59 Co 18/2025
č. j. 59 Co 18/2025-86
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Plný text
Anonymizováno soud v Anonymizováno - pobočka ve adresa rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu tituly před jménem jméno FO a soudců tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO ve věci zástavního věřitele: Jméno zástavního věřitele , narozený rodné přijmení Datum narození zástavního věřitele bytem Adresa zástavního věřitele zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta : Jméno zástavního dlužníka ., IČO IČO zástavního dlužníka sídlem Adresa zástavního dlužníka zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o soudní prodej zástavy o odvolání zástavního dlužníka proti usnesení Anonymizováno soudu v Anonymizováno ze dne datum , č. j. spisová značka Usnesení soudu I. stupně se ve výroku I potvrzuje.
1. V záhlaví citovaném rozhodnutí Okresní soud v Kroměříži (soud I. stupně) rozhodl tak, že k uspokojení pohledávky zástavního věřitele za zástavním dlužníkem vzniklé ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve výši 2 075 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 075 500 Kč od , datum, do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 2 075 500 Kč od , datum, do zaplacení, jakož i k uspokojení nákladů tohoto řízení a nákladů, které prodejem zástavy vzniknou, a o kterých bude rozhodnuto ve vykonávacím řízení nebo v exekuci, soud nařizuje soudní prodej zástavy ve vlastnictví zástavního dlužníka, a to pozemku p. č. St. , Anonymizováno, , součástí je stavba: , adresa, , výroba, to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, (I), návrh, kterým se zástavní věřitel domáhal nařízení soudního prodeje zástavy k uspokojení pohledávky zástavního věřitele za zástavním dlužníkem, vzniklé ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, pro úrok ve výši 325 100 Kč a smluvní pokutu ve výši 62 265 Kč, se zamítá (II).
2. V podstatných důvodech svého rozhodnutí uvedl, že zástavní věřitel doložil existenci zajištěné pohledávky založené Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Smlouva uzavřena mezi zástavním věřitelem (věřitelem ze smlouvy) a zástavním dlužníkem (obligačním dlužníkem). Dále zástavní věřitel doložil Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne , datum, , jakož i výpisem z katastru nemovitostí, že pohledávka za zástavním dlužníkem je zajištěna zástavním právem na zástavě uvedené ve výroku I. tohoto usnesení. Dále, že zástavní dlužník je vlastníkem zástavy. Přitom v daném řízení nevyšel najevo žádný evidentní důvod, pro který by bylo možné uvažovat o neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku zakládající zajištěnou pohledávku.
3. Přes shora uvedené však soud přezkoumal smlouvu o úvěru co do sjednaného úroku ve výši 20 % a takzvaného poplatku za zesplatnění dle článku V. odst. 5. 1. 3. smlouvy o úvěru. Vzhledem k době, která byla sjednána ve smlouvě o úvěru, jednoroční splatnost, dospěl soud k závěru, že výše 20 % je nepřiměřeně vysoká. Soud také má za to, že v daném případě je nutné zohlednit skutečnost, že zástavní dlužník se do prodlení se splácením jistiny a příslušenstvím dostal vlivem objektivních skutečností, kdy měl závažné rodinné problémy (onemocnění manželky a následný její skon). Soud nemůže jen formalisticky pohlížet na smlouvu o úvěru z hlediska zákonných ustanovení, ale dle názoru soudu je nezbytné zohlednit skutečnost, jaký důvod vedl k porušení plnění závazků ze smlouvy, proč obligační dlužník neplnil své závazky, neprováděl splácení úvěru dle smlouvy. Tedy z jakého důvodu přestal dlužník hradit svůj závazek vůči věřiteli a mělo by být nerozhodné, že na pozici dlužníka nebyl spotřebitel, ale právnická osoba. I právnická osoba je prezentována a zastupována fyzickou osobou, která má své osobní a rodinné záležitosti. Vzhledem ke shora uvedenému soud proto dospěl k závěru, že sjednaná výše úroku je v daném případě v rozporu s dobrými mravy. Sjednání tzv. poplatku za zesplatnění úvěru soud také považuje ujednání v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na shora uvedené soud proto zamítl návrh zástavního věřitele pro uspokojení pohledávky spočívající v úroku ve výši 325 100 Kč a smluvní pokutě ve výši 62 265 Kč (poplatku za zesplatnění úvěru). Výrok II. tohoto rozhodnutí., právnická osoba, jistinu se zákonným úrokem z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny byl nařízen soudní prodej zástavy.
