59 Co 216/2024

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Dalibora Bruka a soudců JUDr. Ivony Ryšánkové a Mgr. Jany Smýkalové ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o žalobě z rušené držby o odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum č. j. 14 C 157/2024-23

I. Usnesení soudu I. stupně se mění tak, že žaloba, aby žalovaná byla povinna zdržet se rušení práva žalobce užívat vodovodní přípojku na pozemku , parc. č., a pozemku , parc. č., , jehož součástí je stavba , adresa, , vše v obci a katastrálním území , adresa, , zejména spočívající ve svémocném odpojování vodovodní přípojky a aby žalovaná byla povinna opětovně vodovodní přípojku připojit, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku , částka, Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalované.

1. Soud I. stupně v záhlaví označeným usnesením uložil žalované povinnost zdržet se rušení práva žalobce užívat vodovodní přípojku na pozemku , parc. č., a pozemku , parc. č., , jehož součástí je stavba , adresa, , vše v obci a katastrálním území , adresa, , zejména spočívající ve svémocném odpojování vodovodní přípojky, a dále jí uložil povinnost uvést držbu práva užívání žalobce do předešlého stavu (výrok I). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení , částka, Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce žalobce (výrok II).

2. V odůvodnění usnesení soud I. stupně v podstatném uvedl, že na pozemku žalované je veden vodovodní řad, který se rozvětvuje a jedna větev vede na pozemky žalobce. Každá z větví je osazena vlastním vodoměrem. Vodovodní řad a vodovodní přípojka byly zbudovány v době, kdy pozemky účastníků vlastnili jejich právní předchůdci. Držba práva žalobce k vodovodní přípojce poklidně probíhala do okamžiku, kdy mu žalovaná doručila výzvu ze dne , datum, , kterou soud I. stupně považoval za zjištěný svémocný hrozící zásah do držby práva žalobce užívat vodovodní přípojku po , datum, .Soud I. stupně považoval žalobu z rušené držby za včasnou, když teprve od , datum, hrozil žalobci zásah do jeho držby práva. Při aplikaci ustanovení § 1003 o. z., § 178 o. s. ř. soud I. stupně žalobě vyhověl, neboť měl za zjištěné, že žalobce byl držitelem práva užívat vodovodní přípojku nejméně od roku 2008, kdy nabyl nemovitosti s již vybudovanou vodovodní přípojkou od svého právního předchůdce. Žalovaná zasáhla svémocně do práva žalobce hrozbou odpojením vodovodní přípojky po , datum, , čímž byl prokázán bezprostředně hrozící zásah spočívající v odpojení. Vlastnictvím vodovodní přípojky se soud I. stupně v řízení o ochranu rušené držby nezabýval.

