49 Co 270/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu tituly před jménem jméno FO a soudců tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A /5 proti žalovanému: Jméno žalovaného , s.r.o., IČ: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení odstupného, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum , č. j. 6 C 328/2019-161,

I. Odvolací řízení o odvolání žalovaného proti výroku II. rozsudku soudu I. stupně se zastavuje.

II. Ve výroku o nákladech řízení III. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 135.576 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Rozsudkem soudu I. stupně byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobci částku 168.552 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a k povinnosti v téže lhůtě žalobci zaplatit k rukám jeho advokáta na náhradě nákladů řízení 170.139,32 Kč (výrok III.). Žaloba byla zamítnuta v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 168.552 Kč od , datum, do , datum, (výrok I.).

2. Proti výrokům II. a III. tohoto rozsudku se odvolal žalovaný, který však své odvolání v části směřující proti meritornímu výroku II. vzal dříve, než o něm bylo odvolacím soudem rozhodnuto, podáním ze dne , datum, , doručeným soudu , datum, , zpět. Odvolací soud proto za použití § 207 odst. 2 o. s. ř. odvolací řízení o odvolání žalovaného proti výroku II. rozsudku soudu I. stupně zastavil.

3. Ve vztahu k rozhodnutí o nákladech řízení, žalovaný soudu I. stupně vytkl nepřezkoumatelnost jeho rozhodnutí s tím, že z odůvodnění nevyplývá, za jaké konkrétní úkony právní služby byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána. Žalovaný nesouhlasil ani s tím, že by všechny úkony právní služby, které advokát žalobce v řízení učinil, a za které mu byla soudem I. stupně přiznána náhrada, bylo možno považovat za účelné. Konkrétně uvedl, že má za to, že minimálně jednu účast u jednání odvolacího soudu a alespoň účast u jednoho ze tří posledních jednání soudu I. před vynesením rozsudku, není možno považovat za náklady účelně vynaložené, a to proto, že byla nařízena pro změnu postoje žalobce ke smírnému vyřešení věci. Na jednání před vynesením prvního rozsudku soudu I. stupně byl totiž žalovaný ochoten přistoupit na poslední návrh žalobce, nicméně žalobce následně požadoval částku 450.000 Kč, jak plyne z e-mailu jeho advokáta ze dne , datum, . Nebýt takto podstatného zvýšení požadavku žalobce proti jeho původnímu návrhu, je žalovaný přesvědčen, že se další jednání nemusela konat. Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek v napadeném výroku o nákladech řízení změnil tak, že přiznanou výši nákladů řízení sníží minimálně o 2 úkony právní služby a korespondující režijní paušály.

4. Žalobce se k odvolání nevyjádřil.

5. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání (§ 201 a § 202 a contrario o. s. ř.) byla podána včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212, 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné, avšak z jiných než žalovaným uváděných důvodů.

6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

7. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

8. Z obsahu spisu v posuzované věci vyplývá, že žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 168.552 Kč s příslušenstvím bylo vyhověno vyjma její nepatrné části spočívající v části příslušenství, konkrétně v úroku z prodlení z žalované částky za dobu 15 dnů. Se soudem I. stupně proto lze souhlasit v tom, že žalobci s ohledem na výsledek řízení vzniklo právo na náhradu nákladů, které mu v řízení vznikly v souvislosti se zaplacením soudního poplatku a zastoupením advokátem, v plné výši. Při výpočtu výše náhrady nákladů řízení soud I. stupně správně vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění platném do , datum, – dále jen „vyhláška“, výši náhrady nákladů řízení žalobce však dle odvolacího soudu neurčil správně, tj. ve správné výši.

9. Jak vyplývá ze spisového materiálu, žalobce za žalobu zaplatil soudní poplatek ve výši 8.428 Kč a dále mu vznikly náklady za zastoupení advokátem, které sestávají- z odměny advokáta za 11 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva se základním rozborem věci, sepis žaloby, vyjádření k odvolání, účast na jednání soudu I. stupně dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , účast u jednání odvolacího soudu dne , datum, ) á 7.860 Kč (§ 7 bod 5, § 8, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhlášky),- z odměny advokáta za 2 úkony právní služby (písemná podání ze dne , datum, a , datum, obsahující procesní návrh žalobce na provedení dokazování a vyjádření se k dalšímu zamýšlenému procesnímu postupu soudu I. stupně) á 3.930 Kč (§ 11 odst. 2 písm. c/ ve spojení s § 11 odst. 3 vyhlášky),- ze 13 částek paušální náhrady hotových výdajů advokáta á 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 vyhlášky),- z náhrady 3.930 Kč za promeškaný čas advokáta v souvislosti s poskytnutím právní služby u jednání odvolacího soudu, které bylo dne , datum, odročeno bez projednání věci (§ 14 odst. 2 vyhlášky),- z náhrady za čas advokáta promeškaný na cestě ke 2 jednáním odvolacího soudu na trase , adresa, a zpět v celkovém rozsahu 12 půlhodin á 100 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/ a odst. 3 vyhlášky), a dále- z hotových výdajů advokáta žalobce 1.731 Kč vynaložených při 2 cestách na jednání odvolacího soudu na trase , adresa, a zpět o celkové délce obou zpátečních cest 230 km, absolvovaných osobním automobilem Volkswagen Touareg registrační značky , SPZ, - zde byla žalobci přiznána náhrada hotových výdajů v jím účtované výši 1.731 Kč, tj. ve výši, v níž mu dle jeho tvrzení vznikla, nikoli ve vyšší výši 1.903 Kč, která by mu příslušela dle vyhlášky č. 467/32022 Sb. Pokud totiž žalobce sám tvrdil, že mu hotové výdaje na cesty k soudu vznikly v nižší výši než v tzv. výši „vyhláškové“, nebyl rozumný důvod přiznat mu jejich náhradu ve vyšší (zde o 172 Kč), než skutečně vynaložené výši.Žalobci tak v řízení vznikly účelně vynaložené náklady ve výši 113.509 Kč, k nimž bylo nutno připočítat částku 22.067 Kč, představující 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad, jíž je advokát žalobce plátcem (§ 137 odst. 1, § 137 odst. 3 písm. a/ a § 151 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Celkové náklady, které žalobce tak dosáhly výše 135. 576 Kč.

10. Na rozdíl od soudu I. stupně odvolací soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů za poradu advokáta s klientem dne , datum, , neboť tuto poradu je třeba považovat za součást přípravy na účast advokáta na jednání soudu, které se konalo , datum, a nejedná se proto o samostatný úkon právní služby. Za účelně vynaložený náklad žalobce odvolací soud v posuzované věci neshledal ani odměnu advokáta za písemné podání ze dne , datum, obsahující pouhé sdělení, že žalovaný nereagoval na výzvu žalobce k jednání o smírném řešení věci, jedná se o vyjádření, k jehož podání nebylo třeba žádných odborných znalostí, nemající pro soud, pro jeho rozhodování či procesní postup žádnou relevanci, byť jím bylo vyžádáno.

11. Jde-li o odvolací námitku žalovaného, že žalobci neměla být přiznána náhrada nákladů, které mu vznikly poté, co navýšil své finanční požadavky v rámci jednání o smíru, což zapříčinilo další vedení řízení, zde nezbývá než dodat, že odvolací soud názor žalobce nesdílí. Skutečnost, že účastníci v řízení nedospěli ke smírnému vyřešení věci není důvodem, pro které by bylo možno považovat náklady některého z nich vzniklé po neúspěšném jednání o smíru, považovat za náklady neúčelné, jejichž náhrada by neměla být účastníků, který uzavření smíru údajně zmařil, přiznána. Smírná jednání a jejich výsledek dle odvolacího soudu nelze posuzovat optikou žalovaného, neboť smírné řešení je vždy projevem shodné vůle obou účastníků, a pokud ke shodě nedospějí a ponechají rozhodnutí na soudu, nelze žádného z nich za to, že nedošlo k nalezení smírného řešení sankcionovat. Ostatně žalovaný mohl oprávněný nárok žalobce uplatněný žalobou sám kdykoli uspokojit a dalšímu průběhu řízení takto sám zamezit.

12. S ohledem na výše uvedené proto odvolací soud za přiměřeného použití § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil rozsudek soudu I. stupně v odvoláním dotčeném výroku o nákladech řízení III. tak, že žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 135.576 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.).

13. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Při svém rozhodování odvolací soud přihlédnutím k tomu, že žalovaný odvoláním napadl rozsudek soudu I. stupně jak ve vztahu k meritornímu výroku II., tak ve vztahu k výroku o nákladech řízení III., vzal své odvolání proti výroku II. bez uvedení důvodu zcela zpět (§ 146 odst. 2 věta první o.s.ř.) a ve vztahu k odvolání proti výroku III. byl v odvolacím řízení úspěšný (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Náhrada nákladů odvolacího řízení by tak příslušela jak žalobci, tak žalovanému, a za této situace považoval odvolací soud za přiměřené žádnému z účastníků náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznat.