58 CO 237/2021

Plný text

Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Pazderského a soudkyň Mgr. Magdaleny Bačíkové a Mgr. Magdalény Gargulákové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. jméno příjmení , narozený dne datum 2. jméno příjmení , narozená dne datum oba bytem adresa oba zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 30.000 Kč o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 2. 8. 2021, č. j. 6 C 243/2020-66,

I. Rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne 2. 8. 2021, č. j. 6 C 243/2020-66, se mění tak, že se zamítá žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaných povinných společně a nerozdílně zaplacení částky 30.000 Kč.

II. Žalobkyně je povinna nahradit každému z žalovaných náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 17.840 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných.

1. Rozsudkem ze dne 2. 8. 2021, č. j. 6 C 243/2020-66, Okresní soud v Kroměříži (soud I. stupně) uložil žalovaným povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 30.000 Kč (výrok I.) a náklady řízení ve výši 14.500 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] (výrok II.).

2. Soud I. stupně zjistil, že účastníci uzavřeli dohodu o zprostředkování prodeje domu žalovaných. Žalobkyně pro žalované vyhledala zájemce o koupi. Dne 29. 4. 2020 došlo k uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě, ve které se žalovaní jako budoucí prodávající zavázali, že do 31. 5. 2020 uzavřou kupní smlouvu s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako budoucími kupujícími, kdy předmětem prodeje měl být pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, k. ú. a obci [obec]. Žalobkyně ve smlouvě vystupovala jako zprostředkovatel. V čl. II. odst. 2.3. se žalovaní zavázali k zaplacení smluvní pokuty ve výši 30.000 Kč žalobkyni v případě, že k uzavření budoucí kupní smlouvy do 31. 5. 2020 nedojde z důvodu na straně žalovaných, a to ve lhůtě 10 pracovních dnů od písemného uplatnění nároku. V čl. IV. je uvedeno, že kupní cena bude specifikována kupní smlouvou. Závěrem se uvádí, že na důkaz projevu své vážné, svobodné a pravé vůle být vázány ustanoveními této smlouvy, se kterými se tímto seznámily, a plně jim porozuměly, k ní strany připojují své podpisy. Podpisy žalovaných jsou umístěny na kolonkách uvedených označením„ Budoucí prodávající:“, a to pod kolonku na doplnění data uzavření smlouvy, která je uvedena slovy„ Převzal v [obec], dne“. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo, že spolu s [jméno] [příjmení] v květnu 2020 zaslali žalovaným písemnou žádost o uzavření kupní smlouvy; na to jim byl doručen přípis zástupkyně žalovaných, že žalovaní nechtějí kupní smlouvu uzavřít.

3. Při právním hodnocení věci se soud zabýval nejprve obranou žalovaných stran neurčitě sjednané kupní ceny ve smlouvě o smlouvě budoucí a dospěl k závěru, že dle úpravy smlouvy o smlouvě budoucí v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) je v tomto směru oproti dřívější právní úpravě ponechán větší prostor smluvní volnosti. Pro naplnění požadavku vymezení předmětu plnění alespoň obecným způsobem postačuje, pokud je ze smlouvy o smlouvě budoucí zjevné, co má být předmětem plnění, a má-li jít o plnění za úplatu, musí úplatnost vyplývat ze smlouvy. Oba požadavky smlouva z 29. 4. 2020 splňuje, když z jejího obsahu je zřejmé, jaká konkrétní nemovitost je předmětem plnění a že za ni náleží úplata. Absence ujednání o konkrétní kupní ceně či způsobu jejího určení nezpůsobuje neplatnost smlouvy o smlouvě budoucí. Pokud žalovaní odkazovali na judikaturu Nejvyššího soudu, je tato neaplikovatelná, neboť se vztahuje k dřívější právní úpravě, která byla v tomto směru výrazně odlišná.