3. Proti tomuto usnesení podala žalovaná odvolání, namítajíce, že nejsou splněny podmínky pro zatímní úpravu poměrů účastníků. Učinila nesporným, že je vlastníkem pozemku , parc. č., , žalobce je vlastníkem sousedního pozemku , parc. č., a že přes její pozemek vede vodovodní přípojka, u níž je za vodoměrem další potrubí vedoucí do domu žalobce. Dle žalované je sporné, z jakého důvodu potrubí přes pozemek žalované vede. Žalovaná namítala, že žalobce nemůže být oprávněným držitelem práva, neboť odebírá vodu z vodovodní přípojky žalované bez vědomí vlastníka vodovodu obce , adresa, a vodu odebírá z potrubí neoprávněně „načerno“. Vodovodní přípojka nebyla dle žalované zbudována v 90. letech právními předchůdci účastníků, ale zřídil ji otec žalované na své náklady a souhlas s připojením trubkou do nemovitosti žalobce nebyl dán. Právní důvod připojení trubkou není dle žalované dán. Žalovaná učinila nesporný, že žalobce od vodovodní přípojky odpojila. Neoprávněný odběr vody žalobcem způsobuje také prosakování vody, která způsobuje praskání omítek, plísně a vodní mapy v domě žalované, k nápravě ze strany žalobce přes upozornění žalované nedošlo. Žalovaná namítala, že žalobce neprokázal existenci svého práva a není postaveno najisto, zda držba je nebo není nepravou držbou. Pokud by soud dospěl k závěru, že žalobce je držitelem, pak počínání žalované nepředstavuje rušební jednání, neboť jednala v zájmu ochrany svého majetku, kdy jí hrozila závažná újma. Žalovaná také namítala, že subjektivní lhůta uplynula již před datem , datum, , neboť zaslala žalobci předžalobní výzvu k odstranění či přesazení 5 ks třešní na společné hranici pozemků a k odstranění napojení se do vodovodního řadu a zřízení si vlastního vodovodního řadu. Na výzvu bylo žalobcem reagováno dne , datum, a žalobce se o ohrožení držby dozvěděl již z této výzvy. V přípise ze dne , datum, žalovaná jen opakuje dříve přednesené argumenty z předchozího přípisu. Žalovaná poukázala také na procesní postup soudu I. stupně, který má za nesprávný a vedoucí ke zkrácení svých procesních práv. Uvedla, že dne , datum, požádala soud I. stupně o prodloužení lhůty k vyjádření z důvodu čerpání dovolené, avšak soud I. stupně dne , datum, rozhodl, aniž by žalovanou informoval, jak žádost o prodloužení lhůty posoudil. V době vydání napadeného rozhodnutí neuplynula ani soudem I. stupně stanovená lhůta k podání vyjádření. Pokud chtěl soud I. stupně dodržet lhůtu k rozhodnutí, měl žalované poskytnout lhůtu k vyjádření kratší. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že žaloba se zamítá.

4. Dle písemného vyjádření žalobce k odvolání nenaplňuje odvolání všechny náležitosti odvolání, neboť žalovaná neuvedla žádný ze zákonem stanovených odvolacích důvodů, pouze přejmenovala vyjádření k žalobě, které zaslala soudu I. stupně. K námitce, že nemůže být oprávněným držitelem práva, žalobce uvedl, že hradí řádně faktury obce , adresa, za spotřebu vody a stočné a k tomu přikládá poslední fakturu ze dne , datum, . Obec je si vědoma odběru vody žalobcem a žalobce je tak oprávněným držitele. Samotný faktický stav držby lze dovodit z dopisů mezi účastníky. Od , datum, , kdy nabyl pozemky, nebyl nikdy právními předchůdci žalované upozorněn, že s vodovodní přípojkou je něco špatně a byl v dobré víře. Žalovaná potvrdila odpojení od vodovodní přípojky, nadto byl prokázán bezprostředně hrozící zásah spočívající v odpojení, který pro vydání usnesení postačuje. Otázka existence vlastnického práva žalobce zůstává nerozhodnuta, cílem posesorní ochrany je ochrana posledního stavu držby a jeho navrácení. Soud není oprávněn zkoumat, zda jde o držbu řádnou poctivou a pravou, ale omezuje se na zjištění skutkového stavu. K prekluzivní lhůtě pro podání žaloby žalobce uvedl, že ve výzvě ze dne , datum, žalovaná vyzývala k odstranění napojení, ale bez vymezení dalších následků. Až v opakované výzvě ze dne , datum, žalovaná deklarovala, že žádá o odstranění napojení nejpozději do , datum, a k tomuto dni k faktickému odpojení došlo. K námitce zkrácení procesních práv žalované žalobce podotkl, že zástupkyně žalované si byla vědoma povinnosti soudu rozhodnout do 15 dnů od zahájení řízení, přesto žádala o prodloužení lhůty k vyjádření o 14 dnů a dle žalobce neměla v úmyslu se v zákonem stanovené lhůtě pro rozhodnutí vyjádřit. Žalobce konečně poukázal na to, že námitku nepravé držby lze učinit i v odvolacím řízení, skutečnosti a důkazy ji prokazující jsou již ale omezeny neúplnou apelací. Žalobce navrhl, aby napadené usnesení bylo potvrzeno.

