54 Co 77/2025

Plný text

Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Fučíkové a soudců JUDr. Lenky Prokšové a Mgr. Miroslava Pecha ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Anonymizováno bytem Adresa žalované o Anonymizováno Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne Anonymizováno, č. j. Anonymizováno,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. o věci samé mění tak, že se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky Anonymizováno Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů Anonymizováno Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Soud prvního stupně rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku Anonymizováno Kč spolu s 15 % zákonnými úroky z prodlení ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku na označený účet (výrok I.) a dále povinnost nahradit žalobci v téže lhůtě a na účet, který zde rovněž označil, náklady řízení ve výši Anonymizováno Kč (výrok II.). Ve věci samé takto rozhodl o žalobě žalobce na vydání bezdůvodného obohacení, které měla žalovaná získat tím, že na její účet dne datum poukázal částku Anonymizováno Kč bez právního důvodu. K odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum žalovaná žalobci zapůjčila Anonymizováno Kč, které jí byl povinen vrátit do datum. V průběhu soudního řízení vedeného u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. Anonymizováno, v němž se žalovaná domáhala vrácení uvedené zápůjčky, byla sporná práva účastníků vyplývající jednak z uvedené smlouvy o zápůjčce a jednak z bezdůvodného obohacení žalované (tam žalobkyně), které jí mělo vzniknout financováním stavby rodinného domu v jejím vlastnictví na úkor žalobce (tam žalovaného), narovnána cestou soudem schváleného smíru, k jehož uzavření došlo datum a podle něhož se žalobce (tam žalovaný) zavázal zaplatit žalované (tam žalobkyni) Anonymizováno Anonymizováno Kč ve splátkách, kdy částku Anonymizováno Anonymizováno Kč měl zaplatit do datum a zbylou částku Anonymizováno Kč (správně Anonymizováno Kč – poznámka odvolacího soudu) měl zaplatit do datum, kdy účastníci současně prohlásili, že tímto smírem a způsobem v něm uvedeným vypořádali veškeré své nároky uplatněné v tomto řízení a tímto jsou zcela vyrovnány a nemají kromě nároků založených tímto smírem vůči sobě žádných dalších majetkových nároků. Byla tak spornost práv a povinností prezentovaných účastníky ve věci sp. zn. Anonymizováno podle § 1903 o. z. narovnána tak, že byla nahrazena novým závazkem spočívajícím v zaplacení částky Anonymizováno Kč, nikoliv k zaplacení Anonymizováno Kč, jak nyní tvrdí žalovaná, kdy v této souvislosti soud prvního stupně zdůraznil, že s ohledem na písemnou formu smlouvy o zápůjčce vyžaduje i narovnání písemnou formu (§ 1906 o. z.). Tvrdila-li žalovaná, že jí byl žalobce povinen zaplatit dalších Anonymizováno Anonymizováno Kč ve třech splátkách po Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Kč na základě ústní dohody a tuto částku jí již zaplatil, neměl soud prvního stupně ani toto její tvrzení „za správné“, neboť i takové ujednání by ke své platnosti vyžadovalo písemnou formu (§ 1906 a § 582 o. z.). adresa Anonymizováno Kč, jejíhož zaplacení se žalobce po žalované domáhá, kterou jí zaplatil dne datum (nad rámec toho, k čemu se zavázal v soudním smíru), jí tak zaplatit nebyl povinen, a tedy se žalovaná na jeho úkor obohatila získáním majetkového prospěchu plněním bezprávního důvodu a je povinna toto obohacení žalobci vydat podle § 2991 o. z. Žalovanou částku soud prvního stupně žalobci přiznal včetně požadovaného příslušenství v podobě 15 % zákonných úroků z prodlení (§ 1970 o. z.), jehož vznik uvažoval v návaznosti na uplynutí lhůty k plnění, obsažené v předžalobní výzvě, která byla žalované doručena datum. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve sporu úspěšnému žalobci přiznal ze žaloby zaplacený soudní poplatek a dále náklady, které vynaložil na zastupování advokátem.