4. Pokud žalovaní namítali, že podpisy účastníků jsou na samostatném listu a podpisové kolonky jsou označeny zavádějícím způsobem, pak se soud I. stupně s tímto vypořádal tak, že podpisy jsou na téže listině ve smyslu § 561 odst. 2 o. z., přestože smlouva o smlouvě budoucí není právním jednáním, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, či kterým se takové právo mění nebo ruší; tím bude až případná budoucí kupní smlouva.

5. Žalovaný vypověděl, že podpis na smlouvě je podobný jeho podpisu, domnívá se, že jde o podpis týkající se pojistné události, při které žalované zastupoval jednatel žalobkyně. Smlouvu nikdy neviděl, nebyla s ním ani s žalovanou konzultována. Soud tomuto tvrzení žalovaného neuvěřil. Vycházeje z předpokladu, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností (§ 4 odst. 1 o. z.), je jen stěží představitelné, že by žalovaní umístili své podpisy na kolonku„ Budoucí prodávající:“, kdyby šlo o pojistnou událost. Pravost podpisu žalovaní nezpochybňovali. Pochybnosti o tom, že podpisy žalovaných stvrzují jejich vážnou, svobodnou a pravou vůli uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí nezakládá ani slovo„ Převzal“ umístněné před místo a den uzavření smlouvy. Kdyby žalovaní se zněním smlouvy nesouhlasili, pak by své podpisy ke smlouvě jistě nepřiložili, a to bez ohledu na skutečnost, zda je u kolonky s podpisem uvedeno slovo„ převzal“ či nikoli. Ostatně z výpovědi svědkyně [příjmení] (zájemkyně) je zřejmé, že svědkyni bylo zcela jasné, že svým podpisem stvrzuje převzetí stejnopisu smlouvy, jakož i souhlas se smlouvou; tedy že o významu podpisu na smlouvě nebyl pochyb. Také s ohledem na znění posledního odstavce smlouvy se soudu jeví nelogické až absurdní, že by žalovaní podepsali smlouvu, aniž by s jejím zněním souhlasili. Pokud žalovaní smlouvu podepsali bez toho, že by si ji před tím přečetli, nelze tuto jejich nedbalost jakkoli klást k tíži ostatním smluvním stranám. Je zcela na vůli účastníka smluvního vztahu, zdali smlouvu stvrdí svým podpisem před tím, než se s jejím obsahem fakticky seznámí, po seznámení se s obsahem smlouvy, nebo zda se s obsahem podepisovaného právního jednání neseznámí vůbec.

6. Smluvní stranou smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy byla také žalobkyně, vystupuje zde jako zprostředkovatel, ke smlouvě připojila svůj podpis, z obsahu smlouvy pro ni vyplývají práva a povinnosti. K uzavření budoucí kupní smlouvy nedošlo výhradně z důvodu na straně žalovaných. Nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty se opírá o ust. § 2048 a násl. o. z. ve spojení s článkem II. odst. 2.3 smlouvy o smlouvě budoucí. Žalobkyně nárok na její zaplacení uplatnila u žalovaných přípisem ze dne 29. 9. 2020, který jim byl prokazatelně doručen nejpozději dne 9. 10. 2020, když přípisem z tohoto data žalovaní reagovali na výzvu k zaplacení smluvní pokuty. V souladu s článkem II. odst. 2.3 smlouvy byli povinni smluvní pokutu uhradit do 10 pracovních dnů od písemného uplatnění nároku, tedy nejpozději do 23. 10. 2020, což se nestalo. Proto soud I. stupně žalobě vyhověl. Úspěšné žalobkyni přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení sestávající z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.500 Kč, odměny a paušální náhrady hotových výdajů advokáta za 5 úkonů právní služby.

