41 Ad 37/2015

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobkyně M.L., …………….., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 25, 125 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2.9.2015, č.j. ……………., takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

Včas podanou žalobou žalobkyně napadala rozhodnutí vydané ČSSZ dne 2.9.2015, č.j. ……………., kdy žalovaná rozhodla tak, že zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí ČSSZ, č.j. ……………... Pokud jde o rozhodnutí ze dne 20.5.2015 ČSSZ tímto rozhodnutím odňala žalobkyni od 20.6.2015 invalidní důchod podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů. Podkladem tohoto rozhodnutí byl posudek o invaliditě MSSZ Brno ze dne 11.5.2015, podle kterého již žalobkyně není dle ust. § 39 odst. 1 zák. o důchodovém pojištění invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 20%. Pokud jde o rozhodnutí vydané 2.9.2015 žalobkyně toto rozhodnutí napadala, neboť nesouhlasila s tím, že jí byl odňat invalidní důchod pro invaliditu I. stupně, neboť má za to, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nebyl správně posouzen. Uvedla, že pokud jde o rozhodnutí ze dne 20.5.2015, toto se opírá o posudkový závěr, kdy posudková lékařka svůj závěr učinila, aniž by podrobně zkoumala zdravotní stav žalobkyně. Rozhodnutí bylo již připravené, lékařka se vůbec nezajímala o současný zdravotní stav žalobkyně, pouze oznámila, že rozhodla o poklesu její pracovní schopnosti o 20% a jednání ukončila. Proti tomuto rozhodnutí, jak uvedla, podala námitky, které byly zamítnuty, ovšem pokles pracovní schopnosti byl navýšen o 10%, tedy celkově její pokles pracovních schopností činil 30%. Ani s tímto závěrem žalobkyně nesouhlasí, protože nebylo přihlédnuto k jejímu zhoršenému zdravotnímu stavu. V rozhodnutí ČSSZ ze dne 2.9.2015 se např. uvádí, že žalobkyně je kontinentní, což se nezakládá na pravdě, urologický nález nebyl vyžádán – dlouhodobé problémy s nočním únikem moči, urgentní mikce, dále údajně neuvedena léčba hypertenze. Interní vyšetření nebylo vyžádáno, poslední kontrola u praktického lékaře byla 27.10.2015, T.K. 187/109. Od doby odnětí invalidního důchodu se žalobkyně snažila najít zaměstnání s přihlédnutím k jejímu zdravotnímu stavu, zhoršení psychického stavu, bolesti krční páteře, hypertenze atd. V současné době není schopna si najít práci vzhledem k omezení, které má. Na úřadu práce je vedena od 20.5.2015, ovšem bez nároku na podporu. Z uvedených skutečností dle žalobkyně vyplývá, že rozhodnutí žalované bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného celkového zdravotního stavu žalobkyně. Domáhala se proto toho, aby soud vydal rozsudek, kterým rozhodnutím žalované z 2.9.2015 zruší a uloží žalované, aby znovu o žádosti žalobkyně rozhodl. Žalobkyně pak doplnila svou žalobu podáním z 26.11.2015, když uvedla, že od doby, kdy jí byl odňat invalidní důchod, se jí zdravotní stav zhoršil, a to po psychické stránce, došlo opět k relapsu, další kontrola bude 14.12.2015, čímž se zhoršily i bolesti krční páteře, dochází denně na injekce, další kontrola 3.12.2015. S hypertenzí se léčí řadu let, užívala jeden lék, nyní již má léky dva. V poslední době díky stavu, v jakém se nachází, došlo ke zhoršení, další kontrola je 27.11.2015. O tom, že je kontinentní není nikde ani zmínka, proto neví, kde k tomuto závěru posuzující lékařka přišla, neboť žalobkyně používá inkontinenční pomůcky a lék Spasmed, další kontrola na urologii je plánovaná 21.12.2015. K doplňku žaloby připojila lékařské zprávy. V písemném vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že s ohledem na skutečnost, že v posuzované věci se jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem, je v takovém případě rozhodnutí žalované závislé především na odborném lékařském posouzení a provedení důkazů posudkem příslušné PK MPSV ČR ve smyslu § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., v platném znění. Rozhodnutí ve věci samé proto ponechává žalovaná na úvaze soudu podle závěru posudkové komise. Pokud jde o napadené rozhodnutí ČSSZ vydané dne 2.9.2015 v rámci námitkového řízení, jak