5. V souladu s nálezovou judikaturou Ústavního soudu (nálezy sp. zn. II. ÚS 114/06, I. ÚS 28/14, III. ÚS 68/16, I. ÚS 2246/17), která je v protikladu s právním názorem Nejvyššího soudu ČR vyjádřený v rozhodnutí pod sp. zn. , spisová značka, , podle něhož „v usnesení, kterým vyhoví žalobě zástavního věřitele a nařídí soudní prodej zástavy (§ 200z o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z. ř. s.), soud rozhodne též o povinnosti zástavního dlužníka k náhradě nákladů řízení; přizná-li zástavnímu věřiteli náhradu nákladů řízení, nestanoví (nemusí stanovit) zástavnímu dlužníku lhůtu k jejich zaplacení. Přiznané náhrady nákladů řízení o soudní prodej zástavy se zástavní věřitel může ve výkonu rozhodnutí nebo exekuci domáhat jen z výtěžku zpeněžení zástavy, dosaženého jejím prodejem; nařízení a provedení výkonu rozhodnutí (exekuce) k uspokojení náhrady těchto nákladů řízení z jiného majetku povinného je nepřípustné.“, soud prvního stupně proto o nákladech řízení nerozhodoval. Dle závěru Ústavního soudu je porušením práva na soudní ochranu (čl. 36 odst.1 Listiny) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny), je-li v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu. Soud prvního stupně s tímto názorem sice není ztotožněn, plně ho však respektuje.
6. Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání zástavní dlužník. Namítal, že zástavní věřitel sice zástavnímu dlužníkovi zaslal oznámení o započetí výkonu zástavního práva podle § 1362 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nicméně oznámení bylo zasláno až po podání žaloby. Žaloba tak byla podána předčasně.
7. Domnívá se, že oznámení o započetí výkonu zástavního práva by mělo být zasláno před podáním žaloby, nikoliv až v průběhu soudního řízení. Dále upozorňuje, že pro pohledávky vyplývající z notářského zápisu č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaného dne , datum, je již vedeno exekuční řízení soudní exekutorkou , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , pod sp. zn. , spisová značka, . V rámci exekučního řízení může k prodeji nemovitých věcí dojít i bez tohoto řízení. Vedení tohoto řízení je proto duplicitní a navyšuje pouze náklady. Zástavní dlužník proto navrhl, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně a žalobu zcela zamítl.
8. Zástavní věřitel ve svém vyjádření k odvolání žalované uvedl, že argumentace zástavního dlužníka, že žaloba byla podána předčasně, nemá oporu v zákoně. Zákon nevyžaduje oznámení jakožto podmínku podání žaloby na soudní prodej zástavy, oznámení je ve smyslu ustanovení § 1364 občanského zákoníku pouze podmínkou pro zpeněžení zástavy, čemuž zcela očividně dosud nedošlo ani dojít nemohlo. K argumentaci zástavního dlužníka ohledně duplicity řízení pak zástavní věřitel uvádí, že tuto považuje za rozhodnutí ve věci, za argumentaci relevantní. Předmětně nutno podotknout, že předmětem uznání dluhu v notářském zápisu č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, sepsaného notářem , tituly před jménem, , jméno FO, je pouze část nároků ze smlouvy o úvěru (jistina úvěru a smluvní úrok). Závěr zástavního dlužníka ohledně duplicity řízení tak neodpovídá skutkovému stavu věci a předloženým důkazům. Dále je nepochybné, že zástavní věřitel by neměl být omezen v užití prostředků, které mu zákon poskytuje k uspokojení a zajištění jeho nároku.
9. Vzhledem k tomu, že zástavní věřitel splnil veškeré podmínky pro nařízení soudního prodeje zástavy (viz také rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), navrhl, aby odvolání zástavního dlužníka bylo shledáno nedůvodným a rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné potvrzeno.
10. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
11. Podle § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.), soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.
12. Podle ustanovení § 356 z. ř. s., ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.
13. Podle § 1309 odst. 1 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku (dál jen „o. z.), při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.
14. Podle § 1359 odst. 1 o. z., jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. Je-li zástavou cenný papír přijatý k obchodování na evropském regulovaném trhu, prodá se na tomto trhu nebo i mimo tento trh nejméně za cenu určenou evropským regulovaným trhem. Podle odst. 2 zástavní věřitel má vůči zástavci právo na náhradu nutných nákladů vynaložených při výkonu zástavního práva.
15. Dle ustanovení § 1362 odst. 1 o. z., započetí výkonu zástavního práva oznámí zástavní věřitel v písemné formě zástavnímu dlužníkovi; v oznámení uvede, jak se ze zástavy uspokojí.
16. Odvolací soud konstatuje, že soud I. stupně dospěl ke správným skutkovým i právním závěrům, tak jak jsou obsaženy v odůvodnění napadeného rozhodnutí, na které pro stručnost může jenom odkázat.
17. Námitky zástavního dlužníka o předčasnosti podané žaloby neobstojí, neboť skutečně zaslání oznámení o započetí výkonu zástavního práva podle § 1362 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nepovažuje odvolací soud za podmínku pro nařízení soudního prodeje zástavy.
18. Nařízení soudního prodeje zástavy nebrání rovněž skutečnost, že případně je nárok vymáhán již v rámci exekučního řízení, neboť je toliko na oprávněném (věřiteli), jaké prostředky zvolí k uspokojení své pohledávky, přičemž tyto se vzájemně nevylučují.
19. Navíc jedná se jen o tzv. první fázi prodeje zástavy, tj. jeho nařízení, která nebrání v dalším průběhu řízení zástavnímu dlužníkovi i zajištěný dluh uhradit z prostředků, o jejichž zajištění se nyní snaží.
20. Za tohoto stavu proto odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.