59 CO 14/2022

Plný text

Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Dalibora Bruka a soudkyň JUDr. Ivony Ryšánkové a JUDr. Bronislavy Tinklové, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o žalobě pro zmatečnost o odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 22. 11. 2021 č. j. 39 C 104/2021-33

I. Usnesení soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Soud I. stupně v záhlaví označeným usnesením zamítl žalobu pro zmatečnost, podanou žalovanou proti elektronickému platebnímu rozkazu Okresního soudu ve Zlíně č. j. EPR 138265/2021-6 ze dne 8. 6. 2021 (výrok I.), zamítl návrh žalované na odklad vykonatelnosti elektronického platebního rozkazu Okresního soudu ve Zlíně č. j. EPR 138265/2021-6 ze dne 8. 6. 2021 (výrok II.) a žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok III.). Důvodem pro zamítnutí žaloby pro zmatečnost bylo zmeškání tříměsíční lhůty podle § 234 odst. 1 o. s. ř. pro její podání. Z důvodu zamítnutí žaloby soud I. stupně neshledal za splněné zákonné předpoklady pro nařízení odkladu vykonatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 235a odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyni náklady v tomto řízení nevznikly.

2. Proti tomuto usnesení v celém rozsahu podala žalovaná odvolání. Namítala, že proti elektronickému platebnímu rozkazu č. j. 138265/2021-6 (dále též„ předmětný elektronický platební rozkaz) podala do 15 dnů od jeho doručení odpor, dále podala vysvětlení. Soudem jí bylo doručeno přijetí odporu i vysvětlení, aniž by byla informována, že musejí být vlastnoručně podepsány. Žalobu pro zmatečnost podala do tří měsíců od nabytí„ pravomoci“ přípisu soudu I. stupně ze dne [datum]. Žalovaná dále uváděla skutečnosti týkající se nároku uplatněného žalobkyní s tím, že tento nárok neuznává.

3. Žalobkyně navrhla rozsudek soudu I. stupně potvrdit.

4. Odvolací soud konstatuje, že žalovaná podala odvolání včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), je osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.) a odvolání směřuje proti rozhodnutí, které lze odvoláním napadnout (§ 201, § 202 a contrario, o. s. ř.).

5. Odvolací soud nevyhověl žádosti žalované o odročení jednání. Žalovaná požádala o odročení jednání nařízeného na den [datum] podáním, které bylo soudu doručeno dne [datum] v 20:17 hodin. Uvedla, že se její obecná zástupkyně, která ji měla u jednání zastupovat, nemůže k jednání dostavit, protože ji zaměstnavatel nemůže uvolnit ze zaměstnání. Dne [datum] byla soudu doručena datová zpráva s plnou mocí datovanou [datum], kterou žalovaná zmocnila [anonymizováno] [obec] k zastupování v řízeních před soudy a plnou mocí ze dne [datum], kterou [anonymizováno] [obec] pověřila svého zaměstnance Mgr. [jméno] [příjmení] mimo jiné k zastupování v řízeních před soudy.

6. Žádost o odročení jednání neshledal odvolací soud za včasnou ani důvodnou (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) O odročení jednání žalovaná požádala krátce před nařízeným jednáním (dva dny před jednáním), ačkoliv předvolání k jednání jí bylo doručeno již dne [datum], od tohoto dne jí byl znám termín jednání a zmocnění k zastupování v řízení udělila žalovaná již dne [datum]. Žádost o odročení jednání z tohoto důvodu není včasná.

7. Důvodná pak žádost o odročení jednání není z důvodu, že žalovaná zmocnila k zastupování [anonymizováno] [obec], která je evidovanou církevní právnickou osobou a takové zastoupení není přípustné. Podle § 24 odst. 1 o. s. ř. může být zvoleným zástupcem účastníka jen fyzická osoba. Žalovaná však nedoložila, že by plnou moc k zastupování v tomto řízení udělila fyzické osobě. Nad rámec uvedeného odvolací soud poznamenává, že i v případě, že by zastoupení žalované právnickou osobou bylo procesně přípustné, není důvodem pro odročení jednání okolnost, že zaměstnanec právnické osoby nemůže být ze svého zaměstnání v den jednání uvolněn, nadto za situace, kdy se jedná o zaměstnavatele, kterému byla účastníkem udělena plná moc k zastupování. Lze shledat i jistou paralelu se zastoupením účastníka advokátem, kdy soudní praxe neshledává důvod pro odročení jednání z důvodu kolize advokáta s jednáním ve věci jiného jím zastupovaného účastníka, jestliže advokát převzal zastoupení účastníka poté, kdy již měl vědomost o tom, že se nebude moci pro uvedenou kolizi jednání ve věci nově zastupovaného účastníka zúčastnit. Nelze tudíž dovodit důvodnost omluvy žalované, jestliže zástupce, kterého si zvolila, přijal zmocnění v době, kdy již žalované byl znám termín nařízeného jednání, a tento zástupce posléze odmítl umožnit svojí zaměstnankyni činit úkony v rámci zastoupení.