5. Odvolací soud konstatuje, že žalovaná podala odvolání včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), je osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), odvolání směřuje proti rozhodnutí, které lze odvoláním napadnout (§ 201, § 202 a contrario, o. s. ř.) a uvádí v něm způsobilé odvolací důvody podřaditelné pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. c), f), g) o. s. ř.

6. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně včetně řízení jemu předcházejícího za podmínek vyplývajících z ustanovení § 212a o. s. ř.

7. U odvolacího jednání účastníci setrvali na svých procesních postojích. Žalovaná doplnila, že podala na žalobce u Policie ČR trestní oznámení, že na její pozemek teče od žalobce nepřetržitě voda a žalobce má vodu nepřetržitě puštěnou.

8. V posuzované věci bylo soudem I. stupně rozhodnuto o žalobě z rušené držby.

9. Podle § 1007 o. z., byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil (odstavec 1). Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání (odstavec 2).Podle § 177 o. s. ř. musí žalobce prokázat, že žalovaný svémocně ruší držbu.Podle § 178 o. s. ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

10. Žaloba z rušené držby směřuje k ochraně posledního stavu držby a k jeho navrácení. Rozhoduje se o faktickém stavu, soud není oprávněn zkoumat hmotněprávní otázky a omezí se jen na zjištění skutkového stavu. Oprávněnost držby se v řízení nezkoumá. Námitky petitorního charakteru, např. že rušitel je vlastníkem, nejsou v posesorním sporu pro rozhodnutí soudu zásadní. Pro úspěšnost žaloby postačuje, aby žalobce prokázal, že je držitelem věci a že žalovaný jeho držbu svémocně (libovolně) ruší. Obranu žalovaného mohou představovat pouze námitky co do uplynutí prekluzivní lhůty dle § 1008 odst. 1 o. z., neexistence žalobcovy držby, případně popření skutečnosti, že držba žalobce byla žalovaným vůbec rušena nebo byla rušena svémocně. V případě vypuzení držitele může žalovaný podle § 1007 odst. 1 o. z. ještě namítat, že žalobce nabyl držbu nepravou nebo že jej z držby vypudil.

11. Odvolací soud nejprve považoval za potřebné vést žalobce k odstranění neurčitosti části žalobního petitu (§ 43 o. s. ř.). V části žalobního petitu, v níž se žalobce domáhá uložení povinnosti žalované uvést držbu práva užívání žalobce do předešlého stavu, není jednoznačné, jakého konkrétního předešlého stavu má být dosaženo. Pro vykonatelnost soudního rozhodnutí nepostačuje požadavek žalující strany směřující obecně na uvedení v předešlý stav bez další specifikace tohoto stavu, ale musí být uveden alespoň rozsah a předmět uvedení v předešlý stav (viz , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, : Nárok na uvedení do předešlého stavu z titulu ochrany držby, in Právní rozhledy 5/2023).

12. Žalobce v návaznosti na výzvu odvolacího soudu upřesnil žalobní petit tak, aby žalované byla uložena povinnost opětovně připojit vodovodní přípojku žalobce. Odvolací soud z tohoto upřesnění žalobního petitu v řízení nadále vycházel.

13. Námitku žalované, že nebyla zachována subjektivní lhůta k podání žaloby, shledal odvolací soud důvodnou.

14. Lhůty pro podání žaloby z rušené držby jsou upraveny v ustanovení § 1008 odst. 1 o. z. Podle tohoto ustanovení soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

15. Žaloba byla žalobcem podána dne , datum, . Soud I. stupně považoval subjektivní šestitýdenní lhůtu pro její podání zachovanou, když vyšel z toho, že držba práva žalobce k vodovodní přípojce probíhala poklidně do doby, kdy byl žalobci doručen dopis žalované ze dne , datum, , z něhož žalobce zjistil svémocný hrozící zásah do držby práva užívat vodovodní přípojku po , datum, .

16. S posouzením okamžiku ohrožení práva držby žalobce k užívání vodovodní přípojky soudem I. stupně se odvolací soud neztotožňuje.

