58 CO 246/2021

Plný text

Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Pazderského a soudkyň Mgr. Magdaleny Bačíkové a Mgr. Magdalény Gargulákové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení nemovitosti, o odstranění stavby o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 17. 9. 2021, č. j. 14 C 6/2021-131,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I. a II. potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku III. mění tak, že žalovaná je povinna uhradit žalobci náklady řízení ve výši 19.761,85 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 8.150.20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D.

1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost vyklidit z pozemku parcela [číslo] v k. ú a obci [obec] celodřevěnou jednopatrovou chatku o rozměrech 5 m x 6 m, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), uložil žalované povinnost z pozemku parcela [číslo] v k. ú. a obci [obec] odstranit stavbu sklepa o rozměrech 2 m x 2 m x 2 m, jehož vstup je z obou stran zajištěn opěrnou zídkou spojenou překladem nad dveřmi sklepa, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 35.975,85 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

2. Podle podstatné části odůvodnění rozsudku účinností nájemní smlouvy ze dne [datum], [číslo] vznikl nájemní vztah společnosti [právnická osoba], mimo jiné k celému pozemku parcela [číslo] v obci a k. ú. [obec] za účelem dočasného umístění lovecké chatky, skladu krmiva a užívání provozní plochy k myslivosti na dobu určitou do [datum]. Na předmětném pozemku postavila [právnická osoba], nejen loveckou dřevěnou jednopatrovou montovanou chatku o rozměrech 5 m x 6 m, ale také betonový sklep za účelem uskladnění pomocného nářadí, dvou plynových lahví a agregátoru na výroku elektrické energie. Kupní smlouvou ze dne [datum] [právnická osoba], převedla vlastnické právo jak k chatce, tak ke sklepu, na [právnická osoba], a následně došlo uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum] k převodu vlastnického práva k předmětným věcem z [právnická osoba], na žalovanou.

3. Žalobce vyzval žalovanou k odstranění stavby výzvou z [datum], avšak žalovaná předmětné věci z pozemku neodstranila. Žalovaná, která je vlastníkem věcí (chatka a sklep) zasahuje do vlastnického práva žalobce k pozemku neoprávněně tím, že má tyto věci (chatku a sklep) umístěny na pozemku žalobce bez toho, že by jí svědčil právní titul k užívání pozemku.

4. Právní poměry účastníků týkající se ochrany vlastnického práva žalobce k předmětnému pozemku [parcelní číslo] se řídí dle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. ustanoveními z. č. 89/2012 Sb., avšak jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Právně soud I. stupně ve věci aplikoval ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ustanovení § 135c odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného do [datum] (dále jen„ obč. zák.“).

5. Chatka byla postavena v roce 2003 a je movitou věcí, neboť není spojena se zemí pevným základem ani prostřednictvím inženýrských sítí (§ 119 odst. 2 obč. zák.). Sklep je dle stavu svého zpracování samostatnou nemovitou věcí pevně spojenou se zemí základem dle § 119 odst. 2 obč. zák. Při vzniku chatky v roce 2003 měl stavebník [příjmení] [příjmení] dočasný právní titul k umístění chatky na pozemku žalobce a stavba chatky vznikla jako stavba oprávněná.

6. Ohledně sklepa v roce 2003 neměl stavebník [příjmení] [příjmení] žádné právo, které by ho opravňovalo zřídit na pozemku žalobce stavbu sklepa, proto soud stavbu sklepa považoval za stavbu neoprávněnou podle § 135c obč. zák.

7. Skončením nájmu ke dni [datum] odpadl stavebníkovi ([právnická osoba]) právní důvod, pro který mohl mít na pozemku žalobce umístěnu chatu a tímto okamžikem zaniklo také oprávnění ostatních osob, které své užívání pozemku odvozovaly od dohody se stavebníkem. Odpadnutím tohoto dočasného titulu vznikla právnímu předchůdci žalované ([právnická osoba]) jako novému vlastníku chaty nacházející se na pozemku žalobce povinnost pozemek vyklidit. Jelikož nyní má žalovaná neprávem (bez právního titulu) na pozemku žalobce svoji věc (chatku), je povinna dle § 1040 o. z. tento pozemek vyklidit. Žalovaná právě díky mobilní povaze chatky nemohla předpokládat, že umístěním movité věci na základě dočasného souhlasu vlastníka pozemku jí vznikne časově neomezené právo užívat pozemek. Soud z těchto důvodů vyhověl žalobě o vyklizení pozemku, když v souladu s hmotným právem bylo žalováno způsobem odpovídající výkonu rozhodnutí dle § 340 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť na pozemku žalobce se nacházela movitá věc ve vlastnictví žalované a výkon rozhodnutí lze provést přemístěním věci jinam bez jejího zničení.