8. Odvolací soud z výše uvedených důvodů věc projednal v nepřítomnosti žalované.

9. Po přezkoumání rozhodnutí soudu I. stupně včetně řízení jemu předcházejícího dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Z obsahu odvolání je zřejmé, že podstatou odvolání je nesouhlas žalované se závěrem soudu I. stupně o opožděném podání žaloby pro zmatečnost. Soud I. stupně založil svůj závěr na skutečnosti, že předmětný elektronický platební rozkaz byl žalované dle jejího tvrzení doručen dne [datum], tříměsíční lhůta pro podání žaloby pro zmatečnost uplynula dne [datum], avšak žalovaná tuto žalobu podala osobně až dne [datum].

11. Žalovaná v odvolání namítá, že žalobu pro zmatečnost podala do tří měsíců od nabytí„ pravomoci“ přípisu soudu I. stupně ze dne [datum]. V tomto přípisu soud I. stupně sdělil žalované, že k jejímu odporu doručenému dne [datum] proti předmětnému elektronickému platebnímu rozkazu nebude přihlížet, neboť nebyl podepsán zaručeným elektronickým podpisem ani nebyl zaslán prostřednictvím datové schránky.

12. Při posouzení včasnosti podání žaloby pro zmatečnost vycházel soud I. stupně ze správné právní normy (§ 234 odst. 1 o. s. ř.) a tuto na přezkoumávanou věc i správně aplikoval.

13. Podle § 234 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí.

14. Jelikož v žalobě žalobkyně tvrdila, že jí byla nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, čímž uplatnila zmatečnostní důvod podle § 229 odst. 3 o. s. ř., uplatní se v posuzované věci obecná lhůta pro podání žaloby dle ust. § 234 odst. 1 o. s. ř.

15. Počátek běhu lhůty se odvíjí od doručení napadeného rozhodnutí tomu z účastníků, který mimořádný opravný prostředek podává, v tomto případě tedy od doručení předmětného elektronického platebního rozkazu žalované.

16. Soud I. stupně vyšel z tvrzení žalované, že jí byl předmětný elektronický platební rozkaz doručen dne [datum]. Ze spisu odvolací soud zjistil, že podle doručenky byl žalované doručen nikoli [datum], nýbrž [datum]. Tato skutečnost však nemá na správnost napadeného rozhodnutí vliv, neboť jestliže žalovaná podala žalobu pro zmatečnost u soudu dne [datum], pak se tak stalo po uplynutí zákonné tříměsíční lhůty podle § 234 odst. 1 o. s. ř., která uplynula dnem [datum].

17. Není důvodná argumentace žalované, že žalobu pro zmatečnost podala do tří měsíců od nabytí„ pravomoci“ (zřejmě myšleno právní moci) přípisu soudu I. stupně ze dne [datum]. Tento přípis nemá povahu rozhodnutí soudu, proti kterému by bylo možné se bránit žalobou pro zmatečnost a od kterého by se mohl odvíjet počátek běhu lhůty pro podání takové žaloby. Žalovaná napadla žalobou pro zmatečnost předmětný elektronický platební rozkaz, nikoli přípis soudu I. stupně ze dne [datum], proti kterému ostatně nelze ani žalobu pro zmatečnost směřovat (§ 229 o. s. ř.).