bylo zjištěno z odůvodnění rozhodnutí byl znovu posuzován zdravotní stav a schopnost soustavné výdělečné činnosti žalobkyně a v rámci tohoto řízení byl vypracován nový posudek o invaliditě ČSSZ dne 1.9.2015. Tímto posudkem bylo zjištěno, že žalobkyně již není invalidní dle ust. § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nejde u ní o invaliditu I. stupně dle ust. § 39 odst. 2 písm. a) cit.zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla toho času pracovní schopnost pouze o 30%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastnice řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V. (duševní poruchy a poruchy chování), položce 4 (afektivní poruchy — poruchy nálady; deprese, manie, hypomanie, cyklotymie, dystymie), písmene b) (lehké postižení, depresivní epizody, mírné fáze kratšího trvání, hypomanie, lehce snížená úroveň sociálního fungování, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi), přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje procentní míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí1 15 - 20%. S přihlédnutím k osobnostním rysům účastnice řízení byla míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na horní hranici daného procentního rozpětí, tj. 20%. Pro ostatní somatická postižení, která jsou ale samostatně jen méně závažná, ale ve vzájemné souvislosti mají na pracovní schopnost účastnice řízení také jistý dopad, pak byla tato základní hodnota dále navyšována. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu účastnice řízení se tedy podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvyšuje stanovená základní hodnota 20% o dalších maximálně možných 10% a celkově tak činí 30%. Z důvodů, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti byl stanoven 30%, byly námitky žalobkyně zamítnuty a předchozí rozhodnutí ČSSZ z 20.5.2015 potvrzeno. Krajský soud v Brně v rámci soudního řízení a dokazování v tomto řízení požádal PK MPSV ČR na pracovišti v Brně o vypracování posudku ohledně zdravotního stavu a schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí. PK MPSV ČR ve věci jednala 22.3.2016 ve správném složení posudkové komise, kdy posuzovaná byla i účastná jednání posudkové komise. Posudková komise po prostudování všech dostupných odborných lékařských nálezů v posudku uvedla, že přezkoumala posudkový závěr lékaře LPS. MSSZ Brno – město ze dne 11.5.2015 a lékaře ČSSZ Brno – pracoviště pro námitkové řízení ze dne 1.9.2015. Uvedla, že se v daném případě jedná se o posuzovanou, která byla v r.2003 uznaná plně invalidní pro onkologické onemocnění - cystadenoca vaječníků. Prodělala gynekologickou operaci a chemoterapii v roce 2003. Onemocnění nadále v remisi, bez známek lokální recidivy či metastaz. Pro dlouhodobě stabilizovaný zdravotní stav byla v r.2009 uznaná částečně invalidní, od 1.1.2010 považováno za invaliditu I.stupně. Jedná se o stav po léčbě onkologického onemocnění s lehkým postižením, v kompletní remisi, 12 let od ukončení onkologické léčby. Není prokázané středně těžké ani těžké postižení. Od mládí obezita, t.č. III.st. v péči endokrinolog.ambulance. Pokud posuzovaná dodržuje režimová opatření, reaguje snížením hmotnosti. Nyní stanoven plán nutriční reedukace hmotnosti, ke zvážení bariatrický výkon. U posuzované není prokázán podstatný pokles kardiorespirační výkonnosti a snížení výkonnosti. Echo kg vyšetření předložené při jednání PK prokazuje přiměřený nález na srdci, bez dopadu na pokles pracovní schopnosti. Porucha chuti a čichu nemá dopad na pracovní schopnost. Dle neurol. vyšetření porucha dynamiky pateře, bez známek kořenového útlaku. Jedná se o lehké funkční postižení pateře. Na rtg vyš. lehké degenerativní změny na bederní pateři, chondroza L5/SJ. Nález přiměřený věku. Dle rtg vyš. degenerativní změny na krční a lehké na hrudní pateři. Po operaci karpálních tunelů oboustranně nález na horních končetinách v normě, bez funkční patologie. Urologické vyšetření prokazuje mírný únik moče pří stresové profilometrii s doporučením vhodnosti pomůcek pro inkontinentní. Dle urolog. nálezu předloženého při jednání PK udává mírné zlepšení, snížení nočního močení, přes den mikce častější, používá vložky. Parciální únik moči sám o sobě nezpůsobuje podstatný pokles pracovní schopnosti. Posuzovaná je v péči závodního praktického lékaře pro vysoký krevní tlak, t.č. na kombinované léčbě, což je pro léčení hypertenze optimální. Nejsou žádné objektivně prokázané orgánové morfologické či funkční změny. Prakt.lékař ve zprávě pro OSSZ ze dne 1.4.2015 léčení hypertenze neuvádí ani v dg. souhrnu. V popředí klinického obrazu je psychické onemocnění, pro které je posuzovaná dlouhodobě (od 20 let) v péči psychiatrické ambulance. V minulosti suic. pokusy medikamenty a alkoholem. Při nasazené medikaci se stav stabilizoval. Po gynekologické operaci se zvýraznily psychické potíže charakteru neurastenického syndromu. Onkologické onemocnění je v remisi, došlo i k úpravě psychického stavu. V roce 2012 došlo k relapsu depresivní poruchy po vysazení medikace. K dalšímu relapsu došlo v souvislosti s oduznáním invalidity I.st. Dle psychiatr.nálezu z 3.8.2015 doloženého k námitkovému řízení je popisováno reaktivní zhoršení stavu. Dle psycholog. vyšetření v popředí dg.obrazu jsou charakterově výrazné neurotické, psychastenické rysy posuzované. Aktuální psychické obtíže (zvýšená dyforie, úzkostnost) lze chápat jako souběh vlivu nevyhovujících existenčních podmínek a trvale snížené kapacity pro efektivní adaptaci. Nezvládání nároků běžného života vede k dekompenzacím (zhoršení somatických obtíží, somatizace, depresivně úzkostné prožívání, návazná izolace, přejídání se a další sebepoškozující jednání). Intelekt se obecně pohybuje v pásmu průměru. Kvalita pozornosti bez narušení. Nihil. psychoticum. Depresivně imponující dekompenzace jsou tedy spíše projevem dysforie vázané na sníženou schopnost efektivně zvládat nároky každodenního života. Nález psychiatrický ze dne 14.3.2016, předložený při jednání PK, po změně psychiatra popisuje depresivní poruchu středně těžkou, bez vyjádření k medikaci či dalšímu léčebnému postupu. ‚ Onemocnění nemá charakter periodicity ani typický výskyt depresivních projevů. Nejedná se o stav trvalý a tento stav nebyl ani k datu vydání napadeného rozhodnutí. Dle neurologického vyšetření ze dne 7.1.2016 zjištěno MMSE 30b, což znamená, že kognitivní schopnosti jsou v normě. Subj. udávané poruchy paměti nemají objektivní medicinský korelát. Na rozdíl od lékaře LPS MSSZ jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu PK MPSV ČR Brno stanovuje psychické onemocnění ve shodě s lékařem LPS ČSSZ. Vzhledem k psychiatrem uváděné depresivní poruše PK hodnotí dle položky afektivních poruch jako lehké postižení se snížením úrovně sociálního fungování a obtížemi při výkonu některých denních aktivit, kdy v průběhu onemocnění jsou dostatečně dlouhé remise s přechodným reaktivním zhoršením stavu. Nejedná se o středně těžké postižení ani těžké postižení, s depresívními či manickými epizodami se značně sníženou úrovní sociálního fungování, nejedná se o léčebně rezistentní deprese, nejsou psychotické příznaky. Nálezy přiložené k námitkovému řízení a žalobě a při jednání PK, jsou ve shodě a potvrzují výše uvedené zdravotní postižení. Neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí. Ostatní onemocnění uvedená v dg. souhrnu nesnižují výkonnost organismu. U posuzované se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. K datu napadeného rozhodnutí rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položka 4) písmeno b) přílohy k vyhl č. 359/2009 Sb. ve znění platném od 1/1/2010, PK MPSV Brno stanoví míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 20 %. Samotné psychické postižení odpovídá písmenku shora uvedenému a bylo by hodnoceno na dolní hranici daného procentního pásma. Horní hranice byla zvolena s ohledem k osobnostním rysům. S ohledem na komplex somatických postižení, které ve vzájemné souvislosti mají dopad na pracovní schopnost posuzované a s ohledem na předchozí vykonávané výdělečné činnosti PK zvyšuje hodnocení o 10%. PK MPSV ČR Brno závěrem svého posouzení stanoví konečnou procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 30%. Tento posudkový závěr