7. Proti rozsudku podali žalovaní odvolání s odůvodněním, že smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy je neplatná z důvodu absence určení ceny věci, jež má být předmětem převodu. Dle názoru žalovaných ujednání„ kupní cena bude specifikována kupní smlouvou“ není dostatečným určením obsahu budoucí smlouvy. Žalovaní považují za použitelnou judikaturu vztahující se k ust. § 289 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), která oproti úpravě v zák. č. 40/1964 Sb., obč. zák., dává sice volnost ujednání stran ve smlouvě o smlouvě budoucí, ale ne bezmezně, když Nejvyšší soud ve své judikatuře vyžadoval, aby součástí smlouvy o smlouvě budoucí bylo určení ceny (např. rozsudek sp. zn. 23 Cdo 2243/2007). Přitom pojem„ obsah budoucí smlouvy“ dle § 1785 o. z. je pojmově širší, než„ předmět plnění“ dle § 289 obch. zák. Pokud by bylo pro obsah smlouvy o smlouvě budoucí dostačující ujednání pouze v tom smyslu, že budoucí převod bude úplatný, zavázal by se budoucí prodávající uzavřít na výzvu budoucího kupujícího kupní smlouvu, aniž by předem věděl, jaká bude kupní cena, resp. musel by uzavřít kupní smlouvu s kupní cenou, kterou si jednostranně stanoví budoucí kupující. Jinak by čelil sankci v podobě smluvní pokuty, příp. by kupní cenu stanovil soud, pokud by se na něj kupující obrátil s požadavkem na určení obsahu budoucí smlouvy. Žalovaní jednali vždy jen se žalobkyní, nikoliv s budoucími kupujícími. Jednání žalobkyně vůči nim přitom nebylo poctivé. Jak vyplynulo z dokazování, žalobkyně smlouvu připravila a opatřila podpisy ostatních účastníků. Žalobkyně jednala jako podnikatel, smluvní volnost ve vztazích mezi spotřebiteli a podnikateli je omezena, pročež by soud k příliš obecným ujednáním, jakým je ujednání o výši kupní ceny, měl pohlížet přísněji. Za nepřiměřené a tudíž zakázané ujednání ve smyslu § 1813, § 1814, § 1815 o. z. by mělo být považováno ujednání, podle něhož podnikatel zavázal spotřebitele, aby si do jednoho měsíce zajistili náhradní bydlení a prodali dům za cenu, která bude určena až v budoucí kupní smlouvě, jinak zaplatí smluvní pokuty. K ujednání jako celku by se nemělo přihlížet a smlouva by měla být považována za neplatnou. Podle žalovaných je vyloučena určitost projevu vůle připojením jejich podpisu na samostatném listu uvozeném slovem„ převzal“ v tom smyslu, zda šlo o vůli přijmout závazek nebo o potvrzení převzetí předkládané listiny, když žalobkyně smlouvu o smlouvě budoucí žalovaným předložila v okamžiku, kdy s ní vyřizovali pojistnou událost.

8. Žalobkyně ve vyjádření k podanému odvolání hodnotila rozsudek soudu I. stupně jako správný jak po stránce skutkové tak právní.

9. Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.), proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně i řízení jeho vydání předcházející.

10. Žalobkyně v řízení předložila pouze kopii Smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy čítající dva oboustranně tištěné listy, kdy samotný text smlouvy je na prvních třech stranách, na poslední - čtvrté - straně je uvedeno pouze: Převzal v [obec], dne 28. 4. 2020, Budoucí prodávající:, k čemuž jsou připojeny dva podpisy, o nichž se žalovaní vyjádřili tak, že vypadají jako jejich, Převzal v [obec], dne 29. 4. 2020, Budoucí kupující:, k čemuž jsou rovněž připojeny dva (jiné) podpisy, V [obec], dne 28. 4. 2020 Zprostředkovatel, k čemuž je připojen (jeden) podpis. Listina je ve spise založena jako č. l.

5. Poté, co bylo touto listinou provedeno dokazování při jednání soudu dne 14. 6. 2021, žádný z účastníků pravost tohoto listinného důkazu (že by kopie nesouhlasila s originálem) nezpochybnil.

11. Žalobkyně v průběhu odvolacího řízení doplnila, že smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy byla vyhotovena ve třech stejnopisech sestávajících ze čtyř jednostranně popsaných listů, které byly v okamžiku, kdy byly předkládány k podpisu žalovaným, spojeny sešívačkou.

