59 CO 240/2021

Plný text

Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Dalibora Bruka a soudkyň JUDr. Ivony Ryšánkové a JUDr. Bronislavy Tinklové, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení existence zástavního práva o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 21. 4. 2021 č. j. 11 C 158/2018-270

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti na jeho účet částku 5.000 Kč do 15 dnů od právní moci rozhodnutí.

1. V záhlaví citovaným rozsudkem Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl tak, že se určuje, že soudcovská zástavní práva zřízená ve prospěch České republiky, Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec], usneseními Okresního soudu v Uherském Hradišti č. j. 7E 166/2005-8 ze dne 17. 10. 2005, č. j. 7E 226/2006-7 ze dne 16. 11. 2006, č. j. 10E 126/2007-9 ze dne 7. 8. 2007, č. j. 11E 162/2007-9 ze dne 19. 10. 2007, č. j. 10E 45/2008-11 ze dne 3. 4. 2008, č. j. 4E 6/2008-8 ze dne 20. 6. 2008, č. j. 6E 21/2008-10 ze dne 27. 11. 2008, č. j. 5 E 15/2008-10 ze dne 17. 12. 2008, č. j. 11E 27/2009-12 ze dne 20. 7. 2009, č. j. 5E 50/2009-25 ze dne 16. 12. 2009, č. j. 6E 28/2010-16 ze dne 5. 5. 2010 a č. j. 27 E 16/2011-19 ze dne 22. 2. 2011 na nemovitých věcech dříve ve vlastnictví [jméno] [příjmení], [rodné číslo], nyní ve vlastnictví [jméno] [příjmení], [rodné číslo], oba bytem [adresa], tedy id. ½: pozemek parc. St. 484 – zastavěná plocha a nádvoří, součástí kterého je budova [adresa] v části obce Bánov, způsob využití rodinný dům, pozemek parc. 2013 – zahrada, pozemek parc. 2013 – orná půda, pozemek parc. [číslo] – orná půda, pozemek parc. [číslo] – zahrada, pozemek parc. [číslo] – trvalý travnatý porost, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. a obec Bánov u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracovitě [obec], stále existují a trvají (I.) a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (II.).

2. V podstatných důvodech svého rozhodnutí uvedl, že provedeným dokazováním bylo zjištěno, že stav zapsaný ve veřejném seznamu, tj. katastru nemovitostí není v souladu se skutečným právním stavem, protože k výmazu zřízených soudcovských zástavních práv z předmětných nemovitostí došlo omylem, chybou katastrálního úřadu.

3. Nesoulad skutečného právního stavu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí odůvodňuje taktéž naléhavý právní zájem na podání této určovací žaloby. Naléhavý právní zájem je dán.

4. Dále uzavřel, že pohledávky vzniklé na základě platebních výměrů či výkazů nedoplatků, které byly následně zajištěny soudcovským zástavním právem, nejsou promlčeny. Desetiletá promlčecí doba k datu rozhodnutí soudu dosud marně neuplynula, neboť dle § 112 obč. zák. došlo ke stavění běhu promlčecí lhůty na základě nařízených výkonů rozhodnutí či exekucí a následného přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení.

5. Pokud tedy nejsou promlčeny pohledávky žalobce nemůže dle § 100 odst. 2 obč. zák. dojít ani k promlčení soudcovských zástavních práv, které slouží k zajištění těchto pohledávek. Dle § 100 odst. 2 obč. zák. je tedy námitka promlčení soudcovských zástavních práv nedůvodná.

6. Jelikož je námitka promlčení soudcovských zástavních práv nedůvodná a zároveň soud shledal, že se žalovaný nemůže úspěšně dovolat důvěry v zápis v katastru nemovitostí, a to dle § 984 odst. 1 o. z., neboť sporné nemovitosti nabyl na základě bezúplatného právního úkonu, tj. darováním, soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl.

7. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný. Namítal, že žalobkyně do konkurzu přihlásila pouze některé z pohledávek, které byly zajištěny soudcovským zástavním právem. Konkrétně se jednalo o pohledávky dle usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti pod č. j. 7E 226/2006, 7E 166/2015, 11E 162/2007, 10E 126/2007, 10E 45/2008 a 4E 6/2008. Ostatní pohledávky zajištěné soudcovským zástavním právem do konkurzu přihlášeny nebyly.

8. Žalovaný nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně o tom, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení existence zástavního práva, neboť jinak by bylo právo žalobkyně ohroženo. Žalobkyně podala mimo této žaloby rovněž i žalobu na neúčinnost právního úkonu – převodu spoluvlastnického podílu na žalovaného a tedy nemůže být její právo ohroženo a navíc žaloba o určení existence práv nevede k odstranění sporu.