17. Z komunikace mezi účastníky vyplynulo, že přípisem ze dne , datum, , označeným Předžalobní výzva ve smyslu § 142a o. s. ř., žalovaná vyzvala žalobce k odstranění nebo přesazení 5 ks stromů třešní v blízkosti na společné hranici mezi pozemky účastníků. Současně žalobci sdělila, že se bez jejího souhlasu napojil na její vodovodní řad a žalobce vyzvala, aby odstranil toto napojení a zřídil si vlastní vodovodní řad z vlastního pozemku nejpozději do konce , datum, . Žalovaná upozornila žalobce, že se jedná o poslední pokus o smírné řešení situace (Předžalobní výzva ze dne , datum, ). Žalobce reagoval na výzvu žalované přípisem svého zástupce ze dne , datum, , v němž oznámil žalované nesouhlas s odstraněním stromů a k požadavku na odstranění napojení na vodovodní přípojku žalované uvedl, že vodovodní přípojka byla zřízena právními předchůdci účastníků v 90. letech, do doby, než se žalovaná stala vlastníkem nemovitostí, proti vodovodní přípojce nikdo nic nenamítal. Žalobce vyjádřil zájem řešit věc smírně dohodou o zřízení služebnosti inženýrské sítě. Současně žalobce uvedl, že z důvodu opakovaného odpojení z vodovodního řadu ze strany žalované eskalovala situace v , datum, , kdy spor ohledně stromů a vodovodní přípojky přišlo řešit na místo samé vedení obce, které nezjistilo pochybení žalobce mající za následek zatékání do sklepa žalované (přípis žalobce ze dne , datum, ). Žalovaná nato v přípise ze dne , datum, označeným Replika k vyjádření ze dne , datum, , Opakovaná výzva k odstranění napojení se do vodovodního řadu klientky, setrvala na tom, že je nad míru přiměřenou poměrům obtěžována stromy žalobce. K vodovodní přípojce uvedla, že vodovodní řad, na nějž je vodovodní přípojka napojena, zřídil její otec na své náklady, neudělil souhlas se zřízením přípojky a napojení právních předchůdců žalobce bylo bez jeho vědomí a souhlasu. Žalovaná žádala žalobce, aby odstranil napojení se do vodovodního řadu žalované nejpozději do , datum, , jinak bude žalovanou odpojen (přípis ze dne , datum, ).

18. Odvolací soud poznamenává, že skutkové okolnosti věci z výše uvedených listin činil již soud I. stupně a pokud odvolací soud z nich učinil zjištění nad rámec toho, co uvedl soud I. stupně v odůvodnění svého rozhodnutí, nebylo třeba, aby listinné důkazy byly odvolacím soudem opakovány (k tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 21 Cdo 3061/2010 nebo ze dne , datum, sp.zn. 22 Cdo 3163/2020).

