59 Co 151/2024

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Dalibora Bruka a soudkyň JUDr. Ivony Ryšánkové a Mgr. Jany Smýkalové ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o určení vlastnického práva o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne Anonymizováno

I. Rozsudek soudu I. stupěn se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 6 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

1. Shora citovaným rozsudkem Okresního soudu v Uherském , adresa, (dále jen „soud I. stupně“) byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení vlastnického práva k pozemku , Anonymizováno, ostatní plocha a pozemku , Anonymizováno, vše v katastrálním území a obci , Anonymizováno, , jméno FO, (výrok I) a žalobkyně byla zavázána zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení ve výši , Anonymizováno, Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované (výrok II).

2. Podle podstatné části odůvodnění napadeného rozhodnutí se žalobkyně domáhala určení svého vlastnického práva k nemovitostem popsaným ve výroku rozsudku (dále jen „Nemovitosti“), neboť právní předchůdkyně žalované – , jméno FO, uzavřela s žalobkyní dne , datum, kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k Nemovitostem na žalobkyni. Dle vzájemné dohody žalobkyně a , jméno FO, nebyl podán návrh na vklad vlastnického práva na katastru nemovitostí. , jméno FO, následně dne , datum, uzavřela ohledně týchž Nemovitostí darovací smlouvu, kterou darovala Nemovitosti žalované. Po podání návrhu na vklad byla žalovaná zapsána jako vlastník Nemovitostí v katastru nemovitostí. Právní předchůdkyně žalované , jméno FO, uzavřela darovací smlouvu se žalovanou, ačkoliv nebyla oprávněna k převodu vlastnického práva k nemovitostem, nebyla v době uzavření darovací smlouvy vlastníkem věci, žalované nesvědčí ochrana dobrověrného nabyvatele dle § 984 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když převod nebyl úplatný a současně žalovaná nebyla v dobré víře, neboť je příbuznou osobou statutárního orgánu žalobce. Žalobkyně spatřovala naléhavý právní zájem na požadovaném určení v nesouladu zapsaného stavu v katastru nemovitostí se skutečným právním stavem. Soud I. stupně zjistil, že dle kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi , jméno FO, jako prodávajícím a žalobkyní jako kupujícím, nebyl doposud podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí a že právní předchůdkyně žalované jako dárkyně bezplatně převedla vlastnické právo k Nemovitostem na žalovanou jako obdarovanou, přičemž v katastru nemovitostí je zapsána jako vlastník Nemovitostí žalovaná s právními účinky vkladu k , datum, dle darovací smlouvy ze dne , datum, . Při právním posouzení věci soud I. stupně konstatoval, že ačkoliv byla mezi právní předchůdkyní žalované a žalobkyní uzavřena kupní smlouva dne , datum, , žalobkyně mohla nabýt vlastnické právo převodem dle § 1105 o. z. až zápisem do katastru nemovitostí s účinky ke dni podání návrhu na vklad. Nebyl-li ke dni vyhlášení rozhodnutí podán návrh na vklad vlastnického práva podle uzavřené kupní smlouvy, nemohla žalobkyně doposud vlastnické právo nabýt a rovněž je předčasné dle § 1100 odst. 2 o. z. posuzovat, zda žalovaná byla či nebyla v dobré víře, neboť žádné právo nebylo zapsáno do katastru nemovitostí jako druhé v pořadí a nedošlo tedy ke konkurenci práv. Žalobkyně je sice věcně aktivně legitimovaná ve vztahu k žalované jako zapsanému vlastníku věci, má naléhavý právní zájem na požadovaném určení dle § 80 o. s. ř., když určované právo má být zaznamenáno do katastru, avšak její žaloba je nedůvodná, a proto ji soud v celém rozsahu zamítl. Namítala-li žalobkyně, že žalované nesvědčí námitka dobrověrného nabyvatele dle § 984 odst. 1 o. z., je tato argumentace předčasná, neboť žalobkyně doposud neprokázala skutečnosti (podání návrhu na vklad vlastnického práva), na základě kterých by se vlastníkem nemovité věci mohla stát ona, od nichž odvozuje nesoulad zapsaného stavu se skutečným právním stavem. Úspěšné žalované přiznal soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , Anonymizováno, Kč sestávající z částky , Anonymizováno, Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