9. Žalovaný také namítá nadále promlčení soudcovského zástavního práva. Jak je zřejmé, soudcovským zástavním právem byly zajištěny určité konkrétní pohledávky žalobkyně. Od zápisu soudcovských zástavních práv nebylo ani jedno z těchto práv ve vztahu k paní [jméno] [příjmení] realizováno a pohledávky zajištěné tímto soudcovským zástavním právem ani nebyly vymáhány. To, že byly vedeny pro pohledávky žalobkyně vůči povinnému [jméno] [příjmení] exekuce, nikdo nepopírá, ovšem konkrétně pohledávky zajištěné soudcovským zástavním právem exekučně vymáhány nebyly, a to ani vůči [jméno] [příjmení], která nebyla účastnicí konkurzu, takže bylo možné soudcovské zástavní právo ve vztahu k id. 1/2 nemovitostí realizovat. Žalovaný je proto toho názoru, že soudcovská zástavní práva jsou alespoň ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu paní [jméno] [příjmení] na nemovitostech promlčena.

10. Co se týká uzavření darovací smlouvy mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] Bobkem – k datu uzavření předmětné darovací smlouvy, skutečně nebyly v katastru nemovitostí na nemovitostech zapsány žádné dluhy, exekuce ani soudcovská zástavní práva. [příjmení] [příjmení] i žalovaný jednali v důvěře v zápis ve veřejném rejstříku a proto žalovaný nabyl předmětné nemovitosti ve stavu, v jakém byly k datu uzavření darovací smlouvy, a nelze na tyto nemovitosti zapsat práva, která by byla ještě před uzavřením darovací smlouvy vymazána. Navrhl proto, aby žaloba byla zamítnuta a takto bylo změněné rozhodnutí soudu I. stupně a přiznána mu náhrada nákladů řízení.

11. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalovaného uvedla, že s odkazem na argumentaci přednesenou v rámci řízení před soudem I. stupně a shrnutou v tomto vyjádření nemohou být soudcovská zástavní práva k uvedeným nemovitostem promlčena. Žalobkyně má nadále za to, že má právní zájem na určení existence soudcovského zástavního práva nebo bez rozhodnutí soudu je její postavení ohroženo a nemůže být případně takové zástavní právo realizováno. Navrhla proto, aby rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen.

12. Krajský soud v [obec], pobočka ve [obec], jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu oprávněným účastníkem (§ 201 o. s. ř.), toto je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario), přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Dle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

14. Dle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

15. Dle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Dle § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. [obec] víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

17. Dle § 984 odst. 1 o. z. se lze dobré víry v zápis ve veřejném seznamu dovolat pouze při úplatném právním úkonu.

18. Dle § 110 odst. 1, věta první, obč. zák. bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.

19. Dle § 100 odst. 2 obč. zák. promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.

20. Dle § 112 obč. zák. uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení nebo od tohoto zahájení po dobu mediace. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí.

21. Odvolací soud může zcela odkázat na přiléhavé odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž soud I. stupně dospěl ke správným skutkovým i právním závěrům. Lze tak jenom shrnout, že skutečně k zániku zřízeného soudcovského zástavního práva k předmětným nemovitostem nedošlo ze zákonných důvodů, nýbrž v důsledku chyby, a tedy rozhodnutím soudu dochází k zjednání nápravy, neboť není jiný právní prostředek, který by mohla žalobkyně využít k odstranění tohoto nedostatku. Přitom je nutno konstatovat, že již samotné zřízení soudcovského zástavního práva je výkonem rozhodnutí a z tohoto pohledu má odvolací soud za to, že nemohlo dojít k promlčení tohoto zástavního práva s tím, že soud I. stupně k této námitce přijal správné skutkové i právní závěry.

22. Vzhledem k tomu, že předmětné nemovitosti, respektive spoluvlastnický podíl byl na žalovaného převeden bezúplatně, nelze aplikovat ustanovení o existenci dobré víry v zápis ve veřejném rejstříku, který lze uplatnit jen v souvislosti s úplatným převodem vlastnictví k nemovitostem.

23. Za tohoto stavu proto odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

24. O náhradě nákladů odvolacího řízení pak rozhodl tak, že jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.

25. Odvolací soud ještě rozhodl o povinnosti žalovaného k zaplacení soudního poplatku z návrhu před soudem I. stupně (§ 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb., položka [číslo] bod 1 písm. a/), neboť úspěšná žalobkyně je od placení soudního poplatku osvobozena.