54 CO 96/2022

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Fučíkové a soudců JUDr. Lenky Prokšové a Mgr. Miroslava Pecha ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství o odvolání manžela proti rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 17. března 2022, č.j. 18 C 303/2021-21,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

II. Manželka je povinna zaplatit manželovi na náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem 1 070 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám jeho právního zástupce.

1. Soud prvního stupně výše citovaným rozhodnutím, jeho výrokem I., rozhodl, že se manželství [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], uzavřené dne [datum], rozvádí. Výrokem II. rozhodl, že manžel je povinen zaplatit manželce na náhradě nákladů řízení částku 10 712 Kč, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

2. Nákladový výrok odůvodnil odkazem na ustanovení § 23 věty druhé zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.), s tím, že se manželka na rozvratu manželství účastníků nepodílela. Náklady řízení ve výši 10 712 Kč představují zaplacený soudní poplatek (2 000 Kč) a náklady právního zastoupení manželky (odměna za čtyři úkony právní služby po 1 500 Kč, 4 x režijní paušál po 300 Kč a 21% daň z přidané hodnoty, tj. celkem 8 712 Kč).

3. Proti tomuto rozhodnutí, výslovně pouze proti jeho nákladovému výroku, podal manžel odvolání. Namítl, že nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně, pokud jde o zjištěné příčiny rozvratu manželství účastníků, které byly shledány pouze na straně manžela. [příjmení] sám považuje za hlavní problém manželství nesoulad v sexuální oblasti a neshody mezi rodiči ohledně řešení transsexuality jejich nezletilé dcery. Soud navíc vůbec nezohlednil, že manžel pro zachování manželství změnil místo zaměstnání, aby mohl s rodinou trávit více času, o manželku pečoval v době jejího onemocnění. Má za to, že soud prvního stupně neměl dostatek důkazů k jednoznačnému závěru, že příčiny rozvratu manželství jsou výlučně na straně manžela, a proto nemůže mít žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

4. Manželka se k podanému odvolání vyjádřila. Učinila tak však až podáním doručeným odvolacímu soudu až po vydání jeho rozhodnutí. K vyjádření tak odvolací soud nemohl přihlížet.

5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání směřuje proti nákladovému výroku rozsudku soudu prvního stupně, proti němuž je odvolání jako řádný opravný prostředek přípustné (§ 1 odst. 3 z.ř.s., § 201 o.s.ř., § 202 o.s.ř., že bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) a že ho manžel podal jako osoba k tomu oprávněná – účastník řízení (§ 6 odst. 2 ve spojení s § 385 z.ř.s., § 201 o.s.ř.), napadené rozhodnutí i řízení jeho vydání předcházející přezkoumal (§ 28 z.ř.s.) a poté dospěl k následujícím závěrům. Pro úplnost je třeba uvést, že výrok I. o rozvodu manželství účastníků nabyl právní moci samostatně (§ 159 o.s.ř.).

6. Pro náklady nesporného řízení zásadně platí obecná úprava obsažená v ust. § 137 a násl. o.s.ř., přičemž zákon o zvláštních řízeních soudních tato pravidla pouze pro některá řízení modifikuje. Nejvýraznější odchylku oproti občanskému soudnímu řádu přináší § 23 z.ř.s. pro rozhodování o náhradě nákladů řízení, která lze zahájit i bez návrhu a pro řízení ve statusových věcech manželských a partnerských. Soud prvního stupně tedy správně rozhodoval o nákladech řízení o rozvod manželství účastníků dle naposledy citovaného ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních.

7. V tomto řízení zásadně platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku. Tuto náhradu lze výjimečně přiznat buď tehdy, pokud to budou odůvodňovat okolnosti případu (§ 23 věta druhá z.ř.s.), nebo bylo-li řízení zahájeno na návrh, který představoval svévolné nebo zjevně bezúspěšné uplatňování práva (§ 24 z.ř.s.).

8. V projednávané věci prvostupňový soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že příčiny rozvratu manželství účastníků spočívají na straně manžela, a to v dlouhodobě nevhodném chování k manželce, jeho výbuchům vzteku a projevům slovní agresivity (za příčinu rozvodu manželství pak neshledává nesoulad v intimní oblasti, neboť manželka tento problém neuváděla vůbec, ani problém s transsexualitou dcery, který trvá poměrně krátkou dobu, přičemž nevhodné chování manžela k partnerce je problémem již od počátku manželství). Soud uzavřel, že se manželka na rozvratu manželství nepodílela a tuto okolnost považuje za rozhodující pro rozhodnutí o přiznání práva na náhradu nákladů řízení manželce.

9. Nejprve je třeba zdůraznit, že odvolací soud nemůže znovu zjišťovat příčiny rozvratu manželství nebo zjištěné příčiny, na nichž spočívá pravomocný výrok o rozvodu manželství, nově hodnotit, jestliže je odvoláním napaden výrok o nákladech řízení, aniž je napadán výrok o rozvodu manželství. To však nevylučuje, aby se odvolací soud zabýval jinými dalšími okolnostmi případu, jež svou povahou mohou mít vliv na rozhodnutí o nákladech řízení (srovnej stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Rozbor Pls [číslo] k nákladovým výrokům, použitelné i pro aktuální právní úpravu ust. § 23 z.ř.s.).

10. Odvolací soud tak může přezkoumávat takové okolnosti, které by blíže a podrobněji charakterizovaly„ poměry účastníků“, přičemž může již jít o takové okolnosti, které nemají zpravidla žádný vliv na posuzování příčin, které vedly k rozvratu manželství. Stručně řečeno„ okolnosti případu“ nejsou a nemohou být pouze zjištěné příčiny rozpadu manželství účastníků. Tyto pojmy nelze ztotožňovat.

11. V souladu s výše uvedeným odvolací soud dospěl k závěru, že jsou v projednávané věci i takové okolnosti na straně manžela, které zpochybňují jednoznačný závěr o možnosti uložit mu hrazení nákladů řízení protistraně. Jde především o snahu manžela řešit problémy, které v manželství nastaly, i o snahu předejít rozpadu manželství. Manžel byl ochoten navštěvovat manželskou poradnu, podrobit se manželské terapii. Z důvodu zlepšení vzájemných vztahů v rodině změnil zaměstnání, respektive místo jeho výkonu tak, aby se více mohl věnovat manželce i dětem. Tyto skutečnosti manželka v řízení nepopřela a soud tak může uzavřít, že postoj manžela k hrozícímu rozpadu manželství a jeho zájem na udržení rodiny jsou okolnostmi, pro které nelze dospět k závěru, že jsou v této věci dány důvody pro použití ustanovení § 23 věty druhé z.ř.s.

12. Z popsaných důvodů odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 220 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.), a to formou usnesení, neboť bylo rozhodováno o odvolání proti nákladovému výroku rozsudku soudu prvního stupně a tento výrok má povahu usnesení.

13. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 224 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když odvolatel, který byl v odvolacím řízení zcela úspěšný, má právo na náhradu jeho nákladů. Náklady odvolacího řízení představují náklady právního zastoupení manžela dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen a. t.). Tyto náklady ve výši 1 070 Kč sestávají z odměny advokátky dle ust. § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5. a. t., přičemž za tarifní hodnotu je považována částka 10 712 Kč (výše přiznaných nákladů řízení, napadená odvoláním). Za jeden úkon právní služby (podání odvolání proti rozhodnutí, které není rozhodnutím ve věci samé) náleží advokátce odměna ve výši ½ z částky 1 540 Kč, tj. 770 Kč, a to dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. c) a. t. Dále náleží advokátce náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t.