8. Právní posouzení nároku na odstranění stavby sklepa je odlišné. Jedná se o stavbu neoprávněnou; jelikož vznikla před [datum], posuzoval soud I. stupně oprávněnost stavby sklepa podle právní úpravy účinné v době jejího zřízení, a stejně tak i vypořádání prováděl podle právní úpravy § 135c obč. zák. Při vypořádání nároku z neoprávněné stavby přihlížel soud I. stupně nejen k tomu, že je v souladu s § 135c obč. zák. žalován vlastníkem pozemku vlastník neoprávnění stavby, který k okamžiku jejího zřízení (v roce 2003) neměl občanskoprávní souhlas se zřízením stavby na pozemku žalobce, ale i k tomu, že se žalobce v souladu s hmotným právem domáhá odstranění stavby sklepa (jako věci nemovité). Dále přihlédl ke stanovisku žalobce, který nemá zájem o přikázání sklepa do svého vlastnictví. Právě nesouhlas vlastníka pozemku s přikázáním stavby bránil tomu, aby soud dle § 135c odst. 2 obč. zák. posuzoval neúčelnost odstranění stavby. Z těchto důvodů pak podle § 135c odst. 1 obč. zák. soud I. stupně uložil žalované povinnost odstranit stavbu sklepa z pozemku žalobce.

9. Před skončením nájmu uplynutím doby dne [datum] vyzval pronajímatel a tehdejší zapsaný vlastník Lesy České republiky, s. p., nájemce [právnická osoba], k vyklizení předmětného pozemku [parcelní číslo]; současně podal ve lhůtě 30 dnů od skončení nájmu u soudu žalobu na vyklizení předmětného pozemku p. [číslo] to dne [datum] (věc vedená u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 3 C 61/2013). Ve věci nedocházelo k obnovování nájmu podle § 676 odst. 2 obč. zák.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšnému žalobci náklady řízení v celkové výši 35.975,80 Kč, které se stávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč, nákladů zastoupení advokátem za 8 úkonů a 8 režijních paušálů, když při stanovení výše odměny vycházel z ustanovení § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to z tarifní hodnoty ve výši 35.000 Kč Náklady řízení dále sestávají z cestovních náhrad ve výši 3.199,88 Kč (pro stručnost odvolací soud ohledně výpočtu výše cestovného blíže odkazuje na přezkoumatelné odůvodnění soudu I. stupně uvedené v odst. 39. odůvodnění), náhrady za ztrátu času v trvání 6 x 30 minut v částce 600 Kč a daně z přidané hodnoty.

11. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání. V něm zopakovala svou argumentaci z průběhu řízení, že nemůže souhlasit se závěrem soudu, že nájemní smlouva k honitbě zanikla k datu [datum], a tedy, že by stavba byla od data [datum] umístěna na předmětném pozemku bez právního důvodu. Má za to, že docházelo opakovaně k nevyvratitelné právní domněnce uzavření nové nájemní smlouvy a tedy k tzv. znovuobnovování nájmu dle zákonné úpravy (§ 676 obč. zák., resp. § 2230 o. z.) a to vždy o rok. Proto dle jejího názoru se jedná o žalobu předčasnou a nesouhlasí s právním posouzením věci ze strany soudu. 12. [příjmení] uvedené považuje žalobu za předčasnou i s ohledem na to, že žalobkyně nepodala návrh na zahájení řízení o odstranění stavby u příslušného stavebního úřadu. Teprve v případě, že by nebylo tomuto jejímu návrhu vyhověno, byla by oprávněna se obrátit na soud. Tímto tvrzením žalované se soud nezabýval.

13. Závěrem namítla, že nařízení odstranění stavby není v tomto případě účelné. Stavba je užívána od roku 2003 zcela bez problémů. Žalovaná se domnívá, že účelnost odstranění této stavby je třeba vyhodnotit objektivně a s přihlédnutím k tomu, zda by odstranění stavby nebylo v rozporu s dobrými mravy.

