44 CO 99/2020
č. j. 44 CO 99/2020-211
V PLATNOSTIDalší rozhodnutí pod touto sp. zn.: Rozhodnutí 22. 2. 2022
Citované zákony (1)
Plný text
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Skalické a soudců Mgr. Dagmar Bastlové a JUDr. Ivany Tomkové v právní věci žalobce: ; jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupený Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa , PSČ obec o 132 420 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce i žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 9. 3. 2020, č. j. 2119 C 39/2015-179
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. potvrzuje.
II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 89 165 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 20 509,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.
1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 9. 3. 2020, č. j. 2119 C 39/2015-179 bylo rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 132 420 Kč spolu s 8,05 % úrokem z prodlení od 1. 5. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), a že žalovaný je povinen uhradit žalobci na nákladech řízení částku 87 933 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II.).
2. Proti rozsudku soudu I. stupně podal včasné a přípustné odvolání žalobce, navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil v nákladovém výroku II. tak, že mu přizná náhradu nákladů řízení ve výši 97 296 Kč, neboť soud I. stupně žalobci nepřiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek za podané odvolání proti předchozímu rozsudku, který byl Krajským soudem v Brně zrušen, nepřiznal mu také náhradu nákladů řízení za setkání s mediátorem a mediací s odůvodněním, že tento úkon není explicitně vyjádřen v § 11 advokátního tarifu. S tímto závěrem žalobce nesouhlasí, soud I. stupně nevzal v potaz, že setkání s mediátorem účastníkům sám nařídil, proběhl-li úkon v důsledku výzvy soudu, nelze dle názoru žalobce akceptovat, aby k tomuto úkonu bylo následně přistupováno tak, jako by se řízení neměl týkat.
3. Proti rozsudku soudu I. stupně podal včasné a přípustné odvolání žalovaný, navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalobu zamítne a žalovanému přizná náhradu nákladů řízení před oběma soudy. Žalovaný v odůvodnění odvolání uvedl, že nepovažuje za správný závěr soudu I. stupně, že porušil právní povinnost, když poskytl žalobci nesprávnou informaci o tom, že daný let byl zrušen bez možnosti zajištění náhradní varianty. Podle názoru soudu si v přímé návaznosti na toto zjištění žalobce s dalšími cestujícími zakoupili další letenky za účelem zajištění dopravy v požadovaném termínu, ačkoli by tak neučinili, kdyby informaci o zrušení letu bez možnosti náhrady od žalovaného neobdrželi, čímž je prokázána příčinná souvislost mezi zakoupením náhradních letenek a poskytnutím nesprávné informace ze strany žalovaného. S tímto závěrem žalovaný nesouhlasí, má za to, že není splněna podmínka odpovědnosti za škodu, a to porušením povinnosti žalovaným. Žalovaný smluvní nebo zákonnou povinnost neporušil, když podával žalobci informace získané od leteckého dopravce, zdůraznil, že ve vztahu s žalobcem vystupoval pouze jako zprostředkovatel, který není odpovědný za poskytnutí nebo neposkytnutí služby (viz 3.1., 3.2., 3.
3. VOP). Z daného zprostředkovatelského vztahu plyne žalovanému pouze povinnost oznamovat cestujícím veškeré sdělení jí poskytnuté leteckými dopravci. Není tedy chybou žalovaného, že informace o zrušení letu od leteckého dopravce se v konkrétním případě nezakládala na pravdě a byla způsobena chybou v rezervačním systému leteckého dopravce a jeho sdělením. Žalovaný ani nevěděl o tom, že daná informace sdělená mu ze strany leteckého dopravce není pravdivá a poskytla ji žalobci s vědomím o její správnosti. Žalovaný byl ve smyslu VOP povinen změnu (zrušení letu) provedenou dopravcem v rezervačním systému oznámit cestujícím; nyní je však za splnění této povinnosti dané jí VOP sankcionován. Žalovaný tedy trvá na svém stanovisku, že není v daném sporu pasivně věcně legitimován, neboť žádnou svou povinnost neporušil, navíc finanční prostředky uhrazené žalobcem v souladu se svými povinnostmi uvedenými v čl. 3 VOP dále poukázal na účet leteckého dopravce, resp. účet [anonymizováno 5 slov]) a nedisponuje tedy finančními prostředky uhrazenými žalobcem. Žalovaný jako [anonymizováno] agent je pouze platebním místem pro přijímání finančních prostředků ze zakoupené letecké a jiné služby od cestujících. Uvedená