2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná, která namítla, že soud prvního stupně nepřihlédl ke všem jí tvrzeným skutečnostem a že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V odůvodnění odvolání pak popsala okolnosti ukončení svého soužití se žalobcem, po němž se soudní cestou domáhala vrácení zápůjčky, kterou mu v částce Anonymizováno Kč poskytla dle písemné smlouvy o zápůjčce ze dne datum. Na počátku roku 2022 soužití se žalobcem obnovila a žalobce jí začal po Anonymizováno Kč měsíčně splácet dlužnou částku. Aby ukončili soudní spor, dohodli se uzavřít soudní smír, a protože se dohodli, že jí žalobce každý měsíc pošle Anonymizováno Kč a protože před uzavřením smíru jí již Anonymizováno Kč zaplatil, uvedli do smíru částku Anonymizováno Kč, kterou se žalobce zavázal zaplatit jí ve dvou splátkách, a to částku Anonymizováno Anonymizováno Kč do datum a částku Anonymizováno Kč do datum. Smír byl schválen usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne datum, č. j. Anonymizováno, a za období od datum do datum jí žalobce z tohoto smíru zaplatil celkem Anonymizováno Kč; pro zbývajících Anonymizováno Kč, které jí žalobce ani po opakovaných výzvách zaplatit nechtěl, vedla následně úspěšnou exekuci. Předtím žalobce argumentoval, že jí částku Anonymizováno Kč ze smíru zaplatil, kdy však si započítal i žalovanou částku Anonymizováno Kč z datum a další platby, které se částky dohodnuté ve smíru netýkaly – jednalo se o platby před schválením smíru a o platby na děti a za dovolené. S ohledem na tvrzení, že jí částku Anonymizováno Kč již uhradil, žalovaná vyslovila i podiv nad tím, že na ní žalobce požaduje vrátit pouze Anonymizováno a nikoliv dalších Anonymizováno Kč, to je dvě splátky po Anonymizováno Kč, které jí rovněž uhradil ještě před uzavřením smíru. S ohledem na uvedené závěrem žalovaná navrhla odvolacímu soudu rozsudek soudu prvního stupně změnit tak, že žaloba žalobce bude jako nedůvodná zamítnuta a současně žalobce bude zavázán k úhradě jejích nákladů řízení před soudy obou stupňů.

3. Žalobce navrhl rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdit. Ve vyjádření k odvolání uvedl, že ho žalovaná sice založila na námitce nesprávného právního posouzení věci, ve skutečnosti však brojí toliko proti skutkovým zjištěním nalézacího soudu; vůči právnímu posouzení věci žádné námitky neuvádí. Vedle toho poukázal na skutečnost, že žalovaná v odvolání pouze opakuje argumentaci uplatněnou již v řízení před soudem prvního stupně, který se s ní v odůvodnění rozsudku podrobně a logicky vypořádal. Žalobce je přesvědčen, že soud prvního stupně zjistil zákonným způsobem a v dostatečném rozsahu skutkový stav věci, který správně právně posoudil a že jeho rozsudku není čeho vytknout. Lze tak dle něho pouze zopakovat, že bylo nade vší pochybnost prokázáno, že účastníci řízení se dohodli na nahrazení původního dluhu ve výši Anonymizováno Kč novým závazkem k úhradě částky Anonymizováno Kč ve dvou rovnodílných splátkách, kdy uzavření této dohody potvrdil emailem dne datum tehdejší právní zástupce žalované tituly před jménem jméno FO s tím, že první splátka nového dluhu z narovnání, ve výši Anonymizováno Anonymizováno Kč tehdy již byla uhrazena; žalobci tedy zbývalo uhradit zbývající část nového dluhu ve výši Anonymizováno Kč. Pokud jí proto dále dne datum uhradil na úhradu tohoto nově ujednaného dluhu další splátku ve výši Anonymizováno Kč a následně i za pomoci exekuce byl nucen zaplatit celou částku Anonymizováno Kč, předmětnou částkou Anonymizováno Kč uhrazenou dne datum se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila a toto plnění je povinna mu vrátit (§ 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku). Na tom dle žalobce nic nemění skutečnost, že usnesení Okresního soudu ve adresa o schválení smíru, respektive účastníky uzavřené dohody, bylo soudem vydáno až dne datum.

