním žalované byla porušena práva navrhovatelky na patřičnou sociální ochranu státu. Z uvedených skutečností vyplývá, že rozhodnutím žalované nebylo umožněno se běžnými opravnými prostředky domoci svých oprávněných zájmů. Správní orgán nepostupoval tak, aby došlo ke smírnému odstranění rozporu tím, že patřičně nezhodnotil přiložené podklady. Žalobkyně proto navrhovala, aby soud vydal rozsudek, aby rozhodnutí žalované ze dne 26.8.2015 zruší a věc vrátí žalované k dalšímu řízení. V písemném vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že podle ust. § 39 odst. 4 zák. o důch.pojištění se při určování poklesu pracovních schopností vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu a) zda jde o zdrav. postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdrav.stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdav.pojištění adaptovaný, d) schopnost rekvalifikace pojistěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu prac.schopnosti nejméně o 35% a nejvíce o 69%, f) v případě poklesu prac.schopnosti nejméně o 70% též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. V otázce posouzení nároku na dávku důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je žalovaná ve správním řízení vázána posudkem lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., v rámci řízení o námitkách pak podle ustanovení § 88 odst. 9 uvedeného zákona svým lékařem, neboť obdobně jako při posouzení míry poklesu pracovní schopnosti se jedná o otázku odbornou, vyžadující znalosti v oboru medicíny a též v oboru posudkového lékařství. Co se týče náležitostí posudku, tyto upravuje s účinností od 1. 1. 2010 ust.§ 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., podle něhož posudek o invaliditě musí obsahovat kromě formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míru poklesu pracovní schopnosti, stupeň invalidity, den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity. Náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 20. 8. 2015, vypracovaného pro účely řízení o námitkách lékařem žalované, který invaliditu žalobkyně posoudil ve smyslu ust. § 5 písm. i) a 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., a to tak, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zák. o důch.pojistění a ve svém posudkovém hodnocení dospěl k závěru, že žalobkyně je i nadále invalidní podle § 39 odst. 1 zák. o důchodovém pojištění, přičemž se i nadále jedná o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zák. o důch.pojištění, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 60 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 3d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60 %‚ přičemž se tato ve smyslu ust. § 3 uvedené vyhlášky nemění. Jak žalovaná výše uvedla, v projednávaném případě byl jejím lékařem vypracován dne 20. 8. 2014 posudek, který podle jejího názoru splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, kdy tento lékař jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. S ohledem na námitky žalobkyně navrhovala žalovaná důkaz posudkem PK MPSV ČR, která je ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zák č. 582/1991 Sb., povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopností pojištěnce pro účely přezkumného řízení. Za takto zjištěného skutkového stavu žalovaná i nadále trvá na svém rozhodnutí ze dne 26. 8. 2015 a navrhovala soudu zamítnutí žaloby. Pokud jde o přezkoumávané rozhodnutí vydané žalovanou dne 26.8.2015, kdy námitky žalobkyně byly zamítnuty a bylo potvrzeno rozhodnutí ČSSZ ze dne 22.6.2015, soud uvádí. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že ČSSZ dne 22.6.2015 zamítla žalobkyni žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdrav. stavu podle ust. § 41 odst. 3 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů a pro nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 cit. zákona. Podkladem tohoto rozhodnutí byl posudek o invaliditě Městské správy sociálního zabezpečení Brno ze dne 10.6.2015, podle kterého je účastníce řízení dle ust. § 39 odst. 2 písm. b) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nadále invalidní pro invaliditu pouze II. stupně. Dále bylo z rozhodnutí zjištěno, že v rámci námitkového řízení nechala ČSSZ znovu posoudit zdravotní stav a schopnost soustavné výdělečné činnosti žalobkyně, kdy nový posudek o invaliditě byl ČSSZ vypracován dne 20.8.2015 a bylo zjištěno, že účastnice řízení je invalidní dle ust. § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Nejde však toho času o požadovanou invaliditu III.st. dle ust. § 39 odst. 2 písm. c) uvedeného zákona, ale jedná se u ní nadále o invaliditu II.st. dle § 39 odst. 2 písm. b) cit.zákona, neboť míra poklesu její pracovní schopnosti byla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu tímto posudkem o invaliditě určena ve výši 60%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastnice řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V. (duševní poruchy a poruchy chování), položce 3 (schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy), písmene d (těžké postižení, častější ataky, mezi atakami přetrvává závažná reziduální symptomatika, výkon některých denních aktivit je podstatně narušen), přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 50 - 60%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je i nadále schizoafektivní psychóza v neúplné, ale relativně dobré remisi s postpsychotickým defektem ve více intelektových složkách a funkcích až do stupně odpovídajícího středně těžkému mentálnímu defektu. Tato je dle průběhu onemocnění, psychotických příznaků, rozsahu a závažnosti negativní reziduální symptomatiky, probíhající zavedené léčby od roku 1994 ambulantně léčena bez uváděných atak onemocnění, bez nutnosti hospitalizace, proto je hodnocena jako středně těžké až těžké postižení. Samotné psychiatrické onemocnění bylo hodnoceno na dolní hranici procentního rozmezí. Se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení a zvláště dlouhodobé absence pracovního zapojení, byla míra poklesu pracovní schopnosti celkově stanovena na horní hranici daného procentního rozmezí,tj. 60%. Takto stanovená procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky dále nemění. Z důvodu tohoto zjištěného dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu tedy u účastnice řízení poklesla její pracovní schopnost nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, a zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá nadále druhému stupni invalidity a nikoliv požadovanému třetímu stupni invalidity. Dále z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že dalšími onemocněními účastnice řízení jsou bolestivý syndrom páteře víceetážový, cervikokranialgie a brachialgie při poruše dynamiky krční páteře, lumbalgie vertebrogenní a coxartrosa I. stupně. U žádného z uvedených onemocnění se nejedná o posudkově závažné stavy. Účastnice řízení dokládá odborný nález z psychologického vyšetření PhDr. D. D., klinického psychologa ze dne 22. 6. 2015, který nebyl k dispozici při hodnocení zdravotního stavu na MSSZ Brno dne 10. 6. 2015. Vyšetření ze dne 22. 6. 2015 popisuje, že účastnice řízení se k němu dostavila v doprovodu otce a měla depresivní vizáž. Hovoří rychle. Spolupracuje, ale má opakovaně velký problém dokončit úkol. Nesoustředí se, stěžuje si na únavu, chce odcházet. Stěžuje si na nerozhodnost, ale chování se jeví spíše jako impulsivní. Dle testovacího vyšetření Rorschachovou (ROR) metodou je myšlení nedostatečně spolehlivé, rigidní a ulpívavé. Fenomeny signifikantní pro floridní psychotický proces se aktuálně v testu nevyskytují, verbalizace jsou však místy regresivně infantilní, Při použití pomocí metody WAIS-R byl zjištěn průměrný inteligenční kvocient (IQ)=83, celková úroveň intelektových schopností je podprůměrná, některé kognitivní funkce jsou však