14. Navrhl zamítnutí žaloby.

15. Žalobce v písemném vyjádření k odvolání uvedl, že považuje rozhodnutí soudu I. stupně za věcně správné. Nájemní vztah trval od [datum] a byl ukončen dne [datum], přičemž v průběhu nájemní doby předchozí vlastník pozemku dal souhlas k umístění lehce odstranitelné stavby chaty sloužící k provozu myslivosti. Souhlas k vybudování sklepa nebyl nikdy dán. Stavba sklepa taktéž nebyla ohlášena na stavebním úřadě; sklep je tak stavbou neoprávněnou. Co se týče chaty, pak k její výstavbě právní důvod sice existoval, tento byl však časově omezen, když byl vázán na existenci a trvání samotného nájemního vztahu. Po skončení nájmu tak právní titul opravňující nájemce mít na pozemku pronajímatele dočasnou stavbu zanikl. Po skončení nájmu nemohlo dojít k jeho znovuobnovení na základě vyvratitelné právní domněnky tak, jak tvrdila žalovaná, když tehdejší pronajímatel a vlastník pozemku nájemce vyzval k vyklizení pozemku a dokonce se vyklizení pozemku domáhal soudní cestou.

16. Odpadnutím právního důvodu pro umístění chaty a sklepa vznikla právnímu předchůdci žalované povinnost pozemek vyklidit, kdy toto do dnešního dne nebylo učiněno a protiprávní stav tak nadále trvá, když žalovaná má bez právního titulu na pozemku žalobce svou věc a nesplnila svou povinnost tento pozemek vyklidit. Co se týče neúčelnosti odstranění stavby, pak žalobce nemá zájem o přikázání sklepa do svého vlastnictví, a tudíž soud neposuzoval účelnost odstranění stavby. Žalovaná neměla žádný důvod se domnívat, že by snad mohla i po skončení nájemního vztahu sklep či chatu dále užívat.

17. Žalobce má za to, že návrh na zahájení řízení k odstranění stavby nebyl předčasný. Žalovaná ve svém odvolání argumentuje předčasností tohoto návrhu z důvodu, že se žalobce nedomáhal odstranění stavby u příslušného stavebního úřadu; žalobce však nemá žádnou povinnost se přednostně domáhat odstranění stavby skrze stavební úřad.

18. Závěrem žalobce uvedl, že se zcela ztotožňuje s argumentací prvostupňového soudu a navrhl potvrzení rozsudku z důvodu jeho věcné správnosti.

19. Krajský soud v Brně, pobočka ve [obec], jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario), přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jemu předcházející (§ 212a o. s. ř.).

20. Skutková zjištění učiněná soudem I. stupně jsou správná a odvolací soud je zcela přebírá. Pro stručnost odvolací soud odkazuje na odůvodnění soudu I. stupně.

21. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně podřadil pod správná zákonná ustanovení, když v případě chaty aplikoval ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. a v případě sklepa ustanovení § 135c odst. 1 obč. zák. Blíže lze odkázat na odst. 34. – 38. odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku.

22. K samotnému rozsudku není v podstatě co dodat, neboť pokud by odvolací soud cokoliv dodával, opakoval by toliko pasáže z odůvodnění rozsudku soudu I. stupně; rozsudek je odůvodněn přezkoumatelným způsobem a odvolací soud se závěry soudu I. stupně zcela ztotožňuje.

23. Proto toliko k jednotlivým odvolacím námitkám:

24. Žalovaná navrhuje zamítnout žalobu z důvodu, že byla podána předčasně, neboť docházelo ke znovuobnovování nájemního vztahu, tudíž nájemní vztah nezanikl k [datum].

25. Pokud se týká posouzení věci samé, je v souladu s ustanovením § 154 odst. 1 o. s. ř. pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení. V řízení se účastníci neshodli na tom, kdy přesně zanikl nájemní vztah, když žalobce tvrdí, že se tak stalo ke dni [datum] a žalovaná tvrdí, že se tak stalo ke dni [datum]. [příjmení] mezi účastníky (což prohlásili u jednání soudu I. stupně dne [datum]) je, že nejpozději po [datum] nájemní vztah k části pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec], na kterém je umístěna dřevěná chatka, netrval. Za tohoto stavu aplikace ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. byla zcela namístě, neboť ke dni rozhodování soudu I. stupně a rovněž ke dni rozhodování odvolacího soudu měla žalovaná neprávem (bez právního titulu) na pozemku žalobce svoji věc – chatku, proto je povinna v souladu s tímto ustanovením tento pozemek vyklidit. Jinými slovy řečeno, i kdyby žaloba byla podána předčasně (tedy v době, kdy žalovaná měla právní titul k umístění své chatky na pozemku žalobce), je to pro věcné posouzení nerozhodné, neboť k okamžiku vynesení rozsudku tomu tak již nebylo. Nicméně odvolací soud má na datum ukončení nájmu shodný názor jako soudu I. stupně, tedy že nájem (a to z důvodů odůvodněných v odvoláním napadeném rozsudku) skončil uplynutím doby dne [datum], tudíž z tohoto důvodu žaloba předčasná nebyla.

26. Měla-li být dle dalšího odvolacího argumentu žaloba předčasná proto, že žalobce nepodal návrh na zahájení řízení o odstranění stavby u příslušného stavebního úřadu, považuje odvolací soud tuto námitku za zcela účelovou. Žalobce neměl žádnou povinnost nejdříve se domáhat odstranění stavby v rámci správního řízení, proto pokud tak žalobce neučinil, je tato skutečnost pro posouzení věci irelevantní.

27. Konečně pokud se týká nařízení odstranění stavby a otázky posouzení účelnosti či neúčelnosti odstranění stavby, s touto námitkou se řádně vypořádal soud I. stupně v odst. 38 odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku. Nadto i ve vyjádření k odvolání se žalobce vyjádřil tak, že nesouhlasí s tím, aby mu byla přikázána stavba sklepa do vlastnictví, tudíž i nadále závěr soudu I. stupně uvedený v odst. 38 odůvodnění rozsudku in fine je platný.

28. Účelovou se jeví rovněž námitka, že účelnost odstranění stavby sklepa je třeba vyhodnotit objektivně a s přihlédnutím k tomu, zda by odstranění stavby nebylo v rozporu s dobrými mravy. Podstata neoprávněné stavby (kterou předmětný sklep je) spočívá v tom, že stavebník staví na cizím pozemku, aniž by mu svědčil právní titul umožňující na cizím pozemku stavět. Již v rozsudku ze dne 10. listopadu 2000, sp. zn. 22 Cdo 740/99, uveřejněném v časopise Soudní rozhledy [číslo] Nejvyšší soud ČR uvedl: Zamítnutí vlastnické žaloby pro rozpor výkonu vlastnického práva s dobrými mravy připadá výjimečně do úvahy, pokud výkon práva na ochranu vlastnictví vážně poškodí uživatele věci, aniž by vlastníkovi přinesl odpovídající prospěch, a vyhovění žalobě by se týkalo zvlášť významného zájmu žalovaného (zpravidla jde o zajištění bydlení).

29. V souzené věci nelze najít žádný předpoklad pro závěr, že by výkon práv žalobce byl v rozporu s dobrými mravy, a to zvláště v situaci, kdy právní předchůdce žalované jako stavebník věděl, že se jedná o stavbu neoprávněnou, stavěnou na pozemku bez souhlasu vlastníka pozemku. Odvolací soud nezjistil nic, co by zakládalo úvahu o rozporu výkonu práv žalobce s dobrými mravy.

30. Odvolací soud z důvodu věcné správnosti proto rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I. a II. potvrdil.

31. Pokud se týká nákladového výroku odvoláním napadeného rozhodnutí (tj. výroku III. odvoláním napadeného rozsudku), je dle ustálené judikatury (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 8. 2016, sp. zn. 26 Cdo 684/2016) žaloba dle § 1040 odst. 1 o. z. žalobou vindikační (tento závěr obstál i v rovině ústavní – srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2384/21). Pro určení výše odměny advokáta u žalob na vyklizení nemovitostí vychází ze závěru, že je-li předmětem vydání věci (vyklizení nemovitosti), určí se výše odměny advokáta primárně z ceny této věci podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu. Teprve tehdy, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích, nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, a není-li dále stanoveno jinak, je nezbytné postupovat podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu.

32. V souzené věci lze uzavřít, že hodnota věci (pozemku, jehož vyklizení se žalobce domáhá) nebyla objektivně nijak zjištěna, proto je namístě při stanovení tarifní hodnoty vycházet z ustanovení § 9 odst. 1 advokátního tarifu, tedy považovat za tarifní hodnotu částku 10.000 Kč. Považoval-li soud I. stupně za tarifní hodnotu částku 35.000 Kč, vycházeje z ustanovení § 9 odst. 3 advokátního tarifu, byla jeho úvaha nesprávná.

33. Odvolací soud posoudil rovněž účelnost úkonů, za něž bylo požadováno přiznání nákladů řízení. Žalobce požadoval odměnu advokáta za úkony právní služby 1) převzetí a příprava věci, 2) předžalobní výzva ze dne [datum], 3) sepis a podání žaloby ze dne [datum], 4) účast u jednání soudu dne [datum], 5) doplnění tvrzení ze dne [datum], 6) jednání s protistranou dne [datum], 7) jednání s protistranou dne [datum], 8) účast u jednání soudu dne [datum]. Z účtovaných úkonů nepovažuje odvolací soud za účelné úkony pod [číslo]), 6) a 7), neboť tvrzení, která doplnil žalobce na výzvu soudu, byla tvrzení, která měla být uvedena již v samotném žalobním návrhu, a pokud se týká jednání s protistranou, žádná taková jednání doložena nebyla a není tudíž ani zřejmé, zda se skutečně konala a čeho se týkala.

34. Z tarifní hodnoty 10.000 Kč činí odměna za 1 úkon právní služby 1.500 Kč, tudíž za 5 úkonů činí odměna za právní zastoupení 7.500 Kč, ke každému z těchto úkonů pak žalobci náleží režijní paušál náhrady nákladů ve výši 300 Kč (celkem 1.500 Kč). Za právní zastoupení tak náleží náhrada celkem 12.799,88 Kč sestávající z odměny za úkony ve výši 7.500 Kč, za režijní paušály 1.500 Kč, z cestovného ve výši [číslo] K a náhrady za ztrátu času ve výši 600 Kč (blíže ohledně výpočtu výše cestovného a náhrady ztráty času odvolací soud odkazuje na odst. 39 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně, kde jsou tyto položky přehledným a přezkoumatelným způsobem blíže odůvodněny); k této částce náleží rovněž daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. 2.687,97 Kč Celkem náklady právního zastoupení činí částku 15.487,85 Kč ([číslo] + [číslo]) a k této částce náleží rovněž náhrada za žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč Náklady řízení před soudem I. stupně tak činí částku 20.487,85 Kč, a proto byl výrok III. rozsudku soudu I. stupně v souladu s ustanovením § 220 odst. 1 o. s. ř. změněn tak, že žalovaná je povinna uhradit žalobci náklady řízení ve výši 20.487,85 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

35. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Na nákladech odvolacího řízení bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku ve výši 8.150 Kč. Ta sestává z odměny za 3 úkony právní pomoci po 1.500 Kč (vyjádření k odvolání na výzvu soudu, vyjádření k doplněnému odvolání a účast u jednání odvolacího soudu dne [datum] při tarifní hodnotě 10.000 Kč – ohledně tarifní hodnoty viz výše), ze 3 režijních paušálů hotových výdajů po 300 Kč, z náhrady za ztrátu času za cestu z [obec] do [obec] k jednání odvolacího soudu a zpět za čtyři půlhodiny po 100 Kč a cestovného z [obec] do [obec] k jednání odvolacího soudu a zpět automobilem [registrační značka] ve výši 935,70 Kč (průměrná spotřeba dle TP 6,8 litrů NM na 100 km; cena NM 47,10 Kč dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění změn a doplňků, zejm. vyhlášky č. 116/2022 Sb.; sazba základní náhrady 4,70 Kč km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění změn a doplňků; cesta tam a zpět celkem 118,4 km), t. j. celkem 6.735,70 Kč (3x [číslo] + 3x 300 + 4x 100 + 935,70 Kč); k této částce náleží rovněž 21 % DPH, tj. částka 1.414,50 Kč. Náhradu nákladů odvolacího řízení bylo zcela neúspěšné žalované uloženo zaplatit zcela úspěšnému žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně.