58 Co 232/2023

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Pazderského a soudkyň Mgr. Magdaleny Bačíkové a Mgr. Magdalény Gargulákové ve věci žalobkyně: innogy Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený obecnou zmocněnkyní Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/1 o zaplacení 29.600 Kč o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 31. 8. 2023 č. j. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno - Anonymizováno takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění:

1. Okresní soud v Kroměříži (soud I. stupně) rozsudkem ze dne 31. 8. 2023, č. j. , spisová značka, -73, rozhodl takto: I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 29.600 Kč, se zamítá.; II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podle podstatné části odůvodnění soud I. stupně uzavřel, že dne 25. 10. 2021 žalovanýs žalobkyní uzavřel Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, dále jako „Smlouva“, na základě níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn a zajistit službu distribuční soustavy, žalovaný se pak zavázal zaplatit žalobkyni za dodaný plyn a související služby stanovenou cenu; v odstavci „Ostatní ujednání“ byla pro případ, kdy zákazník učiní bez souhlasu obchodníka jakýkoliv právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky od obchodníka probíhající na základě takové smlouvy a/nebo zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, sjednána smluvní pokuta zahrnující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu ve výši 800 Kč pro kategorii Domácnost za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace); sjednána byla i další smluvní pokuta pro případ prodlení zákazníka s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dní ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení. Dne 9. 1. 2021 zadal obchodník s plynem elektronicky žádost o změnu dodavatele; žalobkyně neeviduje podanou výpověď ze strany zákazníka; dne 24. 11. 2021 pak byla ukončena dodávka plynu žalobkyní. Žalobkyně žalovanému dne 25. 11. 2021 vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení Smlouvy ve výši 29.600 Kč (tj. za 37 měsíců po 800 Kč/měsíc) se splatností dne 6. 12. 2021; výzvou ze dne 31. 3. 2022, odeslanou dne 4. 4. 2022, byl žalovaný vyzván k úhradě částky 29.600 Kč do 8. 4. 2022.

2. Soud I. stupně z aplikace § 580 odst. 1, § 588, § 2048, § 1813, § 1815 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jako „o. z.“, § 62 odst. 1 písm. b), § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dále jako „energ. zák.“, a jím uváděných komentářových a judikatorních závěrů ve vztahu k § 1815 a § 1813 o. z. provádějícího směrnici Rady 93/13 EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách uzavřel, že žaloba není důvodná, neboť smluvní pokuta sjednaná ve výši 800 Kč za každý kalendářní měsíc či jeho část až do konce doby trvání smlouvy tvoří významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného coby spotřebitele (§ 1813 o. z.), pročež jde o zakázané ujednání, k němuž proto z úřední povinnosti podle § 1815 o. z. nepřihlíží. Dále upozornil i na to, že ve Smlouvě je sjednán i postih žalovaného za porušení platebních povinností, že Smlouva je smlouvou formulářovou, a nikoliv individuálně sjednanou a že žádnou z povinností žalobkyně obdobným způsobem neutvrzuje; smluvní pokuta je využita jednostranně pouze k utvrzení závazků žalovaného; smluvní pokuta je ve své podstatě skrytým odstupným za předčasné ukončení Smlouvy, které omezuje právo volby spotřebitele na dodavatele plynu; nejedná se o kompenzaci za neuskutečnění dodávky plynu, neboť smluvní pokuta je vázána na předčasné ukončení Smlouvy a nikoli na nerealizovaný odběr a žalobkyní tvrzená škoda jí vzniká i za trvání smluvního vztahu v situaci, kdy v odběrném místě žalovaného není plyn odebírán; u smluv na dobu určitou nadto žalobkyně plyn nakupuje předem pro celou sjednanou dobu trvání takové smlouvy na základě důvodně předpokládané spotřeby, tedy dříve, než je smlouva uzavřena, pročež jde o standardní náklad a riziko podnikání žalobkyně, která se jej takto snaží přenášet na spotřebitele, nadto v situaci, kdy škoda reálně vůbec vzniknout nemusí. Pro vychýlení rovnováhy v právech a povinnostech stran v neprospěch žalovaného dle § 1813 o z. svědčí dle soudu I. stupně i to, že institut smluvní pokuty je ve Smlouvě využíván jednostranně pouze k utvrzování závazků žalovaného, zatímco nedodržení povinností ze strany žalobkyně smluvní pokutou utvrzováno není (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/10 ze dne 9. 2. 2011); skutečnost, že žalobkyně může být pro neplnění svých povinností sankcionována jinými subjekty, reparační funkci smluvní pokuty nahradit nemůže. Soud I. stupně upozornil i na v minulosti řešenou problematiku závazků na dobu určitou v poměrech zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, kdy byly do citovaného zákona přijaty limity a opatření regulující praktiky, jimiž se poskytovatelé služeb snažili udržet zákazníky po nepřiměřeně dlouhou dobu mimo hospodářskou soutěž; energetický zákon obdobná ustanovení k posílení ochrany spotřebitelů neobsahoval; soud I. stupně měl k ujednání o závazku žalovaného setrvat ve smluvním vztahu a o automatické opakované a poměrně dlouhé prolongaci bez nutnosti zákazníka kontaktovat z pohledu ochrany spotřebitele výhrady, protože dle něj sjednaná koncepce prolongace nesvědčí o tom, že by smyslem byla ochrana spotřebitele před absencí dodávky plynu, ale vede k tomu, že spotřebitel je po nepřiměřeně dlouhou dobu vázán na jediného dodavatele a omezován v právu na jeho změnu; tuto praxi pak nemůže odůvodňovat ani skutečnost, že v rámci produktů poskytovaných žalobkyní je ten, který se váže na smlouvu na dobu určitou, cenově nejvýhodnější; z důvodu rozporu s korektivem zákazu narušování hospodářské soutěže a vytváření překážek pro řádné fungování vnitřního trhu na úseku energetiky pak z uvedeného soud I. stupně dovodil rozpor ujednání o smluvní pokutě s dobrými mravy, tedy jeho absolutní neplatnost (§ 588 o. z.). Závěrem soud I. stupně shrnul, že předmětná smluvní pokuta představuje snahu žalobkyně přenést své podnikatelské riziko na spotřebitele, který uzavřel Smlouvu na dobu určitou, tedy snahu nepřiměřeně omezovat po určitou dobu jeho právo volby dodavatele plynu, aniž by za to spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění; prostřednictvím předpřipraveného ujednání o době určité (s automatickou prolongací) a o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje odstupné za předčasné ukončení Smlouvy (iniciované druhou stranou), je na spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k vynucení sjednané doby (zde po dobu 36 měsíců, potenciálně však i na jakoukoli delší dobu), ačkoliv žalobkyně ve Smlouvě podobně omezována (sankcionována) není; takové ujednání je zjevně nevyvážené v neprospěch spotřebitele a nelze k němu přihlížet. S ohledem na tento závěr, se soud I. stupně již nezabýval dalšími tvrzeními žalovaného ohledně podmínek uzavření Smlouvy a neuskutečnění dodávek plynu; stejně tak již nebylo třeba posuzovat z hlediska přiměřenosti samotnou výši sjednané pokuty. Výrokem I. soud I. stupně žalobu v plném rozsahu pro zjevnou nevyváženost předmětného ustanovení o smluvní pokutě v neprospěch žalovaného a pro rozpor s dobrými mravy zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl výrokem II. dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jako „o. s. ř.“, když v řízení plně úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval.

3. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně. Připomněla, že mezi účastníky byla dne 25. 10. 2021 uzavřena Smlouva a žalovaný jejím podpisem stvrdil, že převzal Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky plynu č. 12/2018, Ceník a Ceník služeb, které jsou nedílnou součástí smlouvy, seznámil se s nimi, porozuměl jim a bez výhrad je akceptuje, podepsal i prohlášení zákazníka; měla za to, že i přes zvláštní ustanovení k ochraně spotřebitelů, nelze pominout, že základním soukromoprávním principem je smluvní volnost a zásada pacta sunt servanda; upozornila na legitimní očekávání, že druhá strana bude uzavřenou smlouvu dodržovat; jednání žalovaného měla za zjevně a vědomě nepoctivé. Uvedla, že žádný právní předpis jí nezakazuje uzavírání smluv o sdružených službách dodávky na dobu určitou, ani sjednání smluvní pokuty pro porušení přijatého závazku; veřejnoprávní oprávnění zákazníka na volbu a bezplatnou změnu dodavatele podle § 62 odst. 1 písm. b) energ. zák. nelze považovat za průlom do soukromoprávních závazkových vztahů; nadto i dle § 11 odst. 4 energ. zák. uplatněním práva na změnu dodavatele plynu v rozporu se sjednanými podmínkami ukončení smlouvy se stávajícím dodavatelem plynu není dotčena odpovědnost zákazníka za způsobenou škodu. Ustanovení § 11d energ. zák, nabylo účinnosti 1. 1. 2022 a explicitně připouští sjednávání smluv na dobu určitou v rámci dodávek elektřiny a plynu až na 36 měsíců, pročež praxi uzavírání smluv na dobu určitou, kde závazek činí pouze 36 měsíců, nelze ani v kontextu vývoje energ. zák. hodnotit jako protisoutěžní a porušující práva zákazníků; dlouhodobé smlouvy mají oboustranný přínos a zákazníkovi přinášejí vedle zpravidla nižší ceny zejména ochranu před nečekanými cenovými výkyvy. Žalovaný mohl jako spotřebitel od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory žalobkyně ve 14denní lhůtě odstoupit (§ 11a odst. 2 energ. zák. ve znění účinném do 31. 12. 2021), tj. do 8. 11. 2021; i po zahájení dodávky plynu mohl smlouvu také vypovědět (§ 11a odst. 3 energ. zák. ve znění účinném do 31. 12. 2021), tj. do 30. 11. 2021; žalovaný tedy mohl Smlouvu řádně ukončit a skutečnost, že tak neučinil, nelze klást k její tíži. Namítla také, že se z rozsudku soudu I. stupně nepodává, zda hypotézu § 1813 o. z., tedy založení významné nerovnováhy v právech nebo povinnostech stran v neprospěch spotřebitele, zakládá vlastní použití institutu smluvní pokuty ve Smlouvě nebo zda je naplňován až s ohledem na použitý vzorec (formuli) či dokonce až zjištěná výše smluvní pokuty; rozhodnutí proto měla za nepřezkoumatelné. Dále argumentovala ve vztahu k funkcím, použití formule pro výpočet, celkové výši a přiměřenosti předmětné smluvní pokuty. Uvedla, že nulový odběr by porušením Smlouvy nebyl a jednalo by se skutečně o projev podnikatelského rizika, které jde k její tíži; předpokládaná spotřeba je legislativní pojem vycházející především z předchozí historické spotřeby a vyjadřuje oběma stranami očekávané množství dodaného plynu, jež soud I. stupně s poukazem na možný nulový odběr bagatelizoval. Připomněla, že podrobně popsala a doložila výhody v podobě výhodnější ceny u Smlouvy, proti případu, kdy by byla uzavírána smlouva na dobu neurčitou, neboť ceny nejsou fixovány a z cenového vývoje za poslední dva roky je patrné, že rizika, která zde pro zákazníka existují, jsou značná. Předmětná smluvní pokuta zajišťovala povinnost setrvat ve Smlouvě po určitou smluvenou dobu a povinnosti žalovaného jednat tak, aby nezavdal důvod odstoupení od Smlouvy; nelze na ni hledět jako na odstupné, neboť je důsledkem porušení Smlouvy. Za situace, kdy odvětví energetiky podléhá výrazné veřejnoprávní regulaci, není dle ní namístě hovořit o významné nerovnováze v právech a povinnostech stran toliko s poukazem na absenci recipročních smluvních pokutu, když obdobnou funkci zajištují normy práva veřejného (porušení stanovených povinností obchodníka s plynem zakládá jeho odpovědnost za přestupek a mohou mu být udělovány pokuty v řádech přesahujících úroveň sjednaných smluvních pokut; vyhláška č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství, ve znění pozdějších předpisů, právní předpisy upravuje i aspekt náhrady škody zákazníkovi), které však soud I. stupně nevzal v úvahu. Opětovně popsala způsob nákupu plynu u smluv na dobu určitou a neurčitou a způsob stanovení ceny plynu u takových smluv a upozornila, že závěr soudu I. stupně o tom, že pro smlouvy na dobu určitou nakupuje plyn ještě před tím, než jsou příslušné smlouvy uzavřeny, je chybný. Upozornila také, že pokud jsou velkoobchodní tržní ceny komodity v okamžiku předčasného ukončení smluvního vztahu v porovnání s úrovní cen v čase akceptace nabídky na uzavření smlouvy se zákazníkem nižší, vznikne jí škoda, protože nakoupený objem energie bude prodán na trhu se ztrátou, a to bez ohledu na to, zda bude skutečně prodán nebo bude v nákupním modelu relokován na nové zákazníky; jelikož nelze vyčíslovat konkrétní výši škody v každém jednotlivém případě, je toto riziko standardně ošetřeno právě smluvní pokutou; primárním účelem smluvní pokuty je motivovat zákazníka, aby setrval ve smluvním vztahu po sjednanou dobu a svým jednáním nezapříčinil ukončení smluvního vztahu před sjednaným koncem trvání. Připomněla i náklady, které jí vznikají zcela či zčásti marně vynaloženými zprostředkovatelskými náklady na obstarání zákazníka a uzavření Smlouvy, škodu v podobě ušlého očekávaného zisku, dočasnou či trvalou škodu vniklou jí vynaložením nákladů na rezervaci distribuční kapacity, zvýšené náklady na vývoj a správu IT systémů, náklady personální a administrativní. Při jednání odvolacího soudu doplnila, že cena u smluv na dobu určitou je výhodná, neboť je garantována dlouhodobě. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil, žalobě vyhověl a přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