19. Skutečnost, že v přípise ze dne , datum, žalovaná sdělila žalobci, že v případě neodstranění napojení se do vodovodního řadu nejpozději do , datum, bude žalovanou odpojen, nelze dle odvolacího soudu vyložit tak, že až v důsledku této výzvy vznikl svémocný hrozící zásah do držby práva žalobce. V posuzované věci nelze přehlédnout, že ze strany žalované se jednalo o výzvu opakovanou, neboť již v přípise ze dne , datum, žalovaná vyzvala žalobce k tomu, aby odstranil napojení na její vodovodní řad a zřídil si vlastní vodovodní řad. Bez povšimnutí přitom nemůže dle odvolacího soudu zůstat ani ta skutečnost, že konflikty ohledně oprávnění žalobce užívat vodovodní přípojku vznikly mezi žalobcem a žalovanou již před zasláním výzvy ze dne , datum, a ze dne , datum, , což je zřejmé z dopisu žalobce ze dne , datum, . Sám žalobce považoval spor účastníků ohledně vodovodní přípojky za eskalovaný v , datum, , kdy byl mimo jiné řešen také ze strany vedení obce , adresa, , a z dopisu žalobce jednoznačně vyplývá, že již přede dnem , datum, docházelo ze strany žalované k opakovanému odpojení žalobce od vodovodní přípojky. Tedy již přede dnem , datum, docházelo ze strany žalované k rušení pokojného stavu spočívajícího v užívání vodovodní přípojky žalobcem, neboť žalobce byl již dříve žalovanou od vodovodní přípojky opakovaně odpojován a spory mezi účastníky ohledně držby práva žalobce vyvrcholily v , datum, . Skutečnost, že žalovaná vyzvala žalobce výzvou ze dne , datum, a opakovaně výzvou ze dne , datum, k odstranění napojení na její vodovodní řad, je tak jen pokračováním již dříve nastalého rušení držby práva žalobce užívat vodovodní přípojku ze strany žalované.Žalovaná odpírala již před opětovnou výzvou k odstranění napojení žalobcovy vodovodní přípojky, učiněnou přípisem ze dne , datum, , respektovat dosavadní stav a zasáhla do něj opakovaným odpojovaním žalobce z jejího vodovodního řadu. Neshody mezi účastníky vyvrcholily v , datum, , nejpozději již v té době žalobce věděl o zásazích žalované, jimiž jeho právo držby bylo narušováno a nejpozději v té době začala plynout lhůta podle § 1008 odst. 1 o. z. Výzva žalované ze dne , datum, , v níž byl žalobce opakovaně vyzván k odstranění napojení své vodovodní přípojky, je pouze pokračováním předchozích neshod účastníků a nelze s ní, resp. s datem , datum, , do nějž měl žalobce provést odstranění napojení své vodovodní přípojky, spojovat počátek běhu subjektivní prekluzivní lhůty k uplatnění práva na uchování držby. Jestliže žalobce podal žalobu u soudu až dne , datum, , učinil tak po uplynutí subjektivní šestitýdenní prekluzivní lhůty a žalobu je třeba z tohoto důvodu zamítnout.

20. Odvolací soud poznamenává, že obdobnou situací se zabýval ve své rozhodovací praxi Ústavní soud v rozhodnutí ze dne , datum, sp. zn. I. ÚS 2509/23. Ústavní soud přisvědčil závěru soudu II. stupně o opožděnosti žaloby s akcentem na to, že konflikty mezi účastníky (týkající se užívání cesty) trvaly po delší dobu a jejich spor vyvrcholil následně (umístěním brány přes cestu).

21. Jelikož lhůta k uplatnění práva žalobcem nebyla zachována, bylo nadbytečné, aby se odvolací soud zabýval dalšími odvolacími námitkami.

22. Z téhož důvodu odvolací soud neprovedl důkaz listinami předloženými žalobcem (faktura za vodné a stočné) a žalovanou (trestní oznámení ze dne , datum, ), když k důkaznímu návrhu žalobce odvolací soud dále poznamenává, že se jedná o důkaz v systému neúplné apelace nepřípustný.

23. Veden výše uvedenými důvody, odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalované byla na jejich náhradu přiznána částka , částka, , k jejímuž zaplacení byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta do tří dnů od právní moci rozhodnutí a platebním místem byla podle § 149 odst. 1 o. s. ř. určena advokátka žalované.

25. Náklady žalované tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 1.500 Kč podle § 7, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), a to převzetí a příprava zastoupení, odvolání, účast u jednání dne , datum, (§ 11 odst. 1 písm. a/, g/, k/ advokátního tarifu), náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč ke každému ze 3 úkonů právní služby podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, náhrada za promeškaný čas za 2 půlhodiny po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, cestovné ve výši 380 Kč k jednání z , adresa, a zpět vozidlem s průměrnou spotřebou 5,1 litrů benzínu/100 km při ceně pohonných hmot 38,20 Kč/1 litr a sazbě základní náhrady za opotřebení vozidla 5,60 Kč/1 km dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. při celkové vzdálenosti 48 km. Náhrada nebyla přiznána za úkon vyjádření k žalobě, neboť nebylo podáno ve lhůtě určené soudem I. stupně a podání vyjádření bylo proto neúčelným úkonem. K nákladům žalované dále náleží soudní poplatek za odvolání ve výši , částka, Kč.