4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání směřuje proti rozsudku soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání jako řádný opravný prostředek přípustné (§ 201, § 202 à contrario zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ o.s.ř.“), že ho žalovaná z pozice účastníka řízení (§ 90 o.s.ř.) podala jako osoba k tomu oprávněná (§ 201 o.s.ř.), že tak učinila včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.), a že její odvolání splňuje též podmínku jeho projednatelnosti v podobě uvedení odvolacích důvodů (§ 212a odst. 2 o.s.ř.), rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, přezkoumal (§ 212, § 212a o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

5. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce dne datum poukázal ze svého účtu na účet žalované částku Anonymizováno Kč; žalobce tvrdí, že si žalovaná tuto částku ponechala, aniž by pro to měla právní důvod a domáhá se jejího vrácení coby bezdůvodného obohacení, které takto žalovaná na jeho úkor měla získat. Aby se žalobě ubránila, bylo za této situace na žalované, aby tvrdila (a prokazovala) existenci takových skutečností, které by umožňovaly učinit závěr o tom, že si uvedenou částku může ponechat (že jí ze strany žalobce bylo plněno po právu). Žalovaná pak v tomto ohledu tvrdila, že ze strany žalobce šlo o plnění na dluh ze smlouvy o zápůjčce, kterou účastníci uzavřeli dne datum a na jejímž základě žalobci poskytla zápůjčku částky Anonymizováno Kč, modifikované, co se jejího vrácení týče, dohodou z ledna 2022, podle které se měl žalobce zavázat zápůjčku, na kterou do té doby žalované ničeho nevrátil, vrátit v měsíčních splátkách po Anonymizováno Kč počínaje měsícem lednem 2022; částka poukázaná žalobcem na její účet datum byla dle žalované třetí z dohodnutých splátek, když předtím jí žalobce uhradil vždy Anonymizováno Kč Anonymizováno. a datum. Žalobce dohodu o splátkách půjčky popřel a žalovanou tvrzenému účelu platby ze dne datum se brání s poukazem na dohodu o narovnání, o které tvrdí, že byla uzavřena nejprve ústně (nejpozději datum) a následně schválena Okresním soudem ve adresa jako soudní smír v řízení u něho vedeném pod sp. zn. Anonymizováno. Dle žalobce tak v době poskytnutí plnění ve prospěch žalované již jeho závazek ze smlouvy o zápůjčce neexistoval, neboť byl nahrazen závazkem novým.

6. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc, tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle ustanovení § 1901 o.z. stranám je na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností.

8. Podle ustanovení § 1902 o.z. dohodou o změně obsahu závazků se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.

9. Podle ustanovení § 1903 odst. 1 věty první o. z. dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporná nebo pochybná.

10. Podle ustanovení § 1906 o.z. ujednání o novaci nebo o narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném.

11. Podle ustanovení § 99 o.s.ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem (odst. 1 věta první). Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy (odst. 2 věta první). Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný (odst. 3 věty první a druhá).

12. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. V první řadě bylo (z listiny o tom) v posuzované věci zjištěno, že dne datum účastníci uzavřeli (žalovaná v pozici „zapůjčitele“ a žalobce v pozici „vydlužitele“) smlouvu o zápůjčce, podle které žalovaná žalobci zapůjčila částku ve výši Anonymizováno, kterou se žalobce zavázal žalované vrátit nejpozději do datum. Tuto skutečnost (uzavření smlouvy o zápůjčce se žalovanou) žalobce v přítomném řízení nepopřel a vzhledem k tomu, že nezpochybnil, že tuto smlouvu podepsal, uplatní se domněnka, že tím uznal jak její pravost, tak i správnost (pravdivost); k tomu srov. ustanovení § 565 o z. Nároky z této smlouvy (nárok na zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení) žalovaná učinila předmětem žaloby, na jejímž základě bylo vedeno u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou (pod sp. zn. Anonymizováno) řízení, v jehož průběhu žalobce (tam v pozici žalovaného) pro případ, že by soud dospěl k závěru, že účastníci řízení mezi sebou skutečně dne datum uzavřeli smlouvu o zápůjčce, ze které mu vznikl závazek vrátit žalované (tam žalobkyni) do datum částku Anonymizováno Kč (kterýžto nárok tam zpochybnil), uplatnil k započtení (do výše žalované částky) svoji pohledávku ní z titulu bezdůvodného obohacení, které měla získat, tím, že on ze svých prostředků financoval stavbu jejího domu. Toto řízení skončilo schválením smíru účastníků, podle kterého se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku Anonymizováno Kč ve splátkách tak, že část závazku ve výši Anonymizováno Kč jí zaplatí nejpozději do datum a zbylou část závazku ve výši Anonymizováno Kč nejpozději do datum, vše na její účet tam označený, a to pod ztrátou výhody splátek. Dále účastníci smíru prohlásili, že tímto smírem a způsobem v něm uvedeným vypořádali veškeré své nároky uplatněné v tomto řízení a tímto jsou zcela vyrovnány a nemají kromě závazků založených tímto smírem vůči sobě žádných dalších majetkových nároků. Nakonec se dohodli ještě na tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Usnesení o schválení smíru ze dne datum, č. j. Anonymizováno nabylo právní moci dne datum.

14. Jak plyne z obsahu spisu Okresního soudu ze Žďáru nad Sázavou sp. zn. Anonymizováno, návrh smíru shora uvedeného znění byl soudu předložen tehdejší žalobkyní dne datum. Tento návrh soud následně doručil tehdy žalovanému (jeho zástupci) dne datum a dne datum bylo soudu doručeno vyjádření tehdejšího žalovaného k návrhu na schválení smíru, ve kterém tehdy žalovaný s tímto návrhem vyslovil souhlas s tím, že „navrhuje, aby nadepsaný soud bez nařízení jednání svým usnesením smír v tomto znění schválil.“ Následně již bez dalšího bylo vydáno shora zmíněné usnesení o schválení smíru.

15. Co se soudního smíru týče, odkázal už soud prvního stupně přiléhavě na starší judikaturu Nejvyššího soudu, k níž se Nejvyšší soud přihlásil v řadě dalších svých rozhodnutí – srov. např. rozsudek ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno či usnesení ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno. Co se potom právního institutu narovnání týká, lze jeho výklad vycházející z dosavadní judikatury nalézt kupříkladu v rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne datum, č. j. Anonymizováno. ve kterém se uvádí: „Narovnání (§ 1903 odst. 1, věta první o.z.) je dohoda účastníků závazkového právního vztahu, kterou odstraňují spornost nebo pochybnost vzájemných práv a povinností tím, že je ruší a nahrazují je novými. Dosavadní závazek tak zaniká a je nahrazen závazkem novým, který vyplývá z narovnání. Narovnáním mohou být upraveny mezi účastníky jakákoliv sporná práva a povinnosti, jimiž mohou disponovat. Sporností práv a povinností ve smyslu § 1903 o.z. se nemíní soudní spory, nýbrž rozdílný názor účastníků na otázku existence, platnosti závazku, jeho kauzy či obsahu. Stačí, že jedné ze stran se určité právo, které je součástí jejich vzájemného právního vztahu, jeví sporným bez ohledu na to, zda spor objektivně existuje. Spornost či pochybnost se vztahuje jak na skutkové, tak na právní otázky, příčinou může být i omyl; není přitom podstatné, zda se některá ze stran při vlastním hodnocení předpokladů narovnání mýlí. Podmínkou platnosti dohody o narovnání není existence původního (narovnávaného) právního vztahu mezi účastníky této dohody…Účelem narovnání není zjistit, jak se věci ve skutečnosti mají, ale předejít dalším nesrovnalostem nebo sporům tím, že původní závazek, v němž se sporné právo a povinnost vyskytly, se zruší a nahradí závazkem novým. Narovnání se přitom může týkat jen některých vzájemných práv a povinností, ohledně nichž nebyli účastníci ve shodě, ale také celého závazku (závazkového právního vztahu) nebo – s výjimkami uvedenými v § 1905 o.z. – všech dosavadních závazků mezi týmiž účastníky (tzv. generální narovnání). Dosavadní závazek, který zanikl, je nahrazen závazkem nově sjednaným, který je obsažen v dohodě o narovnání. Nutno zdůraznit, že dohoda o narovnání je vždy samostatným zavazovacím důvodem... .“ 16. Představuje-li narovnání samostatný (nový) zavazovací důvod – právní důvod vzniku (nového) závazku a současně právní důvod zániku závazku dosavadního, který se závazkem novým nahrazuje, plyne z toho, že po uzavření dohody o narovnání nemůže být k původnímu závazku přihlíženo.

17. Mezi skutkové podstaty bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 2 o.z.) se řadí plnění z právního důvodu, který odpadl. Podle komentářové literatury [viz Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), 1. vydání; 2014 s. 1856–1912: J. adresa; dostupné na Beck – online] se jedná zejména o případy, kdy dlužník plnil věřiteli v souladu se smlouvou či jiným právním důvodem, který byl v okamžiku plnění bezvadný, avšak později odpadl s retroaktivními účinky.

18. Dle odvolacího soudu je dohoda o narovnání uzavírána, pakliže v ní není dohodnuto něco jiného, s účinky ex nunc.

19. Se soudem prvního stupně a ostatně i s účastníky řízení se odvolací soud shoduje v tom, že obsah smíru schváleného Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou, kterým skončilo řízení vedené tam pod sp. zn. Anonymizováno, představuje dohodu o narovnání závazků účastníků, které byly jeho předmětem (viz odůvodnění tohoto rozhodnutí shora). Pakliže předmětem narovnání byl závazek ze smlouvy o půjčce, kterou uzavřeli účastníci (dne datum) písemně, je podmínkou platnosti ujednání o narovnání písemná forma (§ 1906 a § 582 odst. 1 o.z.); absence písemné formy tak bez dalšího vylučuje úvahu o tom, že účastníci dohodu o narovnání uzavřeli „nejpozději datum“, neboť dle tvrzení žalobce se tak mělo stát ústně.

20. Pokud jde o soudní smír, je jeho prvotním předpokladem dohoda účastníků, v jejímž rámci účastníci navrhnou, aby soud o jejich soukromém právu rozhodl jimi dohodnutým způsobem. Vzhledem k hmotněprávní povaze smíru, kterou má vedle povahy procesní, platí pro jeho uzavření (nejsou-li projevy vůle účastníků obsaženy na jedné listině, nebo nedojde-li k němu při jednání soudu za přítomnosti obou stran sporu) pravidla stanovená v ustanovení § 41 odst. 3 o. s. ř.; nelze tak mít smír za uzavřený (a nelze ho schválit) dříve, než se navrhovatel smíru dozví o akceptaci svého návrhu protistranou – k tomu viz SVOBODA, Karel. § 99 [Smír] In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). adresa: C. H. Beck, 2024.