4. Žalovaný měl rozhodnutí soudu I. stupně za správné; smlouva trvala pouze 8 dnů a žalobkyni jí uváděná škoda vzniknout nemohla; nadto s ohledem na objemy žalobkyní obchodovaného plynu je jeho předpokládaná spotřeba nevýznamná, když výkyvy trhu v daném období byly větší. Postavení účastníků bylo nerovné, ze strany žalobkyně se jedná o šikanózní výkon práva. Navrhl, aby byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen, práva na náhradu nákladů odvolacího řízení se výslovně vzdal.

5. Krajský soud v Brně - pobočka ve , adresa, , po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), žalobkyní jako k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario), přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně v rozsahu odvolání, jakož i řízení rozhodnutí soudu I. stupně předcházející (§ 212a o. s. ř.), a aniž byl vázán uplatněným odvolacím důvodem (§ 212a odst. 1 o. s. ř.), při nařízeném jednání dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Předmětem přezkumu odvolacího soudu byl výrok I. rozsudku soudu I. stupně i na něm závislý nákladový výrok II.

7. V rámci projednání odvolání odvolací soud ze spisu soudu I. stupně zjistil, že se žalobkyně vůči žalovanému žalobou podanou dne 2. 3. 2023 domáhá zaplacení částky 29.600 Kč z titulu smluvní pokuty vyplývající z obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí mezi nimi dne 25. 10. 2021 uzavřené Smlouvy a sjednané pro případ, kdy zákazník učiní bez souhlasu obchodníka jakýkoliv právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky a zahrnující i případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal; měl za to, že mu žalobkyně na základě Smlouvy neposkytla žádné plnění, a jelikož smlouvu s dalším dodavatelem plynu uzavřel před 15. 11. 2021, domníval se, že od Smlouvy odstoupit nemusí; žalované nemohla vzniknou žádná škoda, z její strany se jedná o šikanózní výkon práva, který by neměl požívat právní ochrany; navrhl žalobu zamítnout. Soud I. stupně poté, co provedl důkaz listinami založenými ve spise ve věci rozhodl odvoláním napadeným rozsudkem.

8. Žalobkyně chybně předložila Ceník plynu Standart platný od 1. 11. 2022, pročež odvolací soud z veřejně dostupných zdrojů na , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .cz dle § 120 odst. 2 o. s. ř. opatřil Ceníky plynu , Anonymizováno, platné od 1. 10. 2020 a od 31. 12. 2021 a provedl jimi důkaz; v souladu s ustálenou judikaturou (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, ) pak ostatní soudem I. stupně již řádně provedené listinné důkazy s ohledem na jejich povahu neopakoval. Na základě mezi účastníky nesporných skutečností, správných skutkových zjištění soudu I. stupně, obsahu spisu a dokazování provedeného v odvolacím řízení učinil odvolací soud tento závěr o skutkovém stavu:

9. Dne 25. 10. 2021 žalobkyně jako obchodník a žalovaný jako zákazník č. , hodnota, z důvodu změny žalobkyně jako dodavatele poslední instance uzavřeli elektronicky v systému žalobkyně , Anonymizováno, Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, pro kategorii Domácnost, produktovou řadu plyn Optimal, odběrné místo , Anonymizováno, : , Anonymizováno, na adrese , adresa, a s požadovaným termínem zahájení dodávky dne 15. 11. 2021; žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému plyn a zajistit na vlastní jméno a účet službu distribuční soustavy a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za dodaný plyn a související služby cenu stanovenou jí v Ceníku; Smlouva byla uzavřena na dobu 36 měsíců ode dne její účinnosti a stranami byla dohodnuta i její prolongace tak, že neoznámí-li písemně jedna z nich druhé nejpozději 40 dnů před posledním dnem trvání Smlouvy, že trvá na jejím ukončení, prodlužuje se doba jejího trvání o 12 měsíců; v části Ostatní ujednání byly sjednány tyto smluvní pokuty pro zákazníka v kategorii Domácnost: 1) 3.000 Kč pro případ porušení povinnosti zákazníka bez zbytečného odkladu poskytnout žalobkyni součinnost nezbytnou k zahájení dodávky, zejména nečinit právní ani jiné jednání bránící jí v plnění závazku (vč. provedení změny dodavatele) vyjma těch, k nimž je oprávněn dle zákona, 2) 3.000 Kč pro případ, že zákazník uvede žalobkyni v omyl tím, že ukončí smlouvu dohodou a v rozporu s deklarovaným důvodem bude ve stejném odběrném místě v odběru pokračovat u jiného dodavatele, dále smluvní pokutu 800 Kč zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou neodebráním nasmlouvaného množství plynu zákazníkem, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od žalobkyně v důsledku specifikovaného jednání zákazníka do konce sjednané doby trvání smlouvy pro případ, že 3) zákazník učiní bez souhlasu žalobkyně jakýkoli právní relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky probíhající na základě takové smlouvy (např. plná moc ke změně dodavatele, opožděně doručené oznámení o ukončení smlouvy na dobu určitou), 4) zákazník dva a vícekrát poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy, 5) zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, 6) 100 Kč pro každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahujících 10 dní /Smlouva/.