3. Citovaný rozsudek soudu I. stupně, a to v celém rozsahu, napadla žalobkyně odvoláním, neboť je přesvědčena, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností ve smyslu § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř. a dále z důvodu uvedených v ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř., tj. že soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Žalobkyně setrvala na tom, že se na základě kupní smlouvy, kterou uzavřela s , jméno FO, , stala vlastníkem Nemovitostí, ačkoliv nebyl po vzájemné dohodě smluvních stran doposud podán návrh na vklad převodu vlastnického práva k Nemovitostem na žalobkyni. V mezidobí , jméno FO, neoprávněně v rozporu s dohodou se žalobkyní uzavřela darovací smlouvu ze dne , datum, , na základě které převedla Nemovitosti na žalovanou. K tomuto právnímu jednání nebyla , jméno FO, oprávněna, a to vzhledem k již dříve uzavřené kupní smlouvě ve prospěch žalobkyně. Nadto žalobkyně s poukazem na ustanovení § 984 o. z. tvrdila, že , jméno FO, nebyla v době uzavření darovací smlouvy vlastníkem předmětných nemovitostí, tudíž žalovaná nemůže požívat ochrany materiální publicity ve smyslu ustanovení § 984 odst. 1 o. z., neboť nenabyla Nemovitosti úplatně. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná je příbuznou osobou statutárního orgánu žalobkyně, proto si musela být vědoma skutečnosti, že zde existuje uzavřená kupní smlouva mezi žalobkyní a , jméno FO, . Není proto naplněna ani podmínka dobré víry ve smyslu ustanovení § 984 odst. 1 o. z. Soud I. stupně neprovedl důkazy svědeckou výpovědí , jméno FO, a výpovědí účastníků. Předmětné důkazní návrhy by prokázaly absenci dobré víry jak u žalované, tak , jméno FO, . Soud však návrh na doplnění dokazování bezdůvodně zamítl. Současně soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, tj. že , jméno FO, fakticky mohla převést vlastnické právo na žalovanou. Žalobkyně má za to, že rozsudek soudu I. stupně trpí zásadní vadou, a proto je třeba jej zrušit a vrátit věc soudu I. stupně k dalšímu řízení.

4. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že stav evidovaný v katastru nemovitostí stran vlastnictví žalobou dotčených nemovitostí odpovídá stavu skutečnému a tento je zcela po právu. Žalovaná řádně nabyla Nemovitosti na základě řádného a platného nabývacího titulu – darovací smlouvy ze dne , datum, , jíž žalovaná jakožto obdarovaná uzavřela se svou sestrou , jméno FO, , jakožto dárcem. Žalobkyně naopak není vlastníkem dotčených Nemovitostí. Vzhledem k tomu, že doposud nebyl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí dle kupní smlouvy ze dne , datum, , nestala se žalobkyně vlastníkem předmětných nemovitostí. Nemůže tedy obstát argument, že původní vlastník nebyl v době uzavření darovací smlouvy vlastníkem Nemovitostí. Žalovaná se zcela ztotožňuje názorem soudu I. stupně, že pokud nebyl podán návrh na vklad vlastnického práva podle uzavřené kupní smlouvy, nemohla zkrátka žalobkyně vlastnické právo nabýt. Nad rámec toho žalovaná opakovaně sporuje, že by měla v době uzavření darovací smlouvy a podání návrhu na vklad dle ní do katastru nemovitostí povědomí o kupní smlouvě, kdy o této se dozvěděla až v průběhu vkladového řízení – zápis poznámky spornosti iniciované žalobkyní. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně a přiznal jí náklady odvolacího řízení.

5. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.), kdy jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario), a obsahuje způsobilé odvolací důvody, přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Soud I. stupně zjistil skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí, vycházel přitom jak ze shodných skutkových tvrzení účastníků, tak z důkazů, které byly řádně provedeny. Správně zjištěný skutkový stav byl následně podřazen pod příslušné právní normy a rovněž právní hodnocení soudu I. stupně považuje odvolací soud za přiléhavé. Pro stručnost odvolací soud odkazuje na odůvodnění soudu I. stupně, se kterým se plně ztotožňuje.

7. Lze souhlasit se závěrem soudu I. stupně, že žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť tvrdí, že je vlastníkem Nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí, přičemž není v katastru nemovitostí jako vlastník zapsána. Jiným způsobem, než žalobou určovací nemůže žalobkyně docílit nápravy. Shledání naléhavého zájmu na požadovaném určení je podmínkou, aby se soud mohl žalobou věcně zabývat, nikoliv důvodem pro vyhovění žalobě.