12. Žalovaní v průběhu odvolacího řízení upřesnili, že o prodeji domu uvažovali v roce 2019 a pak později v roce 2020, nikoliv však na jaře - včetně měsíců duben a květen - roku 2020. Pokud podepsali smlouvu o smlouvě budoucí, měli za to, že podepisují dokumenty ohledně nějaké pojistné události, jež vyřizovali prostřednictvím žalobkyně.

13. V situaci, kdy žalovaní, jež ve smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy měli vystupovat jako budoucí prodávající, popírají, že by uzavřeli smlouvu o obsahu uvedeném na listině založené ve spise jako č. l. 5, tížilo žalobkyni důkazní břemeno prokázání, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva uvedeného obsahu. Dle názoru odvolacího soudu není tato skutečnost prokázána listinou založenou ve spise na č. l. 5-6. Pokud žalovaní připojili svůj podpis na čtvrtý z celkem čtyř k sobě spojených listů, jehož obsahem byly pouze a jen předepsané kolonky: Převzal v [obec], dne …, Budoucí prodávající: …, Převzal v [obec], dne …, Budoucí kupující: …, V [obec], dne … Zprostředkovatel …, a to na linku uvozenou slovy: Převzal v [obec], dne … Budoucí prodávající: …, nelze mít bez dalšího za to, že tím projevili vůli uzavřít smlouvu o obsahu uvedeném na předchozích třech listech. Odvolací soud se neztotožňuje s názorem soudu I. stupně, podle něhož připojení podpisu v kolonce Převzal v [obec], dne … Budoucí prodávající: …, znamená souhlas s obsahem listiny, k níž je podpis tímto způsobem připojen. Dle názoru odvolacího soudu připojením podpisu v kolonce uvozené slovem„ převzal“ lze mít za potvrzené toliko převzetí příslušného dokumentu, nikoliv také to, že podepisující osoba s obsahem převzaté listiny souhlasí, resp., že obsah převzaté listiny vyjadřuje její vůli. Obsah vůle žalovaných nelze dovozovat z toho, jak vnímala připojení podpisu v obdobně uvozené kolonce jiná strana smlouvy ([jméno] [anonymizováno]). [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zcela jasné, že svým podpisem stvrzuje nejen převzetí stejnopisu smlouvy, ale i souhlas se smlouvou, neznamená to, že stejným způsobem k tomu přistupovali i ostatní účastníci, zde žalovaní. Pouze na základě výkladu vůle jiné strany smlouvy nelze učinit závěr, že není pochyb o významu podpisu na smlouvě v případě žalovaných.

14. Žalobkyně po poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí o obsahu, jak je uveden v listině na č. l. 5 spisu s tím, že v případě nevyhovění výzvě se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve věci pro neunesení důkazního břemene, navrhla provedení výslechu svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Přitom doplnila tvrzení, že navržení svědci smlouvu nepodepisovali na stejném místě a ve stejný okamžik jako žalovaní, každá ze stran smlouvy podepisovala v jiný okamžik a na jiném místě, obsah smlouvy byl žalobkyní s každou ze stran budoucí kupní smlouvy projednáván samostatně. Jiné důkazy žalobkyně nenavrhla.

15. Protože navržení svědci nebyli přítomni tomu, kdy měly být podpisy žalovaných ke smlouvě o smlouvě budoucí připojeny, ani se žalovanými osobně nikdy nejednali – jednali pouze se žalobkyní jako zprostředkovatelkou a podepsali listiny připravené žalobkyní - odvolací soud navržené výslechy pro nadbytečnost neprovedl, neboť nejsou způsobilé prokázat, zda žalovaní připojením svých podpisů na čtvrtý list sešívačkou spojený s třemi listy obsahujícími text smlouvy o smlouvě budoucí v kolonce Převzal v [obec], dne …, Budoucí prodávající: … projevili vůli uzavřít smlouvu o obsahu uvedeném na předcházejících třech listech.