18. Důvody, pro které má žalovaná za to, že odpor proti předmětnému elektronickému platebnímu rozkazu podala včas, přísluší posoudit soudu I. stupně v řízení, v němž byl předmětný elektronický platební rozkaz vydán. Žalovaná v daném řízení podala odpor nejen elektronickým podáním doručeným soudu I. stupně dne [datum], ale též podáním doručeným osobně dne [datum]. Je tudíž na soudu I. stupně v daném řízení, aby posoudil žalovanou tvrzené skutečnosti a v řízení buď pokračoval nebo odpor jako opožděný svým usnesením odmítl (§ 174a odst. 3 ve spojení s § 174 o. s. ř.). Pokud posouzení soudu I. stupně vyzní v tom směru, že odpor byl podán opožděně, a žalovaná s tímto posouzením nebude souhlasit, bude mít možnost bránit se proti usnesení řádným opravným prostředkem. Posouzení skutečností, které žalovaná v odvolání snáší ve prospěch svého stanoviska, že odpor proti předmětnému elektronickému platebnímu rozkazu podala včas, odvolacímu soudu v rámci tohoto odvolacího řízení tudíž nenáleží.

19. Odvolací soud neprovedl důkaz usnesením Krajského soudu v [obec] ze dne 29. 11. 2021 č. j. [spisová značka], které žalovaná předložila odvolacímu soudu k doplnění svého podání. Jedná se o rozhodnutí vydané ve věci zápisu do nadačního rejstříku týkajícího se nadace [anonymizováno]. Skutečnosti vztahující se k zápisu do nadačního rejstříku nemají na posouzení včasnosti (ani přípustnosti) žaloby pro zmatečnost v projednávané věci žádný vliv, vztahující se k věci samé, řešené předmětným elektronickým platebním rozkazem.

20. Odvolací soud uvádí, že bez ohledu na skutečnost, že žaloba pro zmatečnost nebyla žalovanou podána včas, shledal zamítnutí žaloby soudem I. stupně za věcně správné z důvodu, že žaloba pro zmatečnost není přípustná. Dle žalobních tvrzení napadla žalovaná žalobou pro zmatečnost elektronický platební rozkaz Okresního soudu ve [obec] č. j. EPR 138265/2021-6 ze dne 8. 6. 2021, jímž jí byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 156.000 Kč. Žalovaná tvrdila, že jí bylo jako účastníku řízení nesprávným postupem soudu znemožněno realizovat procesní práva, např. právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy apod. Dle žalované se jedná o vadu podle § 229 odst. 3 o. s. ř. Nesprávný postup soudu spatřuje v tom, že nebyla informována o výsledku ověření platnosti nebo existence elektronického podpisu u odporu proti předmětnému elektronickému platebnímu rozkazu, tedy že tento odpor nebyl podepsán uznávaným elektronickým podpisem.

21. Žalobu pro zmatečnost lze podat jen proti rozhodnutím uvedeným v § 229 o. s. ř., a to jen z důvodů v tomto ustanovení uvedených. Důvody, které žalovaná vymezila jako zmatečnostní, lze podřadit pod ust. § 229 odst. 3 o. s. ř., jak odvolací soud uvedl již shora. Podle tohoto ustanovení žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2.

22. Ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř. taxativně vymezuje rozhodnutí soudu, která lze napadnout zmatečnostní žalobou z důvodu, že účastníku byla v průběhu řízení nesprávným postupem odňata možnost jednat před soudem. Jedná se o pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo pravomocné usnesení odvolacího soudu. Podle věty druhé tohoto ustanovení lze pro tento zmatečnostní důvod napadnout také pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o. s. ř.

23. Elektronický platební rozkaz vydaný okresním soudem jako soudem prvního stupně, proti kterému žalovaná žalobu pro zmatečnost podala, nemá povahu žádného z rozhodnutí vyjmenovaného v ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř., proti kterému je žaloba pro zmatečnost z důvodu uvedeného v tomto ustanovení přípustná. Nelze než učinit závěr, že žalovanou podaná žaloba pro zmatečnost není přípustná.

24. Protože soud I. stupně posoudil otázku včasnosti podání žaloby pro zmatečnost správně, správně taktéž zamítl návrh žalované na nařízení odkladu vykonatelnosti předmětného elektronického platebního rozkazu, když podmínkou povolení odkladu je pravděpodobnost, že žalobě bude vyhověno (§ 235c o. s. ř.). Tato podmínka pro povolení odkladu vykonatelnosti není splněna ani s ohledem na nepřípustnost žaloby pro zmatečnost (viz výše).

25. Veden výše uvedenými důvody, odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. včetně správného nákladového výroku potvrdil.

26. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná nebyla v řízení procesně úspěšná, avšak žalobkyně se náhrady nákladů vzdala, proto odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů této fáze řízení.