organizace poté provádí zúčtování vystavených letenek všech zprostředkovatelů letenek nazývaných [anonymizováno] agenty a dále tato organizace převádí úhrady za vystavené letenky jednotlivým leteckým společnostem sdruženým v této organizaci. Žalovaný se tedy ani jako [anonymizováno] člen nemůže domáhat po letecké společnosti náhrady škody, když už i vzhledem ke vzniku škodné události byla věc promlčena. Žalovaný dále uvedl, že žalobce od počátku nepožadoval vrácení uhrazené částky za letenky, naopak požadoval a trval na tom, aby mu žalovaný zajistil jakýmkoli způsobem daný let. Žalovaný se tak primárně snažil služby zajistit, když žalobce e-mailem ze dne 3. 2. 2015 v 17:50 hod. uvědomil o tom, že let není zrušený a že nadále žalovaný požaduje po dopravci zajištění sedadel v původním letu, když zrušení služeb bere jako poslední variantu. Dle názoru žalovaného je tento e-mail dostatečným sdělením žalobci na jeho e-mail ze dne 3. 2. 2015 v 15:28 hod., kdy žalobce požadoval zajištění služeb. Bylo tak unáhleným krokem žalobce jeho objednání jiných letenek dne 4. 2. 2015; samotné letenky daného zajištěného letu byly žalobci zaslány následující den, tj. 4. 2. 2015 v 11:42 hod. a v 11:51 hod., tedy necelou hodinu od e-mailu žalobce ze dne 4. 2. 2015 a 10:55 hod., kterým žádá o vrácení kupní ceny, ale nikterak se nezmiňuje o tom, že již má zakoupené letenky nové. Pokud tedy bylo žalovaným reagováno na e-mail žalobce ze dne 3. 2. 2015 v 15:29 hod. tentýž den e-mailem v 17:50 hod., neměl žalobce žádný důvod žádat vrácení částky další den, když z daného e-mailu zaměstnance žalovaného pana [příjmení] bylo zřetelné, že se pracuje na zajištění letenek. Stejně tak žalovaný sdělil žalobci informaci o tom, že let nebyl zrušen a že původní informace není správná ještě dne 3. 2. 2015. Žalovaný je tedy přesvědčen, že není naplněna podmínka příčinné souvislosti, neboť žalobce si v příčinné souvislosti s nesprávnou informací nekupoval letenky, nýbrž si je kupoval až následující den, kdy již věděl, že informace o zrušení letu nebyla správná. Požadavek žalobce na úhradu částky ve výši 132 420 Kč z titulu náhrady škody za další uhrazené letenky žalovaný nepovažuje za oprávněný, když žalobce neprokázal podmínky odpovědnosti za škodu, a to porušení povinnosti žalovaným a příčinnou souvislost mezi rušením povinnosti a vznikem škody.
4. Odvolací soud poté, co zjistil, že odvolání žalovaného i žalobce bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu oprávněnými osobami (§ 201 o. s. ř.), byly uplatněny zákonné odvolací důvody (§ 205 odst. 2 písm. e/, g/ o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné, odvolání žalobce je důvodné zčásti.
5. Již v dříve vydaném rozhodnutí č. j. 44 Co 223/2018-169 ze dne 25. 9. 2019 odvolací soud vyslovil závěr, že Z vylíčení rozhodujících skutečností žalobcem v žalobě plyne, že v projednávané věci uplatnil proti žalovanému nárok na náhradu škody, když„ z důvodu zjevně nesprávné informace o zrušení letu, kterou mu žalovaný (zaměstnanci žalovaného) podal, vznikla žalobci újma ve výši 132.420 Kč spočívající v nákladech na novou sadu letenek – bezdůvodné zaplacení duplicitních letenek“.
6. Podle ustanovení § 2894 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).
7. Podle ustanovení § 2900 obč. zák. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.
8. Dle ustanovení § 2952 věty první obč. zák. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).
9. Podle ustanovení § 2950 obč. zák. kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.
10. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně učinil pro rozhodnutí ve věci dostatečné skutkové závěry, v rámci aplikace zásady volného hodnocení důkazů a při provádění důkazů, nijak nepochybil, své skutkové závěry správně právně posoudil.
11. V projednávané věci nebylo mezi účastníky sporné, že mezi nimi existoval závazkový vztah, ve kterém žalovaný vystupoval jako podnikatel při své podnikatelské činnosti (IATA agent – organizace schválená organizací [anonymizováno] pro prodej letecké dopravy jiným osobám nebo organizacím, dle Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] k. s. bod 2. autorizovaný zprostředkovatel zájezdů), žalobce a další tři osoby (viz smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 10. 4. 2015 č. l. 10 – 12 spisu) si u žalovaného zakoupili letenky pro let z [obec] [anonymizováno] a zpět na 5. 2. 2015 - 21. 2. 2015, letenky byly zajištěny a zaplaceny v prosinci 2014 (§ 7 odst.