10. Odběrní místo žalovaného bylo připojeno v síti , právnická osoba, . /komunikace obchodníků a , Anonymizováno, / a v této síti byla pro produktovou řadu , Anonymizováno, k datu uzavření smlouvy při ročním odběru nad 15.000 do 25.000 kWh/rok stanovena celková konečná cena za odebraný a distribuovaný plyn za prvních 12 měsíců ve výši 2,65599 Kč/kWh, za druhých 12 měsíců ve výši 1,99654 Kč/kWh a za třetích 12 měsíců ve výši 1,75454 Kč/kWh; součet stálých měsíčních platů byl po celou dobu ve výši 307,58 Kč/měsíc /ceník plyn , právnická osoba, produktovou řadu Standard v síti , právnická osoba, . byla k datu uzavření smlouvy při ročním odběru nad 15.000 do 25.000kWh/rok stanovena celková konečná cena za odebraný a distribuovaný plyn ve výši 1,28094 Kč/kWh; součet stálých měsíčních platů byl ve výši 297,09 Kč/měsíc; od 31. 12. 2021 byl ceník změněn a při ročním odběru nad 15.000 do 25.000 kWh/rok byla stanovena celková konečná cena za odebraný a distribuovaný plyn ve výši 1,71411 Kč/kWh; součet stálých měsíčních platů byl ve výši 295,89 Kč/měsíc; dle žalobkyní předloženého ceníku platného do 1. 11. 2022 byla při ročním odběru nad 15.000 do 25.000 kWh/rok stanovena celková konečná cena za odebraný a distribuovaný plyn ve výši 3,65011 Kč/kWh; součet stálých měsíčních platů byl ve výši 295,89 Kč/měsíc /ceníky/.

11. Žalovaný dne 2. 11. 2021 uzavřel s firmou , právnická osoba, smlouvu o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny; od Smlouvy s žalobkyní neodstoupil ani ji nevypověděl /komunikace obchodníků a , Anonymizováno, , nesporná tvrzení, smlouva ze dne 2. 11. 2021/.

12. Dne 9. 1. 2021 zadal obchodník s plynem v systému , Anonymizováno, žádost o změnu dodavatele s datem zahájení distribuce dne 25. 11. 2021; dodávka plynu byla žalobkyní ukončena dne 24. 11. 2021 /komunikace obchodníků a , Anonymizováno, /. Žalobkyně žalovanému dne 25. 11. 2021 vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení Smlouvy ve výši 29.600 Kč (tj. za 37 měsíců po 800 Kč/měsíc) splatnou dne 6. 12. 2021 a výzvou ze dne 31. 3. 2022 odeslanou žalovanému dne 4. 4. 2022, jej prostřednictvím zástupce vyzvala k její úhradě včetně nákladů ve výši 1.200 Kč vynaložených na zástupce /vyúčtování smluvní pokuty, výzva k úhradě pohledávky, poštovní podací arch/.

13. Žalovaný smluvní pokutu žalobkyni neuhradil /nesporná tvrzení/.

14. Podle § 72 odst. 2 energ. zák., se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 1813 o. z., má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

18. Podle § 1815 o. z., k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

19. Při posouzení nepřiměřeného ustanovení jako zneužívajícího, a tudíž zakázaného, nastane právní následek, podle kterého se na zneužívající ujednání hledí jako na právně bezvýznamné (§ 1813 až 1815 o. z.). Spotřebitelská smlouva zůstává pro strany závaznou za stejných podmínek, může-li nadále existovat bez zneužívajících klauzulí (bod 21 preambule a čl. 6 odst. 1 směrnice 93/13). Pro účely posouzení, zda je výše odškodnění požadovaného po spotřebiteli, který neplní své závazky, nepřiměřená, je třeba hodnotit kumulativní účinek všech sankčních klauzulí v dotyčné smlouvě; toto hodnocení je třeba provést bez ohledu na to, zda věřitel skutečně trvá na plné úhradě odškodnění; soud musí vyvodit veškeré důsledky ze zjištění, že některé klauzule smlouvy jsou zneužívající, a vyloučit všechny klauzule uznané za zneužívající, aby se ujistil, že pro spotřebitele nebudou závazné (, Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Radlinger , Anonymizováno, ). Smluvní ujednání, které bylo prohlášeno za zneužívající, musí být v zásadě považováno za ujednání, které nikdy neexistovalo, takže nemůže mít účinky vůči spotřebiteli; důsledkem soudního rozhodnutí o zneužívající povaze takového ujednání musí být v zásadě obnovení právní a faktické situace spotřebitele, v níž by se nacházel, kdyby uvedené ujednání nebylo sjednáno (, Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a další , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Soudy mají pouze povinnost neuplatnit zneužívající klauzuli, aby nebyla vůči spotřebiteli závazná, avšak nemají pravomoc měnit její obsah (, Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ); pokud by soud mohl měnit obsah zneužívajících klauzulí ve spotřebitelské smlouvě, mohlo by to přispět k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele spočívající v tom, že prodávající či poskytovatelé by byli nadále podněcováni zneužívající klauzule využívat, takže by zájmy spotřebitele nebyly dostatečným způsobem zajištěny (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ); soud nemůže snížit pokutu uloženou spotřebiteli namísto vyloučení použití celé dotčené klauzule ve vztahu k uvedenému spotřebiteli, pokud určí zneužívající povahu klauzule o smluvní pokutě obsažené ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem (, Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ).

20. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu I. stupně je věcně správné. I odvolací soud při hodnocení kumulativních účinků všech sankčních klauzulí v předmětné Smlouvě, a to bez ohledu na to, zda žalobkyně skutečně trvá na plné úhradě odškodnění, uzavřel, že ustanovení o smluvní pokutě je ve vztahu k žalovanému jako spotřebiteli nepřiměřeným ujednáním.

21. Předně je nutno připomenout, že Smlouva je smlouvou formulářovou, předpřipravenou, v níž žalovaný nemohl činit změny a uzavřena byla distančním způsobem, tj. za využití prostředků umožňujících komunikaci na dálku (internet).

22. Soud I. stupně správně uzavřel, že žalobkyní po žalovaném v řízení požadovaná smluvní pokuta sjednaná ve výši 800 Kč za každý kalendářní měsíc či jeho část až do konce doby trvání smlouvy tvoří významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného coby spotřebitele (§ 1813 o. z.), pročež jde o zakázané ujednání, k němuž soud z úřední povinnosti nepřihlíží (§ 1815 o. z.) a na jeho odůvodnění lze pro stručnost odkázat. Sankce v podobě smluvních pokut byly Smlouvou sjednány pouze pro případ nesplnění povinností žalovaného a nikoliv žalobkyně. Zatímco hlavní smluvní povinnost žalobkyně dodávat plyn a zjistit na vlastní jméno a účet službu distribuční soustavy, smluvní pokutou zajištěna nijak nebyla, hlavní smluvní povinnost žalovaného zaplatit cenu za dodaný plyn a za služby distribuční soustavy a ostatní regulované služby byla zjištěna smluvními pokutami uvedenými výše pod body 4) a 6). Vedle toho byly smluvní pokuty sjednány i pro případy, kdy zákazník poruší povinnost bez zbytečného odkladu poskytnout žalobkyni součinnost nezbytnou k zahájení dodávky, zejména nečinit právní ani jiné jednání bránící jí v plnění závazku (vč. provedení změny dodavatele) vyjma těch, k nimž je oprávněn dle zákona, kdy zákazník uvede žalobkyni v omyl tím, že ukončí smlouvu dohodou a v rozporu s deklarovaným důvodem bude ve stejném odběrném místě v odběru pokračovat u jiného dodavatele, kdy zákazník učiní bez souhlasu žalobkyně jakýkoli právní relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky probíhající na základě takové smlouvy (např. plná moc ke změně dodavatele, opožděně doručené oznámení o ukončení smlouvy na dobu určitou) a kdy zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, tedy pro případy porušení dalších významných povinností žalovaného jako zákazníka. Byť se žalobkyně závěr o významné nerovnováze v právech a povinnostech stran snažila vyvrátit argumentací o nadbytečnosti takovýchto ustanovení ve vztahu k ní proto, že obdobnou funkci zajištují normy práva veřejného, není tato dle odvolacího soudu přiléhavá; jak správně uvedl již soud I. stupně, skutečnost, že neplnění povinností žalobkyně jako obchodníka s plynem zakládá její odpovědnost za přestupek a že jí v této souvislosti mohou být uděleny pokuty, reparační funkci smluvní pokuty ve vztahu k žalovanému nahradit nemůže; stejně tak ani žalobkyní zmíněná vyhláška č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství, ve znění pozdějších předpisů, aspekt náhrady škody žalobkyní (dodavatel sdružené služby) vůči žalovanému (zákazník) upravuje pouze pro případ porušení standardu obnovy dodávky plynu po přerušení z důvodu prodlení konečného zákazníka s úhradou plateb za odebraný plyn (§ 15 citované vyhlášky) a standardu lhůty pro vyřízení reklamace vyúčtování dodávky plynu (§ 16 citované vyhlášky), jež se však hlavních smluvních povinností netýkají a je možno je označit za marginální či výjimečné; ostatní náhrady za porušení standardů dle citované vyhlášky poskytuje zákazníkovi (či dokonce přímo dodavateli sdružené služby) nikoliv dodavatel sdružené služby ale provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy. Žalovaný tedy byl Smlouvou žalobkyni za porušení hlavních či významných smluvních povinností zavázán k úhradě šesti smluvních pokut, zatímco žalobkyně žalovanému Smlouvou nebyla zavázána k úhradě žádné smluvní pokuty a vyhláškou č. 545/2006 Sb., k úhradě dvou náhrad za porušení spíše marginálních či výjimečně v úvahu přicházejících povinností, což značí významnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Sjednané smluvní pokuty výše uvedené pod body , právnická osoba, ) a 5) žalovaného odrazovaly od změny dodavatele plynu v průběhu trvání pro něj nevýhodné smlouvy a nepřiměřeně dlouho jej omezovaly ve volbě dodavatele plynu, nadto bez adekvátního protiplnění; je totiž nutno upozornit, že oproti argumentaci žalobkyně (a jí dodanému, avšak s ohledem na datum uzavření Smlouvy mezi účastníky neplatnému ceníku produktu Standard) by v době uzavření Smlouvy pro žalovaného byl produkt Standard výrazně levnější a tedy i výhodnější než produkt , Anonymizováno, , a to dokonce i v průběhu třetích 12 (nejlevnějších) měsíců trvání Smlouvy.

23. Zákonem č. 362/2021 Sb. ze dne 14. 9. 2021 byl do energ. zák. v části nazvané Některá opatření na ochranu zákazníka doplněn mimo jiné i § 11d, dle kterého, uzavře-li spotřebitel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu na dobu určitou a přesahuje-li doba dodávky elektřiny nebo plynu včetně případného prodloužení smlouvy 36 měsíců, považuje se smlouva po uplynutí této doby za smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Dle důvodové zprávy se tak stalo za účelem zajištění ochrany jednotlivých účastníků energetických trhů - zejména zákazníků -před nežádoucími vlivy; předkládaný návrh zákona měl mít přímé sociální dopady na obyvatelstvo díky zlepšení postavení spotřebitelů energie ve vztazích k dodavatelům elektřiny nebo plynu, neboť navrhovaný zákon v souladu s předpisy EU a v návaznosti na negativní zkušenosti z praxe v ČR obsahoval doplnění či zpřesnění ustanovení na ochranu spotřebitele (zejm. § 11a až § 11o energ. zák.); k posílení ochrany spotřebitelů a právní jistoty měly přispět nově zakotvená ustanovení týkající se automatického obnovování smluv a maximální délky smluv uzavřených na dobu určitou. S ohledem na uvedené je proto možno mít úvahy soudu I. stupně uvedené v odstavcích 26. a 27. odůvodnění napadeného za nikoliv zcela nepřiléhavé, když již krátce po uzavření Smlouvy účinné omezení prolongace a stanovení maximální délky smluv uzavřených na dobu určitou bylo přijato právě s ohledem na posílení ochrany spotřebitelů a v návaznosti na negativní zkušenosti z praxe a mezi účastníky sjednaná prolongace a délka trvání smlouvy na dobu určitou byla v rozporu s takto přijatou změnou energetického zákona.

24. Dle odvolacího soudu je v přezkoumávané věci rovněž podstatné zdůraznit, že byť žalovaný nevyužil zákonných možností ukončení Smlouvy, tj. odstoupení (§ 11a odst. 2 energ. zák. ve znění do 31. 12. 2021) či výpovědi (§ 11a odst. 3 energ. zák. ve znění do 31. 12. 2021), dostal se jeho projev vůle odebírat plyn od jiného dodavatele, tedy Smlouvu ukončit, do dispozice žalobkyně ještě v době, kdy žalovaný Smlouvu vypovědět mohl, pročež v této době zjevně nemohla mít jí tvrzené očekávání, že žalovanému bude po dobu 3 let plyn do sjednaného odběrního místa dle Smlouvy dodávat. Žalovaný tedy Smlouvu neukončil způsobem, který mu zákon umožňoval (když měl chybně za to, že pokud byla nová smlouva uzavřena ještě před tím, než jí žalobkyně začala plyn dle Smlouvy dodávat, tak učinit nemusí), avšak odvolací soud má za to, že s přihlédnutím k jeho vysokému věku, způsobu uzavření Smlouvy a zejména době, v níž byla Smlouva uzavřena (série úpadků dodavatelů energií od 10/2021, kdy zákazníci těchto dodavatelů skončili u dodavatelů poslední instance a v době strachu z nedostatku energií obtížně hledali dodavatele nové) a tomu, že se žalobkyně o tom, že žalovaný od ní plyn dle mezi nimi uzavřené Smlouvy odebírat nebude, dozvěděla v době, kdy žalovaný měl právo Smlouvu dle § 11a odst. 3 energ. zák. ve znění do 31. 12. 2021 vypovědět, by požadavek žalobkyně na úhradu smluvní pokuty byl i rozporný s dobrými mravy, neboť jen využívá nepozornosti, neznalosti a důvěřivosti žalovaného v situaci, kdy s ohledem na § 11a odst. 3 energ. zák. ve znění do 31. 12. 2021 nemohla s trváním Smlouvy po dobu 3 let závazně kalkulovat.