průkazně defektní, a to zejména analyticko-syntetické operace včetně početní schopnosti. Navíc zapomíná instrukce, zmatkuje, hádá a tehdy je patrna chvilková dezintegrace s tendencí uniknout ze subjektivně nepříjemné situace. Zde se ukazuje mimořádně nízká frustrační tolerance a výrazné poruchy volních složek osobnosti. Reaguje s infantilní tvrdohlavostí. Má nízkou schopnost orientace a adekvátního reagování v sociálních situacích. Deteriorační index vypočten 12, což je pásmo suspektní deteriorace. Deteriorace intelektu je evidentní, ale je atypická z hlediska organicity, tzn. nikoli organická, ale v rámci postpsychotického defektu. Wechsler-memory je (MQ=63, tudíž se zde opakovaně atypicky projevují poruchy myšlení, a to ve smyslu fantazijního dotvoření bez kontroly realitou. Navíc probíhají v asociacích konfabulace, které není schopna korigovat. Jde o lehkou poruchu pozornosti. Byl stanoven závěr, že jde o schizoafektivní psychózu v neúplné, ale relativně dobré remisi. Ojediněle přetrvávají poruchy myšlení, mírná dissimulace nebo spíše neschopnost reflexe, ojediněle bludům podobné fantazie, které jsou z velké části opouzdřeny. Postpsychotický defekt vznikl ve více intelektových složkách a funkcích až do stupně odpovídajícího středně těžkému mentálnímu defektu. Defekt a regrese se týkají i osobnosti. Zjištěny byly také negativní psychotické příznaky. Nelze vyloučit kombinaci s lehkou organicitou jiné etiologie. Jako největší překážka i částečného pracovního uplatnění se vedle neúplnosti remise a postpsychotického defektu jeví výrazné narušení volních složek osobnosti. K námitkovému řízení byla také vyžádána kompletní zdravotní dokumentace z psychiatrické ambulance od MUDr. A. P. Podle objektivního nálezu je lucidní, sociální verbální kontakt navazuje bez potíží. V kontaktu je nejistá, odpovídá přiléhavě, poněkud překotně, její řeč je po stránce obsahové i formální správná, vyjadřování je simplexní, psychomotorické (PM) tempo je v mezích normy. Myšlení, vnímání je aktuálně bez obsahových poruch, ale je jíž zřejmá deteriorace intelektu, postpsychotický defekt. Základní ladění je euthymní. Pravidelně dochází na injekce Afluditenu po 4 týdnech, léky užívá pravidelně. Při kontrolách měla objektivní nález beze změn. Po subjektivní stránce je její nálada s výkyvy, hodně kolísá. V zavedené medikaci je pokračováno beze změn. Pokračuje se dále v ambulantní léčbě. Nejsou tedy splněna kritéria zvlášť těžkého postižení, které uvádí dle zprávy ze dne 15. 7. 2015 ošetřující psychiatr. O zvlášť těžké postižení se nejedná, protože nejsou časté ataky s funkčně těžkou ‘reziduální symptomatikou, nejde o trvalou psychotickou nebo reziduální symptomatiku těžkého stupně a ani nenastalo závažné narušení výkonu téměř všech denních aktivit. Na základě takto provedeného přezkumu dospěla lékařka ČSSZ k výsledku, že posudkový závěr lékařky MSSZ Brno ze dne 10.6.2015 potvrdila. Zdravotní stav účastnice řízení odpovídá nadále invaliditě druhého stupně. Krajský soud v Brně v rámci dokazování nechal znovu posoudit zdravotní stav a schopnost soustavné výdělečné činnosti žalobkyně PK MPSV ČR, pracoviště v Brně, kdy posudek byl vypracován 3.2.2016. Posudková komise zasedala ve správném složení, kdy vedle posudkové lékařky byl přítomen i lékař – psychiatr. Po prostudování všech odborných lékařských nálezů posudková komise uvedla následující: U MUDr. P. je první záznam ze dne 14.7.2014. Zde pravidelné psychiatrické kontroly, kde opakovaně sociální i verbální kontakt navazuje bez potíží, v kontaktu nejistá, odpovídá přiléhavě, poněkud překotně, řeč je po stránce obsahové i formální správná, vyjadřování symplexní. Psychomotorické tempo je v mezích normy. Myšlení a vnímání je bez obsahových poruch, ale je zřejmá deteriorace intelektu, postpsychotický defekt. Základní ladění je v mezích širší normy. Dle psycholog. vyšetření z 22.6.2015 je celková úroveň intelektových schopností podprůměrná, IQ 83, některé kognitivní funkce však průkazně defektní, zejm. analyticko syntetické operace vč.početní schopnosti. MQ 63-zde se opakovaně atypicky projevují i poruchy myšlení ve smyslu fantazijního dotvoření bez kontroly realitou. Navíc v asociacích konfabulace. V ROR testu fenomeny signifikantní pro floridní psychotický proces aktuálně se nevyskytují, nemanifestovaly se ani poruchy volních složek osobnosti. V testu WAIS-R prokázána porucha volních složek osobnosti. Nízká schopnost orientace a adekvátního reagování v sociálních situacích. Postpsychotický defekt ve více intelektových složkách a funkcích až do stupně odpovídajícího středně těžkému mentálnímu defektu. Defekt a regres se týkají i osobnosti. Negativní psychotické příznaky. Z doložené zdravotní dokumentace vyplývá, že schizoafektivní psychoza je v neúplné byť relativně dobré remisi. Celkové intelektové schopnosti jsou v pásmu podprůměru, bez fioridní psychotické symptomatologie, ojediněle přetrvávají poruchy myšlení – mírná dissimulace, nebo spíše neschopnost reflexe. Posuzovaná je plně orientovaná, odpovědi přiléhavé, vyjadřování simplexní, psychomotorické tempo v mezích normy. Při jednání PK MPSV 3.2.2016 poruchy myšlení a vnímání nezjištěny. Hybnost kyčelních kloubů je přiměřená věku. Na páteři dle RTG vyš. degenerativní změny, v obj. nálezu porucha dynamiky krční a bederní páteře, bez neurologické symptomatiky. Postižení pohybového a nosného aparátu je posudkově nevýznamné. U posuzované se jedná o schizoafektivní poruchu, těžký stupeň, kdy mezi atakami přetrvává závažná reziduální symptomatika, výkon některých denních aktivit podstatně narušen. Nejedná se o zvlášť těžké postižení, kdy jsou časté ataky s funkčně těžkou reziduální symptomatikou, trvalá psychotická nebo reziduální symptomatika těžkého stupně, závažné narušení výkonu téměř všech denních aktivit. Zdravotní postižení posuzované nelze hodnotit podle této položky, jak uvádí MUDr,P. - zvlášť těžké postižení - protože nejsou splněna uvedená posudková zdravotní kriteria. PK MPSV ČR Brno plně akceptuje doloženou zdravotní dokumentaci vč.objektivních vyšetření, která nepopisují relapsy onemocnění. Dle doložené zdravotní dokumentace MUDr.P. i psycholog. vyšetření ze dne 22.6.2015 je posuzovaná dlouhodobě v relativně dobré remisi, neprokazuje přítomnost uvedených postižení. Deteriorace intelektu je do pásma podprůměru, postpsychotický defekt pouze v některých složkách dosahuje až do stupně odpovídající středně těžkému mentálnímu postižení, což je dostatečně zohledněno ve výše uvedeném zhodnocení. Nejedná se o mentální retardaci. Nálezy přiložené k námitkovému řízení a žalobě jsou ve shodě a potvrzují výše uvedené zdravotní postižení. Neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí. Nálezy předložené při jednání PK MPSV po stránce pohybového a nosného aparátu jsou obsahově ve shodě s nálezy, které má PK k dispozici a jsou výše funkčně zhodnoceny. Nově dle interního vyš. z 19.1.2016 posuzovaná prodělala žlučníkovou koliku při jíž dříve zjištěném žlučníkovém kameni. Somatický interní nález je v mezích normy. Interní onemocnění nesnižuje pracovní schopnost. Ostatní onemocnění uvedená v dg. souhrnu nesnižují výkonnost organismu. U posuzované se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položka 3) písmeno d) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. ve znění platném od 1.1.2010. PK MPSV stanoví míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 60 %. Horní hranice byla zvolena s ohledem na ostatní onemocnění, předchozí vykonávané výdělečné činnosti, zejména k dlouhodobé absenci pracovního zapojení. Pro zvýšení ve smyslu § 3 odst. 1 nebo odst. 2 vyhl.č. 359/2009 Sb. ve znění platném od 1.1.2010 PK MPSV neshledala jiné závažné důvody. Tento posudkový závěr vycházel ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech, protože byly objektivizovány všechny skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr. V námitkách nebo v žalobě nebylo namítnuto nezjištění některé skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr, ani nezjištění takové skutečnosti nebylo doloženo lékařským nálezem, uplatněným v průběhu řízení. PK MPSV prostudovala veškeré dostupné lékařské nálezy, použité v průběhu řízení jako doplnění informací o zdravotním stavu a konstatovala, že neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí. Vzhledem k výše uvedenému PK MPSV konstatuje, že zdravotní stav byl posouzen objektivně z dostatečně doložené zdravotní dokumentace, ze které nevyplývá progrese zdravotního stavu. Krajský soud v brně ve věci pak nařídil jednání na den 21.12.2016. U jednání žalobkyně uvedla, že její zdravotní stav je vážný, psychické problémy má úplně od mládí a od té doby se také léčí. Pracovala pouze 3 roky po vyučení a od té doby již zaměstnána nebyla. Myslí si, že není spravedlivé, že jí nebyl přiznán invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, protože absolutně není schopna chodit do zaměstnání. Dříve byla uznávána plně invalidní, vše se však změnilo poté, kdy byl změněn zákon a invalidita se začala posuzovat jinak. Když byla plně invalidní, měla i více peněz a to také hrálo vážnou roli v jejím psychickém klidu. Dále uvedla, že si nemyslí, že lékaři její zdrav. stav špatně zhodnotili, myslí si však, že by bylo spravedlivé vůči ní i vůči tomu, co za celé léta prožila, s ohledem na její hlavní nemoc, aby jí byl přiznán invalidní důchod ve stupni III. Posouzení věci krajským soudem Žaloba není důvodná. Dle § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdrav. stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle § 39 odst. 2 uvedeného zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49% - jedná se o invaliditu I. stupně b) nejméně o 50% avšak nejvíce o 69% - jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70% - jedná se o invaliditu III. stupně. Krajský soud v Brně po provedeném dokazování posudkem MPSV ČR ze dne 3.2.2016 dospěl k závěru, že žaloba důvodná není, a to proto, že uvedený posudek vycházel ze všech dostupných odborných lékařských nálezů a ani žalobkyně nenamítala, že by některou důležitou zprávou o jejím zdravotním stavu posudková komise neměla k dispozici. PK jednala ve správném složení, když kromě posudkové lékařky, jako předsedkyně posudkové komise, byl u jednání přítomen lékař z oboru psychiatrie, tedy z oboru, kterého se týká hlavní zdravotní postižení žalobkyně. Všechny lékařské zprávy byly zhodnoceny, posudková komise se k nim podrobně vyjádřila a soud má zato, že lékařské zprávy, které měla posudková komise k dispozici když jejich zhodnocení, zcela koresponduje s tím, jak byl zdravotní stav žalobkyně posouzen lékařem ČSSZ v námitkovém řízení. Posudek PK MPSV ze shora uvedených důvodů soud pokládá za posudek objektivní, posudek který se se všemi lékařskými zprávami řádně vypořádal a zdůvodnil je a jedná se o posudek naprosto přesvědčivý. Ani samotná žalobkyně u jednání soudu nenamítala, že by měla nějaké výhrady k vypracovanému posudku PK MPSV, pouze namítala, že vidí jako spravedlivé s ohledem na to, že má vážné psychické problémy již od mládí, aby jí byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu III. stupně. Soud však uvádí, že tomuto neodpovídají odborné lékařské nálezy, s nimiž se posudková komise řádně a přesvědčivě vypořádala. Se shora uvedených důvodů soud tedy dospěl k závěru, že žaloba důvodná není, a proto ji dle § 68 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) zamítl. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí soudu se opírá o ust. § 60 dost. 1,2 s.ř.s. žalobkyně ve věci neměla úspěch, náklady řízení jí proto nebyly přiznány. Pokud jde o žalovanou, ta nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Brně dne 21.12.2016 JUDr. Jana Kubenová, v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Veronika Smékalová