2. Obecných přepravních podmínek – Agent provede zajištění místa na konkrétní let. Zajištění místa je nezávazné, dokud není vystaven platný cestovní doklad s uvedením pevně zajištěného místa.). Dne 3. 2. 2015 (dva dny před odletem) žalovaný informoval žalobce o zrušení letu, nejprve s tím, že [právnická osoba] [anonymizováno] není schopna poskytnout jiný náhradní let za zrušený let [anonymizováno] v 17:35 z [obec] do [anonymizováno] (3. 2. 2015, 11:57 h), následně s tím, že …let není zrušený, jak tvrdí [anonymizována dvě slova], zde se omlouvám (pozn. [příjmení] [příjmení], DiS, prodejce letenek a cestovních služeb) za neúmyslnou dezinformaci; let [obec] v 17:35 letí a já nadále požaduji od dopravce zajištění sedadel v původním letu nebo náhradní let; to, proč jste z letu byli vysazeni, je nyní rovněž předmětem řešení (3. 2. 2015, 17:50 h). Žalobce žalovanému dne 3. 2. 2015 v 15:28 h sdělil, že na zajištění zaplacených služeb trvá, stanovisko k zajištění letu očekává do 4. 2. 2015 do 9:00 h; v uvedeném čase informaci o zajištění letu od žalovaného neobdržel (stalo se tak až opožděně v 11:47 h).
12. Odvolací soud se v projednávané věci ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že škoda žalobci byla způsobena poskytnutím chybné, klamavé informace o zrušení označeného letu bez náhrady žalovaným, a to dva dny před odletem do ne zcela běžného cíle; mezi jednáním žalobce (zakoupením druhé sady letenek) a poskytnutím nesprávné informace ze strany žalovaného je přímá příčinná souvislost. Jak uvedeno shora (§ 2950), zákon obecně klade zvýšené požadavky na počínání osob, které vykazují znaky profesionálů v určitém oboru či takovou kvalitu navenek deklarují (viz VOP bod 2.1. – autorizovaný zprostředkovatel zájezdů), žalovaný v konkrétním případě vystupoval v pozici odborníka, žalobce důvodně spoléhal na odbornou úroveň toho, kdo se za odborníka vydával, za služby (vč. řádných informací od dopravce, poskytnutých mu žalovaným) si zaplatil (provize žalovaného). Námitka žalovaného, že není pasivně legitimován, že neporušil žádnou smluvní nebo zákonnou povinnosti, proto není důvodná. Žalovaný prokazatelně informoval žalobce (a další tři osoby) o zrušení letu bez možnosti náhrady, následně tuto informaci dementoval jako nepravdivou, neadekvátní, avšak bez sdělení, že letenky jsou pro žalobce zajištěny (viz e-mail ze dne 3. 2. 2015, 17:50 h); v návaznosti na obdržení této informace žalobce (i pod časovým tlakem a hrozbou dalších majetkových ztrát) jednal, zajistil si jiné letenky, vznikla mu majetková újma, jejíž výši doložil. Podmínky odpovědnosti žalovaného za škodu vzniklou žalobci v souvislosti s bezdůvodným zaplacením duplicitních letenek byly v konkrétním případě splněny.
13. Z uvedených důvodů proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).
14. Pokud jde o nákladový výrok II., odvolací soud se ztotožnil s odvolací námitkou žalobce, že do celkové sumy náhrady nákladů řízení nebyla zahrnuta částka 1 232 Kč za soudní poplatek za odvolání (zaplacen dne 15. 12. 2017), nikoliv však s námitkou, že mu neoprávněně nebyla přiznána náhrada nákladů řízení za setkání s mediátorem a mediaci. Zde soud I. stupně postupoval v souladu s platnou právní úpravou a judikaturou (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 4. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3658/17, usnesení ÚS ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. II. ÚS 150/20 a další). V případě zahájení mediace se řízení před soudem přerušuje, na řízení o mediaci se ani subsidiárně nevztahuje občanský soudní řád, žalobcem uplatněný nárok na odměnu za jeho zastupování advokátem v souvislosti s jeho účastí na setkání u mediátora není nákladem placeným v bezprostřední souvislosti s řízením před soudem I. stupně, povinnost setkání účastníků s mediátorem je osobní a přítomnost zástupce je toliko dobrovolná. Na základě výše uvedeného byl proto výrok II. rozsudku soudu I. stupně změněn (§ 220 odst. 1 o. s. ř.), jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku (pouze o částku 1 232 Kč).
15. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř., žalobce byl v odvolacím řízení ve vztahu k předmětu řízení úspěšný, proto mu byla přiznána náhrada za zastoupení advokátem – odměna za úkon právní služby písemného vyjádření k odvolání žalovaného, účast na jednání odvolacího soudu dne 16. 2. 2022, účast na jednání dne 22. 2. 2022, kde došlo k vyhlášení rozhodnutí (1/2 mimosmluvní odměny) dle § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. d/, g/, odst. 2 písm. f/ vyhl. č. 177/1996 Sb. po 6 420 Kč, za 2,5 úkonu 16 050 Kč, dále 3 x náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT po 300 Kč, 21 % DPH – 3 559,50 Kč, celkem 20 509,50 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.