25. S ohledem na vše výše uvedené proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný včetně nákladového výroku potvrdil.

26. Odvolací námitky žalobkyně neměl odvolací soud za důvodné. Pokud žalobkyně namítala, že žalovaný Smlouvě porozuměl, akceptoval ji a svým podpisem to stvrdil a že i přes ochranu spotřebitele nelze pominout zásadu pacta sunt servanda, je nutno uvést, že strana, v jejíž neprospěch neplatná smlouva působí, má vždy právo svůj závazek prolomit namítnutím této neplatnosti, neboť zákon vystavuje tuto zásadu omezení tím, že stanoví pravidla, při jejichž splnění se strany mohou vyvázat z povinnosti plnit; mezi všemi slabšími stranami, které můžeme v občanském zákoníku nalézt přitom právě spotřebitel zastává, co do jeho ochrany, poměrně privilegovanou pozici. Jednání žalovaného není možno označit za nepoctivé, když jak již bylo výše vysvětleno s přihlédnutím k jeho vysokému věku, způsobu a době uzavření Smlouvy a době, kdy se žalobkyně o ukončení Smlouvy dozvěděla, žalobkyni nemohlo vniknout jí tvrzené legitimní očekávání, že dle Smlouvy bude žalovanému 3 roky plyn dodávat. V době uzavření Smlouvy délka trvání smluv na dobu určitou stanovena a prolongace omezena nebyly, jelikož však z pohledu již přijaté a tehdy dosud neúčinné úpravy by Smlouva neobstála, je možno odkázat na již výše uvedené závěry a odůvodnění soudu I. stupně. Je pravdou, že § 11 odst. 4 věta druhá energ. zák. předvídá, že uplatněním práva na změnu dodavatele elektřiny nebo plynu v rozporu se sjednanými podmínkami ukončení smlouvy se stávajícím dodavatelem elektřiny nebo plynu není dotčena odpovědnost zákazníka za způsobenou škodu a že sjednání smluvní pokuty není zákonem zakázáno, avšak smluvní pokuta sjednaná jako náhrada škody vzniklé dodavateli v souvislosti s jednostranným ukončením smlouvy s předmětem dodávky elektřiny či plynu v rozporu se sjednanými podmínkami nesmí být ve vztahu k zákazníkovi (spotřebiteli) zneužívající jako v přezkoumávané věci. Ohledně možnosti žalovaného od Smlouvy odstoupit či ji vypovědět pak odvolací soud odkazuje na již výše uvedené; vzhledem k době, kdy se žalobkyně o ukončení Smlouvy žalovaným dozvěděla, tak případný nákup plynu pro žalovaného na celou dobu trvání Smlouvy byl skutečně jejím podnikatelským rizikem. S žalobkyní je možno souhlasit potud, pokud namítla nesprávný závěr soudu I. stupně o tom, že u smluv na dobu určitou žalobkyně plyn nakupuje dříve, než je smlouva uzavřena, když tento závěr z tvrzení žalobkyně ani z žádného z provedených důkazů nevyplývá. Pokud žalobkyně namítala nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku s tím, že není zjevné, zda rozpor s požadavkem přiměřenosti zakládá vlastní užití institutu smluvní pokuty nebo vzorec použitý pro její výpočet nebo až konkrétní výše smluvní pokuty, není její námitka důvodná, když z odůvodnění napadeného rozsudku je zjevné, že soud I. stupně k ujednání o smluvní pokutě dle § 1815 o. z. vůbec nepřihlížel a toto měl nadto i pro rozpor s dobrými mravy za neplatné; vzorce použitého pro výpočet smluvní pokuty ani její konkrétní výše se tedy odůvodnění netýká. S ohledem na uvedené pak není nutno se ani zabývat argumentací žalobkyně v tomto směru. Argumenty žalobkyně, že žalovaný měl díky Smlouvě na dobu určitou výhodnější cenu a že sankce pro žalobkyni vyplývají přímo ze zákonné úpravy byly v odvolacím řízení vyvráceny (viz výše).

27. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., neboť v odvolacím řízení plně úspěšný žalovaný by měl vůči plně neúspěšné žalobkyni právo na náhradu jím účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení. Jelikož se však žalovaný práva na náhradu nákladů odvolacího řízení výslovně vzdal, rozhodl odvolací soud tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal.