49 CO 25/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Moniky Kyselové a soudců Mgr. Pavly Kohoutkové a JUDr. Jiřího Handlara ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo, PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 41.815 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 24. 6. 2021, č. j. 5 C 6/2015-640, Rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že soud schvaluje smír účastníků následujícího znění: Žalovaný se zavazuje zaplatit žalobci částku 41.815 Kč ve dvou splátkách, každé ve výši 20.907,50 Kč s tím, že první splátka je splatná do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o schválení smíru a druhá splátka je splatná do 60 dnů od právní moci rozhodnutí o schválení smíru, a to pod ztrátou výhody splátek. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Rozsudkem soudu I. stupně bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 41.815 Kč, úroky z prodlení z 41.815 Kč ve výši 8,05 % ročně za dobu od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci (výrok I.), a že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 81.690 Kč, k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta, a to do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci (výrok II.).

2. Soud tak rozhodl o žalobě skutkově odůvodněné tím, že žalovaný, který jako zaměstnanec žalobce na pracovní pozici řidiče nákladní přepravy, dne datum společně se spoluzaměstnancem jméno příjmení přepravoval zboží nákladním vozidlem registrační značka anonymizováno číslo, v rozporu s pokyny zaměstnavatele neprovedl potřebné úkony směřující k zajištění vozidla před nelegálním vniknutím cizích osob do nákladového prostoru a ke zjištění jejich případné přítomnosti ve vozidle a přes podezření, že tyto osoby se ve voze nacházejí, při kontrole prováděné francouzskými úřady dne datum netrval na kontrole nákladního prostoru; následně při kontrole vozidla v přístavu Dunkerque úředníky britského imigračního úřadu bylo v nákladním prostoru vozidla nalezeno šest nelegálních imigrantů, v důsledku čehož byla britským imigračním úřadem žalobci uložena pokuta v celkové výši 2.400 GBP, přičemž v rozhodnutí britského imigračního orgánu o uložení pokuty je konstatováno, že řidič dostatečně nezabezpečil vozidlo, nevyplnil kompletní protokol o kontrole vozidla a nezajistil celní lanko. Následkem porušení pracovních povinností žalovaného a dalšího zaměstnance jméno příjmení tak žalobci zaplacením pokuty vznikla škoda v celkové výši 83.630 Kč, na níž se podle žalobce podíleli žalovaný a jméno příjmení rovným dílem; žalobce proto po žalovaném požadoval zaplacení částky 41.815 Kč jako náhradu takto vzniklé škody v rozsahu jedné poloviny.

3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný ve lhůtě uvedené v ustanovení § 204 odst. 1 o.s.ř. odvolání, jímž rozhodnutí napadal v celém rozsahu.

4. V průběhu odvolacího řízení účastníci uzavřeli ohledně vypořádání těchto nároků vyplývajících z pracovněprávního vztahu účastníků založeného pracovní smlouvou ze dne datum dohodu o předmětu řízení a navrhli, aby ji soud schválil formou soudního smíru.

5. Podle § 99 odst. 1 věty první o.s.ř. platí, že připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy (§ 99 odst. 2 věta první o.s.ř.). Smír může svým obsahem překročit rámec předmětu řízení (může se týkat i právního vztahu, který nebyl předmětem řízení), vždy však z něho musí být patrno, jak byly vypořádány nároky, které jsou předmětem řízení (srov. stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČSR z datum, Cpj číslo, R 16/1987).

6. V posuzované věci je předmětem řízení náhrady škody, kterou měl žalovaný jako zaměstnanec způsobit žalobci jako zaměstnavateli porušením svých pracovních povinností v souvislosti s plněním pracovních úkolů. Jedná se tedy o nárok z pracovněprávního vztahu mezi účastníky, jehož povaha nevylučuje, aby účastníci řízení skončili soudním smírem. Obsah účastníky uzavřeného smíru též neodporuje žádnému kogentnímu právnímu ustanovení.

7. Z výše uvedených důvodů odvolací soud za použití § 220 odst. 2 a § 99 odst. 2 věty první o.s.ř. rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že účastníky uzavřený smír schválil, a to včetně dohody účastníků o nákladech řízení. Proti tomuto usnesení lze podat dovolání za podmínek § 237 o.s.ř. do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov; přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 odst. 1 věta první o.s.ř.).