16. Žalobkyně neprokázala, že by se žalovaní zavázali zaplatit jí smluvní pokutu ve výši 30.000 Kč v případě, že v termínu do 31. 5. 2020 neuzavřou kupní smlouvu s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ohledně pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], v k. ú. a obci [anonymizováno], okres Kroměříž. Protože žalobkyně neprokázala, že by se žalovaní zavázali zaplatit jí smluvní pokutu, jejíhož zaplacení se domáhá v tomto řízení, není její žaloba důvodná a bylo na místě ji zamítnout. Pokud soud I. stupně žalobě vyhověl, je jeho rozhodnutí nesprávné, pročež odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně změnil a žalobu zamítl. Pro nadbytečnost se již dalšími námitkami žalovaných nezabýval. Nepřiléhavý je poukaz žalobkyně na to, že smlouvy by měly být vykládány dle vůle stran, a to vždy spíše jako platné než neplatné, neboť v projednávané věci nebylo prokázáno ani uzavření smlouvy, tudíž zde není prostor pro výklad jejího obsahu.

17. V souladu s ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodl odvolací soud o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení zcela úspěšným žalovaným. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za zastoupení a paušální náhradu hotových výdajů advokáta za celkem 9 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen„ AT“), odpor proti platebnímu rozkazu ze dne 29. 11. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. d/ AT), vyjádření ve věci samé ze dne 29. 4. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. d/ AT), účast u jednání dne 14. 6. 2021 v čase 8.05 – 10.00 a dne 21. 7. 2021 v čase 8.06 – 10.16, tj. dvě započaté dvouhodiny (§ 11 odst. 1 písm. g/ AT), účast při vyhlášení rozsudku soudu I. stupně dne 2. 8. 2021 (§ 11 odst. 2 písm. f/ AT), odvolání proti rozsudku ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. k/ AT), účast u jednání odvolacího soudu dne 1. 7. 2022 v čase 9.30 – 11.27 (§ 11 odst. 1 písm. g/ AT). Výše odměny za zastoupení každého z žalovaných při úkonech dle § 11 odst. 1 AT činí 1.840 Kč / 1 úkon, vypočtená z tarifní hodnoty ve výši 30.000 Kč (§ 8 odst. 1 AT) dle § 7 bod 5 ve spojení s § 12 odst. 4 AT (sazba snížena o 20 % z částky 2.300 Kč na částku 1.840 Kč); za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí (úkon právní služby dle § 11 odst. 2 AT), přísluší odměna ve výši 1/2, tedy ve výši 920 Kč. Odměna za zastoupení každého z žalovaných činí celkem 15.640 Kč (8,5x 1.840 Kč). Protože všechny úkony činil advokát při současném zastoupení dvou účastníků, každému z žalovaných přísluší paušální náhrada hotových výdajů ve výši ½, tj. 300 Kč (dle § 13 odst. 1, odst. 4 AT) / 2 = 150 Kč za každý úkon; celkem pro každého z žalovaných 1.350 Kč. Součástí náhrady nákladů řízení je také náhrada za zaplacený soudní poplatek za podané odvolání ve výši 1.500 Kč a náhrada za ztrátu času, který advokát promeškal cestou z místa sídla advokátní kanceláře v Kroměříži k jednání odvolacího soudu ve Zlíně a zpět v délce dvou půlhodin, tj. 2x 100 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 AT) = 200 Kč. Pro každého z žalovaných polovina soudního poplatku = 750 Kč, polovina náhrady za ztrátu času = 100 Kč Náklady řízení před soudy obou stupňů každého z žalovaných činí 17.840 Kč (15.640 Kč odměna za zastoupení + 1.350 Kč paušální náhrada hotových výdajů + 200 Kč náhrada za ztrátu času + 750 Kč náhrada za zaplacený soudní poplatek). V souladu s ust. § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř. je žalobkyně povinna tuto částku zaplatit každému z žalovaných k rukám jejich zástupkyně (tj. dohromady 35.680 Kč) ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.