8. Aby mohla být žalobkyně se svou žalobou úspěšná, musela by prokázat, že se stala vlastníkem Nemovitostí. Již ze samotných skutkových tvrzení žalobkyně však lze dospět k závěru, že žalobkyně se vlastníkem předmětných Nemovitostí nikdy nestala.

9. Podle 1105 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

10. Je nepochybné, že Nemovitosti, které jsou předmětem tohoto řízení, jsou evidovány v katastru nemovitostí. Nabývání vlastnického práva k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí je dvoufázové; jeho nezbytným předpokladem je vznik závazkově právního vztahu (např. prostřednictvím uzavřené kupní smlouvy) s právními účinky inter partes, kdy k nabytí vlastnického práva k takto smluvně převáděnému nemovitému majetku, a tedy k dovršení věcně právních účinků erga omnes, je zapotřebí vkladu tohoto vlastnického práva do katastru nemovitostí. Vklad vlastnického práva lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu. Právní účinky vkladu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen příslušenému katastrálnímu úřadu. Při vzniku vlastnického práva k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí na základě smlouvy je tedy třeba rozlišovat právní důvod nabytí vlastnického práva (titulus adquirendi) a právní způsob jeho nabytí (modus adquirendi). Smlouva o převodu nemovitostí představuje tzv. titulus adquirendi. I když z takové smlouvy vznikají jejím účastníkům práva a povinnosti, ke vzniku vlastnického práva podle ní ještě nedochází; ten nastává až vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí; taková smlouva má pouze účinek obligační – zavazuje zcizitele (prodávajícího) k tomu, aby vlastnictví věci na nabyvatele (kupujícího) dalším úkonem, který je právně uznávaným způsobem převodu vlastnictví, převedl (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 3011, sp. zn. 30 Cdo 3991/2010, který je použitelný i za účinnosti o. z., neboť právní úprava se v tomto směru nijak nezměnila).

11. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že sice uzavřela jako kupující s původním vlastníkem , jméno FO, kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod Nemovitostí, ale návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podle této smlouvy nebyl doposud podán. Převod vlastnického práva tak nebyl dokončen a žalobkyně se vlastníkem Nemovitostí nikdy nestala, soud I. stupně proto žalobu správně zamítl.

12. Soud I. stupně nepochybil, pokud zamítl pro nadbytečnost důkazní návrhy žalobkyně (viz body 8 a 9 rozsudku), přičemž odůvodnění rozsudku je v tomto směru naprosto přiléhavé.

13. Podle § 1100 odst. 2 o. z., převede-li strana vlastnické právo k věci zapsané ve veřejném seznamu postupně několika osobám, stane se vlastníkem osoba, která je v dobré víře a jejíž vlastnické právo bylo do veřejného seznamu zapsáno jako první, a to i v případě, že její právo vzniklo později.

14. Soud I. stupně dospěl ke správnému závěru, že nebyl-li ke dni vyhlášení rozhodnutí podán návrh na vklad vlastnického práva žalobkyně podle uzavřené kupní smlouvy, nemohla žalobkyně doposud vlastnické právo nabýt a rovněž je předčasné dle § 1100 odst. 2 o. z. posuzovat, zda žalovaná byla či nebyla v dobré víře, neboť žalobkyně sama žádný návrh na vklad nepodala. Jinými slovy řečeno, i kdyby soud dospěl k závěru, že žalovaná se nestala vlastníkem Nemovitostí pro absenci dobré víry ve smyslu § 1100 odst. 2 o. z., nemohl by žalobě vyhovět, neboť ani žalobkyně se nestala vlastníkem Nemovitostí, neboť nepodala návrh na vklad svého vlastnického práva do katastru nemovitostí.

15. Vzhledem k tomu, že je rozsudek soudu I. stupně v obou napadených výrocích věcně správný, odvolací soud jej dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

16. V odvolacím řízení byla úspěšná žalovaná, a proto jí byly přiznány dle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady odvolacího řízení, které účelně vynaložila. Náklady řízení žalované spočívají v odměně advokáta za 2 úkony (vyjádření k odvolání, účast u jednání) po , Anonymizováno, Kč dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 a. t. a v náhradě hotových výdajů ve výši , Anonymizováno, podle § 13 odst. 1, 4 a. t.

17. Lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení stanovil odvolací soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku; platebním místem byl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. určen advokát žalované.