vycházel ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nejsou pochybnosti. Mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech, protože byly objektivizovány všechny skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr. V námitkách nebo v žalobě nebylo namítnuto nezjištění některé skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr, ani nezjištění takové skutečnosti nebylo doloženo lékařským nálezem, uplatněným v průběhu řízení. PK MPSV prostudovala veškeré dostupné lékařské nálezy, použité v průběhu řízení jako doplnění informací o zdravotním stavu a konstatovala, že neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí. Vzhledem k výše uvedenému PK MPSV konstatuje, že zdravotní stav byl posouzen objektivně z dostatečně doložené zdravotní dokumentace, ze které nevyplývá progrese zdravotního stavu. Zdravotní stav je dlouhodobě stacionární s přechodnými reaktivními zhoršeními. Zapůjčená zdravotní dokumentace prakt.lékaře neprokazuje posudkově významné zhoršení zdravotního stavu. Nálezy doložené v průběhu řízení o žalobě neprokazují změnu funkčních schopností. Datum zániku invalidity PK MPSV stanoví 11.5.2015. Závěrem uvedeno, že k datu napadeného rozhodnutí nešlo o invaliditu podle 39 zákona č. 15511995 Sb., ve znění zákona č.306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o nejméně o 35%. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 30%. Krajský soud v Brně po vypracování tohoto posudku nařídil ve věci jednání na den 21.12.2016. U tohoto jednání žalobkyně uvedla, že s posudkem PK MPSV ČR nesouhlasí. Dle jejího názoru už předchozí posouzení jejího zdravotního stavu nebylo v pořádku a od toho se pak odvíjí vše ostatní. Sdělila, že má řadu zdravotních problémů. V poslední době si našla zaměstnání na 4 hodiny denně v administrativě, pracuje ráda, ovšem její zdravotní stav je takový, že s tím má velké problémy. Má problémy nejen psychické, ale i další problémy, které jsou v posudku uváděny a které ji trápí stejně. Žije v rodinném domě s matkou a nevlastním bratrem a v podstatě je na ně odkázána, protože pracuje za minimální mzdu. V listopadu letošního roku se podrobila dalšímu psychologickému vyšetření ve Vojenské nemocnici v Brně, jedna část proběhla v listopadu, druhá v prosinci a počátkem roku 2017 bude provedeno vyhodnocení testu. Žalobkyně má zato, že její zdravotní stav je takový, že by měla pobírat alespoň invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Dále uvedla, že si myslí, že posouzení jejího zdravotního stavu bylo účelové, aby stát ušetřil fin.prostředky a žalobkyni nemusel být vyplácen invalidní důchod. Dle jejího názoru nemůže být přece člověk posuzován podle nějakých tabulek, ale podle toho, jak se cítí. Posouzení věci krajským soudem Žaloba není důvodná. Dle § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdrav. stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Krajský soud v Brně po provedeném dokazování posudkem MPSV ČR ze dne 22.3.2016 uzavírá, že tento posudek pokládá za posudek přesvědčivý, posudek objektivní, a to proto, že posudková komise zasedala ve správném složení, měla k dispozici všechny odborné nálezy o zdravotním stavu žalobkyně, s nimiž se vypořádala a tyto srozumitelným způsobem pro žalobkyni i soud zdůvodnila. Soud se proto ztotožnil se závěrem posudku PK MPSV ČR o tom, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ ze dne 2.9.2015 je 30%, což invaliditě dle platného zákona o důchodovém pojištění neodpovídá. Pokud došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, po datu vydání napadeného rozhodnutí, může žalobkyně znovu požádat na MSSZ o přiznání invalidního důchodu. Se shora uvedených důvodů soud tedy dospěl k závěru, že žaloba důvodná není, a proto ji dle § 78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) zamítl. Výrok o nákladů řízení je odůvodněn dle § 60 odst. 1, 2 s.ř.s. Žalobkyně ve věci neměla úspěch, náklady řízení proto nebyly přiznány, pokud jde o žalovanou, ta nemá právo na náhradu nákladů řízení se zákona.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Brně dne 21.12.2016 JUDr. Jana Kubenová samosoudkyně