21. Z obsahu spisu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou sp. zn. Anonymizováno nicméně plyne, že s návrhem smíru, který soudu doručil dne datum, zástupce (tam) žalobkyně, vyslovil poté, co mu jej soud dne datum doručil, (tam) žalovaný dne datum souhlas, tento souhlas však již nebyl (tam) žalobkyni soudem doručený; tedy se o něm (tam) žalobkyně za řízení nedozvěděla. Ve svém důsledku tak soud tehdy schválil smír, který jako hmotně-právní jednání nebyl uzavřen. To nicméně nemění nic na tom, že tento „smír“ byl soudem schválen a že toto rozhodnutí má účinky pravomocného rozsudku, a pakliže proti popsanému nedostatku v proceduře vedoucí k jeho schválení nikdo z účastníků nebrojil, má dle odvolacího soudu i následky hmotně-právní (tedy je narovnáním mezi účastníky těch vztahů, které byly předmětem označeného řízení). Odvolací soud pak zastává názor, že účinky soudního smíru (i ty hmotně-právní) nastávají až schválením soudem (v okamžiku, kdy usnesení o schválení smíru nabude právní moci), kdy i v tomto ohledu vychází, respektive reflektuje zmíněný komentář, ve kterém se uvádí: „Soudní smír má jednak procesní následky (je rozhodnutím ve věci samé, jež je exekučním titulem a vytváří překážku věci rozhodnuté), jednak následky hmotněprávní (je novací, případně dohodou o narovnání mezi účastníky). K oběma těmto následkům dochází až akceptací smíru ze strany soudu. Hmotněprávní následek je podmíněn procesněprávním následkem. Nedojde-li ke schválení smíru, dohoda se stane právně bezvýznamnou (SVOBODA, Karel. § 99 [Smír]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace) adresa: C. H. Beck, 2024).

22. Z uvedeného plyne závěr, že závazky ze smlouvy o půjčce ze dne datum byly mezi účastníky narovnány s právními účinky ke dni datum.

23. Pokud tedy žalobce žalované zaplatil (respektive poukázal jí na účet) dne datum Anonymizováno Kč, nemohlo jít o plnění z titulu dohody o narovnání, neboť tato k uvedenému dni nebyla účinnou. Naopak zde v té době existoval jeho závazek ze smlouvy o zápůjčce, který zanikl až dnem datum, a pakliže v té době vůči žalované žalobce žádný jiný závazek neměl, bylo třeba vyjít z toho, že plnil právě na tento jediný jeho dluh; je přitom bez významu, zda mezi účastníky došlo k dohodě o splácení půjčky (jak tvrdila žalovaná) a předmětná částka byla dohodnutou splátkou, či zda k takové dohodě nedošlo (a předmětná částka byla částečným plněním dluhu). Závěr, že šlo o plnění na půjčku, by mohla vyvrátit pouze skutečnost, že by se na tom účastníci při narovnání závazku dohodli (tj. že by se dohodli i na vypořádání plnění, která do té doby byla žalobcem žalované poskytnuta, případně by k narovnání došlo podle jejich dohody s účinky ex tunc); o tom však ve smíru není zmínka. Pokud tak soud prvního stupně vyšel z toho, že smírem bylo vypořádáno vše, co do té doby bylo na předmětnou půjčku žalobcem uhrazeno, neměl odvolací soud jeho názor za správný. Přitakat nelze názoru, že tímto smírem jsou vypořádávána plnění, která byla z tehdy platného titulu v podobě smlouvy o půjčce uhrazena žalobcem žalované před narovnáním a z jeho obsahu neplyne ani to, že by k němu došlo s právními účinky ex tunc. Obstát nemůže tvrzení, že dne datum bylo plněno z titulu narovnání, neboť tento titul k uvedenému dni neexistoval.

24. Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem odvolací soud za použití ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. o věci samé změnil tak, že se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky Anonymizováno Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, zamítá.

25. Vzhledem ke změně rozsudku soudu prvního stupně bylo na odvolacím soudu rozhodnout dále o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Vzhledem k úspěchu ve sporu je to žalovaná, kdo má proti žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1, respektive § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalované, která nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. a která výši svých výdajů nespecifikovala, respektive nedoložila, náleží ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. náhrada v paušální výši, kterou odvolací soud určil částkou Anonymizováno Kč; tato částka sestává z celkem sedmi paušálních náhrad po Anonymizováno Anonymizováno Kč za odpor proti platebnímu rozkazu, písemné vyjádření k žalobě, za účast při jednáních před soudem prvního stupně, která se konala ve dnech datum, datum a datum, a dále za podané odvolání a za účast při jednání odvolacího soudu dne datum (§ 1 odst. 3 písm. a/, písm. c/, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a e. ř.). Náhradu nákladů řízení bylo žalobci uloženo zaplatit žalované ve lhůtě určené v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., to je ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, když důvody pro určení lhůty jiné odvolací soud neshledal. Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).